POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
Původní znění.
4059.
Antraf
der Abgeordneten Grünzner; Taub und Genossen
auf Abänderung des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Nr. 394 Slg. d. G. u. V. vom Jahre 1922 über die Dienst-, Ruhe- und Versorgungsgenüsse der Zivil- und Militärangestellten und der Angestellten der vorn Staate verwalteten Fonde.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag: Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
vom..........
betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Nr. 394 Slg. d. G. u. V. vom Jahre 1922 über die Dienst-, Ruhe- und Versorgungsgenüsse der Zivil- und Militärangestellten und der Angestellten der vom Staate verwalteten Fonde.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
Der zweite und dritte Absatz des § 5 des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Nr. 394 Slg. d. G. u. V. vom Jahre 1922 werden aufgehoben.
Begründung.
Im Motivenbericht der Regierungsnovelle zum Gesetze vom 20. Dezember 192, Nr. 394 S. d. G. u. V. wurde als Grund für den allmählichem Abbau der Genüsse der betroffenen Bediensteten hauptsächlich der Preisabbau der Lebensbedarfsartikel angeführt. Unter Berufung auf den Preisabbau der Lebensbedarfsartikel wurde die Zahlung der Pensionsfondsbeiträge aus der erhöhten, Pensionsgrudlage und in Fristen (50% ab 1. Jänner 1923, 75% ab 1. April 1923 und 100% ab 1. Juli 1923) die Zahlung der vollen Einkommensteuer eingeführt, deren Zahlung infolge Fortschreitens der verteuerten Lebenshaltung als ein integrierender Bestandteil der den Staatsbediensteten gemachten Zuwendungen von Staate übernommen wurde.
In der Voraussetzung, dass der Preissturz ein dauernder dein wird, hat die Regierung im § 5, Absatz 2 des genannten Gesetzes die Verfügung getroffen, dass mit dem Sinken der Preise ab 1. April 1923 zum Gehaltsausgleiche (Teuerungszulage) durch Abbau der neuen einheitlichen Teuerungszulage im Ausmasse von 20% geschritten werde.
Der Motivenbericht sagt hierüber folgendes (wörtlich):
ťDie Novelle bemüht sich der ersten Aufgabe - stufenweise Erniedrigung der Teuerungszulage -- dadurch zu entsprechen indem sie vorläufig die Gesamtgenüsse durch Belastung der derzeit bewilligten aussergewöhnlichen und Notaushilfen aufrecht erhält. Sie führt jedoch die vollen Abzüge der Personaleinkommensteuer aus den Dienstgenüssen ein, von welcher laut Gesetz vom 21. Dezember 1921, Nr. 495 S. d. G. u. V. nur 25% abgezogen wurden.Ť
Weiters besagt der zitierte Motivenbericht (wörtlich):
ťObgleich die durch die Kriegszeit hervorgerufene Teuerung augenscheinlich sinkt, und nach allen Voraussetzungen erwartet werden kann, dass das Sinken der. Preise ein dauerndes sein wird, ja dass es fortschreiten wird; hat dieses Sinken der Preise der allernotwendigsten Lebensbedarfsartikel noch nicht jenes Mass erreicht, dass der durch das genannte Gesetz gedachte Abbau der Dienstgenüsse um die ganze aussergewöhnliche und Notaushilfe, welche bei sielen den überwiegenden Teil der Gesamtgenüsse beträgt, durchgeführt werden kann.Ť
Endlich besagt der Motivenbericht (wörtlich):
ťAls Anfang des Abbaues wird ein 20%tiger Abzug von der reduzierten einheitlichen Teuerungszulage ab 1. April 1923 festgesetzt. Es wird weiters der Regierung anheimgestellt, nach Massgabe des Sinkens der Lebensbedarfsartikel sowohl die Termine wie auch die Höhe der weiteren Abzüge zu bestimmen.
Aus all dem wie auch aus der Tatsache, dass trotz der bedeutenden Erhöhung der Mietzinse laut § 2 des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 394 die Ortszulage gerade in den niederen Stufen der Bediensteten und Unterbeamten bis Kč 2000.- bei den Beamten bis Kč 4000.- unerhöht gelassen wurde, geht deutlich hervor, dass:
die Regierung bei Vorlage dieses Gesetzes damit gerechnet hat, dass die Abzüge der Pensionsfondsbeiträge aus der erhöhten Pensionsgrundlage, die Abzüge der gesamten Personaleinkommensteuer und die Nichterhöhung der Ortszulage den Nachlass völlig absorbieren, welcher durch den Abbau der Lebensbedarfsartikel zu Gunsten der Staatskassa herbeigeführt wurde. (Hiezu ist notwendig zu bemerken, dass in einer ganzen Reihe von Gehaltsstufen, besonders bei den Eisenbahnunterbeamten, auch durch das neue Ausmass der einheitlichen Teuerungszulage, diese ohne Rücksicht auf die obangeführten Abzüge um bedeutende Beträge erniedrigt wurde.)
Wenn man in Betracht zieht, dass mit Ende des Jahres 1922 die Indexzahl bei Lebensmitteln im Kleinhandel 962% und bei den anderen Lebensbedarfsartikeln 1107% betrug und der Gesamtdurchschnitt der Bezüge der Angestellten niemals 700% gegenüber der Vorkriegszeit (bei Beamten gar nur 450% und unter 300%) erreicht, so ergibt sich, dass durch die obgenannten Abzüge und die Nichterhöhung der Ortszulage bei der systematischen Erhöhung der Mietzinse die Existenz der Staatsangestellten trotz des gegen das Ende des Jahres 1922 eingetretenen kleinen Preisabbaues bedeutend herabgedrückt und erschwert wurde.
An Stelle des bei Schaffung des Gesetzes Nr. 394 vorausgesetzten dauernd fortschreitenden Preisabbaues, welcher nach Annahme der Regierung bis 1. April 1923 so bedeutend sein sollte, dass die Verfügung bezüglich des Abzuges von 20% von der Teuerungszulage ab 1. April 1923 als begründet erscheinen werde, kam es im Gegenteil zu Beginn des Jahres 1923 zu einer neuen dauernden Preissteigerung der Lebensbedarfsartikel. Ausser dem Mietzinse macht sich diese Preissteigerung besonders bei den allernotwendigsten Gegenständen des täglichen Bedarfes, wie Mehl, Fleisch u. s. w. bemerk, bar.
Es ist daher notwendig und vollauf begründet, dass durch Aufhebung des Absatzes 2 und 3 des § 5 des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Nr. 394 Slg. d. G. u. V. vom Jahre 1922, der Abbau der einheitlichen Teuerungszulage auf einen späteren Zeitpunkt verschoben wird, zu welchem die Begründung für einen solchen Abbau durch einen wirklichen, angemessenen und dauernd anhaltenden Abbau der Lebensbedarfsartikelpreise gegeben sein wird.
Zu diesem Zwecke ist auch der Motivenbericht zum obgenannten Gesetze, insoweit er für die Bestimmungen des dritten Absatzes des § 5 handelt, in dein Sinne zu ergänzen, dass die Regierung nach jeweils vorhergehender Vereinbarung mit den Gewerkschaftszentralen, denen die Verbände der in Betracht kommenden organisierten Bediensteten arge schlossen oder in welchen diese Angestelltenverbände vereinigt sind, über nach Massgabe der Teuerungsverhältnisse etwa vorzunehmende Änderungen der derzeitigen Ausmasse der einheitlichen Teuerungszulage oder der Kinderzulage der Nationalversammlung die entsprechenden Anträge zur gesetzmässigen Behandlung und Beschlußfassung vorzulegen hat.
Prag, am 9. März 1923.
Grünzner, Taub, R. Fischer, Dr. Haas, Hillebrand, Pohl, Roscher, Hackenberg, Dr. Holitscher, Häusler, Hoffmann, Dr. Czech, Leibl, Dietl, Kauffmann, Palme, Čermak, Hausmann, Hirsch; Blatny, Deutsch.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
Překlad.
4059.
Návrh
poslanců Grünznera, Tauba a druhů
na změnu zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. a služebních; odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců fondů státem spravovaných.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovna, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne................,
jímž se mění zákon ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců fondů státem spravovaných.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Druhý a třetí odstavec §u 5 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. z roku 1922 se zrušují.
Odůvodnění.
V důvodové zprávě vládní novely k zákonu ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. bylo uváděno jako důvod pro ponenáhlé snižování požitků postižených zaměstnanců hlavně snižování cen životních potřeb. S dovoláním se snižování cen životních potřeb zavedlo se placení pensijních příspěvků ze zvýšené pensijní základny a ve lhůtách (50% od 1. ledna 1923, 75% od 1. dubna 1923 a 100% od 1. července 1923), placení plné daně z příjmu, jejíž placení pro postupné zdražování živobytí převzal stát jako podstatnou součástku příspěvků udělených státním zaměstnancům.
V předpokladu, že klesání cen bude trvalé, učinila vláda v odstavci §u 5 uvedeného zákona opatření, že se s poklesem cen ode dne 1. dubna 1923 přikročí k vyrovnání platů (drahotní přirážky) snížením jednotného drahotního přídavku o 20%.
V důvodové zprávě se o tom praví (doslova) toto:
ťOsnova snaží se vyhověti prvému úkolu - postupnému snižování drahotního přídavku - tím, že ponechává zatím celkové požitky zachováním dočasně povolených mimořádných drahotních a nouzových výpomocí. Zavádí však plnou srážku daně z příjmu ze služebních požitků, z níž dosaváde podle zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n. se sráželo jen 25%.
Dále praví uvedená důvodová zpráva (doslovně):
ťAč drahota způsobená dobou válečnou očividně se zmírňuje a podle všech příznaků lze očekávati, že pokles cen bude trvalý a že bude pokračovati, nedostoupilo přece ještě klesnutí cen nejnutnějších životních potřeb takové míry, aby se mohlo provésti zmíněným zákonem zamýšlené snížení služebních požitků o celé mimořádné a nouzové výpomoci, které činí u mnohých převážnou část celkových požitků.Ť
Konečně praví důvodová zpráva (doslovně):
ťJako počátek odbourávání stanoví se 20% srážky z redukovaných jednotných drahotních přídavků od 1. dubna 1923. Nadále se ponechává vládě staviti podle vývoje klesání cen životních potřeb jak termíny tak i výši dalších srážek.Ť
Z toho všeho; jakož i z toho, že přes značné zvýšení nájemného podle §u 2 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. místní přídavek právě u nižších stupňů zaměstnanců a podúředníků do 2000 Kč, u úředníků do 4000 Kč byl ponechán nezvýšený, vyplývá zřetelně, že: vláda předkládajíc tento zákon počítal s tím, že srážky příspěvku do pensijního fondu, srážky veškeré daně z příjmů a nezvýšení místního přídavku vyčerpají úplně snížení, přivoděné klesnutím životních potřeb ve prospěch státní pokladny. (K tomu dlužno poznamenati, že v mnoha stupnicích platových, zvláště u železničních podúředníků, také novým výměrem jednotného drahotního přídavku byl tento, přídavek značně snížen bez ohledu na výše uvedené srážky).
Jestliže se uváží, že koncem roku 1922 indexní číslo potravin v drobném obchodu činilo 962% a u jiných životních potřeb 1107% a že úhrnný průměr zaměstnaneckých požitků nikdy nedosáhl 700 proti době předválečné (u úředníků docela jen 450 a pod 300%), vyplývá z toho, že výše uvedenými srážkami a nezvýšením místního přídavku při soustavném zvyšování nájemného značně se snižuje a ztěžuje existence státních zaměstnanců přes nepatrné snížení cen, které nastalo koncem roku 1922.
Místo trvalého postupného snižováni cen, jež bylo předpokládáno při tvoření zákona č. 394, a jež podle domněnky vlády do dne 1. dubna 1923 mělo býti tak značné, že nařízení stran 20% srážky;. z drahotního přídavku od 1. dubna 1923 mělo se jeviti odůvodněným, došlo naopak počátkem roku 1923 k novému trvalému stoupání cen životních potřeb. Kromě nájemného lze pozorovati toto stoupání cen zvláště u nejnutnějších předmětů denní potřeby, jako mouky, masa atd.
Jest tedy nutné a úplně odůvodněné, aby zrušením odstavce 2 a 3 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. z roku 1.922 bylo snížení jednotného drahotního přídavku odsunuto na pozdější dobu, v níž takové snížení bude odůvodněno skutečným, přiměřeným a trvalým snížením cen životních potřeb.
K tomuto účelu budiž doplněna také důvodová zpráva k výše uvedenému zákonu, pokud jedná o ustanoveních třetího odstavce §u 5 a to v tom smyslu, že vláda pokaždé po předchozí dohodě s odborovými ústředními svazy, k nimž jsou připojeny svazy dotčených organisovaných zaměstnanců nebo v něž jsou spojeny tyto svazy zaměstnanců, má předložiti Národnímu shromáždění vhodné návrhy na změny nynější výměry jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, aby je podle zákona projednalo a na nich se usneslo, jestliže se ty změny mají provésti podle drahotních poměrů.
V Praze dne 9. března 1923.
Grünzner, Taub, R. Fischer, dr. Haas, Hillebrand, Pohl, Roscher, Hackenberg, dr. Holitscher, Hoffmann, Häusler, dr. Czech, Leibl, Dietl, Kauffmann, Palme, Čermak, Hausmann, Hirsch, Blatny, Deutsch.