Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3826.

Vládní návrh

Zákon

ze dne ........................ 1922

o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státní závody, ústavy a zařízení, jež převahou nemají plniti úkoly správní, mohou býti nařízením vlády prohlášeny za podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření (§ 2).

Ustanovení §u 8 úvodního zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, čís. 1 ř. z. z roku 1863, jakož i odstavce 2 a 3 §u 4 zák. čl. XXXVII: 1875 zůstávají nedotčeny.

§ 2.

Zásady správy, účetnictví a bilancování i tvoření reservních fondů budou podle povahy a úkolů podniku upraveny vládním nařízením. Při tom bude zároveň stanoveno, jak má býti přihlíženo k veřejným zájmům.

Provozovací kapitál může si správa podniku opatřiti krátkodobými úvěry se svolením ministerstva, do jehož oboru podnik náleží, a se svolením ministerstva financí. Jinak mohou podniky tyto míti podíl na úvěrech ústavně vládě povolených podle rozhodnutí vlády.

Přebytky zjištěné podle zásad stanovených nařízením ve smyslu odst. 1 odvádí podnik do státní pokladny, která hradí případný schodek zálohou. Zálohy provozovací poskytnuté státní pokladnou, jakož i podíly na úvěrech státních (odst. 2) budou poskytovány na úrok, který určí vláda.

Bilance sdělané podle zásad stanovených nařízením ve smyslu odst. 1 a schválené ministerstvem, do jehož oboru podnik náleží, jakož i ministerstvem financí a Nejvyšším účetním kontrolním úřadem jsou součástí státní účetní závěrky.

Ustanovení §§ 5 a 6 zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a noř., zůstávají nedotčena.

§ 3.

Zatížení majetkové podstaty těchto podniků může se díti jen zákonem.

§ 4.

Správa podniku jest povinna předložiti včas rozpočet podniku na rok příští. Rozpočet tento jest přílohou rozpočtu státního.

§ 5.

Na předpisech o právním zastoupení státního majetku a o vedení exekuce proti státu se nic nemění.

§ 6.

Provedení tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923, ukládá se ministru financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvody.

Aby hospodaření státních závodů, ústavů a pod. (státních podniků) bylo pokud možno přizpůsobeno hospodaření podniků soukromých a aby za tím účelem i správa podniků těch byla podle potřeby a povahy toho kterého podniku více osamostatněna, usnesla se vláda ve schůzi konané dne 7. července 1922 na tom, aby rozpočty těchto státních podniků byly do jisté míry odloučeny od rozpočtu běžného státního hospodářství a to tak, aby sice podrobnosti těchto státních závodů, ústavů a pod. byly preliminovány zvláště, ale aby v celkovém rozpočtu byly uvedeny pouze konečným saldem; toto poslední ustanovení bylo později pozměněno usnesením ze dne 12. října 1922 a to v tom směru, že při státních podnicích sluší v celkovém rozpočtu vykazovati nikoliv jen salda, nýbrž celkové obnosy výdajů a příjmů.

Dále bylo vládou dne 7. července 1922 usneseno, aby účtováni státních závodů, ústavů a pod. ve lhůtě co nejkratší bylo přetvořeno na účtování komerční.

Pojmutí podrobných ustanovení o způsobu hospodaření těchto závodů, ústavů a pod. do finančního zákona samého se nedoporučovalo, protože jednak by se tím finanční zákon stal příliš objemným a nepřehledným, jednak proto, že finanční zákon platí jen pro jeden rok a že by se tudíž musily předpisy tyto opakovati v každoročním finančním zákoně.

V důsledku těchto úvah bylo do návrhu finančního zákona pro rok 1923 vsunuto jako článek IV. nové ustanovení tohoto znění:

ťZpůsob správy státních závodů, ústavů a pod., které nemají převahou administrativní ráz, upravuje se současně zvláštním zákonem, který jednak doplňuje tento finanční zákon, jednak určuje pro budoucnost strukturu státního rozpočtu; ve státním rozpočtu pro 1923 budiž vykázán pouze celkový obnos výdajů a příjmů toho kterého závodu, ústavu a pod. a to v posledním titulu kapitoly onoho resortu, do jehož správy závod, ústav a pod. patří. Ť

V dalším důsledku toho, co shora uvedeno, byl pak vypracován tento návrh zákona, jímž se určují základní směrnice pro hospodářské osamocení státních podniků, a který se předkládá k ústavnímu projednání.

Po schválení zákona budou cestou nařizovací další podrobnosti této nové úpravy hospodářství státních podniků stanoveny.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným podle §§ 55 jednacích řádů sněm.; zároveň doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výboru rozpočtovému k podání zprávy.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí:

Jak ze shora uvedených důvodů zřejmo, souvisí zákon tento úzce s finančním zákonem pro rok 1923, který má býti rovněž jednáním zkráceným projednán, a jest již z toho důvodu nutno, aby i projednání tohoto návrhu stalo se jednáním zkráceným. Nehledíc však k tomuto více formálnímu důvodu, jest zkrácené projednání tohoto návrhu nutným zvláště proto, že návrh tento měl by se vlastně státi dříve zákonem než zákon finanční a

to proto, že ve finančním zákonu, hledíc k jeho ustanovení článku IV., jsou již určité státní závody, ústavy a pod. jinak do rozpočtu zařaděny než dosud, což z důvodů formálních by vyžadovalo, aby v článku tom zmíněný zvláštní zákon - t. j. zákon, jehož osnova se tuto předkládá - byl vydán v takovou dobu před vydáním finančního zákona, aby v tomto mezidobí mohlo ještě býti vydáno i vládní nařízení zmíněné v §u 1, odst. 1, tohoto návrhu. prohlašující ten který státní závod, ústav a pod. za podnik.

V Praze dne 26. října 1922.

Předseda vlády:

Ant. Švehla, v. r.

Ministr financí:

Dr. Al. Rašín, v. r.