POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3790.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Pohla a druhů (tisk 3457) a posl. Blažka a soudr. (tisk 3455) o chování vlády při sklářské výluce,
II. předsedy vlády a min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Krause a druhů o Vládním nařízení, podle něhož se školné vyměřuje podle jmění a jmění, které se skládá ze dvou třetin ze služebních požitků nebo mezd, osvobozuje se od placení školného až do příjmu 60.000 Kč (tisk 3519/VII),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení časopisu Deutsche Volkszeitung (tisk 3561/XVIII),
IV. min. spravedlnosti na interp. .posl. J. Mayera a druhů o zabavení časopisu ťDeutscher LandrufŤ z 25. dubna 1922 (tisk 3561/XIII),
V. min. spravedlnosti na interp. posla Marka a druhů o zabavení časopisů ťEgerlandŤ a ťMarienbad-Tepler BezirksblattŤ (tisk 3690/Xl),
VI. min. vnitra na interp. posl. Skaláka a druhů o konfiskační praksi na Kladně (tisk 3690/XVI),
VII. min. zemědělství na interp. posli Budiga a druhů o přeměně zemědělské školy ve Valčících na školu oboujazyčnou (tisk 3442/XX),
VIII. min. obchodu na interp. posl. Svetlika, Tausika a súdr. ohľadom dovozu 200 vagonov škridiel a tehál z Maďarska firmou Miksa Rapparort v Siači (Rimaszecs) (tisk 3442/IV),
IX. vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že správce novojičínské okresní politické správy Ščava si osobuje nezákonnou moc úřední a nařizovací (tisk 3577);
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra E. Feyerfeila, dra Schollicha a druhů o urážce pruského národního kmene a německé národnosti v čítance pro české obecné školy (tisk 3561/XXI),
XI. předsedy vlády na interp. posl. Marka a druhů o zamýšleném snížení požitků státních zaměstnanců (tisk 3690/XII),
XII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Blažka, Kučery a soudr. v záležitosti konfiskační prakse (tisk 3442/XXVI),
XIII. vlády na interp. posl. Sladkého, Davida a spol. o odškodnění československým vyhnancům a uprchlíkům z dob česko polského sporu (tisk 3519/V)
XIV. mina vnitra a min. národní obrany na interp. posl. J. Mayera a druhů o tom, jak se choval vládní zástupce na sjezdu venkovského dorostu v Brně (tisk 3550/IV),
XV. min. financí na interp. posl. Blatné, dra Czecha, Palmeho, Hillebranda, Grünznera a druhů o provedení zákona ze dne 3. března 1921, čís. 99 Sb. z. a n., jímž se staropensisté staví na roveň novopensistům (tisk 3442/XXV),
XVI. min. školstva a národnej osvety na interp. posl. dra Budayho, Tomika a spol. v záležitosti nemravných knih v knižniciach ľudových škôl na Slovensku (tisk 3442/III),
XVII. min. národní obrany na interp. posl. R. Merty a soudr. o řadě nepřístojností v československé armádě (tisk 3442/X),
XVIII. vlády na interp. posl. Nejezchlab-Marchy a soudr. ve věci živelní pohromy na Boskovsku a Kunštátsku na Moravě (tisk 3561/IX),
XIX. min. železnic na interp. posl. Daruly a druhů ohledně propočítání služebných roků na košicko-bohumínské dráze (tisk 3516/XX),
XX. min. národní obrany na interp. posl. Dubického a druhů o úlevách pro vojíny r. 1900 (tisk 3442/XI),
XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Budayho a spol. ve věci censurování novin na Slovensku (tisk 3610/XIV),
XXII. min. zemědělství na interp. posl. Schuberta a druhů o náhradě škod za ztráty způsobené slintavkou a kulhavkou (tisk 3561/IV),
XXIII. vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů, jak jedná okresní hejtman Ščava v Novém Jičíně (tisk 3576),
XXIV. min. vnitra a min. nár. obrany na interp. posl. dra Brunara a druhů, že frývaldovské četnictvo protizákonně zakázalo vyvěsiti černo-červeno-zlatý prapor (tisk 3519/IX).
I./3790 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelace poslance Pohla a druhů (tisk 3457) a poslance Blažka a soudruhu (tisk 3455)
o chování vlády při sklářské výluce.
Stagnace průmyslu, podnikání a práce, ji doprovázející důsledky a zjevy nezaměstnanosti, omezování provozu v podnicích, jakož i snahy zaměstnavatelů, snížením mezd dělnictva umožniti soutěž naší práci, zejména na zahraničních trzích, jsou předmětem úvah všech zúčastněných činitelů soukromých i veřejných.
Ministerstvo sociální péče snažilo se vyřešiti otázku tuto diskusí, již dalo na pořad jednání Sociálního ústavu republiky Československé, kde nejen zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale i teoretikové a praktikové různých oborů měli příležitost zaujati stanovisko k této zásadní otázce. Pilně se uvažovalo o výši mzdy, drahotě životních potřeb, celkové situaci průmyslu a o poměrech na trhu domácím i zahraničním, leč diskuse nepřinesla dosud definitivního rozluštění této otázky.
Pokud pak snižování mezd jest příčinou konfliktů mzdových, může se ministerstvo sociální péče omeziti toliko na úlohu prostředníka mezi oběma spornými stranami, neboť k dekretování výše mzdy není zákonného podkladu.
Tak tomu bylo i při sporu v průmyslu sklářském. Příčinou konfliktu byl neúspěch vyjednávání o novou smlouvu kolektivní, načež Svaz zaměstnavatelů dal vyvěsiti vyhlášku, jíž zavedeny byly nové podmínky pracovní, obsahující mimo jiné též snížení mzdy.
Když písemné vyjednávání mezi oběma smluvními stranami nevedlo k cíli a byla obava, že zaměstnavatelé skutečně sáhnou k prostředku, jímž hrozili, t. j. uhašení sklářských pecí, svolalo ministerstvo sociální péče poradu zástupců obou sporných stran na den 9. března 1922, aby umožnilo přímý styk obou kontrahentů a přivodilo jejich sblížení. Jelikož porada ta pro nepřítomnost zaměstnavatelů nevedla k cíli, pověřilo ministerstvo sociální péče přednostu živnostenského inspektorátu v Teplicích, kde jest sídlo Svazu zaměstnavatelů sklářského průmyslu, jakož i sekretariátů příslušných odborových organisaci dělnických, aby udržoval styky s oběma stranami za tím účelem, aby ničeho nebylo opomenuto, co by mohlo přivoditi smírné odklizení sporu.
Na druhé straně konány byly v ministerstvu obchodu porady se zástupci zaměstnavatelů, kteří pod vlivem tohoto jednání oproti stanovisku projevenému neúčastí na schůzi dne 9. března t. r. prohlásili, že jsou ochotní vejíti v jednání o novou kolektivní smlouvu, bude-li práce v továrnách nastoupena prozatím za podmínek zaměstnavateli navrhovaných. Těmito poradami, konanými u ústředních úřadů byla vyvolána a sesílena potřeba bezprostředního vyjednávání obou smluvních stran a proto byl dne 22. března 1922 v dohodě s ministerstvem obchodu vyslán do Teplic zástupce ministerstva sociální péče, aby se pojal úkolu prostředníka.
To vše podniknuto bylo proto, aby přes zdánlivě nepřekonatelný rozpor stanovisek obou stran bylo docíleno přijetí sprostředkujícího návrhu podmínek pro opětné zahájení práce a současně zahájení vyjednávání, aby tím bylo čeleno úplnému přerušení styků obou stran a uhašení pecí, což by bylo mělo za následek nedozírné škody hospodářské nejen pro obě strany ale i pro stát.
Neúnavnému úsilí ministerstva sociální péče a ministerstva obchodu i ostatních orgánů státních podařilo se skutečně za účinné pomoci zástupců ústředních odborových organisaci zaměstnavatelských i zaměstnaneckých sblížiti obě strany alespoň potud, že dnem 3. dubna t. r. byla práce v průmyslu sklářském - až na několik výjimek - opět zahájena a zároveň bylo zahájeno vlastní vyjednávání o podrobných podmínkách příští smlouvy kolektivní.
Jednání toto vedené přímo mezi organisacemi bylo velmi obtížné a trvalo celý měsíc, leč přes četné a často zásadní rozpory stanovisek vedlo na konec přece jen k cíli a tak spor byl v prvém týdnu měsíce května t. r. definitivně ukončen dohodou obou stran, jež došla výrazu v nové kolektivní smlouvě, podepsané v Teplicích dne 8. května 1922.
Z uvedeného jest patrno, že zúčastněná ministerstva učinila vše, co za platných zákonných ustanovení bylo lze učiniti, aby tento nebezpečný a v důsledcích nedozírný mzdový spor, jehož přiostření bylo by nad veškeru pochybnost vyvolalo ozvěnu i v jiných oborech průmyslových, byl pokud možno nejdříve odklizen.
V Praze dne 13. června 1922.
Předseda vlády:
Dr. E. Beneš, v. r.
II./3790 (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády a ministra školství a nár. osvěty
na interpelaci poslance Krause a druhů
o vládním nařízení, podle něhož se školné vyměřuje podle jmění a jmění, které se skládá ze dvou třetin ze služebních požitků nebo mezd, osvobozuje se od placení školného až do příjmu 60.000 Kč (tisk 3519/VII.)
Ustanovení § 3 vládního nařízení ze dne 19. prosince 1921, čís. 463 Sb. z. a n., o školném na státních školách středních sleduje účel, aby se usnadnilo studium dětem rodičů, tou dobou hospodářsky nejslabších, jejichž příjem plyne výhradně anebo z největší části z platů služebních nebo mezd přesně a veřejně známých. Avšak i na ostatní vrstvy, pokud v nich jsou obyvatelé hospodářsky slabí, bylo pamatováno tím, že do téhož paragrafu bylo vloženo ustanovení tohoto zněni: ťKromě toho může býti žák osvobozen od školného, zasluhuje-li počet jeho sourozenců zřetele, zvláště těch, kteří studují, neb odůvodňují-li jiné zvláštní okolnosti osvobozeni od školného.Ť
Nelze proto souditi, že toto nařízeni jest namířeno proti určitým stavům, a nejeví se tedy putna jakákoliv změna jeho dosavadního zněni.
V Praze dne 23. června 1922.
Předseda vlády:
Dr. E. Beneš, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. V. Šrobár, v. r.
III./3790 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů
o zabavení časopisu ťDeutsche Volkszeitung Ť (tisk 3561/XVIII.)
Zabavení čís. 47 periodického tiskopisu ťDeutsche Volkszaitung für des KuhländchenŤ z 24. dubna 1922 nařídilo státní zastupitelství v Novém Jičíně, poněvadž v článku, v interpelaci uvedeném, shledávalo skutkovou podstatu přečinu podle §u 300 tr. z.
Krajský co tiskový soud v Novém Jičíně zabavení potvrdil k návrhu státního zastupitelství nálezem z 26. dubna 1922, Pr. VI. 14122 a zapověděl další rozšiřování tiskopisu.
Proti tomuto soudnímu rozhodnutí, jež možno měniti pouze pořadím instančním, nebylo užito opravných prostředků.
Je-li takto nesporně zjištěno že skutková povaha trestného činu v zabavené stati byla obsažena, neváhám na druhé straně s prohlášením že zabavení v tomto případě nebylo snad nezbytně nutno ve veřejném zájmu. Dal jsem státní zastupitelství také na to upozorniti; k dalším opatřením nezavdává mi však tento ojedinělý případ příčiny a neopravňuje také pro svou výjimečnost pány interpelanty k tomu, aby mluvili o nějaké směšné a nemoderní praxi zabavovacího státního zastupitelství v Novém Jičíně, již bylo by nutno zastaviti.
V Praze dne 4. července 1922.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
IV./3790 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Mayera a druhů
o zabavení časopisu ťDeutscher LandrufŤ z 25. dubna 1922 (tisk 3561/XIII.)
Poněvadž zabavení čísla 48 periodického tiskopisu ťDeutscher LandrufŤ z 25. dubna 1922 zařídilo státní zastupitelství v Chebu, tedy úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti, převzal jsem sám zodpovědění interpelace.
Zmíněné číslo časopisu zabavilo státní zastupitelství v Chebu pro větu uvedenou v interpelaci, jejíž obsah, v souvislosti s předcházející nezabavenou částí, článku ťZum Geheimabkommen Frankreichs mit der TschechoslowakeiŤ zakládá skutkovou podstatu zločinu dle §u 65 a) tr. z.
Krajský soud v Chebu jako soud tiskový k návrhu státního zastupitelství potvrdil toto zabavení nálezem ze dne 25. dubna 1922, Pr. 14/22 a zapověděl další rozšiřování tohoto tiskopisu.
Proti nálezu soudu, který možno měniti pouze pořadím instančním, nebylo užito opravných prostředků. Nemám důvodu, abych učinil nějaká opatřeni.
V Praze dne 5. července 1922.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
V./3790 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Marka a druhů
o zabavení časopisů ťEgerlandŤ a ťMarienbad-Tepler BezirksblattŤ (tisk 3690/XI.)
Převzal jsem zodpovědění interpelace sám, poněvadž oba v interpelaci uvedené časopisy zabavilo státní zastupitelství v Chebu, tedy úřad ministerstvu spravedlnosti podřízený.
Oba časopisy zabaveny byly státním zastupitelstvím v Chebu pro místo, jež jest v interpelaci správně uvedeno, poněvadž státní zastupitelství v Chebu shledalo v zabavené větě přečin podle § 491 tr. z. a čl. V. zákona ze 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863.
Krajský soud v Chebu jako soud tiskový nálezy ze 17. května 1922, č. j. Pr. 18122 a Pr. 17/22 zabavení v obou případech potvrdil a zapověděl další rozšiřování zabavených tiskopisů.
Proti rozhodnutí soudu, jež možno měniti pouze pořadem instančním, nebylo užito opravných prostředků.
Neshledávám příčiny, abych učinil nějaké opatřeni.
V Praze dne 8. července 1922.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VI./3790.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Skaláka a druhů
o konfiskační praxi na Kladně (tisk 3690/XVI.)
Policejní komisařství na Kladně zabavilo v interpelaci uvedená čísla kladenského časopisu ťSvobodaŤ, poněvadž v obsahu článků v interpelaci otištěných shledalo skutkovou podstatu trestných činů. Tato zabaveni byla zemským soudem trestním, jakožto tiskovým soudem v Praze potvrzena. V případech těchto jde o rozhodnutí soudní, jež měniti možno jen řádným pořadem instancí soudních.
Neshledávám tedy příčiny, abych úředníku censurou časopisů u policejního komisařství na Kladně pověřenému uděloval žádané poučení.
V Praze dne 6. července 1922.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
VII./3790 (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Budila a druhů
o přeměně zemědělské školy ve Valčících na školu oboujazyčnou (tisk 3442/XX.)
Bývalá dolnorakouská zemská rolnická, ovocnicko-vinařská škola ve Valčících s vyučovacím jazykem německým byla již koncem školního roku 1918/19 zrušena, event. přeložena dolnorakouským zemským výborem do Zistersdorfu v Dolních Rakousích.
Celé vnitřní zařízení školy, internátu a veškerý živý i mrtvý inventář školního statku dal dolnorakouský zemský výbor v -měsících červnu až srpnu 1919 z Valčic odvézti: Rovněž odvezeny všechny žákovské katalogy, třídní knihy, plány, úřední spisy, účetní knihy atd.
Žáci, vychodivší ve Valčících v roce 1918/19 I. ročník, pokračovali ve školním roce 1919/20 ve svých studiích hlavně na škole v Retzu. Na bývalé německé škole studovalo jen výjimečně několik žáků z území Československé republiky, převážná část žactva pocházela z území nynějšího zahraničí. Z toho důvodu byl také přeložen po převratu Spolek absolventů řečené školy z Valčic do Vídně.
Objekty bývalé dolnorakouské zemské rolnické, ovocnicko-vinařské školy, které zůstaly ve Valčících, byly převzaly do čsl. státní správy dnem 9: září 1920, tedy v době, kdy škola již přes rok ve Valčicích neexistovala.
Zemědělské školy s vyučovacím jazykem německým na jižní Moravě nevykazují nadbytek žactva, aby bylo nutno zřizovati ve Valčících školu oboujazyčnou. Ze 30 hlásivších se žáků národnosti německé do školního roku 1921/22 ve Valčících byl pouze 1 z československé republiky, ostatních 29 bylo z republiky Rakouské.
Na základě tohoto stavu věcí a vývoje událostí nejeví se nutnost přeměniti Státní rolnickou, vinařsko-ovocnickou školu ve Valčících, s vyučovacím jazykem českým; ve školu oboujazyčnou.
V Praze dne 30. května 1922.
Ministr zemědělství:
F. Staněk, v. r.
VIII./3790.
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslanců Karola Svetlika, Heřmana Tausika a súdruhov
ohľadom dovozu 200 vagonov škridiel a tehál z Maďarska firmou Miksa Rapparort v Siači (Rimaszecs) (tisk 3442/IV).
Ministerstvo obchodu - oboř dřívějšího Úřadu pro zahraniční obchod jest sice povinno stanu viti zásady ve příčině povolováni dovozu a vývozu jednotlivého druhu zboží v souhlase a po vyslechnutí příslušných průmyslových, dělnických a obchodních činitelů, nemá však povinnosti takové při jednání o jednotlivých žádostech o povolení dovozu, resp. vývozu. Nestávala tudíž zákonná jeho povinnost jednati se zájemníky v případě povolení dovozu 200 vagonů cihel z Maďarska firmou Miksa Rapparort v Siači a to tím méně, že zástupcově největších slovenských cihelen byli mnohokráte upozorňováni na to, že cenové rozpětí mezi tuzemskými cihlami a cihlami z Maďarska nabízenými jest příliš veliké a že jest nevyhnutelně nutno, aby tuzemští výrobci prodejní ceny redukovali, jinak že by bylo nutno přivoditi snížení cen připuštěním cizozemské konkurence.
Nutnost tohoto zákroku stala se naléhavou na jaře letošního roku, kdy poklesly značně ceny stavebních hmot v dechách, na Moravě i ve Slezsku, takže bylo možno obdržeti na př. v okolí Prahy 1000 cihel loco cihelna za 350.- Kč.
Na Slovensku naproti tomu požadováno bylo v téže době za 1000 kusů cihel loco cihelna 550.- až 650.- Kč. Cihly z Maďarska naproti tomu nabízeny byly za 260.- Kč loco hranice. Následkem této velice diference cenové byla obrovská poptávka po cihlách maďarských. Ministerstvo obchodu - obor dřívějšího Úřadu pro zahraniční obchod uvažuje z národohospodářského stanoviska tuto situaci a přihlížeje k nutnosti podporovati stavební ruch na Slovensku, odhodlal se připustiv ti část cizích cihel, ovšem teprve po bezvýsledných pokusech o sníženi neodůvodněně vysokých cen tuzemských.
Dle sdělení svazu průmyslníků v Bratislavě (sekce stavebních hmot) byly však tyto cihly prodány za ceny nepřiměřeně vyšší než za které byly dovezeny. Jmenovaný svaz byl požádán, aby předložil přesná data o prodeji a pak dle předložených protokolů postoupena věc ku vyšetření kompetentním úřadům pro stíhání řetězového obchodu.
Povolení na dovoz uvedených cihel jakmile řádně straně bylo vydáno, nemůže býti úřadem na pouhé nařčení odejmuto, jelikož jest to právo nabyté.
Že snad žadatel byl jednou trestán, nemůže býti úřadu důvodem k odnětí povolení.
Jest však jisto, že cíle úřadem vytčeného, t, j. snížení cen za cihly v tuzemsku vyrobené, bylo dosaženo, neboť nehledě k tomu, že snad cihly prodány byly i za ceny tuzemské, klesla přece po připuštění dovozu cena cihel v Západním a středním Slovensku na 360.- až 420.- Kč, čehož dříve nemohlo býti dosaženo.
Kdyby továrníci cihel byli bez tohoto opatření ceny snížili, nemusilo býti prostředku toho použito. Poněvadž pokusy zůstaly bezúčinnými a na druhé straně bylo jasno, že ceny tak vysoké jsou naprosto neodůvodněné a na překážku stavebnímu ruchu, nezbylo úřadu nic jiného, než snížiti cenové niveau povolením dovozu.
Tímto jest též prejudikováno odpovědi k druhému bodu interpelace v tom smyslu, že nebudou-li tuzemské ceny drženy v přiměřené úrovni k cenám v jiných krajích Československé republiky, bude nutno i tam taková opatření učiniti, nebude-li průmysl sám míti tolik dobré vůle, aby těmto opatřením úpravou cen předešel.
V Praze dne 13. července 1922.
Ministr obchodu:
Inž. L. Novák, v. r.
IX./3790 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů;
že správce novojičínské okresní politické správy Ščava si osobuje nezákonnou moc úřední a nařizovací (tisk 3577).
Protokol sepsaný u okresní politické správy v Novém Jičíně dne 24. října 1921 s redaktorem ťDeutsche Volkszeitung für des KuhländchenŤ uváděl na pomět zásadu vyslovenou §em 17 tisk. z., že s vydáváním časopisu lze počíti nejdříve v době, kdy povinný exemplář předložen byl úřadu.
Účel tohoto protokolu bylo zajistiti, aby mobilisační vyhláška nebyla uveřejňována před 6 hodinou večerní dne 24. října 1921, jak bylo z vojenských důvodů nařízeno. Z obsahu protokoly nelze odvozovati, že bylo žádáno, aby byl časopis předkládán k předběžné censuře.
Pokud se týká výzvy okrasní správy politické k vyvěšení praporů dne 28. října, připomíná se, že jest ustáleným zvykem, že při slavnostních příležitostech bývají na veřejných i soukromých budovách vyvěšeny prapory. Jestliže okresní správa politická v Novém Jičíně obce a školní správy vyzvala, aby na státní svátek (srovnej zákon ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb. z. a n.) praporu vyvěsily, mělo toto vyzvání ráz upozornění, a zdůraznění této vlastenecké povinnosti, jež ostatně, pokud jde o jednotlivce nebo korporace státu oddané, zajisté tíživě pochována nebyla. Označila-li, okresní správa politická nevyvěšení praporů jako neloyální čin proti Československé republice, z něhož odvodí další závěry (ťSchlüsseŤ), nelze v tom spatřovati nijaké vyhrožování a provinění.
Šetření stran německé obecné školy veřejné v Nelhubli bylo nařízeno předsedou zemské školní rady v Brně vynesením ze dne 28. října 1921, čís. 2116 pros., a vypsáno okresním hejtmanem jakožto předsedou býv. okresní školní rady v Novém Jičíně. Ježto tehdy nebyl konstituován okresní školní výbor, byl k dotčenému opatření oprávněn předseda býv. okresní školní rady podle vládního nařízení ze dne 6. listopadu 1920, čís. 608 Sb. z. a n. (§ 17). Nelze proto shledati v jednání dotčeného úředníka nezákonnosti.
Ani v přípise jeho, aby němečtí učitelé v Novém.Jičíně vypomáhali při okresní politické správě, nelze spatřovati nic závadného. V městě totiž byly školy pro epidemii spály zavřeny a čeští učitelé sami se nabídli vypomáhati po dobu prázdna v kancelářských pracích při okresní správě politické. Aby snad nebyly pronášeny stížnosti se strany německé, že se nedbá německého učitelstva, bylo i ono vyzváno k spolupráci. Příslušný výnos vydal okresní hejtman jako předseda bývalé německé okresní školní rády, již representoval podle §u 17 vládního nařízení ze dne 6.- listopadu 1920, čís. 608 Sb. z. a n. Jen omylem kanceláře se stalo, že přípis byl označen jako výnos okresní politické správy.
Přechodným použitím učitelstva při práci kancelářské v době školního prázdna nebylo dotčeno vynesení ministerstva školství a národní osvěty ze dne 3. února 1919, čís. 628 Sb. z. a n., nebyl účel tohoto vynesení bylo zabezpečiti nerušený chod školního vyučování. Rovněž bez viny lest okresní hejtman v ustanoveni něm. okresního školního výboru. Jak bylo vyšetřeno, byl ustaven dne 25. listopadu 1921 a dříve se tak státi nemohlo, protože se jmenování jeho členů stalo teprve výnosem zemské školní rady ze dne 5. listopadu 1921, čís. 2229 pres.
K otázkám pánů interpelantů dlužno uvésti, že při obsazování míst u okresních politických správ vůbec a tedy také u okresní správy politické v Novém Jičíně béře se v úvahu potřeba okresu stejně jako osobní způsobilost dotčeného funkcionáře. Ani v tom, ani v onom směru nebylo shledáno u okresní politické správy v Novém Jičíně závad, které by vyžadovaly, aby v dosavadním složení úředního personálu okresní politické správy byla dle návrhu pánů interpelantů provedena změna.
V Praze dne 17. července 1922.
Předseda vlády:
Dr. E. Beneš, v. r.
X./3790 (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. dra E. Feyerfeila, dra Schollicha a druhů
o urážce pruského národního kmene a německé národnosti v čítance pro české školy obecné (tisk 3561/XXI).
Odpovídaje na interpelaci posl. dra E. Feyerfeila, dra Schollicha a druhů o urážce pruského národního kmene a německé národnosti, způsobené dvěma místy článku 148. a 149. druhého dílu trojdílného vydání Jursovy čítanky pro české školy obecné, prohlašuji, že z vydání této učebnice, jichž se užívá na školách od počátku školního roku 1921/22, byly dotyčné články na základě posudku znaleckého vypuštěny. Není tudíž třeba, abych učinil opatření interpelací požadovaného.
V Praze dne 6. července 1922.
Za ministra školství a národní osvěty:
F. Staněk, v. r.
XI./3790 (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Marka a druhů
o zamýšleném snížení požitků státních zaměstnanců (tisk 3690/XII).
K této interpelaci dovoluji si sděliti, že vláda nezamýšlí učiniti opatření nebo podati návrhy směřující ke snížení požitků státních zaměstnanců činných nebo na odpočinku.
V Praze dne 19. července 1922.
Předseda vlády:
Dr. E. Beneš, v. r.
XII./3790.
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Jar. Blažka, Ladislava Kučery a soudruhů
v záležitosti konfiskační praxe (tisk 3442/XXVI).
Okresní správa politická v Lounech zabavila číslo 24. periodického tiskopisu ťPrůbojŤ ze dne 24. března 1922 na základě §u 300 tr. z. a. čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863, pro obsah článku ťNezabiješŤ v interpelaci otištěného. Konfiskace tato byla krajským jakožto tiskovým soudem v Mostě potvrzena. Jde tedy o rozhodnutí soudní, jež měniti možno jedině pořadem instancí soudních.
Totéž platí o zabavení čísla 8. periodického časopisu ťZemědělecŤ z 5. dubna 1922, jež nařídilo státní zastupitelství v Praze, pro část článku ťSvědomitost nebo hloupostŤ? podle §u 305 tr. z., z níž ostatně v reprodukci pojaté do interpelace vynechána právě pro skutkovou podstatu přečinu podle §u 305 tr. z. rozhodná závěrečná věta.
Zabavení bylo potvrzeno nálezem zemského tristního soudu v Praze z 6. června 1922, čís. j. Pr. I. 90122.
V Praze dne 24. června 1922.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XIII./3790.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Václava Sladkého, Josefa Davida a spol.
o odškodnění československým vyhnancům a uprchlíkům z dob česko-polského sporu (tisk 3519/V).
Z usnesení ministerské rady ze dne 27. února 1920 zahájilo ministerstvo zahraničních věcí vyjednávání s vládou polskou ohledně vzájemné náhrady škod způsobených jednotlivcům těšínským sporem. Zároveň učinilo ministerstvo vnitra opatření, aby ještě před upravením této otázky dohodou s polskou vládou, byla poškozeným československým státním příslušníkům, kteří nevyhnutelně okamžité peněžní výpomoci potřebují, aby uchránili svoji existenci, poskytnuta nutná výpomoc ze státních peněz. Zálohy tyto musely z důvodů zásadních a vzhledem na finanční stav omezeny býti pouze na případy, když poškozeny zálohy nezbytně potřebuje, jak tomu je při škodách válečných podle vládního nařízení z 5. října 1920, čís. 556 Sb. z. a n., jímž je vláda zmocněna povolovati zálohou přiměřené výpomoci také jen těm osobám, které škodou způsobenou byly vážně poškozeny na své existenci, nebyly již jiným způsobem odškodněny, a podpory dosud nezbytně potřebuji. Výše utrpěné škody samé o sobě nemůže býti pro výši zálohy ze státních peněz jedině směrodatná již proto, že výše utrpěné škody v cizině se nedá spolehlivě vůbec zjistiti a neprokazuje nikterak ještě skutečnou nutnost státní pomoci, která musí býti omezena pouze na případy zvláštního zřetele vyžadující.
Z těchto důvodů vláda nemohla a nemůže pro poškozence z česko-polského sporu použíti jiného měřítka, než pro válečné poškozence vůbec.
V Praze dne 15. července 1922.
Předseda vlády:
Dr. E. Beneš, v. r.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
XIV./3790 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra národní obrany
na interpelaci poslance Josefa Mayera a druhů
o tom, jak se choval vládní zástupce na sjezdu venkovského dorostu v Brně (tisk 3550/IV).
Dne 2. dubna 1922 konal se v německém domě v Brně sjezd německého rolnictva spojený se sjezdem dorostu. Sjezd tento byl nejen manifestací odbornou, ale též politickou. K odpolednímu sjezdu dorostu dostavilo se též několik vojínů. Poněvadž dle vojenského řádu kázeňského jest zakázáno vojínům, aby se v uniformě zúčastnili veřejných politických schůzí, požádal úřední zástupce předsedu schůze, aby na to upozornil přítomné vojíny. Předseda přání tomu vyhověl, načež vojíni odešli. Postup dotyčného úředníka byl správný a proto není příčiny, volati jej k zodpovědnosti. Zmíněné ustanovení kázeňského řádu platí pro všechny vojíny bez ohledu na národnost.
V Praze dne 3. července 1922.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
XV./3790 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. Blatné, dra Czecha, Palmeho, Hillebranda, Grünznera a druhů
o provedení zákona ze dne 3. března 1921, čís. 99 Sb. z. a n., jímž se staropensisté staví na roveň novopensistům (tisk 3442/XXV).
Úprava pensijních a zaopatřovacích požitků zaměstnanců a jich pozůstalých, uvedených v zákoně ze dne 3. března 1921, čís. 99 Sb. z. a n. jest z největší části hotova; zbývají pouze v jednotlivých oborech nedodělky, na jejichž vyřízení se pracuje s urychlením, pokud mohl býti ovšem opatřen potřebný materiál spisový.
U jiných kategorií, na něž se zákon přímo nevztahuje, provádí se zvýšení individuelně taktéž s největším urychlením a byla nutná nařízení již vydána.
Tak byl vydán i předpis pro úpravu provisí dělnictva tabákových továren, o nichž se interpelace zvlášť zmiňuje, vynesením ministerstva financí za dne 5. května 1922, č. 93054/13266-IV/13 a úprava ta se již také provádí.
V Praze dne 21. července 1922.
Ministr financí: