Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.

4241.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění

k dodatečnému schválení obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska,

podepsaná v Londýně dne 14. července 1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923, č. 175 Sb. z. a n.

Návrh schvalovacího usnesení:

Obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska, podepsaná v Londýně dne 14. července 1923, se dodatečně schvaluje.

Důvodová zpráva.

Tradicím anglické obchodní politiky odpovídá uzavírání smluv na základě nejvyšších výhod v duchu co nejliberálnějším. Proto kostrou i přítomné smlouvy je rozvedení této zásady v jednotlivých oborech.

článek I, upravuje v tomto smyslu zacházení s příslušníky, zbožím a loďmi obou smluvních stran, a to ve všech věcech, obchodních a plavebních, jak pokud jde o vývoz, dovoz a průvoz, tak i ve všech otázkách celních sazeb a formalit a obchodních úkonů, usazování se, provozování obchodu, živností a povolání, placení daní a zacházení s obchodními cestujícími a jich vzorky.

V odstavci prvém a třetím článku II. zaručují si strany nejvyšší výhody při vybírání cela poplatků při dovozu a vývozu, jakož i ve příčině zachování neb uvalení nějakého zákazu neb omezení dovozu neb vývozu.

Rovněž tak zaručují si smluvní strany v odstavci druhém článku II. při provádění řízení povolovacího nejvyšší výhody, vylučujíce jakoukoli diskriminaci zboží vytěženého nebo vyrobeného na území té které strany. Československo se zavazuje v odstavci 5. téhož článku, že připustí k dovozu, pokud potrvá tu povolovací řízení, určité roční množství anglického zboží.

Ve smyslu druhého odstavce článku II. je vyhraženo smluvním stranám požadovati za určitých okolností vysvědčení o původu zboží, při čemž strany zavazují se zkoumati možnost dohody, o vydávání takových vysvědčení bez konsulárních poplatků.

Z výhod vzájemně přiznaných předchozími odstavci stanoví se v odstavci šestém článku II. z výjimky pokud jde o zákazy, vydané z důvodů zdravotních nebo jakožto opatření na ochrana proti nákazám zvířecím nebo rostlinným nebo z důvodů veřejné bezpečnosti. Tato výjimka týká se rovněž zboží, které požívá na území druhé strany prémie.

Článek III. vyplývá ze zákona o ochraně průmyslu (Safeguarding of Industries Act) z r. 1921, důsledků to poválečných poměrů zejména měnových, který stanoví, že britská vláda bude moci uvaliti na zboží pocházející ze států se znehodnocenou měnou vyšší sazby za určitých předpokladů stanovených zákonem.

Je známo, že britská vláda nepoužila řečeného zákona vůči československému zboží. Smlouva obsahuje v tomto směru cenné garancie pro naše exportní interesy ve Velké Britanii pro budoucnost, neboť dle ustanovení odstavce druhého tohoto článku nemohou býti dumpingová cla uvalena na naše zboží před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy byla vláda příslušné části území britské říše zpravila československou vládu o svém úmyslu, takové clo uložiti, při čemž poskytnuto je československé vládě právo zrušiti v takovém případ smlouvu s onou částí britské říše bez ohledu na výpovědní lhůtu. Vzhledem k tomu, že smlouva je uzavřena na pět let, jsou nahoře zmíněné záruky poskytnuté v tomto směru československému průmyslu že jisté velmi cenné.

V článku IV. vzdává se britská vláda výhod, které by přiznalo Československo Rakousku nebo Maďarsku na základě hospodářských ustanovení mírových smluv St. Germainské a Trianonské. Obě smluvní strany vzdávají se jak, jak obvyklo, výhod přiznaných druhou stranou sousednímu cizímu státu k usnadnění malého pohraničního styku.

Článek V. vytyčuje stejné podmínky dovozu z vývozu zboží a dopravy cestujících na lodích druhé smluvní strany, jako se přiznávají lodím domácím nebo lodím státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek VI. první odstavec týká se zdanění příslušníků té které smluvní strany a uplatňuje se jako ve všech našich obchodních smlouvách zásada parity v oboru daňovém. V druhém a třetím odstavci tohoto článku upravuje se právní postavení akciových a jiných společností a sdružení a zaručují se jim tytéž výhody, jaké jsou přiznány společnostem kterékoli cizí země. Ustanoveními těmi není dotčen koncesní náš systém.

Ve čtvrtém odstavci VI. článku vysloven jest shodný úmysl smluvních stran uzavříti co nejdříve samostatnou zvláštní dohodu, aby zabráněno bylo nepříznivému zacházení s obchodní činností společností a sdružení jedné strany na území druhé strany ve srovnání se zacházením s domácími společnostmi a sdruženími v oboru daňovém postaveném zásadně na princip paritní.

Článek VII. rozšiřuje zásadu nejvyšších výhod stanovenou v článku I. na obchodní cestující, obchodní zástupce a jich vzorky. Podobně byla otázka tato upravena úmluvou uzavřenou v Londýně dne 31. ledna 1923 mezi Velkou Britanií a Československem a týkající se vzorků obchodních cestujících. Zmíněná úmluva stanoví, že vzorky a vzory přinášené do Anglie nebo Československa československými nebo anglickými obchodními cestujícími, které jinak podléhají clu, budou po splnění určitých podmínek, v úmluvě vytčených, od cla osvobozeny.

Článek VIII. stanoví, že přítomná smlouva neobsahuje nic, co by odporovalo jakékoli obecné mezinárodní úmluvě, k níž některá ze smluvních stran byla přistoupla nebo přistoupí.

Velmi důležitý jest článek IX. a X., jímž se rozšiřuje platnost teto smlouvy na, Indii neb jiná samosprávná dominia, kolonie, državy nebo protektoráty a kterékoli území, nad nímž přijala Velká Britanie mandát ve jménu Společnosti národů, jakmile britský vyslanec: v Praze sdělí československé vládě, že je přáním britské vlády, aby smlouva byla rozšířena na některá z těchto území. Tím otvírají se nové možnosti do celého britského imperia.

Pokud se arci v některém z jmenovaných území přiznává československému zboží zacházení stejně výhodné jako zboží pocházejícímu z kterékoli cizí země, Československo je povinno ihned přiznati tomuto území úplné a bezpodmínečně nejvyšší výhody.

Článek XI. stanoví platnost smlouvy na pět let ode dne účinnosti ihned po ratifikaci a prodlužuje se pak automaticky s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou.

Pokud se týká jiných částí britské říše, na niž by byla platnost této smlouvy ve smyslu článku IX. a X. rozšířena, má každá smluvní strana právo, kdykoli odděleně ji rozvázati ve dvanáctiměsíční výpovědní lhůtě.

V povolovacím, řízení žádá Anglie záruky, aby se jí dostalo výhod stejných nebo analogických jako jiným státům, což jest zaručeno poskytnutím dovozních kontingentů cestou administrativní.

Jak důležitým jest uzavření obchodní smlouvy s. Anglií pro rozvoj hospodářských styků mezi Československem a britskou říší, osvětlí těchto několik statistických dat o vzájemném obchodě:

(leden až červen).

V nočních procentech celkového vývozu činil náš vývoz do Anglie v uvedených létech 1920 až 1922 postupně 2,95, 7,70 a 7,45%.

V ostatním poukazuje vláda přímo k ustanovením smlouvy.

Dle vzájemně si vyměněných not dne 14. července 1923 dohodli se p. ministr zahr. věcí Dr. Beneš a lord Curzon Kedleston, majíce na zřeteli rozvoj obchodních styků obou zemí, že smlouva tato má býti uvedena v prozatímní platnost v obou zemích dnem 1. září 1923.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla předložena nejdříve poslanecké sněmovně a v ní výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti obchodu a živností a po schválení jejím poslaneckou sněmovnou senátu a v něm výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému.

V Praze dne 30. srpna 1923.

Předseda vlády:

Ant. Švehla, v. r.

OBCHODNÍ SMLOUVA

MEZI

ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU

A

SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM

(Překlad.)

PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A JEHO VELIČENSTVO KRÁL SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITANIE A IRSKA A BRITSKÝCH ZÁMOŘSKÝCH DRŽAV, CÍSAŘ, INDICKÝ, přejíce si dalšího usnadnění a rozšíření dosavadních obchodních styků mezi svými státy, rozhodli se k tomu cíli uzavříti obchodní smlouvu a jmenovali svými plnomocníky:

President Československé republiky:

Dra Eduarda Beneše,

ministra zahraničních věcí Československé republiky;

Jeho Veličenstvo král Spojeného království Velké Britanie a Irska a britských zámořských držav, císař indický:

Velectihodného markýze Curzona of Kedleston, K. G.,

Jeho Veličenstva hlavního státního tajemníka pro zahraniční věci,

kteříž, vyměnivše si navzájem příslušné plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Článek I.

Poddaní nebo příslušníci každé ze smluvních stran a zboží vypěstované, vytěžené nebo vyrobené na územích obou smluvních stran, a lodi každé z obou smluvních stran budou požívati bezpodmínečně na územích druhé zacházení v každém ohledu alespoň tak příznivého, jako je přiznáno poddaným nebo příslušníkům nebo plodinám půdy a výrobkům průmyslovým a lodím země, požívající nejvyšších výhod. Toto zacházení bude přiznáno ve všech věcech obchodních a plavebních jak v oboru vývozu, dovozu a průvozu, tak i vůbec ve všem, co se týká sazeb a formalit celních a obchodních úkonů; usazování poddaných nebo příslušníků každé ze smluvních stran na územích druhé, provozování obchodu, živností a povolání, placení daní a zacházení s obchodními cestujícími a jich vzorky.

Článek II.

Zboží, plodiny nebo výrobky z území jedné ze smluvních stran nebudou při dovozu do území druhé strany, ať přicházejí odkudkoli, podrobeny jiným neb vyšším clům nebo dávkám, než jaké budou placeny za podobné zboží, plodiny nebo výrobky kterékoliv jiné cizí země. Rovněž nebude zachován neb uložen žádný zákaz nebo omezení na jakékoliv zboží vytěžené nebo vyrobené na území kterékoliv smluvní strany při dovozu do území druhé, ať přichází odkudkoli, které by se stejně nevztahovaly na dovoz podobného zboží vytěženého nebo vyrobeného v kterékoli cizí zemi.

Smluvní strany budou oprávněny určiti, za jakých okolností mohou býti vyžadována vysvědčení o původu zboží. Zavazují se, že budou zkoumati možnost dohody o vydávání těchto vysvědčení bez ukládání konsulárních poplatků.

Zboží vytěžené nebo vyrobené na územích jedné ze smluvních stran nebude při vývozu do území druhé smluvní strany podrobeno jiným neb vyšším clům nebo poplatkům než jsou ony, jež se platí při vývozu podobného zboží do kterékoli jiné cizí země. Rovněž nebude zachován neb uložen žádný zákaz nebo omezení na vývoz jakéhokoliv zboží z území jedné z obou smluvních stran do území druhé strany, které by se stejně nevztahovaly na vývoz stejného zboží do kterékoli jiné cizí země.

V případě, že se vyžadují dovozní povolení pro dovoz některého druhu zboží do území jedné ze smluvních stran, povolovací řízení nebude tak prováděno, aby diferencovalo zboží vytěžené nebo vyrobené na území druhé smluvní strany, a podmínky, za nichž bude možno obdržeti povolení pro dovoz takového zboží, nebudou méně příznivy než ony, jichž se používá na podobné zboží vytěžené nebo vyrobené v kterékoli jiné cizí zemi.

Dokud potrvá v Československé republice povolovací řízení, Československá republika se zavazuje v souhlasu s těmito zásadami, že připustí zboží vytěžené nebo vyrobené na územích Jeho Britského Veličenstva ročně do množství, jež bude stanoveno dohodou.

Z předchozích všeobecných ustanovení budou výjimky pouze v případě zákazů zdravotních neb jiných, způsobených nezbytností, aby byla zaručena bezpečnost osob nebo zvířat nebo užitkových rostlin zemědělských, jakož i v případě opatření, vztahujících se v územích jedné z obou smluvních stran na zboží, požívající prémie v územích druhé smluvní strany.

Článek III.

Ustanovení této smlouvy nebudou považována za překážku, aby mohly býti na územích Jeho Britského Veličenstva uloženy na určité zboží československého původu zvláštní celní sazby, jiné neb vyšší, než vybírané za podobné zboží vytěžené nebo vyrobené v kterékoli cizí zemi, v případech, kde takové zvláštní celní sazby jsou vybírány na základě všeobecně platných zákonů, umožňujících uvalení takových sazeb na zboží vytěžené nebo vyrobené v zemi, kde takové zboží je prodáváno nebo nabízeno k prodeji do příslušné části území Jeho Britského Veličenstva za ceny, které z důvodu znehodnocení měny v poměru k zákonné mincovní paritě měny dotyčné země, ve které zboží bylo vytěženo nebo vyrobeno, jsou nižší cen, za které podobné zboží může býti se piskem vytěženo nebo vyrobeno v příslušné části území Jeho Britského Veličenstva, a že z toho důvodu je nebo by mohla býti vážně dotčena zaměstnanost v této části území Jeho Britského Veličenstva.

Nicméně nebude zboží vyrobené v Československo podrobeno zvláštním celním sazbám, pokud neuplynou tři měsíce ode dne, kdy československá vláda byla vyrozuměna o úmyslu vlády příslušné části území Jeho Britského Veličenstva, takové clo uložiti. Dojde-li k takovému oznámení, tato smlouva mezi Československem a takovou částí území Jeho Britského Veličenstva na žádost československé vlády pozbude účinnosti přes ustanovení článku XI. toho dne, kterým československé zboží v úvahu přicházející bude podrobeno zmíněné zvláštní sazbě.

Článek IV.

Jeho Britské Veličenstvo nebude se dovolávati ustanovení článku I. této smlouvy, aby si zajistilo výhody ze zvláštních dohod, které by byly uzavřeny mezi Československou republikou a Rakouskem nebo Maďarskem, v důsledku hospodářských ustanovení mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, za tím účelem, aby československá republika zavedla zvláštní celní soustavu pro jisté přírodní produkty neb výrobky, pocházející a přicházející z těchto zemí žádná ze smluvních stran nebude podobně se dovolávati výhod přiznaných druhou stranou sousednímu cizímu státu k usnadnění malého pohraničního styku v pásmu odpovídajícím pohraničnímu okrsku na území každé ze smluvních stran, které však nebude všeobecně širší než 1 kilometrů nebo ve výjimečných případech 25 kilometrů na každé straně hranic.

Článek V.

Každá ze smluvních stran povolí dovoz nebo vývoz veškerého zboží, které může býti dováženo nebo vyváženo, a také dopravu cestujících do svých nebo ze svých příslušných území na lodích druhé smluvní strany, za podmínek, které nebudou nepříznivější oněch, jež jsou přiznány domácím lodím, nebo lodím cizího státu, požívajícího nejvyšších výhod.

Článek VI.

Poddaní nebo příslušníci kterékoli ze smluvních stran nebudou podrobeni ve příčině svých osob nebo majetku, nebo ve příčině svého obchodu nebo živnosti, jiným neb větším ať všeobecným nebo místním daním nebo dávkám, nebo závazkům jakéhokoli druhu, než jaké jsou neb mohou býti uloženy poddaným nebo příslušníkům druhé smluvní strany.

Akciové a jiné společnosti a sdružení, provozující jakýkoli druh obchodu, která jsou nebo budou zřízena podle zákonů kterékoli smluvní strany a zapsána na územích této smluvní strany, jsou oprávněna vykonávati na územích druhé smluvní strany svá práva a jednati před soudy jako strana žalující nebo žalovaná s podmínkou, že se podrobí zákonům této druhé smluvní strany.

Takové společnosti a sdružení kterékoli ze smluvních stran, připuštěná k provozování obchodu na územích druhé strany, nebudou podrobena podmínkám méně příznivým, než jakých se používá na podobné společnosti nebo sdružení kterékoli jiné cizí země.

Iři vydávání a provádění zákonů a nařízení, týkajících se zdanění takových k provozování obchodu připuštěných společností a sdružení druhé strany, každá smluvní strana bude se říditi zásadou, obsaženou v prvním odstavci tohoto článku, a obě smluvní strany se dále shodují v tom, že co nejdříve uzavrou samostatnou zvláštní dohodu, aby bylo pokud možno zabráněno nepříznivému zacházení s obchodní činností společností a sdružení jedné strany na území strany druhé ve srovnání se zacházením se společnostmi a sdruženími domácími.

Článek VII.

Ustanovení této smlouvy ve příčině vzájemné dohody o zacházení dle zásady nejvyšších výhod vztahují se bezpodmínečně na zacházení s obchodními cestujícími a obchodními zástupci, navštěvujícími jejich příslušná území, a na vzorky, které s sebou přinášejí. Každá ze smluvních stran zavazuje se sděliti druhé smluvní straně formu osvědčení vyžadovaného pro takové obchodní cestující a zástupce a uznati úřady jmenované druhou stranou za příslušné k vystavování takových osvědčení.

Článek VIII.

rozumí se, že žádné ustanovení této smlouvy nebude vykládáno v tom smyslu, že se jím přiznává nějaké právo nebo ukládá nějaký závazek jedné ze smluvních stran, který by odporoval jakékoli obecné mezinárodní úmluvě, k níž některá z nich přistoupila nebo přistoupí.

Článek IX.

Ustanovení přítomné smlouvy budou se vztahovati na Indii nebo na jiná samosprávná dominia, kolonie, državy nebo protektoráty Jeho Britského Veličenstva jen tehdy, oznámí-li zástupce Jeho Britského Veličenstva v Praze, že je přáním Jeho Britského Veličenstva, aby řečená ustanovení vztahovala se na některá z těchto území.

Nicméně zboží vytěžené nebo vyrobené v Indii nebo jiných samosprávných dominiích, koloniích, državách nebo protektorátech Jeho Britského Veličenstva bude požívati v Československu úplně a bezpodmínečně zacházení podle zásady nejvyšších výhod, s výhradou obsaženou v článku IV., dokud zboží vytěženému nebo vyrobenému Československu přiznává se v Indii nebo v takovém samosprávném dominiu, kolonii, državě nebo protektorátu zacházení, stejně výhodné, jaké se přiznává zboží vytěženému nebo vyrobenému v kterékoli cizí zemi.

Článek X.

Ustanovení předchozího článku, týkající se Indie a samosprávných dominií, kolonií, držav a protektorátů Jeho Britského Veličenstva, vztahují se také na kterékoli území, nad nímž přijala Jeho Britské Veličenstvo mandát ve jménu Společnosti národů.

Článek XI.

Pato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Londýně co nejdříve. Nabude účinnosti ihned po ratifikaci, a budu závaznou pět let ode dne, kdy nabude účinnosti. Neoznámí-li žádná ze smluvních stran druhé straně dvanáct měsíců před uplynutím řečeného pětiletého období, že zamýšlí rozvázati tuto smlouvu, zůstává v platnosti až do uplynutí jednoho noku ode dne, kterého jedna ze smluvních stran ji vypoví.

Pokud jde však o indii neb jiná samosprávná dominia, kolonie, državy nebo protektoráty Jeho Britského Veličenstva, nebo kterékoli území, nad nímž Jeho Britské Veličenstvo přijalo mandát ve jménu Společnosti národů, na něž by ustanovení přítomné smlouvy byla rozšířena ve smyslu článku IX. a X., každá ze smluvních stran bude míti právo, kdykoli odděleně ji rozvázati ve dvanáctiměsíční výpovědní lhůtě.

Čemuž na svědomí jmenovaní plnomocníci podepsali přítomnou smlouvu a připojili své pečeti.

Vyhotoveno dvojmo v Londýně dne 14. července 1923.

(L. S.) Dr. EDUARD BENEŠ v. r.

(L. S.) CURZON of KEDLESTON v. r.

Seznam zboží

britského původu, jehož dovoz do Československé republiky je povolován v rámci kontingentů sjednaných mezi oběma vládami.