Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.


4080.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..............,

jímž se povoluje úleva na všeobecné dani výdělkové na rok 1923.

Národní shromáždění republiky Československé usnulo se na tomto zákoně:

Článek I.

(1) Poplatníci, jimž uložena byla všeobecná daň výdělková na rok 1923 zcela nebo částečně na základě provozovacích poměrů a výsledku provozování poplatného podniku (zaměstnání) roku 1921, mají nárok na snížení daně na rok 1923 podepsané, prokáží-li, že v jejich podniku (zaměstnání) nastalo v roce 1922 značné zhoršení provozovacích poměrů proti noku 1921 a že berní sazba všeobecné daně výdělkové bez válečné přirážky, uložená na rok 1923, převyšuje v článku III. zákona ze dne 28. dubna 1922, čís. 144 Sb. z. a n., označená procenta celoročního nebo na celý rok přepočteného výnosu poplatného podniku nebo zaměstnaní, docíleného v roku 1922, a to na sazbu, která označenou hranici nepřesahuje. Snížení daně z tohoto důvodu smí však býti jen tak dalece povoleno, aby sazba daně neklesla na méně než polovinu daně pravoplatně na rok 1923 předepsané.

(2) Nárok na snížení všeobecné daně výdělkové dle hořejšího ustanovení jest uplatniti zvláštní žádostí u příslušné berní správy do 60 dnů od vyhlášení tohoto zákona, po případě do 30 dnů po doručení platebního rozkazu o všeobecné dani výdělkové na rok 1923, resp. na období 1922/23.

(3) Výnos docílený v poplatném podniku nebo zaměstnání (dle odst. 1) stanoví se dle ustanovení odstavce 2. článku III. zákona ze dne 28. dubna 1922, čís. 144 b. z. a n.

(4) Má-li poplatník vedle provozovny, ze které žádá za snížení berní sazby, ještě jinou nebo několik provozoven, a není-li možno výnos prvé provozovny odděleně od výnosu ostatních provozoven přesně zjistiti, jest poplatník povinen předložiti doklady nutné pro odhad výnosu provozovny, o jejíž zdanění se jedná.

(5) O žádosti, jíž poplatník se domáhá snížení berní sazby ve smyslu tohoto zákona, rozhodne komise pro všeobecnou daň výdělkovou, případně berní správa, která daň na rok 1923 uložila. Proti rozhodnutí komise, případně berní správy může podati odvolání poplatník do 30 dnů po doručení vyrozumění; proti rozhodnutí komise může podati odvolání také předseda komise do 30 dnů počítajíc ode dne rozhodnutí. O odvoláních, jež podati jest u příslušné berní správy, rozhodne s konečnou platností zemská komise pro všeobecnou daň výdělkovou.

(6) Má-li však poplatník vedle provozovny, z níž žádá za snížení berní sazby, ještě jinou nebo několik provozoven, a je-li nutno výnos prvé provozovny stanoviti odhadem (odst. 4), rozhoduje o žádosti s konečnou platností zemská komise pro všeobecnou daň výdělkovou, jestliže i jen jediná z provozoven se nalézá v obvodu jiné komise pro všeobecnou daň výdělkovou anebo v cizozemsku, po případě ministerstvo financí vyslyševši súčastněné zemské komise, jestliže i jen jediná z provozoven nalézá se v obvodu jiné zemské komise pro všeobecnou daň výdělkovou.

Článek II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedením pověřuje se ministr financí.

Důvodová zpráva.

Dle zákona ze dne 28. dubna 1922, čís. 44 Sb. z. a n., jsou pro uložení všeobecné daně výdělkové na dvouleté ukládací období. 1922/23 rozhodnými provozovací poměry a výsledek provozování poplatného podniku z roku 1921. Nastalými změnami v hospodářské situaci, hlavně krisí průmyslovou, vyvolanou valutovými poměry našimi a poklesem valuty v sousedních státech, změnily se provozovací poměry mnohých skupin poplatníků všeobecné daně výdělkové v roce 1922 a 1923 tak značně, že výše daně uložené dle provozovacích poměrů a výsledků z roku 1921 stává se pro zmíněné poplatníky neobyčejně tíživou. Vzhledem k této okolnosti domáhají se zájmové korporace průmyslníků, obchodníků a živnostníků nového ukládání všeobecné daně výdělkové na rok 1923 na podkladu poměrů roku 1922. Požadavek tento podporován jest zejména Ústředím obchodních a živnostenských komor a Poradním sborem pro otázky hospodářské. Finanční správa uznává nutným, aby na změněné poměry hospodářské byl brán co možno nejširší ohled při stanovení výše daňové povinnosti podniků podrobených všeobecné dani výdělkové, považuje však za nezbytné, aby úlevy povoleny byly jen v rozsahu nastalými změnami poměrů plně odůvodněném a takovým způsobem, aby berní správy byly provedením zmíněných úlev co možno nejméně zatíženy, jelikož jest nejvýše třeba, aby nyní, kdy předpis dávky z majetku byl z větší části proveden, bylo s veškerým úsilím pracováno k odstranění velice četných daňových nedoměrků a ku vyřízení odvolání a rekursů proti daňovým předpisům z dřívějších let, které v povážlivém množství dosud u berních správ jsou nahromaděny.

Vláda předkládá tudíž osnovu zákona, jímž uložení všeobecné daně výdělkové pro rok 1923 v celém rozsahu se sice nemění, jímž však poskytují se výhody pro poplatnictvo potud, že se připouští snížení berní sazby na rok 1923 na základě poměrů provozovacích a výsledku docíleného v poplatném podniku v roce 1922, je-li prokázáno, že se provozovací poměry v roce 1922 značně zhoršily u porovnání s provozovacími poměry roku 1921, které sloužily za základ původně uložené berní sazby. Snížení daně povolí se tehdy, převyšuje-li uložená berní sazba bez válečné přirážky v článku III. zákona ze dne 28. dubna 1922, čís. 144 Sb. z. a n., označená procenta celoročního nebo na celý rok přepočteného výnosu poplatného podniku nebo zaměstnání, docíleného v roku 1922, to jest při výnosu:

   

do

20.000

=

1/2%

přes

20.000

do

40.000

=

1%

ť

40.000

ť

ť

60.000

ť

=

11/2%

ť

60.000

ť

ť

100.000

ť

=

2%

ť

100.000

ť

ť

200.000

ť

=

21/2

ť

200.000

ť

ť

500.000

ť

=

3%

ť

500.000

ť

ť

1,000.000

ť

=

31/2%

ť

1,000.000

ť

     

=

4%


Aby nebylo znemožněno zdanění podniků, které sice nedocílily dostatečného zisku, jejichž zdanění všeobecnou daní výdělkovou však vzhledem ku rozsahu provozování podniku a s ním spojených nároků na používání veřejných institucí a právní ochrany jest plně odůvodněno, stanoví osnova zákona, že snížení sazby daňové smí býti jen tak dalece povoleno, aby sazba daně neklesla na méně než polovinu daně pravoplatně na rok 1923 předepsané.

Ohledně stanovení poplatného výnosu a ohledně uplatnění a provedení nároku na snížení daně byly zachovány zásady shora již zmíněného zákona ze dne 28. dubna 1922, čís. 144 Sb. z. a n.

Žádosti za snížení daně pro rok 1923 podati jest do 60 dnů po vyhlášení zákona nebo, byl-li platební rozkaz o dani na r. 1923 (resp. na ukládací období 1922/23) doručen teprve po vydání zákona, do 30 dnů po doručení platebního rozkazu. Výši docíleného výnosu v roce 1922 jest poplatník povinen prokázati.

O žádostech rozhoduje příslušná komise pro všeobecnou daň výdělkovou, proti jejímuž rozhodnutí přísluší odvolání jak poplatníkovi tak i předsedovi komise. O odvoláních rozhoduje zemská komise pro všeobecnou daň výdělkovou

Jedná-li se o provozovnu, jejíž výnos nutno stanoviti odhadem vzhledem k tomu, že výnos zmíněný souvisí s výnosem docíleným v jiných provozovnách téhož poplatníka, jest ku vyřízení žádosti o sní

žení berní sazby s konečnou platností povolána zemská komise pro všeobecnou daň výdělkovou, jestliže i jen jediná z provozoven leží v obvodu jiné komise pro všeobecnou daň výdělkovou nebo v cizině, po případě ministerstvo financí, jestliže i jen jediná z provozoven leží v obvodu jiné zemské komise pro všeobecnou daň výdělkovou.

Vzhledem ku významu, který má rychlé vyřízení návrhu zákona pro poplatníky všeobecné daně výdělkové, doporučuje vláda, aby osnova byla přikázána jak v poslanecké sněmovně tak po schválení tnuto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému s vyzváním, aby o ní podal zprávu do 8 dnů.

V Praze dne 13. dubna 1923.

Náměstek předsedy vlády:

Jan Malypetr, v. r.

 

Ministr financí:

Inž. Bečka, v. r.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP