Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1923.

I. volební

7. zasedání.


4137.

Naléhavá interpelace

poslance Josefa Kříže a soudruhů

ministru železnic

o trestním stíhání a šikanování železničních zaměstnanců, kteří uposlechl) výzvy svých organisací na zahájení dvouhodinné manifestační stávky v den 1. května a o hromadném přesazování železničních zaměstnanců na jiná služební místa.

Ježto provedeny byly srážky z platů železničních zaměstnanců, vyplývající ze zákona č. 394 dne 1. dubna t. r. a postihující zaměstnance železniční velice citelné (v nejpříznivějším případě jedná se o srážku 115.- Kč měsíčně) a ježto mimo to sníženy byly úkolové výdělky zaměstnanců dílen, topíren a v poslední době i zaměstnanců-uhlířů o 40% denně (měsíčně průměrně 200-280 Kč), činí průměrně srážky od 1. ledna 1923 u značné části zaměstnanců měsíčně až Kč 400.-.

Kromě těchto srážek ze mzdy neprovádí železniční správa řadu opatření ve prospěch personálu, k nimž jest zavázána jednak služebním řádem, jednak zákony o poměrech železničních zaměstnanců jako zaměstnanců státních podniků železniční správa odmítá vydávati stejtrokroje jakož i pracovní obleky zaměstnancům, kteří byli stabilisováni podle zákona č. 541. Železniční správa propouští zaměstnance ze služeb, odůvodňujíc to nedostatkem práce a přebytkem personálu. ač na druhé straně proti výslovnému zákazu ministerské rady přijímají se zaměstnanci s protekcí min. železnic (jako na př. členové fotbalového klubu Sparty, jak se stalo v posledních dvou měsících v dílnách pražsko-bubenských).

Železniční správa propouští v posledních měsících hromadně traťové dělnictvo, které bylo zaměstnáno po mnoho roků ve službách dráhy a získalo takto různé výhody a nároky na pensijní zaopatření, jen proto, aby je druhý den opět přijala do služeb, ovšem se sníženou mzdou a s odepřením jakýchkoliv nároků na drahotní přídavek. Tato propouštění provedena byla v Bohumíně, České Třebové. Moravské Ostravě, Kralupech atd. železniční správa zavírá režijní dílny v Mor. Hranicích, aby tamější dělnictvo buď rozmnožovalo řady nezaměstnaných, nebo - jinam přeloženo - bylo hospodářsky úplně zničeno.

Železniční správa hromadně přesazuje své zaměstnance do různých obvodů, aniž tam mohou nalézti bytu. Následkem toho jsou zaměstnanci nuceni bráti si časté dovolené, což železniční správu finančně zatěžuje. Nad to zatížen jest zcela zbytečně i vozový park, neboť každý přeložený zřízenec musí dostati k disposici pro své stěhování dva vagóny. Těchto zbytečných přesazování a šikan zjištěno bylo za poslední měsíc v samotném obvodu ředitelství olomouckého 120 případů.

Přirozeně tímto hospodářstvím železniční správy jest její zaměstnanectvo krajně roztrpčeno. Dne 16. dubna t. r. sešli se zástupci 140.000 organisovaných zaměstnanců, aby porokovali c situaci. Výsledkem porady bylo, proklamovati den 1. května 2hodinnou manifestační stávku, kterou měla býti široká veřejnost upozorněna na zbědované hospodářské poměry zaměstnanců státních drah. Usnesení toto uveřejněno pak v denním tisku. V důsledku toho povolal jste, pane ministře,. jednotlivé zástupce zaměstnaneckých organisací k jednání o dohodu, při němž naléháno bylo na zkrácení doby trvání stávky na půl hodiny. Tímto jednáním uznal jste, pane ministře, právo zaměstnanců na protestní stávku, jako i spravedlnost ostatních jejich požadavků.

Na základě samozřejmého práva každého občana republiky na stávku, uposlechli železničáři vedení svých organisací a vykonali všechny nutné přípravy zajišťovací služby tak, aby průběhem manifestační stávky nebyla nikde ohrožena bezpečnost cestujícího obecenstva.

Že zajišťovací přípravy byly vykonány, o tom svědčí rozkaz ředitele státní dráhy v Košicích, který zněl:

ťZ bezpečnostních důvodů nevypravujte dnes v době od 10-12 hod. dopol. vlaků! Rozkaz potvrďte na ředitelství v Košicích a mně do Vrůtek.Ť

Podpis: inž. Schleyder.

Ačkoliv ředitelství i organisace informovali personál, že 2hodinná stávka provedena bude, vneslo ministerstvo do celé věci chaos tím, že v poslední chvíli stávku zakázalo, a tresty pohrozilo těm, kdož by uposlechli výzvy organisací. Zákaz tento mohl míti snadno dalekosáhlé následky pro bezpečnost dopravy a jest děkovati jen náhodě, že nezpůsobil řadu neštěstí. Protože o tomto pozdním rozkazu min. železnic nemohli býti všichni zaměstnanci včas uvědoměni, prohlásili někteří při nastoupení služby dne 1. května, že jakožto ukáznění členové svých organisací toho dne od 10-12 hod. stávkují.

Železniční správa však proti mnohým z nich učinila trestní opatření. Mnozí byli zbaveni služby okamžitě, nad to hrozí se jim ještě dalšími přísnými tresty. Tak trestána jest akce, proti které původně ani Vy, pane ministře, jste ničeho nenamítal.

Ježto všechny svrchu uvedené okolnosti mezi zaměstnanci státních drah působí nesmírné vzrušení, táží se podepsaní:

1. Jest pan ministr železnic ochoten zastaviti ihned všechna trestní opatření, suspendování a vyšetřování pro stávku v den 1. května?

2. Jest pan ministr ochoten potvrditi své ujištění, že nikdo pro květnovou manifestaci trestán nebude?

3. Jest pan ministr ochoten zastaviti ihned všechna hromadná i individuelní přesazování, jak se dál-a v posledních třech měsících?

4. Jest pan ministr ochoten za neplatná prohlásiti všechna propuštění traťových dělníků ať stálých či ne, kteří ihned druhý den byli znovu ke dráze přijati za sníženou mzdu a bez nároku na drahotní přídavky?

5. Jest pan ministr ochoten na uklidnění zaměstnanectva naříditi okamžité zastavení snižování úkolových výdělků zaměstnanců dílen, topíren a uhlířů?

6. Jest ochoten zastaviti snižování denní mzdy traťového dělnictva smluvního a okamžité podělení zaměstnanců stejnokroji a pracovními obleky?

V Praze dne 9. května 1923.

J. Kříž,

Blažek, Teska, Darula, dr. Šmeral, Kreibich, Merta, Burian, Houser, Malá, Nagy, Svetlik, Kučera, Koutný, Skalák, Bubník, Warmbrunn, Mikulíček, Tausik, Haken, Kunst, Toužil, Krejčí.

 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP