Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3773.
Návrh
poslanců Draxla, Laubeho a spol.,
kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 260 Sb. z. a n., jakož i zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 296 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne............ 1922,
kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 260 Sb. z. a n., a článek III. zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 296 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 34 uvedeného zákona se pozměňuje a má napříště zníti:
Uhelná dávka se neodvádí za podmínek stanovených prováděcím nařízením Odst. 1. a 2. zůstávají nezměněny. Odstavec třetí zní:
3. Z uhlí potřebného ku vyrobení koksu.
Použité uhlí k výrobě koksu určeného a od uhelné dávky osvobozeného k jiným účelům stíhá se jako těžký důchodkový přestupek; uhlí k jinému účelu použité propadá ve prospěch státu.
§ 2.
Ministři veřejných prací a financí se zmocňují, aby dle potřeby stanovili úchylky od zásad platných pro vybírání uhelné dávky z drobných druhů uhlí podle zákona z 9. dubna 1920, čís. 260 Sb. z. a n.
§ 3.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministrům veřejných prací a financí se ukládá, aby tento zákon provedli.
Důvodová zpráva.
Výrobní krise průmyslu koksového dostoupla takové výše, že je nezbytně zapotřebí rychle odpomoci, aby tento kdysi náš kvetoucí a důležitý průmysl byl udržen. Dle zprávy učinili dělníci i podnikatelé vše, co bylo možno s jejich strany ke snížení ceny koksu, aby tento nabyl opět schopnosti konkurovati nejen koksu cizímu na svých zahraničních, nýbrž i domácích tržištích. Je všeobecně známo, že do nedávno přišel 1 q koksu westfálského na hutích Pražsko-železářské společnosti v Kladně asi na 54 Kč, kdežto nejlacinější koks ostravský přijde na tomtéž místě asi na 80 Kč. Nezbývá tudíž jiného, než aby se stát odhodlal k oběti a slevil dávku z uhlí potřebného k výrobě koksu. Oběť tato je tím lehčí, že se jedná o sumy poměrně malé a úbytek příjmů státní pokladny zmenší se ještě tou okolností, že zvýšená činnost koksoven i železného průmyslu získá státu nových zdrojů příjmů, nehledě k tomu, že odpadne povinnost státu placení podpory značnému počtu nezaměstnaných.
Co se drobného uhlí týče, tvoří toto průměrně jen asi 18-20% celé těžby a používá ho hlavně průmysl, v první řadě i podniky veřejně prospěšné, jako vodárny, elektrárny, cihelny atd. I zde lze očekávati zlevněním značnou odpomoc v nezaměstnanosti.
Předloha budiž přikázána výboru dopravnímu a rozpočtovému. Vzniklý pokles financí státních budiž hrazen snížením rozpočtu státního.
V Praze dne 24. června 1922.
Draxl, Laube, Špatný, Sladký, Langr, David, Landová-Štychová, Buříval, Prášek, dr. Uhlíř, Hrušovský, Zeminová, Netolický, Slavíček, Patejdl, Pšenička, dr. Bartošek, Pelikán Sajdl, Pechmanová, dr. Franke, Trnobranský.