Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Vysvětlivky

k návrhu finančního zákona na rok 1923.

I.

Formální stránka rozpočtu.

Ve formální úpravě rozpočtu pro rok 1923 provedeny byly proti roku předchozímu některé podstatné změny. Rozdělení rozpočtu na rozpočet běžný a na rozpočet státních investic bylo sice podrženo, aby i na dále rozpočet poskytoval jasný přehled o tom, mnoho-li se věnuje na státní investice, jichž úhrada má býti opatřena půjčkami, a mnoho-li činí náklad na státní administrativu, jejíž potřeby mají zásadně býti opatřeny běžnými státními příjmy. Hledisku tomuto jest v rozpočtovém návrhu do té míry vyhověno, že schodek státního rozpočtu byl stlačen na obnos poměrně malý. Krytí jeho se navrhuje sice ve finančním zákoně úvěrními operacemi, ale děje se tak více z formálních důvodů, neboť při klesající tendenci cen všech potřeb životních i výrobních se dá bezpečně očekávati, že ve výdajových položkách rozpočtu se značné obnosy ušetří.

Důležitou novotou zavedenou v rozpočtu pro rok 1923 jest, že rozpočty státních závodů, ústavů a pod., které nemají převahou administrativní ráz, se v běžném rozpočtu uvádějí pouze konečnými obnosy výdajů a příjmů v rozpočtu příslušného resortu. Podrobnosti těchto rozpočtů se uvádějí ve vysvětlivkách. Zvláštním zákonem se stanoví způsob správy těchto státních závodů, ústavů a pod.

Jmenovitě jsou to:

Kap. II. Kancelář presidenta republiky:

Státní statek Lány.

Kap. IX. Předsednictvo ministerské rady:

a) Československá tisková kancelář.

b) Státní tiskárny.

c) Úřední noviny.

Kap. XI. Ministerstvo Národní obrany:

a) Státní zbrojovka v Brně.

b) Vojenská továrna na letadla.

c) Tiskárna min. Národní obrany.

d) Vojenské podniky dřevařské.

e) Vojenská hospodářství.

Kap. XIII. Ministerstvo školství a národ. osvěty:

a) Statek Uhříněves - Netluky.

b) Statek v Libverdě.

Kap. XIV. Ministerstvo financí:

a) Tabákový monopol,

b) Státní loterie.

c) Mincovnictví.

d) Bankovní úřad ministerstva financí.

Kap. XVII. Ministerstvo železnic:

Provoz státních drah.

Kap. XVIII. Ministerstvo zemědělství:

Lesy a statky.

Kap. XX. Ministerstvo veřejných prací:

Státní bánské a hutnické závody.

Kap. XXIII. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Provoz státních lázní.

Další novotou v rozpočtu pro roli 1923 jest oddělené vykázání osobního a věcného nákladu v rozpočtu běžném, aby zjednán byl jasný přehled o tom, mnoho-li z celkového nákladu na státní administrativu vypadá na výdaje osobní.

Aby pak v těchto dvou skupinách státních potřeb bylo zaručeno co nejšetrnější hospodaření s povolenými úvěry, bylo do návrhu finančního zákona pojato ustanovení, dle něhož úvěrů povalených pro výdaje věcné nesmí býti použito virementem ku hrazení nedostatků úvěrových položek pro výdaje osobní.

Počínající návrat hospodářského života do normálních poměrů došel v rozpočtu výrazu tím, že vypuštěna byla dřívější kapitola 24. "Opatření přechodné doby poválečné". Pokud jednotlivé položky této kapitoly i pro rok 1923 ještě nepozbyly svého významu, byly převedeny do rozpočtů oněch resortů, jimž v roce 1922 právo disposice těmito položkami příslušelo.

Tak byly přeneseny položky:

1. "Srážky převzaté státem" do jednotlivých kapitol, kde jsou vykázány platy státních zaměstnanců.

2. Do kapitoly 8. "Pensijní a zaopatřovací požitky" pense dělníků býv. zaopatřovacího ústavu pro civilní zaměstnance vojenské správy.

3. Do kapitoly 9. "Předsednictvo ministerské rady" a částečně do kapitoly 10. "Ministerstvo zahraničí" "Náklad na provádění mírových smluv".

4. Do kapitoly 11. "Ministerstvo Národní obrany" položka "Sociální péče o legionáře, jich rodiny a pozůstalé",

dále pol. "Zálohy na zaplacení dodávek maloživnostníků atd. bývalé vojenské správě" a pol. "Jiné opatření" (válečné úkony, rekvisice atd.).

5. Do kapitoly 12. "Ministerstvo vnitra" následující položky:

"Vyživovací příspěvky",

"Péče o válečné uprchlíky",

"Váleční poškozenci občanští".

6. Do kapitoly 21. "Ministerstvo sociální péče" položky:

"Repatrianti",

"Nezaměstnaní",

"Diference valutová při vyplácení důchodů úrazových, pensijních a j."

Vypuštěním "Opatření přechodné doby poválečné" z rozpočtu uvolnilo se pořadové číslo 24, jímž označena kapitola "Ministerstvo pro sjednoceni zákonodárství a organisace správy".

V článku VII. se ustanovuje, že státní dluhopisy vydané podle ustanovení tohoto článku jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové). Doplnění toto jeví se nutným z praktických ohledů, aby při eventuelní konversi státních půjček nebylo nutno zvláštních opatření zákonných.

Zrušením úřadu pro zahraniční obchod jako úřadu samostatného a přičleněním jeho zbývající agendy k ministerstvu obchodu vypuštěna byla dosavadní kapitola 26. a byla potřeba a úhrada pro tento likvidující úřad vzhledem k jeho zvláštní povaze zařazena do rozpočtu "Ministerstvo obchodu" pod zvláštní kapitolou XV. B.

Mimořádné nouzové výpomoci pro státní zaměstnance nezařazují se stejně jako pro rok 1922 do státního rozpočtu, protože jsou povoleny jen do konce roku 1922 a dosud zákonem prolongovány nebyly. Ukáže-li se potřeba tyto mimořádné nouzové výpomoci i na dále povoliti, bude cestou legislativní zvláštní opatření učiněno.

II.

Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 1922 schválený zákonem ze dne 19. prosince 1921, čís. 470 Sb. z. a n., stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství:

V návrhu finančního zákona pro rok 1923, který se k ústavnímu schválení předkládá, jsou dle první části rozpočteny

Dle tohoto návrhu by vykazovalo státní hospodářství pro rok 1923

Schodek tento se odůvodňuje tím, že vláda uznávajíc nutnost všude se jevící snahu ku snižování cen též podporovati, přikročila též sama ku snižování veřejných břemen a pamatovala na tento svůj úkol v rozpočtu tím způsobem, že preliminuje výnos daně z obratu (z převodu statků a pracovních výkonů a daň přepychovou) 0 400 mil. Kč a dávku z uhlí též 0 400 mil. Kč níže než pro rok předchozí. Bez tohoto snížení vykazovala by

Co se týče podrobností, budiž v následujícím poukázáno ku značnějším odchylkám jednotlivých kapitol rozpočtu na rok 1923 od rozpočtu pro rok 1922, a sice jak ve výdajích, tak v příjmech:

Státní výdaje:

Zmenšená potřeba vysvětluje se hlavně značným snížením úvěrů na úpravu pražského hradu a státního statku a zámku v Lánech.

Menší potřeba v důsledku provedení 5% interkaláře, dále snížením režijních výloh a zmenšeným nákladem na tisky sněmovní.

Nižší výdej docílen snížením všeobecných přídělů zemím, snížením přídělu všeobecné daně z obratu a z pracovních výkonů a. daně přepychové následkem snížení preliminovaného příjmu z těchto daní o 400 mil. Kč; současně však zvýšena přirážka ku spotřební a výrobní dávce z lihu zemím a župám a zvýšeny příděly obcím; z výnosu daně domovní.

Zvýšená potřeba se odůvodňuje preliminováním valutové půjčky na základě zák. z 25. února 1919,.č. 88 Sb. z. a n., jež je r. 1923 splatná i s úroky, dále zařazením 6% slosovatelné státní půjčky k úhradě schodku z moučného hospodářství, zařazením úroků z přechodních úvěrových operací, jež v rozpočtu na rok 1922 obsaženy nebyly, pojetím do rozpočtu t. zv. amerického dluhu, dále nákladu na repatriaci zajatců z Ruska, a nové anglické t. zv. investiční půjčky.

Zvýšená potřeba se odůvodňuje zejména novou úpravou vojenských pensí zákonem ze dne 17. února 1922. č. 76 Sb. z. a n.

Zvýšená potřeba následkem zařazení úvěru pro disposiční fond, dále úvěru na provádění mírových smluv preliminovaného v roce 1922 u kap. 24., rozmnožením počtu systemisovaných míst a rozšířením pracovního programu u státního úřadu statistického, rozmnožením smluvního personálu a zřízením dalších obvodových úřadoven v důsledku provádění pozemkové reformy ve větším rozměru a rychlejším postupem u státního pozemkového úřadu zařazením úvěru na podporu kulturních spolků slovenských u kanceláře ministra s plnou mocí pro správu Slovenska a zřízením státní tiskárny v Bratislavě.

Snížení potřeby docíleno jednak redukcí všech výdajů, zejména věcných, jak v ústředí, tak i u zastupitelských úřadů v cizině vzestupem naší koruny a zrušením některých zastupitelských úřadů.

Ačkoliv zrušením kap. 24. a preliminováním výdajů na poválečná opatření v resortních kapitolách přibylo ministerstvu Národní obrany na výdajích, které i v některých jiných položkách, jako při státní zbrojovce v Brně, při voj. továrně na letadla (provozní kapitál), a při provádění odvodů vykazují vzrůst, jest nicméně celková potřeba proti roku 1922 nižší jednak následkem zařazení vyššího interkaláře při osobních platech, jednak následkem snížení počtu zaměstnanců převzatých přechodně na dobu potřeby, konečně následkem očekávaného poklesu cen veškerého potřebného materiálu.

Vyšší potřeba jest odůvodněna tím, že potřeba ministerstva vnitra v roce 1922, rozpočtená u kap. 24., byla přenesena na tento rok do kap. 12. Jinak by byla potřeba této kapitoly proti roku 1922 asi o 2 mil. Kč nižší.

Snížení se odůvodňuje tím, že u osobního nákladu byly osobní požitky s krajní přesností preliminovány a vypuštěny částky zařazené dosud pro místa neobsazená. Při postupném budování nových vysokých škol a očekávaném poklesu cen bylo možno snížiti i mimořádné potřeby zařizovací.

"Obchodní školství" vykazuje potřebu nižší, ježto postátňovací akce blíží se k svému zakončení.

U titulu "Národní školství" jest potřeba nižší, ježto provedeným šetřením bylo umožněno preliminovati správně náklad na platy učitelstva škol obecných a občanských v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Hlučínsku, jakož i na státních i církevních školách obecných a občanských na Slovensku.

Naproti tomu vykazují některé položky vyšší, zejména dlužno uvésti: vybudování školského referátu v Bratislavě, úprava cestovného školních inspektorů, vyšší potřeby osobní a věcné u průmyslových a jim podobných škol, kulturní styky s cizinou, "Sociální péče o studentstvo", "Ochrana památek" a vyšší podporu "Umění".

U "Podkarpatské Rusi" jest zvýšená potřeba odůvodněna tím, že v Podkarpatské Rusi v ohledu školském a kulturním zanedbané zřizují a obnovují se školy všeho druhu.

Zvýšení výdajů se zakládá na zvýšení osobních nákladů následkem automatického postupu a následkem rozmnožení počtu systemisovaných míst pro stále stoupající agendu, na ustanovení kancelářských pomocníků kancel. oficianty, jmenováním zřízenců podúředníky, zvýšením nájemného následkem zákona o ochraně nájemníků, zvýšením příspěvků nemocenským pokladnám následkem zákona o nemocenském pojištění, dále zařazením větších úvěrů na vrácená cla jakož i vrácené celní jistoty, zařazením nových nákladů na nákup cenných papírů přijatých jako platbu na daň z válečných zisků a na daň válečnou, zařazením nákladu na vracení věcí movitých, t. j. ponejvíce strojů odvlečených německým vojskem z Francie, jež nacházejí se nyní v držení příslušníků republiky Čsl. zařazením nákladu na likvidaci vázaného hospodářství, konečně preliminováním nákladu na konversi prioritních obligací ústecko-teplické dráhy.

Menší nárok odůvodněn jest zejména zmenšováním agend býv. úřadu pro zahraniční obchod, čímž umožněno jest také postupné snížení nákladu osobního.

Zvýšení jest odůvodněno jednak přenesením položky "Srážky státem převzaté" z dřívější kapitoly 24., jednak rozmnožením personálu u ústřední správy a u poštovního úřadu šekového následkem zvětšení počtu zaměstnanců, nutného rozvojem ústavu a rozšířením provozu automobilového a zařazením nové položky na zúročení investiční půjčky dopravní, pokud její výnos připadá na investice poštovní správy. Náklad na provoz poštovní vykazuje ale jisté snížení následkem očekávaného poklesu cen.

Snížení toto zakládá se zejména na snížení osobních výdajů v důsledku postupné a nezbytné redukce přespočetného personálu železničního, v důsledku zvýšeného odchodu do pense, dále snížením položky "Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou uhlí režijního". Výdaje věcné byly sníženy vzhledem ku klesající tendenci cen skoro všech potřeb, zejména uhlí, vzhledem k jeho lepší jakosti a tím i menší spotřebě. Nově zařazena byla potřeba na 6% zúrokování státní půjčky dopravní, pokud její výnos připadá na investice železniční a na zúrokování i umořování tak zvané Anglické půjčky, pokud její výnos přijde k dobru železniční správě.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Tit. 1. Ústřední správa (nová systemisace, přijetí nových smluvních úředníků a pomocných sil do stavu úřednictva ministerstva zemědělství).

Tit. 2. Vyučování a pokusnictví (převzetí, nestátních ústavů, zřizování nových státních škol a pokusných ústavů zemědělských, převzetí nestátních sborů učitelských, rozmnožení počtu učitelských sil státních, automatický přírůstek nových ročníků u škol a pokusných ústavů již stávajících, vybudování jich, náklad na státní inspekci, na zemědělské školství, zvýšení příspěvků na zřizování a udržování škol a pokusných ústavů nestátních).

Tit. 3. Zemědělství (zřízení slovenské zemědělské rady a vyšší subvence na zvelebování hospodářství polního a lesního, na odvodňování a zavodňování).

Tit. 5. Zvěrolékařství (ochranné očkování proti července, pokračovací kursy pro zvěrolékaře).

Tit. 6. Státní statky a lesy (zvýšení vysvětluje se zařazením nových výdajů per 154,068.540 Kč na lesy a statky, jež budou převzaty do vlastnictví státu dle zákona o pozemkové reformě).

Zvýšenou potřebu vykazují:

Tit. 1. Ústřední správa (rozmnožení počtu účetních úředníků, přidělení agendy trestnic, časté zahraniční konference za účelem sjednání mezinárodních smluv).

Tit. 2. Nejvyšší soud (zvýšení počtu personálu, častější cesty zejména členů konfliktního senátu a unifikační komise, doplnění zařízení Nejvyššího soudu).

Tit. 3. Justiční správa v zemích (zřízení krajského soudu v Mor. Ostravě, odměny za vícepráce soudců a státních zástupců, stěhovací náklady, vyšší mzdy za režijní práce trestanců, zavedení nového jednacího řádu u soudů na Slovensku, zvýšení nároků vězeňských lékařů, zvýšení ošetřovacích sazeb veřejných nemocnic a prostředků léčivých a desinfekčních, rozšíření a vybudování kontrolní činnosti účetních oddělení za účelem zvýšení výnosu prací ve věznicích, převzetí agendy sirotčí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tit. 4. Trestnice (zavedení vojenských stráží ve všech trestnicích v Čechách, nová organisace správy trestnic, rozšíření pracovního provozu).

Tit. 5. Polepšovací a trestní ústavy pro mladistvé provinilce (vybudování nové organisace, intensivnější hospodaření na ústavních pozemcích, dobudování polepšovacího ústavu pro mladistvé provinilce v Mikulově a rozšíření polepšovacího ústavu v Košicích).

Celková potřeba jest u srovnání s rokem 1922 menší, a sice u ústřední správy podstatným snížením nákladů na technické attaché, jakož i nákladů na hospodaření uhlím a naftou. Do této kapitoly přeřazeny byly z kapitoly 14. (min. fin.) úřady puncovní. Vzduchoplavba vykazuje potřebu zvýšenou, taktéž elektrisace státu a náklad na stanovení státních hranic. Peníz na mimořádné stavby vodní bylo nutno vzhledem k větší potřebě zvýšiti, taktéž stoupá potřeba horních úřadů vzhledem k zvýšení bezpečnostních opatření při horním provozu. Udržování a opravy státních budov dálo se za války i po ní velmi pozvolna pro nákladnost a stoupá potřeba, protože opatření nutná již oddalovati nelze.

Při státních báňských a hutnických závodech snižují se výdaje zvláště vzhledem k očekávanému zlevnění nákupu hmot.

V potřebě této kapitoly pro rok 1923 jest zahrnuta též potřeba v roce 1922 rozpočtená na kap. 24., a jest potřeba rozpočtu tohoto, odpovídající potřebě rozpočtu pro rok 1922, vlastně nižší o 39 mil. Kč, kterážto částka jest výslednicí nových potřeb do rozpočtu zařazených a restrikce potřeby dosavadní.

Fond, který má býti zřízen podle zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 483 Sb. z. a n., do výdajů zahrnut není a zůstává účelu svému zachován.

Snížení toto jest důsledkem uvolnění vázaného státního hospodářství. Jinak vykazuje rozpočet tento novou potřebu zařazením nákladů na akci zlevňovací.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (rozmnožení personálu účetního a revisního hospodářského oddělení, nová úprava agendy vyžadující občasných revisí (sestátněných nemocnic, lázní), nezbytné doplnění vnitřního zařízení následkem přestěhování do nových místností).

Státní ústavy (zvýšení provozovacích nákladů, částečné uvedení v provoz státního zdravotního ústavu, zahájení provisoria státního ústavu pro zubní lékaře, státního ústavu pro výrobu emanace z radiových solí, sestátnění a rozšíření nemocnice na Král. Vinohradech, obložení nové nemocnice v Košicích, připojení nemocnice v Bytčici ke státní nemocnici v Žilině, zařazení nákladů na nemocnici v Lučenci do státní správy převzaté).

Zvláštní výdaje (provádění zákona o potírání pohlavních nemocí).

Vnější zdravotní služba (hlavně uzákonění převzetí zdravotně policejní služby státem, tj. sestátnění obecních a obvodních lékařů).

Provoz státních lázní (rozšíření a úprava všech místností v objektech lázeňských k řádnému provozu, vybudování Grandhotelu na Štrbském Plese).

Státní příjmy:

Vyšší příjem odůvodňuje se zákonem z 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., dle něhož všichni zaměstnanci v činné službě odvádějí pro účele pensijní příspěvky ve výši 8% pensijní základny.

Větší příjem jest odůvodněn prováděním pozemkové reformy ve větším rozsahu u státního pozemkového úřadu, rozmnožením agendy Československé tiskové kanceláře a rozšířením provozu státních tiskáren.

Vyšší příjem následkem zvýšení konsulárních poplatků.

Počítá se zejména s vyššími příjmy u státní zbrojovky v Brně a voj. továrny na letadla.

Příjmy vzrostly hlavně zvýšením školného a vyššími předpisy náhrad za užívání naturálních bytů.

Zvýšení příjmů očekává se

u přímých daní vzhledem k příznivému výsledku v r. 1921 a v uplynulé části r. 1922, dále pravidelným vyměřováním a vymáháním jejich;

u cla vzhledem k docíleným velmi příznivým výsledkům;

u kolků, právních poplatků a dopravní daně železniční, vzhledem k výnosu dosavadnímu,

u tabákového monopolu vlivem reorganisace výroby a výhodným nákupem a

u bankovního úřadu min. fin. rozšířením obchodní agendy.

V celku však nutno počítati s úhrnným menším příjmem v kapitole ministerstva financí, neboť vzhledem k průmyslové krisi preliminuje se na dani z obratu o 400,000.000 Kč, na dávce z uhlí také o 400,000.000 Kč méně než na r. 1922, taktéž počítá se s menším výnosem daně z cukru, ze zapalovadel a zvláštní dávky z vína v lahvích.

Zvýšení příjmů má důvod jednak v rozšíření a zlepšení zejména spojů telegrafních a telefonních jakož i v očekávaném vzestupu používání pošty při postupném návratu normálních poměrů. Poštovní úad šekový se značně rozvíjí, takže reservní fond jeho dostoupí pravděpodobně výše, zákonem o zřízení tohoto úřadu (z 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n.) předepsané a nastane možnost odvésti čistý výnos ve smyslu čl. 5. cit. zákona poštovní správě.

Příjmy z poštovního provozu automobilového stoupnou jednak zvětšením počtu linek tohoto provozu, jednak stoupnutím počtu osob dopravovaných jakož i zlepšením dopravy nákladové.

Nynější stagnace v průmyslu a obchodu a ve veškeré skoro výrobě má ovšem nepříznivý vliv na příjmy železnic jak v dopravě zboží, tak i v dopravě osob. Podkladem pro rozpočet na rok 1923 nemůže býti stav nejvyšší stagnace, nýbrž možno zajisté počítati s tím, že podaří se v brzké době krisi nynější překonati a že v roce 1923 budeme se zase vraceti ponenáhlu do normálních poměrů, čímž odůvodněno jest zajisté očekávané byť i poměrně malé stoupnutí provozních příjmů proti prelimináři na rok 1922.

Zvýšení toto nastává zejména u tit. 6. (lesy a statky) zařazením nové položky příjmů z lesů a statků, jež budou převzaty dle zákona o pozemkové reformě do vlastnictví státu. Naproti tomu jeví se snížení příjmů v roce 1923 hlavně v tit. 2. u školních statků a v tit. 6. u lesů a statků zařazených již ve státním rozpočtu 1922 následkem poklesu cen hospodářských plodin a dřeva a znemožněním dřevního vývozu do sousedních států v důsledku nepříznivých valutárních poměrů.

Značné snížení příjmů jest důsledkem jednak poklesu výnosu při hospodaření uhlím vzhledem ku snížení vývozních prémií, jednak odpadem příjmů z provozu vodní dopravy, jež byly v rozpočtu 1922 položkou průběžnou, hlavně však poklesem příjmů ze státních báňských a hutnických závodů, kde velmi citelně působí stagnace výroby a odbytu jakož i značný pokles prodejních cen.

Rozpočet státních investic:

V rozpočtu tom obsaženy jsou výdaje na hospodářské investice, jež mají za účel opatřiti základy pro nové zdroje příjmů a lépe vypraviti již stávající státní podniky, závody, ústavy a pod. ku zvýšení jejich výnosnosti a zmenšení režie, anebo opatřiti nové majetkové hodnoty, ke kterýmžto účelům jest ospravedlněno získávati potřebný peníz výpůjčkou a nezatěžovati jimi přímo běžné hospodářství státní.

Podrobné údaje tohoto rozpočtu nevyžadují bližšího vysvětlení, ježto obsahují pravidelně konkrétní údaj, pro který účel ta která položka sloužiti má.

Přirozeně neudávají jednotlivé položky celkový náklad, jehož to které zařízení vůbec bude vyžadovati, nýbrž jen tu. část nákladu, o níž očekávati se dá, že v roce 1923 pro účel vytknutý bude jí třeba.

Udání celkového nákladu pro jednotlivou akci jest v nynější době stálého kolísání a měnění cen nemožno a také neúčelno, protože vývojem poměrů všechny přibližné výpočty podléhají změnám.

Zkušenosti z poslední doby ukazují však, že stavební a pořizovací náklady mají oproti poměrům v roce 1921 a z počátku roku 1922 tendenci sestupnou, takže podle všech známek lze za to míti, že po provedení jednotlivých akcí rozpočtu investičního bude v roce 1923 zapotřebí menšího nákladu peněžního, než tomu bylo dříve.

Toto snížení jest jednak nutno, protože již vzhledem k zatížení, jež v budoucnosti nastane placením úroku a úmoru, není radno vyžadovati si zmocnění k vyšším půjčkám pro potřeby investiční než nejvýše 3 miliardy korun; jednak jest však snížení to možno také proto, že vzhledem k sestupu cen již nastalému a oprávněné naději, že tendence klesající potrvá, za peníz v téže výši dá se v budoucím roce poříditi daleko více, než bylo možno dosud.

Pokud zvlášť pozemních staveb se týká, jež shrnují se povětšině ze všech oborů u ministerstva veřejných prací, nastává částečné stoupnutí potřeby, jež způsobeno jest tím, že celá řada staveb musela býti zahájena nejen z důvodu potřeby úřadů, ústavů, škol atd., nýbrž i z důvodů bytové nouze státního zaměstnanectva, a k čelení nezaměstnanosti.

Tak bylo na pozemní stavby pro rok 1922 preliminováno v rozpočtu investičním celkem 823,540.000 Kč, pro rok 1923 navrhuje se potřeba 993,510.000 Kč.

Vzestup potřeby na vodní stavby z 69,615.000 Kč na 100 milionů korun, na elektrisaci státu ze 70 mil. korun na 110 mil. korun a na vybudování státních báňských závodů z 49,985.000 Kč na 65 mil. korun způsobeno jest tím, že jednak z důvodů plavebních jest zapotřebí větších staveb vodních, jednak ohledně elektrisace hlavně projektem elektrárny Ervěnické a ohledně báňských a hutních závodů nutností, zlepšiti zařízení provozu a ubytování za účelem zabezpečení jejich prosperity.

Připomíná se ještě, že náklady pro obytné budovy a nocležny zaměstnanců železničních zařazeny jsou v záhlaví investičních potřeb ministerstva železnic, kdežto náklady na stavby státních budov obytných pro státní zaměstnance ostatních oborů státní správy zařazeny jsou v záhlaví "pozemní stavby" ministerstva veřejných prací.

Náklad pro stavby poštovních budov na nádražích preliminuje se odděleně od ostatních staveb poštovních vzhledem k zcela odlišné povaze těchto dvou druhů staveb a vzhledem k tomu, že prvý druh staveb (na nádražích) provádí se zpravidla na pozemcích železničních a ministerstvem železnic podle poměrů dráhy, kdežto druhý druh staveb (pošty v městech) provádí se ministerstvem veřejných prací.

Obdobné rozlišování děje se v oboru ministerstva zemědělství, kdež potřeba peněžní na stavby pro státní hospodářství lesní a polní, jež sloužiti mají přímo zemědělským účelům, preliminuje se pod záhlavím ministerstva zemědělství, kdežto stavby ústavů, škol a podobné, uvedeny jsou v záhlaví pozemních staveb mezi ostatními stavbami podobného rázu.

Disposiční právo s úvěry, stanovenými v investičním rozpočtu, přísluší tomu ústřednímu úřadu, jemuž správní obor tam uvedený jest svěřen.

Bude tedy disponovati úvěry uvedenými

a sice toto, pokud jde o pozemní stavby, vždy v dohodě s oborem správním, o jehož stavba se jedná, a v oboru staveb přístavních a plavebních v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, pokud v úvahu přicházejí též zájmy obchodní.