Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.

o poštovních holubech.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Osoby oprávněné k chovu (cvičení) poštovních holubů.

(1) Chovati poštovní holuby jest dovoleno - vyjma vojenskou správu - jen těm československým státním příslušníkům, kteří jsou členy některého spolku chovatelů poštovních holubů, sdruženého v ústředním svazu spolků chovatelů poštovních holubů.

(2) Cvičiti poštovní holuby jest dovoleno vyjma vojenskou správu - jen osobám uvedeným v odst. (1), které obdržely od ministerstva národní obrany písemné osvědčení, opravňující je k vypouštění poštovních holubů. Osvědčení toto musí si opatřiti i osoby, které jsou podle § 2 (1) d) povinny poštovní holuby cvičiti.

§ 2.

Povinnosti chovatelů poštovních holubů.

(1) Nehledíc k povinnostem uvedeným na jiných místech tohoto zákona, jest každá osoba, oprávněná k chovu poštovních holubů, povinna:

a) vésti přesné záznamy o početném stavu (jeho přírůstcích a úbytcích) a chovu poštovních holubů jakož i o jejich cvičení (vykonaných letech, cestách);

b) podávati spolku chovatelů poštovních holubů, jehož jest členem, pravidelné zprávy o početném stavu (jeho úbytcích a přírůstcích) a chovu poštovních holubů, jakož i o jejich cvičení (letech, cestách);

c) podávati orgánům politické a vojenské správy kdykoliv na požádání potřebné zprávy o početném stavu, chovu a cvičení (letech, cestách) poštovních holubů;

d) cvičiti nejméně 50% poštovních holubů, předpokládajíc, že celkový početní stav poštovních holubů, v její držbě jsoucích, převyšuje číslici stanovenou vládním nařízením.

(2) Za mobilisace a ve válce jest každý držitel poštovních holubů povinen odevzdati je na vyzvání vojenské správy do vlastnictví jejího buď v místě chovu, nebo v místě, které vojenská správa určí, za náhradu, jejíž výši stanoví vládní nařízení. Náklady dopravy holubů na určené místo budou odesílateli hraženy.

§ 3.

Povinnosti spolků chovatelů poštovních holubů.

(1) Každý spolek chovatelů poštou nich holubů musí býti členem Ústředního svazu spolků chovatelů poštovních holubů. Ke zřízení takového spolku a ke každé změně jeho stanov jest třeba předchozího souhlasu Ústředního svazu spolků chovatelů poštovních holubů.

(2) Spolky chovatelů poštovních holubů jsou povinny podávati podle hlášení svých členů pravidelné seznamy svých členů s potřebnými daty o početném stavu, chovu a cvičení poštovních holubů; zprávy tyto jest podávati politickému úřadu (státnímu policejnímu úřadu, administrativní vrchnosti) I. stolice, v jehož obvodu má spolek svoje sídlo, a v opise Ústřednímu svazu spolků chovatelů poštovních holubů.

(3) Ústřední svaz spolků chovatelů poštovních holubů, jest povinen podle výkazu jednotlivých spolků poříditi úhrnnou zprávu a předložiti ji ministerstvu vnitra.

(4) Ke zřízení Ústředního svazu spolků chovatelů poštovních holubů, pokud se týče ku přeměně zřízeného již Československého svazu spolků pěstitelů poštovních holubů v uvedený Ústřední svaz, jakož i ke každé další změně stanov tohoto svazu jest třeba povolení ministerstva vnitra. Toto povolení může obsahovati také předpisy, jichž dlužno šetřiti při cvičení poštovních holubů. Ústřednímu svazu může býti zřízen dozorčí komisař.

(5) Povinnosti, jež tento zákon ukládá členům spolků chovatelů poštovních holubů v §§ 2, 4 a 5, jakož i spolkům chovatelů poštovních holubů v § 3, buďte pojaty do spolkových stánou. Nevyhovují-li stanovy nově zřizovaných spolků tomuto ustanovení, nelze zřízení jich vzíti na vědomí. Rovněž změnu stanov uvedených spolků nelze vzíti na vědomí, nevyhovuje-li ustanovením tohoto zákona. Spolky chovatelů poštovních holubů již zřízené jsou povinny do šesti měsíců od vyhlášení tohoto zákona změniti svoje spolkové stanovy tak, aby vyhovovaly ustanovením tohoto zákona a ohlásiti tuto změnu příslušnému úřadu; nevyhoví-li této povinnosti, budou rozpuštěny.

§ 4.

Značkování poštovních holubů.

(1) Každý poštovní holub musí býti neprodleně, jakmile se vylíhl, po případě jakýmkoli způsobem se dostal na území československé republiky, opatřen kroužkem na noze. Kroužky tyto může vyráběti jen ten, kdo k tomu dostane povolení od ministerstva národní obrany. Bližší předpisy o tom, jakož i o úpravě a používání kroužků vydány budou vládním nařízením.

(2) Kdo chytí holuba s kroužkem na noze unaveného aneb poraněného aneb takového holuba zabitého nalezne, jest povinen učiniti o tom oznámení nejbližší četnické stanici nebo nejbližšímu obecnímu úřadu nebo nejbližšímu státnímu bezpečnostnímu úřadu a holuba tam - po případě i se zprávou (listem, dopisem), již nese - odevzdati; totéž platí o holubech bez kroužku zprávu nesoucích.

§ 5.

Prodej poštovních holubů.

Při prodeji poštovních holubů musí prodávající odevzdati kupci zvláštní potvrzení, obsahující data podle ustanovení vládního nařízení; dřívější i nový vlastník jsou povinni oznámiti prodej (koupi) poštovních holubů spolkům chovatelů poštovních holubů, jejichž jsou členy.

§ 6.

Ochrana poštovních holubů.

Chytati, poškozovati, stříleti a usmrcovati poštovní holuby jest zakázáno.

§ 7.

Kontrola chovatelů poštovních holubů.

(1) Vojenská správa jest oprávněna přesvědčiti se kdykoliv svým zástupcem, řídí-li se chovatelé poštovních holubů přesně předpisy tohoto zákona a prováděcích nařízení k němu vydaných.

(2) Orgány bezpečnostní jsou oprávněny vykonati prohlídku místností určených k chovu holubů jakož i holubníků, je-li podezření, že jsou v nich neoprávněně chováni poštovní holubi. O provedení domovní prohlídky platí ustanovení ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

§ 8.

Zákaz dovozu a přemisťování holubů.

Vládním nařízením může býti zakázán dovoz (doprava) holubů z ciziny vůbec; rovněž tak lze zakázati jakékoliv přemisťování (dopravu) holubů ve vnitrozemí nebo také naříditi po této stránce potřebná obmezující opatření.

§ 9.

Spolupůsobení obcí.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

§ 10.

Ohrožování bezpečnosti republiky užíváním poštovních holubů.

(1) Kdo užívá poštovních holubů, ač ví nebo může věděti, že jich užitím nebo způsobem jich užití ohrožuje bezpečnost republiky, trestá se, pokud čin není přísněji trestný, za přečin soudem vězením od osmi dnů do šesti měsíců. Vedle trestu vězení může býti uložen peněžitý trest od 200 Kč do 50.000 h.

(2) Pokus přečinu jest trestný.

§ 11.

Ostatní trestné činy.

(1) Kdo nejsa k tomu oprávněn, cvičí anebo vědomě chová poštovní holuby, trestá se za přestupek pokutou do 3.000 Kč. Vedle pokuty může býti uloženo vězení do jednoho měsíce.

(2) Stejně se trestá, pokud čin není přísněji trestný, přestoupení zákazu neb opatření uvedených v § 8.

(3) Kdo jsa oprávněn chovati (cvičiti) poštovní holuby, nedbá povinností uložených §§ 2, 4 (1) a 5, trestá se za přestupek pokutou do 1000 Kč.

(4) Stejně se trestá, pokud čin není přísněji trestný:

kdo neoprávněně vyrábí kroužky na nohu pro poštovní holuby, jich neoprávněně užívá, kroužky již připevněné neb označení na nich odstraní, poruší nebo padělá,

kdo přestoupí příkaz § 4 odst. (2) nebo zákaz § 6.

(5) Spolkové orány spolků chovatelů poštovních holubů (Ústředního svazu těchto spolků), jež zastupují spolek podle spolkových stanov, trestají se za přestupek pokutou do 1000 Kč, nešetří-li spolek (svaz) ustanovení § 3. Při trvalém zanedbávání nebo nedodržování spolku nebo svazu uložených povinností může býti mimo to spolek nebo Ústřední svaz pro porušení veřejného řádu po rozumu § 113 ústavní listiny úředně rozpuštěn.

§ 12.

Propadnutí.

(1) Při odsouzení pro trestné činy, uvedené v § 10 a 11 odst. (1), (2) a (4), buďtež prohlášeni poštovní holubi jakož i kroužky na nohu pro poštovní holuby za propadlé ve prospěch státu, bez rozdílu, náležejí-li pachateli čili nic.

(2) Nelze-li v případech odst. (1) zavésti trestní řízení proti nikomu, nebo jsou-li poštovní holubi chov ani (cvičeni) proti předpisům nebo byli-li poštovní holubi přistiženi bez kroužku na noze nebo s kroužkem nevyhovujícím předpisům prováděcího nařízení, propadají rovněž ve prospěch státu. Nález o tom přísluší vydati politickému úřadu (státnímu policejnímu úřadu, administrativní vrchnosti) 1. stolice místa pobytu vlastníkova, a není-li vlastník znám nebo nebydlí-li na území republiky, toho místa, kde takový poštovní holub byl přistižen.

§ 13.

Tresty peněžité a pokuty.

(1) Peněžité tresty a pokuty uložené podle tohoto zákona připadají státu.

(2) Doba náhradního trestu za nedobytný trest peněžitý (§ 10) buď stanovena podle zavinění. Náhradní trest buď vyměřen stejným druhem trestu jako trest hlavní a nepřevyšuj spolu s hlavním trestem meze jeho zákonné sazby.

(3) Za nedobytné pokuty (§ 11) buď uložen trest vězení, a to za každých 50 Kč nebo zlomek tohoto obnosu jeden den vězení. Byl-li vedle pokuty uložen trest vězení jako trest vedlejší, nesmí náhradní trest spolu s uloženým vedlejším trestem vězení převyšovati meze jeho zákonné sazby.

§ 14.

Příslušnost k trestnímu stíhání přestupků.

Trestati přestupky tohoto zákona přísluší, pokud vinník nepodléhá vojenské trestní soudní pravomoci, politickým úřadům (státním policejním úřadům, administrativním policejním vrchnostem).

§ 15.

Provedení zákona.

Zákon tento provedou ministři národní obrany, vnitra a spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

Kdežto jiné státy znají již o poštovních holubech potřebné zákony (srovn. na př. francouzský zákon ze dne 22. července 1896, říšskoněmecký zákon ze dne 28. května 1894 atd.), postrádá u nás věc tato dosud zákonné úpravy.

Jen § 14 zákona o válečných úkonech ze dne 26. prosince 1912, č. 236 Sb. z. a n. a uh. zák. čl. LXVIII z r. 1.912 stanoví, že všechna zvířata ke zpravodajské službě způsobilá, zejména holubi, mohou býti převzata za náhradu, která bude stanovena nařízením a že chování takových zvířat, jakož i doprava jimi sprostředkovaná mohou býti zastaveny nebo omezeny. Toto zákonné ustanovení tvořilo též za mobilisace v roce 1914 zákonný podklad pro vydání nařízení býv. ministerstva zemské obrany a financí v dohodě s býv. ministerstvem vojenství ze dne 25. července 1914, č. 172 r. z., kterýmžto nařízením byly vydány bližší předpisy, čelící tomu, aby nebylo poštovních holubů zneužíváno. Totéž stalo se v uherské části býv. monarchie nařízením uh. král. ministerstva čís. 5477/1914 M. E., vydaným na základě zmocnění podle § 7 zák. čl. LXIII z r. 1912 a § 14 zák. čl. LXVIII z r. 1912, kterýmžto nařízením byly vydány potřebně předpisy, obsahující omezení držby poštovních holubů a zákaz upotřebení jiných zvířat k vynášení zpráv; kromě toho maďarské král. min. vnitra vydalo výnosem ze dne 25. srpna 1914, č. j. 3253/1914 res., zákaz střílení holubů.

Pro úplnost bylo by se tu ještě zmíniti o nařízení ministerstva vnitra, obchodu, financí a orby ze dne 23. prosince 1908, č. 150 ř. z., jímž obmezen byl dovoz živých holubů do smluvního celního území obou států rakousko-uherského mocnářství, a to i v době míru, ustanovením, že dovoz živých holubů z ciziny jest do státního území dovolen jen s povolením politického úřadu II. stolice toho místa, kam jsou holubi určeni.

Úprava tato jest zcela nedostatečnou. Jest zapotřebí chov a cvičení poštovních holubů upraviti již v míru a postarati se o to, aby nebylo tohoto zpravodajského prostředku zneužíváno.

Důvodů jest pro to více.

Nehledě k tomu, že dlužno se vší rozhodností čeliti škodám, jež by mohly povstati využitím poštovních holubů neoprávněnými chovateli, obzvláště pak k účelům vyzvědačským, dlužno k úpravě této věci přikročiti též vzhledem k výhodám, jež poskytuje používání poštovních holubů vojenské správě.

V tom směru se poznamenává:

Již odedávna bylo používáno poštovních holubů ke spojovacím službám.

Ve světové válce zajistili si poštovní holubi velmi důležité místo ve spojovací službě, neboť, ačkoliv jich bylo použito za různých okolností a na různých místech, dokázali, že vykonávají svou úlohu i tehdy, když ostatní spojovací prostředky selhávají; byloť jich s úspěchem upotřebeno za největší bubnové palby, za útoku plynem, mezi prvou linií a velitelem i za obléhání.

Jejich rychlost, ačkoliv jest částečně závislá od atmosférických poměrů a jejich vyživovacího stavu, obnáší průměrně při bezvětří 1000-1200 m za minutu, po větru 1200-1600 m, proti větru 800-1000 m, a mohou při normálním stavu obstarávati spojení i na vzdálenost 100-200 km. Malá mlha neb slabý déšť, ačkoliv znesnadňují jim orientaci, nejsou jim na překážku v letu. Jejich schopnost stoupá při řádném ošetřování a vycvičení, z čehož vyplývá nutnost, aby vojenská správa měla význačný vliv na jejich chov.

V jednotlivostech lze zmíniti se ještě o těchto zajímavých zkušenostech ze světové války, pokud se týče spojení poštovními holuby.

Při útoku první francouzské armády na Madly, Mongival a Aubevillers dne 25. července 1918 bylo rozděleno 110 holubů pěchotě a 30 tankům; všechny zprávy i z tanků došly.

Při německé ofensivě dne 13. července 1918 v Champagni bylo rozdáno trupám přední linie 4. francouzské armády 360 holubů; z nich pouze 20 se nevrátilo, 12 přišlo zraněno do holubníků.

Dne 15. července 1918 na Marně byla přední linie Němci překročena; major Henry 317. pluku držel se však ještě v zámku ve Vaudieres sous Chatillon. Zaslal v 6 h. 45 min. první telegram holubem 8. divisi: "Jsme úplně obklíčeni, držíme však zámek a sady. Pomozte nám protiútokem. Pošlete ruční granáty létadlem". Zpráva došla za 20 minut v 7 h. 5 min. V 7 hodin 35 minut odeslal druhý telegram holubem, který došel za 15 minut v 7 hod. 50 min.: "Držíme se stále v zámku. Máme zajatce od pluku gardy, žádáme o pomoc protiútokem. Pošlete střelivo létadlem." V 10 hod. 10 min. zaslal třetího holuba, který doletěl za 20 minut: "Jsme stále v zámku, těžké vlastní dělostřelectvo střílí na nás. Jsme obklíčeni, ale držíme. Pošlete ihned střelivo létadlem." Konečně v 11 hodin odeslal posledního holuba: "Jsme stále v zámku, obklíčeni nepřítelem, očekáváme pomoc, nemáme již střeliva. Vlastní hrubé dělostřelectvo střílí na nás. Nepřátelská kulometná setnina postavila se v Epereno jihovýchodně trigonometru 214. Toto jest náš poslední holub." Hrdinní obránci byli včas osvobozeni.

V Champagni se též osvědčilo přidělení holubů výzvědným patrolám a předním strážím. Takto byly zprávy přesně a v krátkém čase doručovány.

Z uvedených vývodů vyplývá zajisté dostatečně význam poštovního holuba pro účely vojenské a nutnost zákonné úpravy této materie.

K jednotlivým paragrafům osnovy se poznamenává.

K § 1.

Prováděcím nařízením, po případě prováděcími výnosy bude ustanoveno, který vojenský orgán správní uděluje povolení k chovu poštovních holubů, které holuby jest považovati za poštovní holuby a které orgány rozhodují v pochybných nebo sporných případech, zda ten který holub jest nebo není poštovním holubem.

Do zákona samého není vhodno pojímati vymezení pojmu "poštovní holub".

Nehledě k tomu, že nejeví se účelným, pojímati do zákona definice, obzvláště když jde o popis ptačí, spadající spíše do přírodovědy, nežli do ustanovení zákonného, nebylo by ani lze s nesporností, jakoukoliv pochybnost vylučující, zákonem vymezení poštovních holubů provésti.

Tolik jest jisto, že přírodopiscům i holubářům je rozdíl poštovních holubů od jiných holubů úplně běžný.

Pokud pak se týče osob jiných, bude ovšem na nich těžko lze požadovati přesné rozlišování poštovního holuba od holuba jiného.

Leč okolnost tato nebude při provádění zákona na závadu, uváží-li se, jaké povinnosti zákon jednotlivcům, kteří nejsou holubáři (chovateli holubů), v poměru k poštovním holubům ukládá:

1. Povinnost odevzdati chyceného nebo nalezeného holuba s kroužkem na noze nejbližšímu úřadu v § 4 (2) uvedenému. Povinnosti této může vyhověti každý laik, i když neví, jak poštovní holub vypadá, poněvadž rozhodujícím kritériem jest zde ta okolnost, že chycený (nalezený) holub jest opatřen kroužkem, a k tomu není zapotřebí žádných odborných vědomosti.

2. Povinnost odevzdati chyceného nebo nalezeného holuba bez kroužku, nese-li zprávu (psaní, dopis) (§ 4, [2]).

I této povinnosti může každý laik vyhověti, i když neví, jak poštovní holub vypadá, poněvadž rozhodující jest zde okolnost, že chycený (nalezený) holub nesl zprávu (list, psaní) a to lze bez jakýchkoli odborných vědomostí posouditi.

3. Povinnost při prodeji poštovních holubů odevzdati potvrzení a učiniti potřebné hlášení (§ 5).

Jde-li o holubáře, jest věc samozřejma, poněvadž jim jest rozdíl mezi holuby poštovními a jinými úplně běžný. Jde-li o osoby jiné a týká-li se trhová smlouva holuba opatřeného kroužkem, jest věc rovněž nesporna, poněvadž jest tu i jim na základě objektivního znaku (kroužkování) na první pohled jisto, že tu jde o holuba poštovního; týkala-li by se pak věc holuba kroužkem neopatřeného, a nebylo-li by kontrahentům známo, že holub, jehož se trhová smlouva týče, jest holubem poštovním, pak nebylo by ovšem lze je stíhati podle § 11 (3), ačkoli i v tomto případě bylo by lze vyřknouti propadnutí poštovního holuba podle § 12 (2).

4. Zákaz chytati, poškozovati, stříleti a usmrcovati poštovní holuby (§ 6).

Zpravidla nebude dovoleno ani proti obyčejným holubům postupovati způsobem právě uvedeným, takže bude nerozhodne, zda pachatel věděl, že tu jde o holuba poštovního čili nic. Pokud pak zásadně jest dovoleno, způsobem uvedeným pronásledovati holuby obyčejné a pokud by osoba takového jednání se dopustila oproti holubu, o němž nevěděla a nemohla věděti, že jest holubem poštovním, nemůže býti ovšem za takové jednání stíhána.

5. Rozhodování úřadů (orgánů) na provádění zákona zúčastněných o prejudicielní otázce, zda jde o poštovního holuba.

Úřady (orgány) při provádění zákona zúčastněné budou namnoze musiti vyřešiti především prejudicielní otázku, jde-li o poštovního holuba čili nic (na př. při provádění § 7, 10 až 12 atd.).

Pokud tu půjde o holuby opatřené kroužkem, nebude tu žádných pochybností.

Pokud pak jde o případy ostatní, na př. při posuzování otázky, zdali měl býti určitý holub opatřen kroužkem, poněvadž jest holubem poštovním (§ 4 [1]), budou učiněna vhodná opatření, aby úřadům (orgánům) na provádění zákona zúčastněným, dostalo se potřebných vědomostí vhodnými instrukcemi a pokyny, jak by mohly rozpoznati poštovního holuba od obyčejného; k témuž účelu budou jim dána i vyobrazení poštovních holubů.

Z uvedeného rozboru jest patrno, že pro neodborníka (laika) bude nesporným a neklamným důkazem, že jde o holuba poštovního, okolnost, že jest opatřen poštovním kroužkem na noze. Kroužkem tímto musí býti podle navrženého zákona (§ 4 [1]) opatřen každý poštovní holub, a sice takový, který jest z domácí líhně, musí dostati kroužek bezprostředně po vylíhnutí a takový, který se dostane do držby v oblasti našeho státu z cizozemska (dovezením, donesením anebo přeletem), musí býti opatřen kroužkem ihned, jakmile se dostane do držby tuzemských držitelů.

K tomu se ještě poznamenává, že vylíhnutým poštovním holoubatům se dávají kroužky celistvé (nesletované), jako jest snubní prsten, ihned po vylíhnutí, pokud prsty jsou ještě měkké a poddajné a dají se kroužkem prostrčiti. Dává-li se kroužek na nohu holuba již dospělého, nutno mu dáti kroužek otevřený a teprve na noze se spojuje (sletuje), aby na noze držel.

Ježto má býti podle zákona každý poštovní holub opatřen kroužkem na noze, usnadní se tím velice provádění zákona. Tam, kde proti ustanovením zákona poštovní holub nebude opatřen kroužkem a kde bude tato okolnost - na příklad při prohlídkách podle § 7 a podobně - zjištěna, bude vyřčeno propadnutí podle § 12 (2); zde ovšem bude záležeti na tom, aby si úřad o propadnutí rozhodující opatřil bezpečnou znalost toho, že tu jde skutečně o poštovního holuba, v čemž mu budou - vedle nahoře zmíněných instrukcí a pokynů a event. vlastních zkušeností - nápomocny i spolky, chovající poštovní holuby a jiní odborníci (znalci), po případě příslušné orgány vojenské správy. Podrobnosti budou vytčeny v prováděcím nařízení.

K povšechné orientaci na tomto místě lze uvésti, že pro rozeznávání poštovního holuba od jiných druhů holubů mohou - podle informací z kruhů odborných získaných - platiti tyto směrnice

V letu pozná se poštovní holub tím, že pohybuje stále hlavou vpravo, vlevo, jakoby vyhledával nepřetržitě správný směr.

Polaříci (na poli se pasoucí, zobající) poštovní holub jest plaché povahy a nesnese, aby se někdo na něho díval z blízké vzdálenosti; jakmile se k němu někdo blíží, uletí.

K nejdůležitějším znakům, podle nichž lze poznati poštovní holuby od holubů ostatních, patří:

Kulatá hlava, prostřední, dobře porostlý zobák, živé oči, jemné klapky oční bílé nebo temné, oko vroubené dobře viditelnou blánou barvy bělavé, šedé neb růžové, krk beze všech nesprávných poměrů, široká prsa, soustředěné tělo, krátká silná křídla na statných ramenech, husté peří, zadek pokrytý velkými brky, hustý, úzký ocas.

U poštovních holubů převládá barva modrá, kapratá (jako kapr na hřbetě), tmavě kapratá, modrá s pruhy černými, červeně kapratá; barva bílá jest u poštovních holubů vzácností.

Pokud se obsahu tohoto paragrafu týče, přidržuje se tu osnova systému, též v jiných státech se vyskytujícího, že povolení k chovu a cvičení poštovních holubů lze udíleti jen členům spolků chovatelů poštovních holubů, kteréžto spolky musí býti sdruženy v Ústřední svaz spolků chovatelů poštovních holubů, poněvadž tím způsobem lze provésti účinnou kontrolu a čeliti nebezpečím, jež by mohla pro vojenskou správu a stát vzniknouti ze zneužívání tohoto důležitého prostředku dorozumívacího. Krom toho vyžaduje se z pochopitelných důvodů, aby žadatel byl čs. státním příslušníkem.

Cvičení, o nichž jest zmínka v druhém odstavci, záleží v tom, že poštovní holubi dovezou se na různá místa státu a na různé vzdálenosti a tam se vypouštějí. Jest zapotřebí, aby zvláště na toto vypouštění holubů měla vojenská správa bezprostřední a význačný vliv. Na toto vypouštění byl kladen vždycky zvláštní důraz; tak na př. nařízení král. uh. ministerstva, č. 5477, 1914 v § 2, třetí odstavec, stanoví, že vypouštění poštovních holubů je povoleno jen se svolením vojenských úřadů a pouze za dozoru k tomu zplnomocněných vojenských osob.

Poznamenává se, že poštovních holubů používá se částečně se zálibou v holubářství jako dobrých "chův", ve kterémžto směru se výborně osvědčili. Proto pamatuje zákon na to, aby holubáři, kteří budou míti poštovní holuby v počtu nepřevyšujícím číslici, již stanoví prováděcí nařízení (asi 10 kusů), nebyli povinni svoje poštovní holuby cvičiti, nýbrž používali jich pouze k "chůvným" účelům. Naproti tomu holubáři ostatní, jichž početný stav poštovních holubů bude převyšovati uvedenou číslici, budou povinni nejméně 50% z celkového početného stavu poštovních holubů cvičiti. Netřeba ovšem zvláště zdůrazňovati, že i holubáři, kteří nejsou povinni svoje poštovní holuby vzhledem k nízkému početnému stavu cvičiti, podléhají povinnostem v tomto zákoně uvedeným stran hlášení poštovních holubů, jich značkování, atd.

K § 2.

V zájmu provádění přesné evidence jak chovatelů (cvičitelů) poštovních holubů, tak i těchto samých, ukládá, se zákonem chovatelům jich povinnost, aby vedli přesné záznamy o početném stavu a chovu poštovních holubů, jakož i jejich cvičení (vykonaných letech, cestách); rozumí se samo sebou, že tato povinnost zahrnuje v sobě též povinnost, zanášeti do zmíněných záznamů vždy také nabytí a změnu držby poštovních holubů (vylíhnutím ve vlastním chovu, koupi, příletem holuba), jakož i hlásiti každé takové nabytí nebo změnu držby spolku chovatelů poštovních holubů, jehož členem jest dotyčný chovatel.

Totéž mají obsahovati zprávy, které chovatelé (cvičitelé) poštovních holubů mají podávati orgánům politické a vojenské správy na jejich požádání.

V odst. d) ukládá se každému, kdo jest oprávněn k chovu poštovních holubů, za jistých předpokladů povinnost, aby cvičil nejméně 50% svých poštovních holubů. O tam platí poznámky připojené k § 1. Obdobné ustanovení jako § 2 (2) předlohy obsahuje § 14 zákonů o válečných úkonech.

K § 3.

Do tohoto paragrafu pojato výslovné ustanovení, že ústřední svaz spolků chovatelů poštovních holubů, jehož členy musí býti všecky spolky chovatelů poštovních holubů celého státu, může býti v oblasti celého státu pouze jediný, čehož je nevyhnutelně třeba v zájmu účinné kontroly. Nelze zajisté připustiti, aby se vytvořilo takových svazů více, ať už z důvodů a hledisek jakýchkoli.

Účelu tohoto bude docíleno tím, že ten, kdo by chtěl zříditi takový "ústřední svaz", musí se vykázati předchozím svolením ministerstva vnitra, ježto jinak nebude vzato zřízení takového spolku na vědomí. Jest přerozeno, že ministerstvo vnitra udělí svolení pouze ke zřízení svazu jediného, který bude vyhovovati všem podmínkám, aby zamýšleného účelu bylo dosaženo.

Poznamenává se, že tuto funkci Ústředního svazu převezme patrně již existující československý svaz spolků pěstitelů poštovních holubů se sídlem v Praze po event. potřebné úpravě svých dosavadních spolkových stanov, ku přeměně tohoto čs..svazu v uvedený "Ústřední svaz", jakož i ke každé další změně stanov tohoto svazu jest rovněž třeba povolení ministerstva vnitra. Povolení toto může obsahovati také předpisy, jichž nutno šetřiti při cvičení poštovních holubů ústřednímu svazu může býti zřízen dozorčí komisař, jenž budiž odborníkem týž bude bdíti nad tím, aby cvičení poštovních holubic dálo se v intencích vojenské správy.

Pokud se týče jednotlivých spolků v ústředním svazu sdružených, ustanovuje § 3, že ke zřízení takových spolků a ke každé změně jeho stanov jest třeba předchozího souhlasu ústředního svazu spolků chovatelů poštovních holubů a že jejich stanovy musí obsahovati ustanovení tohoto zákona. Jest zapotřebí pamatovati též na spolky již zřízené a uložiti jim potřebnou změnu spolkových stanov.

Za splnění povinností, spolkům (svazu) uložených, musí ručiti spolkové orgány (představenstvo), které jsou podle stanov k zastupování spolku povolány; v důsledku toho se navrhují příslušná trestní ustanovení v § 11 (5).

K § 4.

Prováděcím nařízením budou stanoveny podrobnosti, týkající se kroužků na nohou. Jest zamýšleno dáti svazu spolků chovatelů poštovních holubů povolení k ražení dotčených kroužků na nohu.

Značky na kroužcích jest zamýšleno upraviti takto:

Č S * 23 A 1,

Pro vojenské poštovní holuby by byla pak vyhražena značka:

Č S * 23 V 1 1,

Podrobnosti tyto mají býti obsaženy v prováděcím nařízení. V nařízení tomto bude též opraveno, co mají úřady, jimž došlo oznámení podlé odst. (2), resp. jimž byl holub předložen, zaříditi. Zjistí dotazem u příslušného vojenského úřadu (po případě ministerstva národní obrany) nebo u svazu spolků chovatelů poštovních holubů, komu holub patří, a zašlou jej vlastníku na jeho náklad. Holub mrtvý nebude se posílati, nýbrž v tam případě bude jeho vlastník pouze zpraven o nálezu mrtvého ptáka a nánožní kroužek bude zaslán svazu spolků chovatelů poštovních holubů.

Byla-li zároveň s holubem předložena též zpráva (dopis, list), kterou holub nesl, zašle ji úřad, jemuž došlo oznámení podle odst. (2), resp. jemuž byl holub se zprávou (dopisem, listem) předložen, neprodleně zemskému vojenskému velitelství, v jehož obvodu úřad ten jest, a toto zašle pak zprávu ihned ministerstvu národní obrany.

V ostatním jest srovnati k tomuto paragrafu též poznámky učiněné k § 1.

K § 5.

Potřebné podrobnosti o potvrzení, zmíněném v tomto paragrafu, bude obsahovati prováděcí nařízení.

K § 6.

Význam poštovního holuba vyžaduje, aby požíval zvýšené ochrany.

Pokud se dosud platného právního stavu týče, poznamenává se, že na základě platného rakouského občanského zákoníky lze vyvoditi, že poštovní holub jakožto domácí holub, který se za účelem donášení zpráv zvláště pěstuje, pokud se týče ve výcviku udržuje, jest "krotké nebo zkrocené zvíře" ve smyslu § 384 obč. zákona, a tudíž "není předmětem volného chytání". Na jich pronásledování, chytání, zabíjení, střílení a pod. nevztahuje se ustanovení honebního zákona, pokud se týče zákona o ochraně ptactva. Poštovní a domácí holubi nesměji se volně chytati, neboť nepatří k honební zvěři, a není také dovoleno osobě k honbě oprávněné je zabíjeti. Bezprávné pronásledování, zabití, nebo přivlastnění holuba poštovního, podobně jako domácího vůbec, jest trestné jako zásah do soukromého práva podle příslušných ustanovení trestního zákoníky (na př. v trestním zákoníku platném v Čechách, na Moravě a ve Slezsku §§ 171, 201 c), 185, 460, 468).

Myšlenky tyto byly obsaženy ve výnosu býv. ministerstva zeměbrany, vydaném ve shodě se zúčastněnými ministerstvy dne 16. ledna 1913, č. 946 z roku 1912 odd. XIV, na základě něhož byly jednotlivými zemskými správami politickými vydány potřebné výnosy pro jejich územní oblasti. Tak vydalo býv. místodržitelství na Moravě okružní výnos ze dne 12. února 1913, č. 49 mob. III. jímž poukázalo všechny podřízené politické správy, aby z ohledů vojenských účelným poučováním obyvatelstva působily k zamezení chytání a střílení poštovních holubů, jakož i aby učinily opatření, aby bezpečnostní orgány takové přestupky udávaly za účelem zavedení trestního řízení.

Obdobně postupovalo býv. místodržitelství pro Čechy (oběžník místodržitelského presidia v Praze ze dne 31. ledna 1913, č 1572).

Stejným způsobem provedla zmíněný výnos býv. ministerstva zemské orgány zemská vláda slezská, jež na základě něho uložila podřízeným politickým úřadům příslušné povinnosti oběžníkem ze dne 24. ledna 1913, č. II-255, a dala současně uveřejniti příslušnou vyhlášku v úřední části býv. "Troppauer Zeitung".

Pokud se Slovenska a Podkarpatské Rusi týče, poukazuje se na nařízení býv. pres. kr. uher. min. č. 5477/1914 M. E. ze dne 2 7. července 1914, vydané na základě zmocnění podle § 7 zák. čl. LXIII z roku 1912 a § 14 zák. čl. LXVIII z roku 1912 a vyhlašující předpisy o obmezení držby poštovních holubů a zákazu upotřebení jiných zvířat k vynášení.

K tomu se ještě poznamenává, že § 12 uh. zák. čl. XX z roku 1883 povoluje lovení domácích holubů majitelem a nájemcem polovných práv (honieb). Nařízením uh. král. min. vnitra ze dne 25. srpna 1914, č. 3253/1914 res., bylo - s odvoláním se na citované nařízení maď. král. ministerstva č. 5477/M. E. - zakázáno střílení holubů jakéhokoliv druhu, čímž však nebyl zrušen právě uvedený uh. zák. čl.

Osnova pojímá do navrženého zákona výslovný zákaz chytání, poškozování, střílení a usmrcování poštovních holubů. Kdo proti tomuto zákazu jedná, dopouští se trestných činů, které se stíhají podle ustanovení trestního zákoníku; pokud by dotčená jednání netvořila skutkové povahy, spadající pod ustanovení trestních zákonů, má nastati subsidierní trestání podle § 11 (4).

K § 7.

Kontrola, na niž pamatuje navrhované ustanovení § 7, jest nutnou, aby se čelilo nedovolenému (tajnému) chovu, cvičení a používání poštovních holubů, obzvláště pak ve prospěch cizí špionáže.

Z těchže důvodů jest zapotřebí poskytnouti potřebné zmocnění ku prohlídkám všem orgánům bezpečnostním; o tom, jak jest postupovati tam, kde budou tyto orgány v pochybnostech o tom, o jaký druh holubů jde, bude obsahovati bližší ustanovení prováděcí nařízení; viz poznámky k § 1 této důvodové zprávy.

K § 8.

Na základě tohoto zmocnění má míti vláda možnost, učiniti vládním nařízením obdobná opatření, jaká nařídil na př. francouzský dekret ze dne 23. července 1896 o dovozu poštovních holubů z ciziny, vydaný na základě francouzského zákona ze dne 22. července 1896, po případě naříditi obdobná opatření, jaká byla za války nařízena v roce 1914 nařízením býv. ministerstva zemské obrany a financí v dohodě s býv. ministerstvem vojenství ze dne 25. července 1914, č. 172 ř. z., a nařízením uh. král. ministerstva č. 5477/1914/M. E.

K §§ 9-15.

Netřeba zvláštních připomínek.

Vláda vyslovuje přání, aby tato její předloha byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru brannému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 21. června 1923.

Předseda vlády:

Švehla., v. r.