Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

betreffend die Regelung der rechtlichen und materiellen Verhältnisse der Bezirksschulinspektoren.

Die Gefertigten stellen den Antrag, das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom..............1922

betreffend die Regelung der rechtlichen und materiellen Verhältnisse der Bezirksschulinspektoren.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Die Bezirksschulinspektoren sind definitive Staatsbeamte der VII. Rangsklasse, falls sie nicht nach ihrer bisherigen dienstlichen Stellung Anspruch auf eine günstigere Einreihung und Vorrückung haben. Ihre Ernennung erfolgt über Vorschlag des Landesschulrates (Landesschulausschusses) durch den Minister für Schulwesen und Volkskultur. Zu Bezirksschulinspektoren werden nur jene ernannt, welche die für dieses Amt erforderliche gründliche Kenntnis des Volksschulwesens und eine besondere Befähigung namentlich auf pädagogisch-didaktischem Gebiete als hehrer an Volks- und Bürgerschulen (Übungsschulen) oder Mittelschulen nachweisen. Nach sechsjähriger zufriedenstellender Verwendung rücken sie in die VI. Rangsklasse vor.

§ 2.

Als leitenden Staatsbeamten der staatlichen Schulverwaltung gebührt ihnen eine Funktionszulage, die in die Pension einrechenbar ist, nach den Grundsätzen für leitende Staatsbeamte. Zur Deckung der Auslagen, die mit der Inspektion der Schulen verbunden sind, wird ihnen vom Ministerium für Schulwesen und Volkskultur ein Reisekosten und Diätenpauschale nach der Zahl der Schulen und Klassen und mit Rücksicht auf die Ausdehnung und die örtlichen Verhältnisse des Inspektionsbezirkes bewilligt.

§ 3.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Verlautbarung in Kraft.

§ 4.

Die Durchführung besorgt der Minister für Schulwesen und Volkskultur für Einvernehmen mit den beteiligten Ministern.

Begründung:

Nach 1 des Gesetzes vom 9. April 1920, Nr. 292, S. d. G. u. V., steht die oberste Leitung und Aufsicht über das gesamte Erziehungs- und Unterrichtswesen dem Staate zu. Die staatliche Aufsicht über das Volksschulwesen wird nach 33 des Gesetzes vom 24. Feber 1873, L.-G.-BI. Nr. 17, und nach § 34 des Gesetzes vom 9. April 1920, Nr. 292, S. d. G. u. V., zunächst durch die Bezirksschulinspektoren ausgeübt. Ihre besonderen Obliegenheiten sind im § 34 des Gesetzes vom 24. Feber 1873, L.-G.-BI. Nr. 17, aufgezählt.

Nach diesem Gesetze und nach später erschienenen Regierungsverordnungen sind die Bezirksschulinspektoren verpflichtet, die öffentlichen und privaten Kindergärten, die Volks- und Bürgerschulen sowie die Erziehungs- und Unterrichtsanstalten, die in den Bereich des Volksschulwesens gehören, zu beaufsichtigen, wahrgenommene Gesetzwidrigkeiten und Übelstände zu beseitigen und über die Ergebnisse ihrer Wahrnehmungen dem Bezirksschulausschusse Bericht zu erstatten. Sie haben darauf zu sehen, daß die Schulgesetze und die im Rahmen dieser Gesetze erlassenen Verordnungen durchgeführt werden. Die vielen umfangreichen Aufgaben und schweren Pflichten der Bezirksschulinspektoren aufzuzählen, würde zu weit führen, umsomehr, als dieselben durch neue Gesetze, Verordnungen und Erlässe ständig vergrößert und erweitert wurden.

Ulan würde nun glauben, daß die rechtliche und materielle Stellung der Bezirksschulinspektoren, denen so wichtige staatliche und öffentliche Interessen anvertraut sind, ihren Pflichten und ihrer Bedeutung für Staat und Volk angepaßt sei. Dem ist aber nicht so. Denn die Bezirksschulinspektoren sind nach 34 des Gesetzes vom 9. April 1920, Nr. 292, S. d. G. u. V., immer noch provisorisch - diese Bestimmung wurde dem alten Gesetze vom 2. Feber 1873, L.- G.-Bl. Nr. 17, entnommen - und ihre Stellung ist durchaus nicht geregelt, trotzdem des Gesetz die definitive Regelung dieses Dienstzweiges schon vor einem halben Jahrhunderte in Aussicht stellte.

Die Bedeutung des Amtes erfordert es aber, daß die Bezirksschulinspektoren, denen so wichtige Aufgaben zufallen, unabhängige und festgestellte Beamte des Staates sind. Schon eine gerechte und unparteiische Beurteilung der Wirksamkeit der Lehrer z. B. macht es erforderlich, daß die Bezirksschuliuspektoren vollständig unabhängig sind wie die Richter.

Daß der provisorische Bezirksschulinspektor, dessen Stellung unsicher und schwankend ist, die in seinen Wirkungskreis fällenden Belange nicht so vertreten kann, wie es notwendig wäre, ist einleuchtend. Welcher Schaden aus diesem unseligen Zustande für das Schulwesen in einer zeit erwächst, in der dasselbe den geänderten Verhältnissen angepaßt und weiter ausgebaut werden soll, braucht nicht erst besonders bewiesen zu werden. Diese Verhältnisse sind unhaltbar.

Die rechtliche und materielle Stellung der Bezirksschulinspektoren, die durch das Gesetz vom 24. lieber 1873, L.-G.-BI. Nr. 17, nur provisorisch für die Übergangszeit geregelt wurde, muß jetzt definitiv geregelt werden, damit die Inspektoren als unabhängige, fest angestellte Staatsbeamte die schweren Pflichten ihres verantwortungsvollen Amtes voll und ganz erfüllen können. Die bisherige unsichere provisorische Stellung der Bezirksschulinspektoren kann nur jenen recht sein, denen an der Stabilisierung der Schulverhältnisse im Staate und überhaupt am Gedeihen der Schule nichts liegt.

Damit die Bezirksschulinspektoren materiell sichergestellt werden, damit sie mit Rücksicht auf ihre besondere Befähigung, die sie nachweisen müssen, und die große Verantwortlichkeit, die mit ihrem Amte verbunden ist, entsprechend entlohnt werden, ist ihnen die. VII: und nach einer bestimmten zeit die VI. Rangsklasse zuzuerkennen, falls sie nicht nach ihrer bisherigen dienstlichen Stellung Anspruch auf eine günstigere Einreihung und Vorrückung haben.

Die Bezirksschulinspektoren leiten das gesamte Schulwesen ihres Bezirkes, weshalb ihnen als leitenden Beamten mit vollem Rechte eine entsprechende Funktionszulage nach den für Staatsbeamte in ähnlicher Stellung geltenden Grundsätzen gebührt.

Da nur rechtlich unabhängige und materiell gesicherte Bezirksschulinspektoren die schweren Pflichten ihres Amtes so erfüllen können, wie es die öffentlichen und Schulinteressen verlangen, müssen die rechtlichen und materiellen Verhältnisse endlich einmal durch ein besonderes Gesetz geregelt werden.

Das Erfordernis dürfte 200.000 Kč betragen und ist aus den laufenden Staatseinnahmen zu decken.

In formeller Hinsicht wird die Zuweisung des Antrages an den sozialpolitischen- und Budgetausschuß beantragt.

Prag, am 20. Juni 1922.

Dr. Schollich, Knirsch, J. Mayer, Zierhut, Bobek, Patzel, Schubert, Budig, Böhr, Matzner, Dr. Jabloniczky, Dr. W. Feierfeil, Dr. Spina, Röttel, Böllmann, Kaiser, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Schälzky, Dr. Radda, Ing. Kallina, Dr. E. Feyerfeil.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

na úpravu právních a hmotných poměrů okresních školních inspektorů.

Podepsaní navrhují: Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne...................... 1922,

jímž se upravují právní a hmotné poměru okresních školních inspektorů.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Okresní školní inspektoři jsou trvale ustanovení státní úředníci VII. hodnostní třídy, nemají-li nároku na příznivější zařadění a postup podle dosavadního služebního postavení. Jmenuje - je ministr školství a národní osvěty na návrh zemské školní rady (zemského školního výboru). Okresními školními inspektory jsou jmenováni jen ti, kdož vykáží důkladnou znalost lidového školství, které jest pro tento úřad potřebí a zvláštní způsobilost zvláště v paedagogicko-didaktickém oboru jako učitelé obecných a občanských (cvičných) nebo středních škol. Po šestileté uspokojivé službě postupují do VI. hodnostní třídy.

§ 2.

Jako vedoucím státním úředníkům státní školní správy náleží jim podle zásad platných pro vedoucí státní úředníky činovní přídavek, jenž se započítává do odpočivného. K úhradě výdajů, spojených s inspekcí škol, povoluje jim ministerstvo školství a národní osvěty cestovní a dietní paušál podle počtu škol a tříd a se zřetelem na rozlohu a místní poměry inspekčního okresu.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 4.

Provedením se pověřuje ministr školství a národní osvěty v dohodě se súčastněnými ministry.

Odůvodnění.

Podle §u 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n. přísluší státu nejvyšší správa veškeré výchovy a vyučování a dozor nad nimi. Státní dozor nad lidovým školstvím vykonávají podle §u 33 zákona ze dne 24. února 1873., čís. 17. z. z. a podle §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n. především okresní školní inspektoři. Jejich zvláštní povinnosti vypočítává 34 zák. ze dne 24. února 1873, č. 17 z. z.

Podle tohoto zákona a podle vládních nařízení, vydaných později, jsou okresní školní inspektoři povinni dohlížeti na veřejné a soukromé mateřské školy, na školy obecné a občanské jakož i na ústavy vychovávací a vyučovací, které náleží do oboru lidového školství, odstraňovati protizákonnosti a nešvary, které zpozorovali, a podávati zprávu okresním školním výborům o výsledcích svého pozorování. Mají přihlížeti, aby se prováděly školní zákony a nařízení, vydaná v rámci těchto zákonů. Vedlo by daleko, kdybychom měli vypočítávati všechny obsažné úkoly okresních školních inspektorů, tím spíše, že nové zákony, nařízení a výnosy, je stále zvětšují a rozšiřují.

Dalo by se mysliti, že právní a hmotné stanovisko okresních školních inspektorů, jimž jsou svěřeny tak důležité státní a veřejné zájmy, jest přiměřené jejich povinnostem a jejich významu pro stát a národ. Tomu však tak není. Nebol okresní školní inspektoři jsou podle §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a r. stále ještě prozatímní - toto ustanovení bylo převzato ze starého zákona ze dne 24. února 1873, č. 17 z. z. - a jejich postavení není vůbec upraveno, ačkoliv již před půl stoletím zákon sliboval konečnou úpravu tohoto služebního odvětví.

Význam úřadu však vyžaduje, aby okresní školní inspektoři, mající tak důležité úkoly, byli nezávislí a trvale ustanovení státní úředníci. Již na př. spravedlivé a nestranné posuzování činnosti učitelů vyžaduje, aby okresní školní inspektoři byli úplně nezávislí jako soudcové.

Jest zřejmo, že prozatímní okresní školní inspektor, jehož postavení jest nejisté a kolísavé, důležité věci, které náležejí do jeho oboru působnosti, nemůže zastupovati tak, jak by bylo potřebí. Jaká škoda školství vzchází z tohoto neblahého stavu v době v níž se má přizpůsobiti změněným poměrům a šíře vybudovati, to netřeba teprve zvláště dokazovati. Tyto poměry jsou neudržitelny.

Právní a hmotné postavení okresních školních inspektorů, které zákon ze dne 24. února 1873, č. 17 z. z. upravoval jen prozatímně pro přechodnou dobu, musí býti nyní trvale upraveno, aby inspektorové jako nezávislí, trvale ustanovení státní úředníci mohli úplně a zcela vykonávati těžké povinnosti svého odpovědného úřadu. Dosavadní nejisté prozatímní postavení okresních školních inspektorů může býti vhod jen těm, jimž nezáleží na ustálení školních poměrů ve státě a vůbec na prospěchu školy.

Aby okresní školní inspektorově byli hmotně zajištěni, aby byli placeni přiměřeně k zvláštní způsobilosti, kterou se musejí vykázati, a k velké odpovědnosti, spojené s jejich úřadem, budiž jim přiznána VII. hodnostní třída a po určitém čase VI. nemají-li nároku na výhodnější zařadění a postup podle svého dosavadního služebního postavení,

Okresní školní inspektoři vedou veškeré školství svého okresu, pročež jim jako vedoucím úředníkům plným právem přísluší přiměřený činovní přídavek podle zásad platných pro státní úředníky v podobném postavení.

Poněvadž jen právně nezávislí a hmotně zajištění okresní školní inspektoři mohou těžké povinnosti svého úřadu vykonávati, jak toho vyžadují veřejné, a školské zájmy, musí právní a hmotné poměry býti konečně jednou upraveny zvláštním zákonem.

Potřeba bude činiti asi 200.000 K a budiž hrazena z běžných státních příjmů. Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.

V Praze dne 20. června 1922.

Dr. Schollich, Knirsch, J. Mayer, Zierhut, Bobek, Patzel, Schubert, Budig, Böhr, Matzner, dr. Jabloniczky, dr. W. Feierfeil, dr. Spina, Röttel, Böllmann, Kaiser, dr. Brunar, dr. Keibl, Schälzky, dr. Radda, inž. Kallina, dr. E. Feyerfeil.