Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.

o mimořádných peněžitých měsíčních příplatcích civilních i vojenských státních zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Od 1. dubna 1923 počínaje, vyplácí se aktivním státním úředníkům, vysokoškolským profesorům, soudcům, státním učitelům, vojenským a četnickým důstojníkům, jakož i vojenským úředníkům, dále aktivním státním zaměstnancům, náležejícím do kategorie podúředníků a zřízenců a aktivním gážistům mimo hodnostní třídy a konečně aktivním definitivním četníkům a četníkům na zkoušku zvláštní měsíční přídavek.

§ 2.

Mimořádné peněžité měsíční příplatky vyplácí se měsíčně předem a to v následující výši:

Zaměstnancům do hodnostních tříd zařaděným:

Svobodným 75 Kč, ženatým bezdětným 100 Kč, ženatým s 1 až 3 dětmi 12 Kč a ženatým se 4 a více dětmi 150 Kč; ostatním zaměstnancům: svobodným 70 Kč, ženatým (bezdětným i s dětmi) 125 Kč měsíčně.

§ 3.

t těchto příplatků vyplatí se jen obnosy, jež nepřesahují 20% jednotného přídavku drahotního stanoveného zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a m. 4.

Náklad vzešlý z provádění tohoto zákona budiž hražen ze srážek z provádění zákona č. 394 Sb. z. a n. z roku 1922 na jednotném drahotním přídavku od 1. dubna 1923 vzešlých.

§ 5.

Provedením tohoto zákona, jehož účinnost počíná 1. dubnem 1923 a končí 30. zářím 1923, pověřují se všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

V důvodové zprávě vládní osnovy k zákonu ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb.. zák. a nař. uvádí se jako důvod pro pozvolné snižování příjmů postižených zaměstnanců hlavně snižování cen životních potřeb. Na podkladě udávaného klesání cen životních potřeb bylo zavedeno placení příspěvků do pensijního fondu ze zvýšené základny pensijní a na lhůty (50% od 1. ledna 1923, 75% od 1. dubna 1923 a 100% od 1. července 1923 až na dále) zavedeno placení plné daně z příjmů poplatků, jichž placení bylo v pokračování drahotní akce převzato státem.

V předpokladu, že pokles cen bude trvalý, učiněno bylo v §u 5 odst. 2. zákona opatření, aby s poklesem cen došlo od 1. dubna 1923 k vyrovnání platů (drahotních přídavků) snížením těchto o 20%.

Důvodová zpráva mluví o těchto věcech takto: (Doslovně):

ťOsnova snaží se vyhověti prvému úkolu - postupné ztenčování drahotních přídavků - tím, že ponechává zatím celkové požitky nezměněny zachováním dočasně povolných mimořádných drahotních a nouzových výpomocí, zavádí však plnou srážku daně z příjmů ze služebních požitků, z níž dosaváde dle zákona ze dne 21. prosince 1921; čís. 495 Sb. z. a nař. sráželo se jen 25%.Ť

A dále se praví v téže zprávě: (Doslovně):

ťDalší snížení požitků vyplývá ze zvýšení pensijních příspěvků následkem zvýšení pensijní základny.Ť

Dále se praví v citované zprávě důvodové: (Doslovně):

ťAč drahota způsobená dobou poválečnou očividně-se zmírňuje a dle všech příznaků lze očekávati, že pokles cen bude trvalý a že bude pokračovati, nedostoupilo přece ještě klesnutí cen nejnutnějších životních potřeb takové míry, aby se mohlo provésti zmíněným zákonem zamýšlené snížení služebních požitků o celé mimořádné a nouzové výpomoci, které činí u mnohých převážnou část celkových požitků.Ť

A konečně se praví v důvodové zprávě: (Doslovně):

ťJako počátek odbourávání stanoví se 20%ní srážky z redukovaných jednotných drahotních přídavků od 1. dubna 1923. Nadále ponechává se vládě stanoviti dle vývoje klesání cen životních potřeb jak termíny, tak i výši dalších srážek...Ť

Z toho všeho, co zde bylo uvedeno, jakož i z okolnosti, že přes značné zvýšení a pravděpodobnost dalšího zvyšování nájemného, byl 2 tr. z. ponechán místní přídavek v nejnižších stupnicích u zřízenců a podúředníků do 2000 Kč, u úředníků do 4000 Kč nezvýšený, vysvítá jasně toto:

Vláda počítala při předložení tohoto zákona s tím, že srážka pensijních příspěvků z vyšší základny, srážka celé daně z příjmů a nezvýšení místního přídavku, úplně absorbují úlevu, k níž se došlo zmíněným snížením cen životních potřeb, ve prospěch úkolů státní pokladny. (K tomu nutno připomenouti, že v celé řadě stupně platových, zvláště u podúředníků železničních, také samotným novým výměrem jednotného drahotního přídavku snížen byl tento - bez ohledu na srážky zpředu uvedené - o značné částky). Uvážíme-li, že koncem roku 1922 bylo indexní číslo v maloobchodu u potravin 962% a u ostatních potřeb životních 1107% a že na druhé straně nikdy nedosáhl celkový průměr příjmů zaměstnanců zvýšení 700% oproti době předválečné (u úředníků a vyšších úředníků dokonce 450 až pod 300%) poznamenáváme, že srážkami zpředu uvedenými a nezvýšením místního přídavku při soustavném zvyšování nájemného byla existence státních zaměstnanců přes malý pokles cen velmi značně znesnadněna.

A nyní na místo předpokládaného trvalého pokračování poklesu cen životních potřeb, jež mělo od 1. dubna 1923 býti už tak značné, aby zdůvodňovalo další opatření srážky 20 z drahotních přídavků od 1. dubna 1923, došlo právě naopak k novému, trvalému vzestupu cen životních potřeb. Vedle nájemného jeví se tento vzestup cen zvláště při nejnutnějších předmětech denní spotřeby, jako: mouky, masa, omastku atd.

Proto jest zdůvodněno, aby tento vzestup při současném provedení snížení příjmů státních zaměstnanců k 1. dubnu t. r. vyrovnán byl úměrnou úpravou mimořádných požitků zaměstnaneckých ve smyslu tohoto návrhu.

V Praze dne 26. března. 1923.

Brodecký, dr. Vrbenský, Klein, Grünzner, Häusler, Schweichhart, Uhl, R. Fischer, Hackenberg, Schuster, Dietl, Leibl, Hirsch, Jokl, Hausmann, Beutel, Schäfer, Blatny, Kirpal, dr. Charvát, Taub.