Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

3767.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 3727),

kterým se mění řád volení v obcích.

Ústavně-právní výbor doporučuje poslanecké sněmovně ku přijetí následující osnovu zákona:

Zákon

za dne.................................1922,

kterým se mění řád volení v obcích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení § § 16 a 17 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., se zrušují.

Článek II.

Ustanovení §§ 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 18, 19, 28, 38, 66, 67 a 76 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., mění se takto:

§ 1 bude zníti:

Podmínky práva volebního.

Právo voliti do obecního zastupitelstva přísluší všem státním občanům československé republiky, kteří mají náležitosti §u 2 zák. z 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n.

§ 2 bude zníti:

Volební právo občanů bydlících v několika obcích.

Každý občan smí vykonávati právo volební pouze v obci jediné a vykonává je osobně o platí i v případě, že má několik bydlišť. Byl-li kdo zároveň nebo postupně zapsán do voličských seznamů několika obcí, nesmí během jednoho roku ode dne, kdy se konala volba v obci jedné, voliti v obci jiné.

§ 3 se mění takto:

bod 3. odpadá;

bod 4. označuje se jako bod 3.;

bod 5. označuje se jako bod 4.

Poslední odstavec zní:

Předloží-li se volební komisi úřední doklad o tom, že volič zapsaný do voličských seznamů v den volby není státním občanem anebo jest vyloučen z práva voliti podle ustanovení č. 1, 3 nebo 4 neb podle posledního odstavce §u 2 anebo rozhodnutí volebního soudu, že občan neprávem do voličských seznamů byl zapsán, nesmí býti připuštěn k hlasování.

§ 4 mění se takto:

Poslední odstavec zní: Do obecních komisí mohou býti voleni i ti, kdož nejsou členy obecního zastupitelstva, avšak musí býti volitelní.

K § 5 připojuje se odstavec:

4. Kdož povinni jsou činiti počet ze správy jmění obecního, jmění obecního ústavu nebo podniku, nebo jmění obcí spravovaného a neučinili-li tak, ač lhůta, obecním zastupitelstvem nebo dozorčím úřadem ke složení účtů jim daná, již byla uplynula.

§ 8 bude zníti:

Povinnost přijmouti a podržeti volbu.

Každý volič jest povinen volbu do obecního zastupitelstva, obecní rady a obecních komisí přijmouti.

Od povinnosti přijmouti volbu do obecní rady neb obecní komise jsou osvobozeni:

1. Kdož překročili 60. rok věku;

2. ženy, jimž péče o rodinu brání vykonávati úřad;

3. kdož po celá dvě poslední období byli členy obecní rady;

4. kdož lékařsky prokáží vážnou nemoc nebo vadu tělesnou, pro niž by nebyli schopni úřad vykonávati;

5. kdož pro své povolání pobývají často nebo po delší čas mimo obec;

6. zaměstnanci, jimž jejich povolání brání náležitě vykonávati úřad;

7. volení členové zákonodárných, veřejnoprávních, správních nebo poradních sborů;

8. vojíni z povolání;

9. kdož zvoleni byli do obecní rady neb obecní komise toliko volební skupinou, kterou nebyli kandidováni do obecního zastupitelstva.

Vzdáti se členství zastupitelstva, rady, neb komisí obecních za volebního období jest přípustno jen tehdy, jsou-li tu okolnosti pod čís. 1 až 8 uvedené, nebo souhlasí-li s resignací obecní zastupitelstva většinou všech svých členů. Resignující je z jednání a hlasování a tom vyloučen. (§ 5 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.).

Odepře-li obecní zastupitelstvo souhlas a resignací, je resignující oprávněn odvolati se, ať v prvé nebo druhé instanci, k dohlédacímu úřadu, který rozhodne s platností konečnou. Není-li obecní zastupitelstvo ještě ustaveno, dává souhlas s resignací dohlédací úřad s platností konečnou. Také o stížnosti podané pro nezákonnost usnesení vyslovujícího souhlas s resignací rozhoduje dohlédací úřad, a to s platností konečnou.

O tom, jsou-li tu zákonné důvody pro odmítnutí volby nebo vzdání se členství obecní rady nebo komise rozhoduje obecní zastupitelstvo, o odvolání pak dohlédací úřad s konečnou platností.

O tom, jsou-li tu zákonné důvody pro vzdání se členství obecního zastupitelstva, rozhoduje s konečnou platností dohlédací úřad, jemuž obecní starosta ihned učiní oznámení o resignaci. Nerozhodne-li dohlédací úřad do dvou měsíců ode dne, kdy ho zpráva obecního úřadu došla, považuje se to za rozhodnutí uznávající oprávněnost resignace. Zvolený jest povinen úřad svůj vykonávati do doby, než jest pravoplatně rozhodnuto, že odmítnutí volby nebo vzdání se jest přípustno.

Kdo přes to, že příslušný sbor nebo úřad odepřel souhlas nebo uznal neoprávněnost odmítnutí nebo vzdání se, odmítne přijmouti volbu neb úřad podržeti, nebo kdo před pravoplatným rozhodnutím o vzdání se odepírá úřad svůj vykonávati, ztrácí volitelnost pro běžné a nejbližší volební období, při čemž ustanovení § 8 zůstávají nedotčena.

§ 10 bude zníti:

Období volební. Ztráta mandátu.

Obecní zastupitelstvo volí se vždy na dobu čtyř let, počítajíc ode dne, kdy volba obecní rady stala se pravoplatnou. Toto ustanovení ptati i pro období obecních zastupitelstev, zvolených po prvé podle zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n.

Neustaví-li se nové zastupitelstvo do čtyř měsíců ode dne, kdy uplynulo období zastupitelstva dřívějšího, jmenuje, žádá-li to aspoň třetina členů starého zastupitelstva, dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi s poměrným zastoupením podle výsledku platných voleb do obecního zastupitelstva posledně provedených. V takovém případě buďtež nové volby, ač-li nebyly již provedeny, rozepsány nejdéle do dvou měsíců.

Nebyla-li správní komise jmenována, vykonává obecní zastupitelstvo svůj úřad až do doby, kdy se ustaví nové zastupitelstvo. Úřad starosty, náměstků, obecní rady a komisí trvá tak dlouho, jako funkce obecního zastupitelstva.

Členství v obecním zastupitelstvu, radě a komisích se pozbývá:

1. úmrtím,

2. ztrátou volitelnosti, nebo vyjdou-li dodatečně na jevo okolnosti, pro které občan nebyl by původně mohl býti zvolen,

3. vzdáním se, bylo-li vzdání se pravoplatně schváleno (§ 8),

4. vystoupením nebo vyloučením ze strany, na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného kandidovala.

O ztrátě mandátů pod čís. 2. a 4. rozhodne dohlédací úřad. Do jeho rozhodnutí lze si stěžovati do 14 dnů k vyššímu úřadu dohlédacímu, který rozhoduje a to do dvou měsíců s platností konečnou.

§ 11 bude zníti:

Rozepsání voleb. Vyhláška.

Dohlédací úřad rozepíše s konečnou platností volbu tak, aby přípravy k volbě včas mohly býti skončeny.

V době dvou měsíců, počítajíc ode dne, kdy podle zákona o stálých voličských seznamech vyloženy býti mají stálé voličské seznamy, nebuďtež volby obecního zastupitelstva prováděny.

Volba vyhlásí se v úředním listě, dále pak v obci vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dnů, jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena ve všech osadách.

Vyhláška v obci musí obsahovati den volby a počet osob, jež mají býti voleny, lhůtu, do které možno žádati za vydání tištěných seznamů voličských (§ 15), dále lhůtu, do které možno se domáhati volby podle zásady poměrného zastoupení a podmínky této žádosti (§ 19), lhůtu ku předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne (§ 20), ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin (§ 21), lhůtu k oznámení sdružených listin (§ 26).a lhůtu k jmenování členů volební komise (§ 32).

§ 12 bude zníti:

Stálé seznamy voličské.

Volby vykonají se podle stálých seznamů voličských (§ 14 zák. o stál. vol. sezn.)

§ 13 bude zníti:

Vyložení seznamů voličských.

Zároveň s volební vyhláškou vyloženy buďtež po čtrnácte dnů stálé seznamy voličské. Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny denně, v obcích s více než 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, avšak ve všech obcích po dvě soboty i v hodinách poledních, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny polední.

Do seznamů má každý právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva.

Ke správnému dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise.

§ 14 bude zníti:

Změny v seznamech voličských.

Změny v seznamech voličských mohou býti provedeny toliko pokud je připouští zákon o stálých seznamech voličských.

V posledních osmi dnech před dnem volby nesmí býti v seznamech voličských nic měněno.

§ 15 se mění takto:

V prvním odstavci odpadají slova "od počátku lhůty reklamační".

Čtvrtý odstavec se ruší.

§ 18 bude zníti:

Dodatečné vyložená seznamů voličských.

Voličské seznamy, které budou podkladem pro hlasování, vyloženy buďtež po osm dnů až do čtrnácté hodiny posledního dne před volbou k veřejnému nahlédnutí.

O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o hodinách, po které seznamy mají býti vyloženy, platí ustanovení § 13.

§ 19 se mění takto:

V odstavci druhém odpadají slova "na Slovensku do 1. ledna 1928 více než 1000 obyvatelů."

Odstavec 3. zní takto:

Návrh takový podá se písemné u obecního úřadu. O tom, zda žádost je podána nařízeným počtem zapsaných voličů a zda tedy volba po ale zásady poměrného zastoupení se má provésti, rozhoduje s konečnou platností dohlédací úřad.

§ 28 se mění takto:

Místo cifry 100 stůjž cifra 1000.

§ 38 bude zníti:

Hlasování.

Volební komise; ustavivší se, prohlédne před početím volby osudí. Potom přikročí se k odevzdávání hlasů. Voličově dostavte se se všemi kandidátními listinami, které jim byly dodány.

Volební komise vezme od voliče průkaz (§ 31) a zjistí, má-li volič všechny kandidátní listiny neškrtané nebo neoznačené. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné, tak, aby volič měl všechny kandidátní listiny. Dále vydá mu úřední obálku. Všechny obálky buďtež stejné velikostí, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení. Dodá je obec na svůj vrub.

Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, načež před komisí hodí obálku do volebního osudí a odloží všechny kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky. Tímto způsobem odevzdají své hlasy voličově v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

Volební komise dohlíží ke správnému odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno opravovati nebo přepisovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni.

Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.

Osoby slepé a ti, kdož pro vadu tělesnou nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonávají své právo volební v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jehož svobodně sobě za průvodce zvolili. Průvodce tento odevzdá hlasovací lístek event. průkaz za svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v protokole o volbě.

§ 66 mění se takto:

Odstavec b) bude zníti:

b) v obcích, v nichž provedena byla volba podle zásady poměrného zastoupení, půjde-li o náměstka nebo člena obecní rady neb komise, členové obecního zastupitelstva téže volební skupiny, k níž patřil činovník, jehož místo se uprázdnilo. Volební skupina provede volbu podle zásady nadpoloviční většiny.

Uprázdní-li se místo starosty, provede se nová volba jak starosty tak náměstků podle ustanovení § 62, a kdyby novou volbou nastal přesun v zastoupení volebních skupin v obecní radě, tedy i nová volba obecní rady podle ustanovení §u 64.

§ 67 ubude zníti:

Řízení opravné.

Námitky proti volbě starosty, náměstků, obecní rady a komisí podati může každý volič do 8 dnů ode dne volby u obecního úřadu. Rozhodne o ní s platností konečnou úřad, uvedený v § 54 do dvou měsíců.

§ 76 bude zníti:

Ustanovení tohoto zákona platí pro volby do zastupitelstev všech obcí a osad. Pro Podkarpatskou Rus platí zákon tento do té doby, dokud se sněm Podkarpatské Rusi neusnese na vlastním řádu volení v obcích. Pokud pro Velkou Prahu, Bratislavu a Košice neplatí ustanovení zvláštní, platí zákon tento.

Článek III.

Ustanovení bodu 4., §u 10 vztahuje se jen na vystoupení nebo vyloučení ze strany, sběhší se po dnu, kdy zákon tento nabyl účinnosti.

Zákon tento, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede ministr vnitra.

Důvodová zpráva.

Snahou sborů zákonodárných naší republiky jest, aby demokracie v pravém slova smyslu došla svého uplatnění, a proto dlouho uvažováno bylo o způsobu volení do obcí i sněmu a současně o době trvání mandátu zvolených. Volební řád do obcí z 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., dle něhož konány byly poslední volby v r. 1919, sdělán byl dle zahraničních vzorů na zásadě čtyřletého období volebního. Byla ovšem v zákoně učiněna výjimka v tom smyslu; že prvé období bude jen tříleté. Tedy zde porušena zásada čtyřletého období, a vedly k tomuto porušení motivace, diktované neustáleností a neurovnaností poměrů v obcích a z části obava, že funkcionáři, zvoleni na základě nových předpisů volebních, nebudou míti potřebných zkušeností a odborné kvalifikace ke správě a vedení obcí. Dnes po třech letech možno s uspokojením konstatovati, že moderní demokratický řád nezklamal a že obce až na nepatrné a mizivé menšiny byly vzorně v dobách nejhorších vedeny a spravovány.

Zde se tedy předpoklad, diktovaný opatrností zákonodárců, nesplnil. Jest jen litovati, že i další předpoklad, totiž neurovnalost, neustálenost poměrů jakož i hospodářský neklid nebyly odstraněny, což vrhá své nepříznivé reflexe i na správu a vedení obcí.

Dosavadní správy obcí nemohly se vyžíti a rozvinouti svých komunálních programů, s nimiž vstupovaly do těchto sborů. Při nastoupení jich dusila jejich činnost krise uhelná, bytová, potravinová atd. Tyto starosti o denní potřeby zbraňovaly rozvinouti očekávanou činnost a uplatnění se širokých vrstev lidových v komunální politice. Vše bylo deset až patnáctkráte zdraženo, a měla-li obec dostáti svým povinnostem platovým, musila ve stejném poměru zvyšovati své přirážky a zdroje příjmů, což jest vždy nepopulární, a ani tato opatření nemohla hraditi zplna potřeby obcí válečným hospodařením zruinovaných.

Stát učinil sice opatření o finančním přídělu obcím, ale působení tohoto opatření jsou pociťována teprve v roce 1922. Nespravedlivo by bylo proto výjimku, kterou zákon z prosince 1919 při volbách v tomto roce učinil a zkrátil prvé období volených funkcionářů na dobu tří let, v platnosti ponechati.

Předloha předloženého zákona odstraňuje tuto výjimku a nejen to, předloha tato uvádí v soulad předpis zákona č. 75 Sb. z. a n., se zákonem o stálých voličských seznamech, event. vyložení těchto voličských seznamů před volbami. Rovněž i některá ustanovení zmíněného zákona č. 75 Sb. z. a n. potřebovala přepracování dle praxe, kterou volby a obecní hospodaření ukázaly nutným v zájmu klidného chodu obecní agendy. Proto předložený zákon (viz 3727) ruší a místy mění dosavadní volební řád. Již § 1 volebního řádu z roku 1919, č. 75 Sb. z. a n., mění se z ohledu na předpis zákona č. 663 Sb. z. a n. Rovněž v § 2 jest třeba postarati se o to, aby ten, kdo z jakýchkoli důvodů jest zanesen ve voličských seznamech více obcí, mohl voliti jen v jedné obci během jednoho roku. Toto ustanovení ovšem neruší nijak práva voliče, je-li v téže obci, kde již odvolil, vypsána během roku volba nová. Zde může poznovu své voličské práva uplatniti. Nesložení obecních účtů, dosud důvod ku ztrátě aktivního volebního práva, byl v § 3 škrtnut a zařaděn do § 5 jako důvod vylučující z volitelnosti, poněvadž by jinak nesložení obecních účtů vylučovalo i z aktivního volebního práva do sborů zákonodárných.

§ 4 vyzveduje důležitost obecních komisí a staví je na roveň členství obecního zastupitelstva tím, že ustanovuje, že i člen komisí musí býti volitelný a že obdobně vztahují se na něha při ztrátě mandátu neb resignaci stejná ustanovení, jako na člena zastupitelstva. Nejdůležitějším ustanovením jsou § § 8 a 10 předloženého zákona. V § 8 jest snaha upevniti správu obcí a zabezpečiti ji před mocnými otřesy, vyvolávanými ze zlovůle neb osobní malichernosti a vychází z předpokladu povinného přijetí volby do zastupitelstva.

Opatření toto není nijak kruté, neboť nevztahuje se na členy obecní rady, a komisí; a každý kandidující der obecního zastupitelstva má právo odvolati svoji kanár datum 8 dnů před konáním voleb, a proto; když neučinil tak před volbami, nutno trvati na přijetí volby, která s jeho souhlasem a jeho vědomím se stala.

Nemožno ovšem zbraňovati, aby za určitých předpokladů mohl zvolený vzdáti se členství zastupitelstva, ale tu nutno, aby sbor nebo úřad příslušný mohl posouditi, zda důvody k resignaci jsou takového rázu, aby zvolený právem směl odpírati výkon funkce, k níž byl povolán.

Zdánlivou přísnost tohoto ustanovení mírní další ustanovení v § 8, které dává právo oběma stranám, a to resignovavšímu vůbec a i voličům - pokud jde o nezákonnost rozhodnutí - odvolati se k dohlédacímu úřady, kterým vždy, je-li v tomto zákoně jmenován, rozumí se pravidelné okresní politická správa. (Při zřízení župním rozuměti se tím bude okresní úřad..) U měst statutárních jest tímto dohlédacím řadem zemská správa politická (a župní úřad), u hlavního města Prahy za župního zřízení ministerstvo vnitra. Benevolentněji posuzuje zákon členství v radě a komisích, ježto vyžadují častější přítomnosti zvoleného a proto jen ustanovení § 8 šířeji určuje důvody, pro které může člen komise anebo rady býti od konání funkce osvobozen. Ovšem i zde je dána možnost odvolání k dohlédacímu úřadu, který má posuzovati, zda resignace dostatečně a zákonně jest zdůvodněna.

Dlužno jest ještě při § 8 vysvětlili odstavec poslední, který zmiňuje se o ztrátě volitelnosti pro běžné a nejbližší volební období. Toto ustanovení dlužno vykládati tak, že běžným obdobím rozumí se celé volební období, na něž resignující byl zvolen do obecního zastupitelstva. Tento čas dlužno posuzovati jako období běžné, a pod slovem "nejbližší" rozumíme volební období, na které jest zvoleno nové obecní zastupitelstvo.

Ustanovení toto, jež má charakter trestní sankce nedotýká se nijak a neruší § 68 zákona z 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n.

§ 10. vyložen již byl úvodem této důvodové zprávy, a nezbývá než připomenouti, že i další ustanovení mají zabezpečiti obci, by mohla využíti výhod poměrného zastoupení, které by jinak nedošlo k uplatnění uskutečňovati své hospodářské a kulturní posláni a chráněna byla tímto paragrafem před častými změnami a otřesy. Této zásadě jistě jen poslouží, pozbude-li mandátu ten, kdo z kandidující (volební) strany byl vyloučen aneb sám vystoupil. Jsme si vědomi, že toto ustanovení vykládáno bývá politicky, že však nemá podkládaných úmyslů, nýbrž diktováno jest po potřebou klidných poměrů v obci, i potřebou klidných poměrů ve volebních skupinách.

Větší potíž jest přesně definovati co pod názvem strana rozumí se při kandidujících skupinách v obcích, kde shledáváme se často se skupinami tak různotvárnými, že slovo strana v běžném denním užívání se nehodí pro takovéto sdružení.

Ve zvláštním zákoně bude nutno co nejdříve definovati přesně pojem strany a my jen vykládati jej můžeme jako sdružení k hájení zájmů veřejných a jako protiklad sobeckého soukromého snažení a usilování jednotlivce neb nepatrných sdružení jednotlivců.

Do ustanovení § 11. bylo nutno vsunouti ustanovení, která srovnávala by se se zákonem o stálých voličských seznamech, aby nebyl rušen smysl a účel ustanovení tohoto zákona.

§ 38 jest vlastně obměnou příslušného ustanovení řádu volení do sněmovny poslanecké a novým jest jen odstavec, který upravuje výkon práva volebního osob slepých, jakož i těch, kdo pro jakoukoliv tělesnou vadu nejsou s to sami hlasovací lístek odevzdati.

Výbor byl si plně vědom toho, že ani tyto opravy zplna neuspokojují těch, kdož volali po důkladné přestavbě řádu volení do obcí. Otevřenou otázkou zůstává i nadále úprava volby starosty z plena, jakož i přizpůsobení potřebám obcí vedení stálých voličských seznamů.

Rovněž i otázka voleb v územích, kde dosud všeobecných voleb dle moderního volebního řádu konáno nebylo, jest ožehavou a s uspokojením vzal proto na vědomí ústavně-právní výbor prohlášení pana min. předsedy dra Beneše, že vláda jest ochotna a připravena, v čase nejkratším volby v obcích těch provésti, to tím spíše, poněvadž jen technické důvody neuskutečnění těchto voleb zdržely.

Ústavně-právní výbor schválil následující resoluce:

Resoluce poslance dua Matouška:

Vláda se vyzývá, aby do podzimního zasedání sněmovny poslanecké připravila návrh zákona, v němž by byla provedena zásada, že starosta volí se z plena.

Resoluce poslance dra Meissnera:

Vláda se vyzývá, aby do podzimního zasedání sněmovny poslanecké připravila návrh zákona, kterým se upraví právní postavení politických stran.

Tyto resoluce jednomyslně přijaty byly ústavně-právním výborem a doporučují se slavné sněmovně ku přijetí.

Z předeslaného vidno, že hlavně pamatováno na úpravu zákona tam, kde prase ukázala neudržitelnost dosavadního zákona a nesmí býti proto předložený zákon považován jako jednostranný akt politický že nebráno zřetele na poměry ve stranách v poslední době se utvářivších, vysvítá z předposledního odstavce čl. III., kterým zdůrazněno, že ustanovení tohoto zákona nevztahují se na události odehravší se před účinností a vyhlášením tohoto zákona.

Vzhledem k předeslanému usnesl se ústavně-právní výbor požádati slavnou sněmovnu, aby předloženou osnovu zákona v jejím původním znění přijala a schválila.

V Praze dne 27. června 1922.