Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4211.
Návrh
poslanců dra Matauška, Petrovického, Kamelského, Veverky, Votruby a spol.
na prohlášení živnosti fotografické za živnost řemeslnou.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovna, račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne...............,
kterým se prohlašuje živnost fotografická ve všech svých oborech za řemeslnou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
divnost fotografická včetně pořizování fotografických snímků při živnostenské výrobě filmů prohlašuje se ve všech svých sborech za řemeslnou s obmezeními obsaženými v § 1, odstavci 5 zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z.
§2.
Živností fotografickou podle § 1 jest rozuměti celý po živnostensku provozovaný proces fotografický, jakož i jeho jednotlivé části.
§ 3.
Ustanovení 1 a 2 tohoto zákona nevztahují se na živnostenskou výrobu filmů s obmezením vytčeným v § 1, na používání fotografie ve věcech úředních, na fotografii amatérskou a na používání fotografie ve vědě, uměni, průmyslu a živnostech, pokud toto používání má povahu činnosti pomocné, anebo sleduje účely vyučovací a vzdělávací.
§ 4.
Nařízení ministra obchodu v dohadě s ministrem vnitra ze dne 12. prosince 1911, č. 226 ř. z. se zrušuje.
§ 5.
Zákon tento nevztahuje se na území Slovenska a Podkarpatské Rusi.
§ 6.
1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
2. Provádí jej ministr průmyslu, obchodu a živnosti ve shodě s ministrem školství a národní osvěty.
Důvodová zpráva.
Nařízením ministra obchodu v dohodě s ministrem vnitra ze dne 12. prosince 1911, č. 226 ř. z. byla prohlášena portretní fotografie za živnost řemeslnou. Naprati tomu všecky ostatní obory živnosti fotografické zůstaly svobodnými. Fotografie portretní doznala od r. 1911 značného rozvoje, pokud se týká dokonalosti svých výrobků, takže důstojně representuje náš stát i na foru mezinárodním. Než i po stránce živnostensko-zvelebovací vykonali fotografové z povolání velice mnoho pro rozkvět svého stavu zakládáním odborných společenstev a péčí o vybudování odborného školství, aby tak vyučení fotografové mohli se i na dále odborně vzdělávati a udržeti stejný krok s vědeckým pokrokem fotografie.
Tato snaha fotografů z povolání jest značně brzděna nedokonalou právní úpravou živnosti fotografické. Okolnost, že pauze fotografie portretní jest vázána průkazem způsobilosti, jehož možno nabýti jedině vyučením a zaměstnáním jako pomocník při provozování portretní fotografie, způsobila, že jednotlivci odpovídají svobodnou živnost fotografickou s vyloučením fotografie portretní, provozují však při tam ve velké většině případů i fotografii portretní, ovšem nedovoleně a poškozují tak oprávněné fotografy z povolání. Tento nezdravý zjev nabyl v poslední době takových rozměrů, že fotografové z povolání spatřují jedinou záchranu svého stavu a jedinou podporu svých snah po zvelebení a rozkvětu své živnosti prohlášením živnosti fotografické vůbec za živnost řemeslnou.
Toho má býti dosaženo předloženou osnovou zákona, k jejímuž vysvětlení bylo by k jednotlivým ustanovením podotknouti toto:
K § 1.
Živnostenská výroba filmů prohlašuje se tímto návrhem za řemeslnou pouze pokud jde o pořizování fotografických snímků, nikoliv však ostatní činnosti vykonávané při výrobě filmů. Pokud pak by živnost fotografická v konkretním případě byla provozována po továrnicku, nevyžaduje se podle ustanovení § 1, odst. 5, bývalého rak. živn. řádu průkazu způsobilosti.
K § 2.
Ta živnost řemeslnou jest nutno prohlásiti nejenom celý po živnostensku provozovaný proces fotografický, nýbrž i jeho jednotlivé části, poněvadž v případě opačném mohla by snadně ustanovení tohoto zákona býti obcházena tvrzením, že není provozován celý proces fotografický, nýbrž pouze jeho určitá část, na kterou by se pak požadavek průkazu způsobilosti, vyplývající ze řemeslné povahy určité živnosti, nemohl vztahovati.
K § 3.
Fotografové z povolání jsou si vědomi, že bezvýhradné prohlášení živnosti fotografické ve všech jejích oborech za řemeslnou mohla by míti v zápětí ochromení rozvoje věd, umění, průmyslu a zejména stavebních živností a proto má býti navrhované opatření provedeno s výjimkami uvedenými v § 3 osnovy, jimiž jest dostatečně zaručeno, že používáni fotografie ve věcech úředních (na př. v trestním řízení atd.) ve vědě, v umění, průmyslu a v živnostech nebudou kladeny žádné překážky.
Bude tudíž možno pořizovati neomezeně fotografické snímky v kovoprůmyslu, fotografovati modely, hotová díla v umění sochařském, malířském a v umění vůbec, používati fotografie při vědeckých pokusech, k účelům vyučovacím zejména na vysokých školách a školách vůbec a konečně jakožto pomůcky vzdělávací na př. při pořádání různých osvětových a vlastivědných lidových přednášek a kursů k účelům propagačním, zejména ku podpoře turistiky cizineckého ruchu. Zvláště fotografii amatérské nekladou se v tamto směru žádné meze. Osnova neklade také žádných mezí pomocnému používání fotografie v živnostech, jak se prakticky vyvinula na př. při živnosti stavitelské, různých živnostech stavebních, výrobě nábytku a pod.
K § 4.
Jelikož předloženým návrhem má býti prohlášena fotografie vůbec s obmezeními a výjimkami uvedenými v § 3 za řemeslnou, jest nutno zrušiti nařízení mini:,tra obchodu v dohodě s ministrem vnitra ze dne 12. prosince 1911, č. 226 ř. z., kterým byla prohlášena za živnost řemeslnou pouze fotografie portretní.
K § 5.
Na Slovensku platí živnostenský řád značně se odchylující od živnostenského rádu bývalého rakouského a proto nelze platnost tohoto zákona rozšířiti také na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Avšak disunifikace tím způsobená bude pouze dočasná, poněvadž patrně již v tomto roce bude parlamentem schválen zákon, kterým se převádí bývalý rak. řád živnost s některými úchylkami také na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Kdyby tato osnova měla býti uzákoněna později, než bude provedena v oboru živnostenského práva unifikace na celém území republiky, odpadne samozřejmě ustanovení § 5 osnovy.
K § 6.
Jest nutno, aby tento zákon se stal účinným dnem vyhlášení odchylkou od platných ustanovení o účinnosti vyhlášených zákonů, poněvadž jest důvodná obava, že v době mezi vyhlášením a účinností tohoto zákona byla by hromadně u úřadů živnostenských opovídána svobodná živnost fotografická, čímž by účel tohoto zákona byl vážně ohrožen ne-li docela zmařen.
V Praze dne 27. června 1923.
Dr. Matoušek, Petrovický, Kamelský, Veverka, Votruba, dr. Kramář, dr. Lukavský, Bergman, Mašek, Zavřel, Špaček, Purkyňová, Dyk, Rosolová, dr. Engliš, G. Navrátila dr. Hajn,Bradáč, dr. Černý, Stodola, dr. Vanovič.