POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3799.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..........
o zvelebení Moravského Krasu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Akciové společnosti, která bude zřízena k ochraně a využitkování jeskyň v celém území Moravského Krasu, může vláda propůjčiti práva v tomto zákoně stanovená.
§ 2.
Stanovy akciové společnosti musí vyhovovati těmto podmínkám:
1. Na akciovém kapitálu účastní se tuzemské veřejné nebo obecně prospěšné korporace nejméně 50%.
2. V poměru účasti na akciovém kapitálu dostane se těmto zastoupení ve správní radě.
3. Vláda jmenuje jednoho člena správní rady, jenž bude jejím předsedou.
4. Z čistého zisku akciové společnosti vyhradí se nejdříve jedna třetina na další investice a vědecké výzkumy v Moravském Krasu.
5. Akciová společnost podrobuje se dozoru státní dozorčí komise Krasové, ve smyslu § 4. tohoto zákona.
§ 3.
Státní dozorčí komise Krasová sestává:
1. Ze zástupců vlády republiky Československé,
2. ze zástupců sněmovny a senátu Národního shromáždění,
3. ze zástupců organisací cizineckého ruchu a turistiky,
4. z badatelů z řad geologů a geografů. Podrobnější složení státní dozorčí komise Krasové stanoveno bude vládním nařízením.
§ 4.
Do působnosti státní dozorčí komise Krasové spadá:
1. Dozor nad činností akciové společnosti v tom směru, aby byl Moravský Kras vybudován na světovou pozoruhodnost cizineckého ruchu a aby bylo účelně používáno podílu z čistého zisku na investice a výzkumy.
2. Dozor nad zachováním Moravského Krasu jako přírodní památky, a to nejen pokud jde o povrch, ale i ohledně jeskyň a jich vědeckého probádání.
3. Přípravné práce spojené se znárodněním Moravského Krasu.
4. Souhlas s opatřeními učiněnými pro případ likvidace akciové společnosti, jež dotýkají se veřejných zájmů.
Dobrozdáními státní dozorčí komise Krasové ad 1. a 2. danými jest akciová společnost vázána.
Statut komise bude vydán vládním nařízením.
§ 5.
Vlastnici jeskynních podniků v Moravském Krase, starých i nově objevených, jsou povinni akciové společnosti v § 1. jmenované pronajmouti svoje jeskyně s veškerým příslušenstvím za roční nájemné ve vzájemné dohodě stanovené na neurčitou dobu. Nájem může býti rozvázán výpovědí jednoroční; pronajímatel nesmí však dáti výpověď před uplynutím 24 let.
Kdyby o předmětu nájmu a o výši nájemného nebylo docíleno dohady, rozhodne zemská politická správa po slyšení znalců a uvede, také akciovou společnost v držbu nájemních práv.
Práva nájemní akciové společnosti budou vložena do veřejných knih na základě dohody o nájmu (odst. 1.) nebo rozhodnutí zemské politické správy (odst. 2.) s odvoláním se na tento předpis zákona.
§ 6.
Pokud by výkonem báňských oprávnění v Moravském Krase nabytých byly podniky jeskynní ohroženy, učiní příslušný báňský úřad na návrh státní dozorčí komise Krasové, nebo i bez něho potřebná ochranná opatření dle obecného horního zákona. K tomu cíli může báňský úřad i výkon báňských oprávnění omeziti nebo zastaviti, nebo dle okolností udělení nových báňských oprávnění odepříti.
§ 7.
Vlastník pozemků v obvodu podniků jeskynních se nalézajících, povinen jest akciové společnosti na základě tohoto zákona zřízené pronajmouti, nebo v případě nezbytné nutnosti za náhradu postoupiti potřebné nemovitosti, aby mohl býti zjednán k jeskyním přístup, zřízeny potřebné komunikace a prostředky ubytovací, nebo jiná potřebná zařízení k provozování jeskynních podniků, pokud by na dotyčné nemovitosti nečinil nároku stát sám za účelem zřízení komunikací.
§ 8.
Nedohodnou-li se strany v případech v § 7. naznačených, platí o nájmu obdobně ustanovení § 5., odst. 2. a 3., kdežto o postupu nemovitostí rozhodne zemská politická správa, která zahájí za tím účelem vyvlastňovací řízení a požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato poznámka jest účinna proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastněné nemovitosti.
V žádosti buď udán přesně vyvlastňovací předmět a účel, a je-li třeba, buď připojen i nástin.
§ 9.
Řízením se zjistí rozsah nemovitostí potřebných k zařízením v § 7. jmenovaným. K tomu konci vykoná zemská politická správa s urychlením na místě samém šetření, k němuž budou pozváni všichni zájemníci. Při tom vyšetří také náhradu za vyvlastňovanou nemovitost, vyslechnuvši soudní znalce. Při určování náhrady bude hleděno jedině k obecné ceně vyvlastňované nemovitosti, nikoliv k hodnotě, které snad nabude provedením zamýšleného podniku, bude ale brán zřetel i na případné nároky třetích osob, jež nemohly by býti uspokojeny z obecné ceny vyvlastňované nemovitosti.
Nemůže-li býti již ve vyvlastňovacím nálezu o náhradě rozhodnuto, bude vyslovena jen vyvlastnění a určena výše prozatímní jistoty; další šetření o náhradě se pak vykoná zvlášť.
§ 10.
Nevykáže-li vlastník vyvlastněné nemovitosti, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby jemu náhrada přímo byla vyplacena, složena bude tato u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu.
Průkaz uvedený v první větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného jest ověřen soudně nebo notářsky, nebo jinou veřejnou listinou. Jakmile bude náhrada zaplacena nebo prozatímní jistota u knihovního soudu složena, odevzdá zemská politická správa vyvlastněnou nemovitost v držení akciové společnosti. Práva získaná vyvlastněním vloží se na návrh akciové společnosti do veřejných knih. Výlohy vyvlastňovacího řízení a zápisů knihovních nese akciová společnost.
§ 11.
Pokládá-li se některá strana za zkrácenou nálezem vydaným dle § 9. o náhradě, může žádati do roka ode dne, kdy nález nabyl právní moci, za stanovení odškodného u okresního soudu, v jehož obvodu příslušný jeskynní podnik leží, řízením nesporným.
Pořad práva jest vyloučen při rozhodnutí, který předmět a v jakém rozsahu se má vyvlastniti.
§ 12.
Předpisy tohoto zákona nedotýkají se práva státu podle § 5. zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. (zákona záborového) a zákonů a nařízení vydaných k provedení zákona táborového.
§ 13.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Otázka Moravského Krasu, již nejširší veřejnost s největším zájmem -sleduje, ukázala, že pojem soukromého vlastnictví k Moravskému Krasu jest neslučitelným s jeho veřejnoprávním významem. Moravský Kras má velký význam přírodovědecký a národohospodářský, kteréžto ohledy vyžadují nezbytně, aby byla jeho vlastníkům uložena jistá obmezení ve výkonu jich vlastnických práv, pro něž nemáme v našem zákonodárství ale dostatečné opory. Jest to nejen ohled, aby zachován byl Moravský Kras veřejnosti, jako vzácná přírodní památka, ale i další okolnost, že se representuje Moravský Kras svým významem světové atrakce cizineckého ruchu jako jednotka, jež může značně zlepšili platební bilanci státní, neboť bude možno po náležitém vybudování jeho po stránce komunikační a ubytovací, propagandou intensivně a účelně provozovanou, návštěvu cizineckou stále stupňovati a tím trvale zvyšovati příliv cizí valuty k všeobecnému prospěchu veřejnému.
Hlediska, tato proto nedopouštějí, aby bylo vlastníkům Moravského Krasu ponecháno právo libovolného nakládání s podniky jeskynními, z pojmu vlastnictví jinak resultující a vyžadují, aby jim byla uložena taková omezení, jež by zaručovala, že hospodaření tam nebude ohrožovati shora uvedené veřejné zájmy.
Návrh zákona neodnímá vlastníkům Moravského Krasu jich vlastnictví, obmezuje je toliko u výkonu práv vlastnických měrou nezbytně potřebnou, dávaje provozování jeskynních podniků do rukou akciové společnosti, stojící pod kontrolou státní dozorčí komise k tomuto účelu zvlášť zřízené. Již složení akciové společnosti zaručuje integritu veřejných zájmů na Moravském Krasu. Společnost tato sestáváte bude totiž z polovice z interesentů veřejných, nebo korporací všeužitečných, jimž zaručeno je nejméně 50% akciového kapitálu. Jsou to v prvé řadě Zemský výbor Moravský, dále Svaz obcí Krasových, město Brno a organisace cizineckého ruchu. Toto paritní zastoupení kapitálové jeviti bude své důsledky také ve valné hromadě a ve správní radě, kdež mají míti jmenovaní veřejní interesenti polovici členů a jíž předsedati bude virilista jmenovaný vládou nad paritní počet členů správní rady.
Jedna třetina čistého zisku společnosti připadne dle předpisu zákonného na další investice a výzkumy.
Dozorčí komise Krasová má kontrolovati činnost akciové společnosti ve směrech, jak návrh zákona ukazuje. Podrobnosti v příčině složení a působnosti této dozorčí komise Krasové vyhrazeny byly prováděcímu nařízení z toho důvodu, poněvadž složení komise bude podle potřeby změnitelným a poněvadž by také bylo těžko působnost její v zákoně samém nezměnitelně stanoviti. Obmezení výkonu vlastnických práv podle tohoto návrhu zákona záleží v tom, že jsou vlastníci jeskynních podniků povinni tyto akciové společnosti pronajmouti s veškerým příslušenstvím, pod kterým dlužno rozuměti nejen zařízení jeskyň samotných, ale i takové podniky, jež slouží pohodlí a ubytování návštěvníků Moravského Krasu. Další obmezení záleží v tom, že jest možno potřebné pozemky k provozováni podniků jeskynních vyvlastniti. Prostředku toho používáno bude ale s ohledem na zájmy malorolníků jen ve zcela výjimečných případech tam, kde nepostačí zřízení služebností nebo jiných věcných práv. Pravidlem bude tedy i tu pronájem potřebných pozemků. Konečně bude mono, ukáže-li se toho nezbytná potřeba, zastaviti také výkon práv nabytých podle horního zákona.
Obmezení tato jsou nezbytná, jednak z důvodu jednotného a racionelního provozování jeskynních podniků, z důvodu jich povzneseni po stránce komunikační a prostředků ubytovacích, jakož i k zamezení škod výkonem neobmezených práv kutacích jim snad hrozících.
K čtvrté větě § 9 se připomíná, že ohled na nároky osob třetích pojat byl do tohoto paragrafu dle analogie § 5 a § 25, odst., zákona ze dne 18. února 188, č. 30 ř. z., o vyvlastnění k účelům železničním.
Činnost státní dozorčí komise nezastavuje se na úkolech kontroly akciové společnosti, majíc připravovati znárodnění Moravského Krasu. Nepřipadnou tedy jeskynní podniky po uplynutí pachtovní smlouvy zpět vlastníkům, ale stanou se tyto spolu s Moravským Krasem národním majetkem.
Vzhledem k tomu, že akciová společnost mezitím se utvořila a úkolů svých se již podjala, bylo stanoveno, že má zákon nabýti účinnosti dnem svého vyhlášení.
Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona přikázán byl v Poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co možná nejkratší.
V Praze dne 21. září 1922.
Předseda vlády:
Dr. Ed. Beneš, v. r.
|
Ministr průmyslu, obchodu a živností: Inž. L. Novák v. r. |