Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3834.

Antrag

der Abg. Schälzky, Bobek, Dr. Luschka und Genossen

auf Erlassung eines Gesetzes betreffend die teilweise Abänderung des Gesetzes vom 12. August 1921 Slg. d. Ges. u. Vdgen Nr. 322 über die Unterstützung der Arbeitslosen.

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom ..................

betreffend die teilweise Abänderung des Gesetzes vom 12. August 1921 Slg. d. Ges. u. Vdgen Nr. 322 über die Unterstützung der Arbeitslosen.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Art. I.

§ 1 des Ges. vom 12. August 1921, Slg. d. Ges. u. Vdgen Nr. 322 wird ergänzt wie folgt:

ť(4) Arbeitslose überhaupt, welche zwar nicht der Krankenversicherungspflicht unterliegen, aber infolge der Betriebseinstellungen bzw. Betriebseinschränkungen erwerbslos geworden sind und hiedurch mit ihren Familien in wirtschaftliche Notlage gekommen sind.Ť

Art. II.

3. Punkt 1. des zitierten Gesetzes wird aufgehoben.

Art. III.

4 des zitierten Gesetzes wird abgeändert wie folgt:

ťDie Arbeitslosenunterstützung erfolgt für sämtliche anspruchsberechtigte Personen, welche der Krankenversicherungspflicht unterliegen in der Höhe des Krankengeldes.

Für die im vorstehenden Art. I. bezeichneten Arbeitslosen beträgt die Arbeitslosenunterstützung in sämtlichen Gemeinden 12 Kč täglich.

Außer der persönlichen Arbeitslosenunterstützung erhält der Unterstützte einen Familierbeitrag für die mit ihm im gemeinsamen Haushalte lebenden und mit ihrem Unterhalte auf ihn angewiesenen Personen und zwar:

1. für Ehegattin oder Gefährtin 3 Kč,

2. für eigene und Stiefkinder bis zum vollendeten 14. Lebensjahre 2 Kč.Ť

Art. IV.

§ 9 des zitierten Gesetzes wird ergänzt wie folgt:

ť(3) Die Auszahlung der Arbeitslosenunterstützung hat 24 Stunden nach Anweisung der bewilligenden Behörde (§ 8 des Gesetzes vom 12. August 1921, Slg. d. Ges. u. Vdgen Nr. 322) zu erfolgen.

(4) In den Fällen, wo die Auszahlung der Unterstützungen vorschußweise durch die Unternehmer erfolgt, ist der volle Rückersatz seitens der zuständigen Steuerämter binnen 14 Tagen zu leisten.Ť

Art. V.

ťDie Einschränkung der Geltungsdauer des Gesetzes vom 12. August 1921, Slg. d. Ges. u. Vdgen Nr. 322 (23) wird aufgehoben.Ť

Art. VI.

ťDieses Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Wirksamkeit. Mit seiner Durchführung wird der Minister für soziale Fürsorge betraut.

Begründung.

Die furchtbare Wirtschaftskrise, die sich über das gesamte Staatsgebiet erstreckt und allmählich alle Industrie- und Erwerbszweige ergriffen hat, hat ihren Höhepunkt erreicht. Die Zahl der Arbeitslosen nimmt einen erschreckenden katastrophalen Umfang an.

Diese Tatsache hat aber die Folgeerscheinung, daß infolge der sinkenden Kaufkraft der Masse der Bevölkerung, auch der Gewerbe- und Handwerkerstand, sowie der Stand der Kleinlandwirte von der Krise fortgerissen, zur Einstellung ihrer Betriebe und so auch zur Arbeitslosigkeit gezwungen werden.

Nun sind wohl jene Arbeitslosen, welche der Krankenversicherungspflicht unterliegen, durch das Arbeitslosenunterstützungsgesetz vom 12. August 1921, Slg. der Ges. u. Vdgen. Nr. 322 wenigstens teilweise vor dem größten Elend geschützt. Der vorliegende Abänderungsantrag sieht nun im Art. I. Punkt 4 vor, daß die Arbeitslosenunterstützung auf alle Arbeitslosen, also auch auf landwirtschaftliche Arbeiter, auf Angestellte, Gewerbetreibende, Handwerker, Kleinlandwirte, Kleinhäusler etc. ausgedehnt werde, da für sie keinerlei Vorsorgen getroffen sind, obwohl sie ebenso schuldlos zu Arbeitslosen geworden sind. Durch die Bestimmung, daß die Arbeitslosenunterstützung allen Arbeitslosen ausnahmslos ausgezahlt werden soll, ist außerdem der Zustand beseitigt, daß Arbeitslosen, die über 60 Jahre alt sind und jugendlichen Arbeitslosen, infolge mißverständlicher oder allzu rigoroser Auslegung des Gesetzes durch die Behörden, die Unterstützung entzogen wird.

Im Art. II. des vorliegenden Antrages § 3, Punkt 1, verlangt der Entwurf die Aufhebung er zeitlichen Beschränkung, da für absehbare Zeit eine wesentliche Besserung der gegenwärtigen Wirtschaftslage nicht zu erhoffen ist. Ebenso verlangt der Entwurf im Art. III. § 4, die Abänderung des zitierten Gesetzes in der Richtung, daß eine zeitgemäße Erhöhung der Arbeitslosenunterstützung erfolgen musse, da von einem bemerkenswerten Preisabbau keine Rede sein kann.

Im Art. IV. 9, Punkt 3 des Antrages, wird im Interesse einer raschen Abwicklung die sofortige Auszahlung der Arbeitslosenunterstützung nach Anweisung der bewilligenden Behörde verlangt, während im Punkt 4 in den Fällen, wo die Arbeitslosenunterstützung vorschußweise durch die Unternehmer ausgezahlt wird, der volle Rückersatz seitens der zuständigen Steuerbehörde innerhalb 14 Tagen gefordert wird.

Im Art. V. hebt der vorliegende Antrag die Einschränkung der Geltungsdauer des Gesetzes vom 12. August 1921, Slg. d. Ges. u. Vdgen Nr. 322 (§ 23) auf, damit einer Unterbrechung in der Auszahlung der Arbeitslosenunterstützung vorgebeugt werde. Das Mehrerfordernis, das durch vorliegenden Abänderungsantrag hervorgerufen wird, wäre aus der im Finanzgesetze für das Jahr 1923 erteilten Kreditermächtigung zu decken.

Prag, am 26. Oktober 1922.

Schälzky, Bobek, Dr. Luschka,

Dr. W. Feierfeil, Palkovich, Mark, Böhr, Dr. Lelley, Dr. Körmendy-Ékel, Szentiványi, Scharnagl, Budig, Dr. Petersilka, Dr. Jabloniczky, Füssy, Wenzel, Patzel, Dr. Feyerfeil, Dr. Radda, Dr. Lodgman, Matzner.

na vydání zákona, jímž se částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. o podpoře nezaměstnaných.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................ 1922,

jímž se částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. o podpoře nezaměstnaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. se doplňuje takto:

ť(4) Nezaměstnaní vůbec, kteří sice nepodléhají povinnému nemocenskému pojištění, avšak pro zastavení nebo omezení provozu zůstali bez výdělku a tím se svými rodinami se dostali do hospodářské nouze.Ť

Článek II.

V §u 3 uvedeného zákona ruší se bod 1.

Článek III.

§ 4 uvedeného zákona mění se takto:

ťVšechny osoby, mající nárok na podporů nezaměstnaných, které podléhají povinnému nemocenskému pojištění, dostávají podporu nezaměstnaných ve výší nemocenské podpory.

Pro nezaměstnané, uvedené v předchozím čl. I. činí podpora nezaměstnaných ve všech obcích 12 Kč denně.

Mimo osobní podporu nezaměstnaných obdrží podporovaný rodinný příspěvek pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti a výživou na něho odkázané a to:

1. pro manželku nebo družku 3 Kč,

2. pro děti vlastní i nevlastní do dokonaného 14. roka 2 Kč.

Článek IV.

§ 9 uvedeného zákona se doplňuje takto:

ť(3) Podpora nezaměstnaných budiž vyplacena 24 hodin po poukazu povolujícího úřadu (§ 8 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n.)

(4) Jestliže podpory vyplácejí podnikatelé jako zálohy, příslušné berní úřady jsou povinny, vrátiti jím do 14 dnů plnou částku.

Článek V.

Omezení účinností zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. (§ 23) se zrušuje.

Článek VI.

Tento zákon nabývá účinností dnem prohlášení, Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče.

Odůvodnění.

Strašná hospodářská krise, která se rozšířila na celé státní území a ponenáhlu zachvátila všechna průmyslová a výdělečná odvětví, dosáhla svého vrcholného bodu. Počet nezaměstnaných nabývá hrozných katastrofálních rozměrů.

Následkem toho jest, že pro klesající kupní sílu většiny obyvatelstva také živnostníci a řemeslníci, jakož i stav drobných zemědělců zachvacuje krise a že jsou nucení zavírati své provozovny a tak také k nezaměstnanosti.

Oni zaměstnaní, kteří podléhají povinnému nemocenskému pojištění, jsou aspoň částečně chráněni před největší nouzí zákonem o podpoře nezaměstnaných ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. Tento pozměňovací návrh v čl. I., bodě 4 navrhuje, aby se podpora nezaměstnaných rozšířila. Na všechny nezaměstnané, tedy také na zemědělské dělníky, zřízence, živnostníky, řemeslníky, drobné zemědělce, domkáře atd., jelikož pro ně nebylo učiněno žádných opatření, ačkoliv se stali právě tak bez své víny nezaměstnanými.

Ustanovením, že se má podpora nezaměstnaných vypláceti všem nezaměstnaným bez výjimky, odstraňuje se mimo to i stav, že se podpora odnímá nezaměstnaným, kteří jsou starší než 60 let a nezaměstnaným mladistvým a to proto, poněvadž úřady dobře nerozumějí zákonu nebo jej příliš přísně vykládají.

V čl. II. tohoto návrhu, § 3, bod 1, žádá návrh, aby se časové omezení zrušilo, neboť v dohledné době nelze doufati, že se nynější hospodářské postavení podstatně zlepší. Právě tak žádá návrh v čl. III., § 4, aby uvedený zákon byl změněn tak, aby se podpora nezaměstnaných zvýšila přiměřeně nynější době, neboť nemůže býti řečí o citelném snížení cen.

V čl. IV., § 9, bodu 3 návrhu se žádá v zájmu rychlého vyřizování, aby se podpora nezaměstnaných vyplácela ihned po poukazu povolujícího úřadu, kdežto v bodě 4, kde podporu nezaměstnaných vyplácí podnikatel jako zálohu, se žádá, aby mu to příslušný berní úřad úplně vrátil do 14 dnů.

V čl. V. ruší tento návrh omezení účinnosti zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. (§ 23), aby se předešlo přerušení ve vyplácení podpory nezaměstnaných. Větší náklad způsobený tímto pozměňovacím návrhem budiž hrazen úvěrovým zmocněním, uděleným finančním zákonem na rok 1923.

V Praze dne 26. října 1922.

Schälzky, Bobek, dr. Luschka,

dr. W. Feierfeil, Palkovich, Mark, Böhr, dr. Lelley, dr. Körmendy-Ékes, Szentiványi, Scharnagl, Budig, dr. Petersilka, dr. Jabloniczky, Füssy, Wenzel, Patzel, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda, dr. Lodgman, Matzner.