POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
Původní znění.
4182.
Antrag
der Abgeordneten Schälzky, Ing. Kallina und Genossen
auf Abänderung des Gesetzes vom 20. Feber 1920, Slg. d. G. u. V. Nr. 142, novelliert durch das Gesetz vom 25. Jänner 1922, Nr. 39 über die Bezüge der Kriegsbeschädigten.
Die Unterzeichneten stellen den Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
vom..............,
mit welchem das Gesetz vom 20. Feber 1920, Slg. d. G. u. V. Nr. 142, novelliert durch das Gesetz vom 25. Jänner 1922, Nr. 39 Slg. d. G. u. V. abgeändert wird.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:,
Das Gesetz vom 20. Feber 1920, Slg. d. G. u. V. Nr. 142, novelliert durch das Besetz vom 25. Jänner 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 39 wird in folgender Weise abgeändert:
Artikel I.
§ 17 Absatz 2 wird aufgehoben.
§ 23 Absatz 1 die Waisenrente beträgt für jedes Kind 900 K jährlich.
24 wird aufgehoben.
Artikel II.
Dieses Gesetz tritt am Tage der Kundmachung in Kraft.
Mit seiner Durchführung wird der Minister für soziale Fürsorge betraut.
Begründung.
Der Absatz 2 des § 17 lautet wie folgt: ťKinderlosen Witwen oder Gefährtinnen, deren Erwerbsfähigkeit nicht mindestens um 30 gemindert ist, haben keinen Anspruch auf eine Witwenrente.Ť
In dem ursprünglichen Gesetze war diese Bestimmung nicht enthalten. Dort lautete der § 17 nur: ťDie volle Witwenrente beträgt 600 Kč.Ť
Wohl war im gleichen Paragraphen der Minister für soziale Fürsorge ermächtigt, im Verordnungswege die Witwenrente nach der Erwerbsfähigkeit der Witwe analog den Bestimmungen über die Kriegsinvaliden abzustufen. Es war aber nicht enthalten, dass eine vollständige Einstellung der Rente infolge geringerer Erwerbsfähigkeit eintreten kann. Der Minister für soziale Fürsorge unterliess es, eine diesbezügliche Verordnung herauszugeben, weswegen seinerzeit ein Einschreiten nicht nötig war. Auf Grund der Gesetzesnovelle erschien aber die Verordnung vom 8. Juni 1922, Zahl 181, über die sozialärztliche Untersuchung der Kriegsbeschädigten, nach welcher nun auch die Witwen einer ärztlichen Untersuchung unterzogen werden.
Nun sind aber die Gründe für den Anspruch auf eine Rente bei den Witwen andere, als bei den Kriegsinvaliden. Der Kriegsinvalide erhält durch die Rente einen teilweisen Ersatz seiner Einbusse an Erwerbsfähigkeit. Da ein Leicht- und Schwerinvalide gerechterweise nicht gleichgestellt werden könne, ist eine Abstufung der Rente nach dem Grade der Erwerbsunfähigkeit notwendig. Die Witwe hat aber Anspruch auf die Rente, weil sie im Kriege dem Gatten verloren hat, der nach dem Gesetze verpflichtet war, für ihren Unterhalt zu sorgen. Da sie ihren Gatten infolge des Dienstes für den Staat verloren hat, ist der Staat verpflichtet, ihr diesen Verlust teilweise durch die Rente zu ersetzen: Da die Zahl der Witwen ahme Kinder verhältnismässig sehr gering ist, und diese auch meistens wieder heiraten und dadurch von selbst aus der Versorgung ausscheiden, werden durch diese Bestimmung keine grösseren finanziellen Anforderungen gestellt, umsoweniger, als auch die administrative Durchführung der bisherigen Bestimmungen Kosten verursacht. Die Erhöhung der Waisenrente von 400 auf 900 Kč bedarf wohl keiner weiteren Begründung, da jederman einsehen muss, dass man mit 400 Kč jährlich ein Waisenkind nicht ernähren und bekleiden kann. Im ureigensten Interesse muss sich der Staat dieser ärmsten Opfer des Krieges annehmen, da schlecht ernährte und schlecht erzogene Kinder Volk und Staat nur zum Schaden gereichen.
§ 24 besagt: ťDie Witwen- und Waisenrente dürfen zusammen 2.400 Kč jährlich nicht übersteigen: Sollten die Renten diesen Betrag übersteigen, so ist die Waisenrente im gleichen Masse herabzusetzen.Ť Wenn also eine Witwe mehr als drei Kinder hat, so tritt für das 4. Kind schor eine Kürzung der Rente ein. Für das fünfte und die weiteren Kinder wird überhaupt keine Rente bezahlt. Dass diese Bestimmung ungerecht ist, ergibt sich aus der Tatsache, weil doch das vierte, fünfte und die weiteren Kinder genau so leben sollen, als die ersten drei Kinder. Die Waisenrente ist eine selbständige Rente, also kein Zuschlag eventuell zur Witwenrente, wie z. B. bei der Rente des Kriegsinvaliden, zu welcher er einen 10%igen Zuschlag für die Gattin und für jedes Kind erhält. Aus diesem Grunde muss auch jedes Waisenkind in dem Besitz einer Rente gelangen, wenn es auch das 5. oder 6. Kind sei.
Das Mehrerfordernis ist aus dem Ertrage der Luxussteuer zu bestreiten.
In formaler Hinsicht wird die Zuweisung dieses Antrages an den sozialpolitischen- und an den Budgetasschuss beantragt.
Prag, am 4. Mai 1923.
Schälzky, Ing. Kallina, Budig, Bobek, Dr. Lodgman, Scharnagl, Dr. Lehnert, Dr. Luschka, Patzel, Simm, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Böhr, Ing. Jung, Matzner, Knirsch, Dr. E. Feyerfeil, Kraus, Dr. Medinger, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
Překlad.
4182.
Návrh
poslanců Schälzkyho, inž. Kalliny a druhů
na změnu zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. novelovaný zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 39 o požitcích válečných poškozenců.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne...............,
jímž se mění zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. novelovaný zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. novelovaný zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. mění se takto:
Článek I.
§ 17 odst. 2 se zrušuje.
§ 23 odst. 1. Sirotčí důchod činí pro každé dítě 900 Kč ročně:
§ 24 se zrušuje.
Článek II.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče.
Odůvodnění.
Odstavec 2 § 17 zrli takto: ťVdovy neb družky bezdětné, jejichž výdělečná schopnost není snížena aspoň o 30% nemají nároků na vdovský důchod.Ť
V původním zákoně tohoto ustanovení nebylo. Tam zněl § 17 jen takto: ťPlný vdovský důchod činí 600 Kč.Ť
Ovšem v témž paragrafu byl ministr sociální péče zmocněn, aby nařízením odstupňoval vdovský důchod podle výdělečné schopnosti vdovy, obdobně podle ustanovení o válečných invalidech. Nebylo tam však, že pro nepatrnou způsobilost k výdělku lze úplně důchod zastaviti. Ministr sociální péče opominul vydati takovéto nařízení, pročež nebylo tedy třeba zakročovati. Podle novely tahoto zákona vyšlo však nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 o sociálně lékařské prohlídce válečných poškozenců, podle nichž podléhají nyní také vdovy lékařské prohlídce. Avšak důvody pro nárok na důchod jsou u vdov jiné než u válečných invalidů. Válečný invalida dostává v důchodu částečnou náhradu za svou ztrátu výdělečné schopnosti. Poněvadž nelze spravedlivě stavěti na roveň lehkého invalidu a těžkého, jest třeba odstupňování důchodů podle stupně výdělečné schopnosti. Vdova má však nárok na důchod, poněvadž ztratila ve válce muže, který podle zákona byl povinen se starati o její výživu. Poněvadž ztratila muže ve službě pro stát, jest stát povinen nahraditi tuto ztrátu částečně důchodem. Poněvadž počet bezdětných vdov jest poměrně velmi nepatrný a tyto se také většinou opět vdávají, i tím samy o sobě pozbývají zaopatřovacích platů, nevyžaduje toto opatření větších finančních nákladů, tím spíše, když i správní provádění dosavadních opatření způsobí útraty.
Zvýše-ní sirotčího důchodu ze 400 na 900 Kč není třeba zajisté dále odůvodňovati., poněvadž každý musí uznati, že nelze za 400 Kč ročně sirotka živiti a šatiti. Ve svém nejvlastnějším zájmu se musí stát ujmouti těchto nejubožejších obětí války, poněvadž špatně živené a špatně vychované děti způsobují národu a státu jen veliké škody.
V § 24 se praví: ťDůchod vdovský a sirotčí dohromady nesmí převýšiti 2.400 Kč ročně. Kdyby důchody převyšovaly tuto částku, jest důchod sirotčí stejnoměrně snížiti.Ť Má-li tedy vdova více než 3 děti, dochází již pro 4. dítě ke zkrácení důchodu. Na páté a další dítě se důchod vůbec neplatí. Že toto ustanovení jest nespravedlivé vysvítá z toho, že přece 4., 5. a další děti mají právě tak žíti jako první tři děti. Sirotčí důchod jest důchod samostatný, tedy žádným přídavkem snad k vdovskému důchodu jako na příklad při důchodu válečných invalidit, k němuž dostává 10%ní přídavek na manželku a každé dítě. Z toho důvodu musí také každý sirotek dostati důchod i když je pátým nebo šestým dítětem.
Větší náklad budiž hrazen z výtěžku z daně přepychové.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento zákon byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.
V Praze dne 4. května 1923.
Schälzky, inž. Kallina, Budig, Bobek, dr. Lodgman, Scharnagl, dr. Lehnert, dr. Luschka, Patzel, dr. Brunar, Simm, dr. Keibl, Böhr, inž. Jung, Matzner, Knirsch, dr. E. Feyerfeil, Kraus, dr. Medinger, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil.