Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
Původní znění.
4221.
Antrag
des Abgeordneten Josef Patzet und Genossen
betreffend Schaffung eines einheitlichen Pensionistengesetzes.
Die Gefertigten stellen den Antrag, die Nationalversammlung wolle folgenden Entwurf eines Gesetzes annehmen:
Gesetz
vom................
betreffend die einheitliche Regelung der Bezüge der Pensionisten.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Den vor dem 1. Jänner 1923 in den Ruhestand getretenen Staatspensionisten des Zivil- und Militärstandes, deren Witwen und Waisen gebühren die gleichen Ruhegenüsse, wie sie das Gesetz vom 20. Dezember 1922 Slg. d. G. u. V. Nr. 394 für die Ruheständler vorsieht, die nach dem 1. Jänner 1923 in Pension gegangen sind.
§ 2.
Den im § 1 genannten Personen gebühren dieselben Teuerungs-, Familien- und Kinderzulagen unter den gleichen Bedingungen wie bei Staatsangestellten; die nach dem 1. Jänner 1923 in den Ruhestand treten bezw. wie bei Hinterbliebenen nach solchen anstelle der bisherigen Teuerungszulage und Aushilfen.
§ 3.
Dieses Gesetz findet sinngemäss Anwendung auf alle jene Personen, welche Pensionen von öffentlichen Körperschaften beziehen.
§ 4.
Dieses Gesetz tritt mit Rückwirkung auf den 1. Jänner 1923 mit dem Page der Kundmachung in Kraft.
§ 5.
Mit der Durchführung wird die gesamte Regierung betraut.
Begründung.
Die Notwendigkeit der Schaffung eines einheitlichen Pensionsrechtes wird kaum von einem Kenner der Verhältnisse bestritten werden. Nicht mit Unrecht führen die staatlichen Ruheständler, Witwen und Waisen lebhafte Klage über die bisherige Gliederung der staatlichen Ruheständler in verschiedenartig versorgte Gruppen und die stete Verschiebung einer gerechten Regelung ihrer Existenzfragen.
Die verschiedenen Phasen der Gehaltsregulierung schufen schon im alten Oesterreich wiederholt die Notwendigkeit gesetzgeberischer Fürsorge für sogenannte Altpensionisten. Die Entwicklung der Verhältnisse in der Čechoslovakischen Republik schuf drei verschiedene Arten von Staatspensionisten.
Vom 30. September 1898 bis 31. August 1919 finden wir drei Gruppen von Altpensionisten, welche das traurigste Dasein fuhren. Ruheständler, die seit dem 31. August 1919 bis 31. Dezember 1922 in den Ruhestand traten, geniessen die Vorteile der Durchrechnung ihrer Dienstzeit und stellen sich als die Gruppe der Neupensionisten dar. Ruheständler, welche nach dem 31: Dezember 1922 in den dauernden Ruhestand treten, werden sozusagen als Neuestpensionisten der Vorteile des Abbaugesetzes vom 20. Dezember 1922 teilhaftig, die Bemessung des Pensionsbeitrages erfolgt von dem um 75 Prozent erhöhten Betrage der Pensiongrundlage.
Eine derart verschiedenartige Behandlung der staatlichen Ruheständler ist umso ungerechter, als die Bezüge der Altpensionisten um das Doppelte, die der Neupensionisten um das Anderhalbfache geringer sind als die der neuesten Jänner 1923 Pensionisten.
Mit Rücksicht auf diese Umstände erscheint die Erlassung eines Gesetzes, durch welches die Bezüge sämtlicher Pensionisten endgültig und dauernd einheitlich geregelt werden, als eine Forderung der sozialen Gerechtigkeit. Zur Bedeckung der für das Jahr 1923 entstehenden Mehrkosten schlagen wir die Verkürzung der für dieses Jahr geplanten Waffenübungen und Manöver um die Hälfte vor.
Im formaler Beziehung wird ersucht, den Antrag dem sozialpolitischen und dem Budgetausschusse zur Berichterstattung in möglichst kurzer Zeit zuzuweisen.
Prag, am 28. Juni 1923.
Patzel, Heller, Dr. Spina, Simm, Wenzel, Knirsch, Ing. Jung, Schubert, Dr. Lodgman, Ur. Brunar, Dr. Keibl, Dr. E. Feyerfeil, Matzner, Dr. Jabloniczky, Dr. Lelley, Dr. Körmendy-Ékes, Palkovich, Füssy, Ing. Kallina, Dr. Lehnert, Dr. Radda, Kraus, Dr. Schollich.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
Překlad.
4221.
Návrh
poslance Patzela a druhů
na utvoření jednotného zákona o pensistech.
Podepsaní navrhují, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto návrhu zákona:
Zákon
ze dne................
o jednotné úpravě požitků pensistů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
občanským a vojenským státním pensistům, kteří odešli do výslužby přede dnem 1. ledna 1923, jejich vdovám a sirotkům náleží stejné požitky pensijní, jaké ustanovuje zákon ze dne 20. prosince 1922 č. 391 Sb. z. a n. pro ony pensisty, kteří odešli do výslužby po 1. lednu 1923.
§ 2.
Osobám uvedený m v § 1 náleží tytéž přídavky drahotní, rodinné a na děti za stejných podmínek jako státním zaměstnancům, kteří po 1. lednu 1923 vstupují do výslužby nebo jejich pozůstalým, místo dosavadních drahotních přídavků a výpomocí.
§ 3.
Tento zákon se obdobně vztahuje na všechny ony osoby, které dostávají pensijní požitky od veřejných sborů.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení se zpětnou působností osle dne 1. ledna 1923.
§ 5.
Provedením se pověřuje celá vláda.
Odůvodnění.
Žádný znalec poměrů nebude popírati nutnosti, aby bylo utvořeno jednotné právo pensijní. Nikoli neprávem si státní zaměstnanci na odpočinku, vdovy a sirotci si stěžují na dosavadní roztřídění státních pensistů na skupiny rozličně zaopatřené a na stálé odkládání spravedlivé úpravy jejich existenčních otázek.
Různá období úpravy platů vytvořila již za starého Rakouska několikráte matnost, aby zákonodárství pečovalo o tak zvané staropensisty. Vývoj poměrů v Československé republice vytvořil tři rozličné druhy státních pensistů.
Ode dne 30. září 1898 až do 31. srpna 1919 máme tři skupiny staropensistů, kteří vedou v etice smutný život. Pensisti, kteří vstoupili do výslužby mezi 31. srpnem 1919 a 31. prosincem 1922, požívají výhody propočítání své služební doby a jsou skupinou novopensistů. Pensisti, kteří odcházejí do trvalé výslužby po 31. prosinci 1922, účastní se jako, abychom tak řekli, nejnovější pensisti, výhod redukčního zákona ze dne 20. prosince 1922, odpočivné se vyměřuje z pensijní základny zvýšeno o 75%.
Takovéto rozličné nakládání se státními pensisty jest tím nespravedlivější, jelikož požitky staropensisty jsou dvojnásobně nižší a požitky novopensistů o jeden a půlkrát nižší než požitky nejnovějších pensistů z roku 1923.
Se zřetelem na tyto okolnosti jest požadavkem sociální spravedlnosti, aby byl vydán zákon, jenž by konečně a trvale jednotně upravoval pažitky všech pensistů. Aby se uhradila větší vydání na rok 1923, navrhujeme, aby se o polovici zkrátila cvičení ve zbrani a manévry, jež se letos mají konati.
Po stránce formální žádáme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy v nejkratší době.
V Praze dne 8. června 923.
Patzel, Heller, dr. Spina, Simm, Wenzel, Knirsch, inž. Jung, Schubert, dr. Lodgman, dr. Brunar, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Matzner, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, dr. Radda, dr. Körmendy-Ékes, Palkovich, Füssy, inž. Kallina, dr. Lehnert, dr. Schollich, Kraus.