Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4216.
Návrh
poslanců Josefa Šamalíka, Josefa Adámka, Frant. Janalíka a soudruhů
na ochranu lnářství a povolení vývozu lnu.
Lnářství v naší republice československé jeví velký pokles. Pro 26 přadláckých závodů jest potřebí 4100 vagonů lnu, z nichž před válkou 50% dodáváno bylo z domácí sklizně. Výroba domácího lnu poklesla však v posledních letech pouze na 15, a to proto, že vázaným hospodářstvím lnem zasazena byla tomuto odvětví hospodářskému velká rána.
Před válkou obnášela cena stonkového lnu průměrně 20 K za 100., v roce 1918 a 1919 stanovena cena lnu vládním nařízením na 100 Kč za 100 q. Cena lnu zvýšena byla pětkrát, kdežto ceny přezných výrobků stouply 43krát.
Cena surového lnu na hotovém výrobku nečinila ani 5% jeho ceny. Přádelny utvořily kartel proti lnářům, aby stlačovati mohly ceny lnu. Dokladem toho jsou ceny příze a lnu v roce 1921 a 1922. V roce 1921 stála příze 2685 Kč a třený len 1250 Kč, kdežto v roce 1922 stála příze 2750 Kč a třený len už jen 700 Kč. Kartel přádelen odmítl kupovati len vůbec a odmítl nabídky lnářů dobře věda, že lnáři musí jim len dodati za každou cenu.
Tento zločinný plán kartelu, který nejlépe byl prokázán pamětním spisem podaným spolkem Československých průmyslníků textilních v Praze ministerstvu obchodu, v němž žádá se úřední zákaz vývozu lnu, má za účel donutiti lnáře, aby dodávali len kartelu, ještě za nižší cenu. Výrobní náklady při pěstování lnu nedovolují, aby lnáři mohli za nynějších cen len pěstovati, a proto zemědělci od pěstování lnu upouští. Tím ovšem vznikají státu našemu velké národohospodářské škody.
Pomoc a záchrana našeho lnářství spočívá jedině ve vývozu Inu, aby tak ceny lnu v naší republice vypěstěného mohly se přiblížiti světovým cenám.
Pro spotřební vrstvy u nás neznamená vývoz lnu žádné poškození, poněvadž kartel přadlácký počítá výrobky v ceny; jakoby byly vyrobeny - ze lnu cizího. Povolení vývozu lnu nepoškodí vrstev spotřebních, ale zachrání naše lnářství, povznese a zvýší výrobu lnu domácího.
Z toho důvodu podepsaní navrhují:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě republiky Československé se ukládá, povoliti neobmezený vývoz lnu za naše hranice.
Návrh tento přikázán budiž výboru zemědělskému, zásobovacímu a živnostenskému.
V Praze dne 28. června 1923.
Šamalík, Adámek, Janalík, Rozsypalová, Kopřiva, Sedláček, dr. Nosek, Rýpar, Adamovský, Mašek, Vrabec, Bezděk, Kaderka, Myslivec, Roudnický, dr. Hruban, Čuřík, dr. Mazanec, Pěnkava, Košek, Fr. Navrátil.