Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4086.

Zpráva

I. výboru dopravního a

II. výboru zahraničního

o vládním návrhu (tisk 4042),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ťLabská plavební akta se závěrečným protokolem, sjednaná v Drážďanech dne 22. února 1922.

I.

Naše republika stala se v důsledku mírových smluv účastnicí v používání zmezinárodněných řek Labe a Dunaje. Otázka účastenství našeho na plavbě po Dunaji byla v zásadě rozřešena Dunajským statutem, námi již ratifikovaným. Nyní běží o úpravu plavby našeho loďstva po Labi a také po Vltavě, a to po Labi od Mělníka a po Vltavě od Prahy. Obě tyto řeky prohlášeny byly mírovou smlouvou versailleskou z 28. června 1919 za mezinárodní a podřízeny prozatímnímu všeobecnému režimu mezinárodních řek. Správa jich současně uložena mezinárodní komisi labské, složené ze čtyř zástupců pobřežních států německých, dvou zástupců naší republiky a po jednom zástupci Anglie, Belgie, Francie a Italie a tato komise zároveň pověřena úkolem, vypracovati návrh revise všech na Labi a Vltavě platných smluv a řádů.

Jaké byly až dosud poměry v plavbě po Labi, vysvítá z následujícího líčení:

Plavba lodí po Labi byla odedávna stižena těžkými břemeny různých poplatků, zvláště cly. Proto již vídeňský kongres z roku 1815 stanovil liberálnější předpisy o lodní plavbě, prohlásiv provozování její za přípustné každému, kdo se prokázal patřičnými vlastnostmi a znalostmi. V r. 1819 došlo k sestavení t. zv. labské plavební komise, jež vypracovala Labskou plavební aktu z r. 1821. Ta vstoupila v platnost 1. března 1822. Jí stala se plavba po Labi za účelem obchodním volnou a mělo dojíti ke zrušení t. zv. labského cla. V jistém smyslu bylo tedy Labe od Mělníka počínajíc mezinárodním již roku 1821 a bylo nazýváno konvencionálním Labem.

Doplňky a změny této akty byly vydány:

a) závěrečným protokolem první revisní komise, vydaným v Hamburku 18. září 1824,

b) dodatečnou aktou, podepsanou v Drážďanech 13. dubna 1844 (ratifikace vyměněny 1. října 1844),

c)závěrečným protokolem třetí revisní komise, vydaným v Magdeburku 8. února 1854, a

d) závěrečným protokolem páté revisní komise, podepsaným v Hamburku 4. dubna 1863,

e) smlouvou, uzavřenou 22. června 1870 mezi Rakouskem a Severoněmeckým svazem (Norddeutscher Bund) ve příčině zrušení labských poplatků (Elbezölle).

Tato Labská plavební akta z r. 1821 se všemi tuto uvedenými změnami a dodatky stala se základem nové úpravy plavby na mezinárodním Labi a Vltavě.

Vedle ní dlužno jako základ uvésti ještě:

1. Policejní řád plavební, vydaný společně všemi labskými pobřežními státy v r. 1894 a pozměněný v r. 1898.

2. Předpisy o dopravě po Labi látek žíravých a zápalných z r. 1895, pozměněné v létech 1897 a 1898.

3. Cejchovní řad pro labské čluny z r. 1899, nahrazený novým řádem z r. 1913.

4. Předpisy o celním uzávěru labských lodí z r. 1906.

Nové státoprávní poměry, vzniklé po státním převratu, vyžadovaly i revise dosavadní labské akty. Jako smluvní stát vystupuje tu nyní na místě býv. Rakousko-Uherska Československo. Mírová smlouva versailleská z 28. června 1919 prohlásila článkem 331 řeku Labe od Mělníka a Vltavu od Prahy za mezinárodní, podřídila obě prozatímnímu všeobecnému režimu mezinárodních řek, vymezenému článcích 332 až 337 a uložila jich správu mezinárodní komisi labské, složené podle ustanovení čl. 340 téže smlouvy ze čtyř zástupců pobřežních států německých, dvou zástupců Československa a po jednom zástupci Anglie, Belgie, Francie a Italie. Jmenovaná komise byla kromě toho pověřena článkem 343 téže smlouvy mírové úkolem vypracovati návrh revise všech na Labi a Vltavě platných smluv a řádu.

Vskutku vypracovala mezinárodní labská komise ve svém třetím zasedání, konaném v lednu a únoru 1921 v Drážďanech, návrh nové labské plavební akty, která ve formě mezinárodní úmluvy, vyhrazené ratifikaci zúčastněných států, ustanovila nový režim pro mezinárodní Labe a Vltavu ve shodě s ustanoveními smlouvy versailleské.

K vyhotovení nové Labské plavební listiny došlo dne 22. února 1922. Československá republika jest oprávněna, právě jako každá druhá moc, pro niž platí versailleský mír, zachovávajíc čl. 321 mírové smlouvy versailleské použíti Labe též k volnému a bezplatnému transitu své pošty; v tom směru byla uzavřena s Německem zvláštní úmluva o průvozu poštovních balíčků po Labi, k jejíž platnosti dojde zároveň s ratifikací Labské akty.

Nová Labská akta, jest smlouvou, jež může uspokojiti jak všeobecné zájmy plavby a obchodu, tak i zvláštní zájmy československé. Zásada naprosté svobody plavby pro všechny národy a rovnosti jich vlajek umožňuje zdravou soutěž v dopravním podnikáni, jemuž jednotlivá ustanovení smlouvy poskytují veškery možné výhody jak po stránce technické úpravy vodní cesty, tak po stránce obchodně-politické a celní.

Pro naši republiku jako stát vnitrozemský jest mezinárodní Labe ze všech tří mezinárodních řek, které protékají jejím územím, hospodářsky nejvýhodnějším přístupem k moři.

Labská plavební akta skládá se vedle úvodu ze 6 kapitol s 53 články a závěrečného protokolu.

I. První kapitola vymezuje pouze zmezinárodněnou říční síti labskou, na niž se úmluva vztahuje.

II. Druhá kapitola stanoví pravomoc a organisaci mezinárodní labské komise.

III. Třetí kapitola pojednává o režimu plavebním, pokud jde o svobodu plavby a rovnost vlajek, o poplatky a dávky, transit, opatření celní, režim přístavní, předpisy o lodních papírech a řády plavební policie.

IV. Další kapitola týká se říčních staveb a příslušných nákladů.

V. Zvláštní oddíl je vyhrazen otázce soudů, jež budou příslušny pro spory v otázkách labské plavby.

VI. Poslední kapitola obsahuje různá ustanovení, jako: o jednotné úpravě plavebního zákonodárství, o platnosti smlouvy v době války, o zachování dřívějších smluv, o urovnání sporů a ratifikaci úmluvy.

Závěrečný protokol podává doplňky a vysvětlivky k některým článkům úmluvy.

Obsah úvodu, jednotlivých kapitol a závěrečného protokolu seznati lze z vládního návrhu samotného.

Pan president republiky projevil svůj souhlas s tím, aby tento vládní návrh byl Národnímu shromáždění předložen.

Vzhledem k přesvědčujícím vývodům důvodové zprávy vládního návrhu výbor dopravní, pojednav o Labské plavební aktě, činí návrh, aby poslanecká sněmovna Národního shromáždění československého projevila svůj souhlas s jejím zněním tímto usnesením:

ťNárodní shromáždění republiky Československé souhlasí s Labskou plavební aktou, sjednanou v Drážďanech 22. února 1922, a se závěrečným protokolem k této aktě z téhož data.Ť

V Praze dne 17. dubna 1923.

II.

Zahraniční výbor vzal k vědomí zprávu výboru pro dopravu a veřejné práce o návrhu Labské plavební akty, připojiv své uspokojení nad dalším pokrokem učiněným v řadě smluv a úmluv mezinárodních, na nichž je republika československá účastna. Chaos, vzniklý poměry poválečnými a na venek úplně bezesmluvný stav nového útvaru státního, jakým byla v prvé době svého trvání naše republika, musí býti úsilovnou snahou po zabezpečení jejích hospodářských i politických vztahů ke všem státům, hlavně pak sousedním, utišen a urovnán.

Řadu smluv rázu hospodářského, dosud šťastně uzavřených se strany státu, vhodně doplňuje předložená Labská plavební akta, kterou zabezpečuje se právně přístup republiky Československé k moři cestou nejkratší a která v obsahu svém pamatuje na všechny okolnosti, které dopravou po Labi od Mělníka, případně po Vltavě od Prahy až k moři nastati mohou.

Vzhledem k této důležitosti i úplnosti předložené Labské plavební akty i závěrečného protokolu navrhuje zahraniční výbor, aby poslanecká sněmovna Národního shromáždění československého projevila svůj souhlas s jejím zněním usnesením, jež navrhl výbor pro dopravu a veřejné práce.

V Praze dne 18. dubna 1923.