Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
|
I. volební období |
6. zasedání |
Původní znění.
3845.
Dringliche Interpellation
der Abgeordneten Hans Jokl, Th. Hackenberg, Rud. Heeger und Genossen an den Minister für nationale Verteidigung
betreffend den eigenmächtigen Gebrauch der Schusswaffen und Tötung des achtzehnjährigen Max Kinzel durch Soldaten der Garnison in Freudenthal.
Sonntag, den 29. Oktober 1. J. nachts war die Stadt Freudenthal in Schlesien der Schauplatz eines Gewaltaktes mit blutigem Ausgang, hervorgerufen durch das Vorgehen einer Anzahl Soldaten der dortigen Garnison. Diese verabredeten sich zum Sturze des dortigen Kaiser Josef Denkmales, bewaffneten sich nicht nur mit Instrumenten zum Sturze des Denkmales, sondern nahmen auch hiezu Gewehre mit, aus denen sie dann in die herbeigeeilten Zivilpersonen Schüsse abgaben, wobei der Obgenannte getötet wurde. Schon vormittags des 29. Oktobers ging das Gerücht durch die Stadt, dass das Kaiser Josef Denkmal in der Nacht durch tschechische Soldaten gestürzt werden soll. Die darob erregte Bevölkerung sammelte sich begreiflicher Weise des abends in Privat- und Gasthäusern in der Nähe des Schlossplatzes, wo das Denkmal stand. Das angedrohte Ereignis wurde allenthalben besprochen. Allerdings hatte man seitens des Stationskommandos feste und beruhigende Zusicherung gegeben, dass die Mannschaft strengstens kaserniert und es ausgeschlossen sei, dass diese einen Angriff auf das Denkmal unternehmen könne. Es ist festgestellt, dass bereits Freitag in der Baracke 8 der Plan zum Sturze des Denkmales besprochen wurde. Bereits Samstag abends sollte das Denkmal fallen, doch hielt es den um ihn geschlungenen Stricken stand. Sonntag nachts 11 Uhr stürzten plötzlich 20 Soldaten über den Schlossgartenzaun, drangen mit Gewalt in den Kaiser Josef Park ein und stürzten mit einer Kette das Standbild vom Sockel. Fast zu gleicher Zeit eilten die Stadtbewohner herbei, um das Denkmal zu retten. Es war aber schon zu spät. Eine grössere Anzahl von Personen waren aber noch Zeugen der Tat. Im nächsten Augenblick sprangen die Soldaten über die Einfriedung, die das Denkmal umgibt und flohen in der Richtung gegen den Jungingensteig. Ein Teil der aufgescheuten Bevölkerung folgte den Fliehenden, die immer wieder stehen blieben und in den Jungingensteig zurückliefen. Die Verfolger waren ihnen bis zu einer Entfernung von 15 bis 20 Schritten gefolgt. Der Anführer der Soldaten schwang eine Beilpike über dem Haupte. Plötzlich rief ein Soldat ťGib mir eine KugelŤ. Gleich darauf sprang ein Soldat vor und schoss in die Menge der Zivilpersonen. Lautlos sank der getroffene achtzehn Jahre alte Zahntechnikergehilfe Max Kinzel zusammen. Er wurde von 4 Personen aufgehoben und in das Spital transportiert. Aber schon auf dem Wege dahin starb er. Die Kugel war dem Kinzel quer durch die Hauptschlagader gedrungen und hatte diese aufgerissen. Alle Augenzeugen wurden sofort zur politischen Bezirksverwaltung zur Protokollaufnahme gerufen. Diese ergab einwandfrei, dass der Denkmalsturz seitens der Soldaten vorbereitet war und dass die 4 abgegebenen Schüsse von Seite der Soldaten gefallen sind. Alle Augenzeugen wurden auf Waffen untersucht, wobei weder Schuss- noch Stichwaffen festgestellt worden sind. hingegen bestätigt sich die Tatsache, dass die Soldaten, die laut Aussage eines Offiziers kaserniert sein sollten, rückwärts hinter der Stadt, entlang der Meierhofmauer in die Baracken zogen. Augenzeugen bestätigen auch, dass einzelne Soldaten Gewehre trugen. Es wurden auch bereits die Namen aller beteiligten Soldaten, insbesondere der Name jenes Soldaten, der den Schuss abgegeben hat, festgestellt.
Der Tote ist das Opfer einer ganz sinnlosen Rachepolitik der tschechischen Soldaten und der wenigen in Freudenthal wohnenden Tschechen geworden. Samstag, den 28: Oktober hatten die Tschechen Freudenthals einen Unterhaltungsabend. Der Zufall wollte es, dass in der Ueberlandzentrale der elektrischen Stromleitung eine Störung eintrat, wodurch die Stadt 4 Stunden von 7 bis 11 Uhr nachts ohne Licht war. Die Tschechen waren der Meinung, dass die Leitung mit Absicht zerstört worden ist, um ihre Unterhaltung unmöglich. zu machen. Wie lächerlich diese Annahme ist, beweist, dass nicht nur Freudenthal, sondern im weiten Umkreis bis nach Jägerndorf alle an die gleiche Leitung angeschlossenen Orte zu dieser Zeit ohne Licht waren. Aus den Erhebungen der politischen Landesverwaltung geht hervor, dass die Akumulatorenbatterie, die Reserve für die Stromabgabe, an das Netz in der Zeit der Betriebsstörung nicht angeschlossen werden konnte, da die Batterie nur eine Höchstbelastung von 40 Ampere zulässt, und die Netzbelastung zu Beginn der Störung 255 Ampere und am Ende der Störung noch immer 150 Ampere betrug. Die Lokomobile, welche für solche Fälle als Reserve dient, wurde sofort in Betriebsfähigen Zustand gesetzt, doch beträgt die Zeitdauer zur vollkommenen Entwicklung der erforderlichen Dampfmenge und Dampfspannung etwa drei Stunden. Es wurde von dem Untersuchungsorgane anerkannt, dass vom städt. Elektrizitätswerke in Freudenthal alles unternommen worden ist, um die Betriebsstörung auf das rascheste zu beseitigen, dem Werke aber keine andere Mitteln zur Verfügung stehen, um eine sofortige Stromlieferung für das Stadtgebiet zu ermöglichen. Die Störung wurde durch die Ueberspannungseinrichtung der erst vor ungefähr 10 Tagen vor dem fräglichen Tage angeschlossenen Fernleitung von Dohle nach Deutschhausen vorgerufen. Alle übrigen Darstellungen des Sachverhaltes sind tendenziöse Entstellungen des Sachverhaltes.
Wir fragen daher den Herrn Minister:
Ist er geneigt eine sofortige genaue Untersuchung des Vorfalles zu veranlassen und alle direkten und indirekten Schuldtragenden an dem traurigen Vorfall zur Verantwortung zu ziehen?
Prag, den 7. November 1922.
Jokl, Hackenberg, Heeger,
Kaufmann, Hirsch, R. Fischer, Schweichhart, Häusler, Beutel, Dietl, Leibl, Schäfer, Blatny, Dr. Haas, Dr. Holitscher, Pohl, Kirpal, Deutsch, Roscher, Schuster, Čermak.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
|
I. volební období |
6. zasedání |
Překlad.
3845.
Naléhavá interpelace
poslanců H. Jokla, Th. Hackenberga, Rud. Heegra a druhů ministrovi národní obrany
o svémocném použití střelné zbraně a o zabití osmnáctiletého Maxe Kinzla vojáky v Bruntále.
V neděli dne 29. října t. r. v noci bylo město Bruntál ve Slezsku jevištěm násilného činu s krvavým koncem, jejž zavinil postup několika vojáků tamější posádky. Tito se smluvili, že svrhnou tamější pomník císaře Josefa, ozbrojili se k tomu nejen nástroji ke strhnutí pomníku, nýbrž vzali si k tomu také pušky, z nichž potom stříleli do přispěchavších civilistů, při čemž svrchu jmenovaný byl zabit. Již dopoledne dne 29. října trousila se městem pověst, že prý čeští vojáci v noci strhnou pomník císaře Josefa. Obyvatelstvo tím vzrušené shromažďovalo se pochopitelně večer v soukromých domech a hostincích v blízkostí Zámeckého náměstí kde stál pomník. Všude se mluvilo o hrozícím činu. Posádkové velitelství dalo ovšem pevné a uklidňující ujištění, že mužstvo jest přísně uzavřeno v kasárnách a že jest vyloučeno, aby mohlo podniknouti nějaký útok na pomník. Bylo zjištěno, že již v pátek se jednalo v baráku 8 o plánu strhnouti pomník. Již v sobotu večer měl pomník padnouti, než přece odolal provazu kolem něho uvázanému.
V neděli v 11 hodin v noci přiřítilo se náhle 20 vojínů přes plot zámecké zahrady, násilím vnikli do parku císaře Josefa a řetězem strhli sochu s podstavce. Skoro v tutéž chvíli přispěchali obyvatelé města, aby pomník zachránili. Bylo však již příliš pozdě. Velké množství lidí bylo však ještě svědkem činu.
V příštím okamžiku přeskočili vojáci plot, který obklopuje pomník a utekli směrem k ulici ťJungingensteigŤ. Část poplašeného obyvatelstva se pustila za prchajícími, kteří zůstávali vždy státi a běželi zpět do ulice ťJungingensteigŤ. Pronásledovatelé je stíhali až do vzdálenosti 15 až 20 kroků. Vůdce vojáků zamával sekyrkou nad hlavou. Náhle zvolal jeden vojín: ťDej mi kuličkuŤ. Hned na to skočil jeden vojín ku předu a střelil do davu civilistů. Osmnáctiletý pomocník zubního technika Max Kinzel, zasažen klesl beze slova. Čtyři osoby jej zdvihly a dopravily do nemocnice. Avšak již na cestě tam skonal. Koule projela Kinzlovi právě hlavní tepnou a roztrhla ji. Všichni očití svědkové byli ihned voláni k okresní politické správě, aby byl sepsán o věci zápis. Při něm vyšlo jasně na jevo, že vojáci stržení pomníku připravovali, a že 4 rány, které vyšly, vypálili vojáci. Všichni očití svědkové byli prohledáni; zda nemají zbraní, nebyly však nalezeny ani střelné ani bodné zbraně. Naproti tomu se potvrzuje skutečnost, že vojáci, kteří podle výpovědi jednoho důstojníka měli býti uzavřeni v kasárnách, vraceli se za městem podél zdi velkostatku do baráků. Očití svědci také potvrzují, že jednotliví vojíni nesli pušky. Byla již také zjištěna jména všech vojáků, kteří se věci zúčastnili, zvláště jméno onoho vojáka, který vystřelil.
Mrtvý se stal obětí úplně nesmyslné mstivé politiky českých vojáků a několika málo Čechů, bydlících v Bruntále. V sobotu dne 28. října měli bruntálští Češi zábavní večer. Náhodou nastala porucha v přespolní centrále elektrického vedení proudu, čímž město bylo 4 hodiny beze světla od 7 do 11 hodin večer. Češi se domnívali, že vedení bylo úmyslně přerušeno, aby byla znemožněna jejich zábava. Jak směšný jest tento předpoklad dokazuje, že nejen Bruntál, nýbrž v dalekém okrsku až do Krnova byla v tuto dobu beze světla všechna místa připojená na stejné vedení:
Z šetření zemské politické správy vysvítá, že akumulátorová baterie, zásoba pro dodávání proudu, nemohla býti připojena na síť v době poruchy v závodě, poněvadž baterie připouští největší zatížení 40 amper, a zatížení sítě počátkem poruchy činilo 255 amper a ke konci poruchy stále ještě činilo 150 amper. Lokomobily, které jsou jako zálohy pro tyto případy, byly ihned připraveny k provozu, než doba k úplnému vyvinutí potřebného množství páry a parního napětí činí asi tři hodiny: Vyšetřující úředník uznal, že městská elektrárna v Bruntálu podnikla vše, aby poruchu v závodě co nejrychleji odstranila, závod však nemá jiných prostředků k volnému použití, aby umožnil okamžité dodávání proudu pro městský okrsek. Porucha nastala přepojovacím zařízením teprve asi 10 dní před oním dnem připojeného dálkového vedení z Dálova do Německé Husové. Všechno ostatní líčení této události jest tendenčním zkreslením stavu věci.
Tážeme se proto pana ministra
Jest ochoten tuto událost ihned přesně vyšetřiti a všechny přímé a nepřímé vinníky smutné události pohnati k odpovědnosti?
V Praze dne 7. listopadu 1922.
Jokl, Hackenberg, Heeger,
Kaufmann, Hirsch, R. Fischer, Schweichhart, Häusler, Beutel, Dietl, Leibl, Schäfer, Blatny, dr. Haas, dr. Holitscher, Pohl, Kirpal, Deutsch, Roscher, Schuster, Čermak.