Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3774.
Zpráva
výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 2650),
kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského před soudy.
Ústavně-právní výbor doporučuje poslanecké sněmovně ku přijetí následující osnovu zákona:
Zákon
ze dne........... 1922,
kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského, konané před soudy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Osoby, které jsou bez vyznání náboženského, přísahají v soudním řízení takto:
a) svědci:
ťPřísahám, že o všem, nač budu před soudem tázán(a) - byl(a) jsem tázán(a) - vypovím - vypověděl(a) jsem - úplnou a čistou pravdu a ničeho nezamlčím - jsem nezamlčel(a)Ť;
b) znalci:
ťPřísahám, že podám - podal jsem svůj nález a posudek dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a dle pravidel vědy (umění, živnosti)Ť;
c) ve všech ostatních případech budiž přísaha vykonána tak, že ke slovu ťpřísahámŤ připojí se příslušné vyjádření.
(2) Němí a hluchoněmí, kteří umějí čísti a psáti, podepíší přísežný vzorec, když si ho byli přečetli, vlastní rukou, hluší přečtou vzorec nahlas.
(3) Neumějí-li hluší, němí neb hluchoněmí čísti a psáti, vykonají přísahu pomocí tlumočníka.
§ 2.
(1) Před přísahou poučí soudce vyslýchanou osobu přiměřeně její chápavosti a vzdělání o důležitosti přísahy a o následcích křivé přísahy a upozorní ji, že přísahu musí vykonati beze vší výhrady a dvojsmyslnosti.
(2) Osoby jmenované v § 1, odst. 2., poučeny buďtež písemně, byl-li pak k výslechu přivzat tlumočník, jeho prostřednictvím.
(3) Jiné formálnosti a obřadnosti při přísaze dle tohoto zákona konané nejsou přípustny.
§ 3.
K §u 313 trest. řádu, ze dne 23. května 173 č. 119 ř. z. připojí se další odstavec:
Jsou-li někteří porotci bez vyznání náboženského a nejde o případ zmíněný v poslední větě předcházejícího odstavce, budiž jim uděleno poučení stejného obsahu, jako jest uvedeno v odst. 1. s tím rozdílem, že vynechají se slova ťpřed BohemŤ. Porotci takoví vykonají přísahu slovem ťPřísahámŤ.
§ 4.
§ 276 vojenských trestních řádů z 5. července 1912 č. 131 ř. z. a zák. čl. XXXIII. z r. 1912 mění se tak, že zrušuje se druhá věta jeho odstavce třetího a vsune se za tento odstavec nový odstavec tohoto znění
Soudcové bez vyznání náboženského přísahají tak, že z proslovu předsedova vypustí se slova: ťbohu všemohoucímu a vševědoucímuŤ a že přísahu samu vykonají soudcové tito slovem ťPřísahámŤ.
§ 5.
O přísahách před soudy vojenskými platí pro svědky, znalce, tlumočníky atd., kteří jsou bez vyznání náboženského ustanovení vojenského řádu trestního, daná v § 201 odst. 5. pro osoby, kterým jejich přesvědčení nedopouští přísahati.
§ 6.
Ustanovení §§ 1 až 3 neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
§ 7.
Zákon tento nabývá účinnosti za deset dní po vyhlášení; provésti jej náleží ministru spravedlnosti a národní obrany.
Důvodová zpráva.
Zákon z roku 1868 činí rozdíl mezi přísahou osob náboženství křesťanského a náboženství židovského a zachovává v platnosti starší předpisy o osobách, podle jejichž náboženství jest přísaha nepřípustna a o přísahách osob, které se přiznávají k evangelickému náboženskému vyznání helvetskému a náboženství mohamedánskému (dvor. dekret z 10. ledna 1816, č. 1201, z 21. prosince 1832, č. 2582, a ze 26. srpna 1826, č. 2217 sb. z. soud.). Kdežto tedy na území práva rakouského platí o přísahách ustanovení velmi pestrá, zachovávající při přísaze staré zvyklosti a obřadnosti (přísaha před krucifixem a rozžatými svícemi, použití thory, koranu a přísežných formulí v jazyku tureckém), jest dle ustanovení práva uherského forma přísahy jednotná a spojena s jedinou formálností, že totiž přísahající, odříkávaje přísežnou formuli, drží pravou ruku na srdci (§ 311 c. ř. s. a § 218 tr. ř.). Náboženský ráz přísahy však zachován i v právu uherském potud, že přísahající dovolává se Boha za svědka.
Tato úprava přísežného výslechu před soudy však již nevyhovuje. Stává se vždy častěji, že osoby bezkonfesní zdráhají se vykonati přísahu soudem jim ukládanou dle dosavadních předpisů a vhledem k nedostatku zákonných ustanovení o přísahách bezkonfesních dochází ke sporům mezi soudem a svědky, znalci nebo stranami, které vážnosti soudního řízení jsou citelně na újmu.
V zájmu nerušeného vykonávání spravedlnosti jest proto naléhavá potřeba, aby pro takovéto případy ustanovení o výkonu přísahy před soudem byla doplněna.
Přísežní formule pro osoby bez vyzná ní zjednodušena jest v návrhu měrou nejvíce možnou a ponecháno v ní z dosavadní formy jedině slovo ťpřísaháme. Pojem tento jest tak vžitý, že těžko jest nahraditi jej výrazem jiným, a to nejen v jazyku státním, ale i v řečech národních menšin republiku Československou obývajících; původního náboženského rázu výraz ťpřísahaŤ pozbyl.
Ústavně-právní výbor doplnil pak vládní předlohu potud, že ze stejných důvodů a stejným způsobem změnil přísahu porotců před civilními trestními soudy, přísahu vojenských soudců, svědků, znalců, tlumočníků před soudy vojenskými (§ 3-5 návrhu). Ustanovení § 1-3 neplatí dle návrhu pro Slovenska a Podkarpatskou Rus, ježto v tamních zákonech jsou již odchylná ustanovení pro tyto případy.
Z těch důvodů ústavně-právní výbor doporučuje tento návrh Národnímu shromáždění ku schválení.
V Praze dne 27. června 1922.
|
Dr. Hruban, v. r., |
Dr. Matoušek, v. r., |
|
předseda. |
zpravodaj. |