Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č.

3885.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.............. 1922,

kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Přirážku ve výši 50 k základním důchodům, vyměřeným podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., jest vypláceti v případech naznačených v § 42 uvedeného zákona až do nové úpravy, kterou provede vláda nařízením.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923.

Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.

Důvodová zpráva.

Zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., stanoví v §u 42, že jest po dobu mimořádných drahotních poměrů vypláceti přiměřenou druhotní přirážku k důchodům válečných poškozenců. Zákonem ze dne 21. prosince 1921, č. 485 Sb. z. a n., byla stanovena výše této přirážky pro celý rok 1922 na 50.

Předloženou osnovou má býti ve věci druhotní přirážky učiněno opření pro rok 1923. Poněvadž veškeré požitky válečných poškozenců nemají za účel nahraditi zplna ztrátu výdělečné neschopnosti (resp. ztrátu živitele), nýbrž poněvadž se počítá též na to, že váleční poškozenci si požitky doplní vlastním výdělkem, jest nutno při úpravě druhotní přirážky k důchodům válečných poškozenců vzíti v úvahu jak stav drahoty, tak možnost zaměstnání. Byl-li pak zákon ze dne 21. prosince 1921, č. 485 Sb. z. a n., odůvodňován. (tisk poslanecké sněmovny č. 3264 z r. 1921) tísnivými poměry drahotními, jakož i velkou nezaměstnaností, která ovšem doléhá zvlášť těžce na válečné poškozence, jest nyní situace komplikovanější: na jedné straně se sice poměry druhotní poněkud zlepšily, na druhé straně však se velmi zhoršil stav na trhu práce. Jest jisto, že v době podání tohoto návrhu nejsou hospodářské a druhotní poměry dosti vyjasněny, takže z dosavadního zlepšení drahotních poměrů nelze ihned činiti závěry ve směru snížení nebo odstranění druhotní přirážky. Proto předložená osnova ponechává zatím druhotní přirážku a zmocňuje dále vládu, aby ji upravila dle hospodářských a drahotních poměrů.

Na úhradu nákladů vzniklých tímto zákonem bylo pamatováno již plně při návrhu státního rozpočtu na rok 1923, kamž zařaděny výhradně k tomuto účelu položky 6. a 7. v § 2 titul 4. kup. XXI., případně XXI A.

Ve směru formálním se navrhuje, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena ve zkráceném jednání podle §§ 55 obou jednacích řádů sněm.; zároveň se projevuje přání, aby byla přikázána jak v poslanecké sněmovně tak v senátu sociálně-politickému a pak rozpočtovém u výboru se žádostí, aby podaly zprávu v době co možná nejkratší.

K odůvodnění navrhovaného zkráceného jednání se uvádí, že druhotní přirážka nemohla by býti válečným poškozencům po 31. prosinci 1922 vyplácena, kdyby nebyla tato předloha uzákoněna aspoň nějakou dobu před tím.

V Praze dne 23. listopadu 1922.

Předseda vlády:

Ant. Švehla, v. r.