Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

3754.

Odpověď

předsedy vlády, ministra vnitra a ministra s plnou mocí pro správu Slovenska

na interpelaci poslanců Daruly, Svetlika, Tausika a soudruhů (tisk 3709)

o útoku četníků na lid v Novém Městě n./V. dne 14. června 1922, při němž byl zastřelen dělník Josef Psotný a sedm osob těžce zraněno a písemném prohlášeni vlády o tomto případu.

U příčinách a průběhu výtržností v Novém Městě n./Váhem vyslovila se vláda ve své odpovědi pod čís. tisku 3697 na interpelaci pp. poslanců Ferdinanda Bendy, Jana Pociska, dra Ivana Markoviče a soudruhů. V odpovědi na tuto interpelaci bylo podotknuto, že vláda učiní vše, aby příčiny krise zemědělského dělnictva odstranila a že zevrubné vyšetření této politováníhodné události sluší ponechati povolaným úřadům soudním, kterým bylo učiněno trestní oznámení.

Postup úřadů ke všem třídám a vrstvám obyvatelstva bez rozdílu národnosti a politického smýšlení je úplně nestranný a řídí se pouze platnými předpisy zákona. Poukazuje-li interpelace na tak zv. provokatéry dělnictva mezi státními orgány, podotýkám, že nebyl zjištěn žádný takový případ provokace.

Četnictvo je podle zákona určeno k tomu, aby udržovalo veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost a je povinno tento úkol plniti úplně nestranně vůči všem třídám obyvatelstva.

Netřeba proto zvláště zdůrazňovati, že vláda nebude státní orgány dávati do služeb kapitálu při hospodářských sporech dělnictva, poněvadž je věcí samozřejmou že bezpečnostní orgány a úřady do sporů takových mísiti se nesmějí, jsouce vázány jedině zřetelem na zachování veřejné bezpečnosti; dosavadním šetřením v té příčině také žádná závada nebyla shledána. O náhradě škody raněným a poškozeným jedná zákon ze dne 18. března 1920, čís. 187 Sb. z. a n. Budou-li předpoklady tohoto zákona splněny, mohla by býti přiměřená náhrada raněným a poškozeným vzata v úvahu.

V Praze dne 21. června 1922.

Dr. E. Beneš, v. r.,

předseda vlády.