Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922

3873.

Návrh

poslanců Bubníka, Blažka, Daruly a soudruhů

na Opravu poměrů státních zaměstnanců, jakož i zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných.

Zákon

ze dne............. 1922,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., jímž se upravují poměry státních zaměstnanců, jakož i zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Článek I. mění se takto

§ 1.

Služné aktivních státních úředníků XI. až II. hodnostní třídy stanoví se takto:

§ 3.

Stupnice služného státních zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců stanoví se takto:

Článek II.

Článek II., § 1 se škrtá.

Dosavadní § 2 stává se § 1 a zní takto:

Státním úředníkům V.-XI. hodnostní třídy přísluší vedle služného též místní přídavek, jenž činí v obvodu Velké Prahy 40% služného, nejvýše však 6000 Kč.

Týž místní přídavek požívají v místech zařaděných do 1. tř. V místech II. tř. požívají 95%, v místech III. tř. 90% místního přídavku 1. třídy.

Dosavadní § 2 stává se § 2 a zní takto:

Do kategorie podúředníků a zřízenců náležejícím k státním zaměstnancům přísluší vedle služného též místní přídavek, jenž činí pro obvod Velké Prahy 40% služného, nejvýše však 4000 Kč.

Týž místní přídavek požívají v místech zařaděných do 1. třídy. V místech II. tř. požívají 95%, v místech III. tř. 90% místního přídavku I. třídy.

§ 3 zní takto:

Všem státním zaměstnancům, úředníkům, podúředníkům a zřízencům přísluší rodinný příplatek: na manželku, případně družku života v roční částce 1506 Kč a na nezaopatřené dítky (nejvýše 6) 1.000 Kč ročně pro každé dítě.

§ 4.

Částky připadající na místní přídavky a rodinné příplatky buďtež upraveny na nejblíže vyšší částky dělitelné 12.

§ 5.

První odstavec zní takto:

Do základu pro vyměření pensijních požitků civilních státních úředníků a státních zaměstnanců, patřících do kategorie podúředníků a zřízenců započítá se místní přídavek v tolika % částky místního přídavku příslušného stupně pro Velkou Prahu, v kolika % byla jim vyměřena pense, nejméně však 60%.

Odstavec druhý, třetí a čtvrtý § 5 zůstávají beze změny.

Článek III.

Článek IX. mění se takto:

§ 1.

Po dobu mimořádných poměrů způsobených válkou bude se vypláceti všem státním zaměstnancům pokud by jejich dosavadní příjem byl větším nežli příjem touto změnou zákona stanovený, rozdíl v příjmu jako zvláštní drahotní přídavek splatný ve dvanácti měsíčních lhůtách předem. Části těchto drahotních přídavků buďtež upraveny na nejblíže vyšší částky dělitelné dvanácti.

§ 2.

Takto vzniklé drahotní přídavky lze snížiti jen na základě jednomyslného usnesení zvláštní paritní komise, složené ze zástupců vlády a zástupců odborových organisací zaměstnaneckých.

Článek IV.

Článek XIII. mění se takto:

Zákon tento nabývá účinnosti dne 1. ledna 1923.

Článek V.

Článek XIV. mění se takto:

Provedení zákona ukládá se všem ministrům.

Důvodová zpráva.

Navrhovaným zákonem upravuje se služné státních zaměstnanců na takovou výši, aby vyrovnalo se pravděpodobnému trvalému znehodnocení měny v době poválečné. Tato úprava pevných platů jest nutnou najmě proto, jelikož je nemyslitelno, aby pevné platy zaměstnanců činily trvale pouze nepatrnou část příjmů státních zaměstnanců, které za účelem umožnění nutné životní existence byly doplňovány drahotními přídavky, pevné platu více jak dvojnásobně převyšujícími. Důsledek toho jest, že státní zaměstnanci byli nuceni zabývati se stále otázkou stabilisace svých platů, aby snad při přechodné pouze změně drahotních poměrů nebyla sáhnuto k odbourání drahotních přídavků v takové míře, která by jejich existenční minimum trvale snížila. Zaručiti proto v důsledku stabilisace poměrů existenční minimum zaměstnancům státním, které požívali v době předváleční: jest nutností a maže se státi jedině zvýšením jejich pevných platů na takovou výši, která by pravděpodobnému trvalému znehodnocení měny plně odpovídala.. Druhou důležitou okolností, která přímo donucuje, aby úprava a stabilisace platů byla provedena jest tak, že z příjmů zaměstnance pouze jedna třetina činí pevné platy a oni nemohou využíti dobrodiní zákona o pensijním pojištění jako dříve, protože výměr nedostatečně upravených pevných platů, doplňovaný pouze částečně drahotními přídavky pro pensisty stanovených nezaručoval ve službách státu sestárlým zaměstnancům, kteří služební dobu ukončili ani toho nejnutnějšího existenčního minima, bez ohledu na jejich fysické a duševní síly aktivní službu nadále zastávati. Z výše naznačených příčin jest tisíce vyčerpaných a přesloužilých zaměstnanců nadále ve službách státu a bylo nutno přibrati ku zdolání nutných prací nové svěží síly. Tím zvýšen celkový stav zaměstnanců státních, který vyvolává zdánlivé přepersonalisování jednotlivých služebních odvětví a nutí k úvahám o redukci a propouštěni nejmladších zaměstnanců, svěžích pracovních sil. odchodem přesloužilých zaměstnanců na trvalý odpočinek byla by tato palčivá otázka jak v zájmu státu, tak i všech zaměstnanců stabilisací platů vyřešena. Uvedené důvody jsou jistě tak důležité, že provedení stabilisace platů dle předloženého návrhu opodstatňují. Návrh jest přijatelný najmě proto, že mimo odůvodněného zvýšení místního přídavku, který s ohledem na změnu zákona o ochraně nájemníků ukládajícímu zaměstnancům státu i ostatnímu obyvatelstvu povinnosti placení nejen vyššího nájemného, nýbrž také úhrady výloh s opravou domů, přirážek a daní, jest jím úplně oprávněno a neznamená proto pro zaměstnance státu žádného zvýšení stávající životní úrovně.

V návrhu přiblíženo bylo také k okolnostem, že nutno počítati s tím, že v dohledné době drahotní poměry nebudou upraveny tak, aby odpovídaly kupní hodnotě naší měny v poměru mezinárodním. dále že pouze částečný pokles cen některých životních potřeb neznamená pro zaměstnance státu zlepšení jejich existence o tolik, aby nahraženy byly jím oběti v zájmu státu v nejtěžších dobách po převratu přinášené. Navrhujeme z těchto důvodů k doplnění platů zaměstnanců státu na nutnou životní úroveň další vyplácení rodinných drahotních přídavků. Jelikož však rozdělení drahotních přídavků stanovené v době válečné cestou absolutismu naprosto neodpovídá principům demokracie - neboť rozlišuje značně v nároku dítě a ženy zřízence od ženy a dítěte úředníka, a přiznává dále stejnou drahotní výpomoc, jak na jedno, tak i na dvě děti - jevilo se nutným stanovili z dosavadních nouzových drahotních přídavků a výpomocí trvalé rodinné přídavky ve výši 1500 Kč na manželku a 1000 Kč na každé dítko všech zaměstnanců státu jak zřízenců, podúředníků a úředníků, které mají sloužiti k úhradě výdajů s rodinou spojených.

Po dobu mimořádných drahotních poměrů bude tento rodinný příplatek doplňován drahotními přídavky, které mohou býti odbourány, jakmile drahotní poměry se zlepší.

Účinnost navrhovaného zákona stanovena jest 1. lednem 1923 z toho důvodu, že dne 31. prosince 1922 končí platnost dočasně povolených drahotních přídavků doplňujících příjmy státních zaměstnanců. K uhražení výloh vzešlých částečným zvýšením úhrady platové v nižších kategoriích státních zaměstnanců navrhujeme krytí ze zvýšené daně z příjmů od stupnice s 50.000 Kč a z běžných úspor.

Po stránce formální navrhujeme přikázání návrhu výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.

V Praze dne 14. listopadu 1922.

Bubník, Blažek, Darula.

Nagy, Kunst, Kučera, Svetlik, Koutný, Warmbrunn, Rouček, Skaunicová, Toužil, Merta. Burian, Tausik, Houser, dr. Šmeral, Kreibich, Haken, Teska, Skalák, Krejčí, Mikulíček.