POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4246.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne................,
jímž se prodlužuje lhůta pro zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Lhůt pro zřízení pobočného poštovního šekového úřadu v Brně, stanovená v čl. 1. zákona z 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n. ťo zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu ČeskoslovenskéhoŤ až do 1. ledna 1921 a prodloužená zákonem z 1. března 1921, č. 101 Sb. z. a n. až do 1. ledna 1924, prodlužuje se znovu až do 1. července 1926.
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením pověřuje se ministr pošt a telegrafů.
Důvodová zpráva.
Zákon z 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n. ťo zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu československéhoŤ stanovil v čl. 1., že bude nařízením zřízen nejdéle do 1. ledna 1921 pobočný poštovní úřad šekový také v Brně a podle potřeby i v jiných místech.
době, kdy byl tento zákon vydán, zápasil poštovní úřad šekový v Praze (až do té doby užívalo se názvu poštovní spořitelna), s velikými potížemi a trvalo dlouhou dobu, než byly poměry ústava s vynaložením veškerého úsilí potud upraveny, že bylo možno považovati pravidelný chod provozu za zajištěný, a než bylo započato s přípravnými pracemi ke zřízení pobočného poštovního šekového úřadu v Brně.
Předpokládalo se tehdy ovšem, že pobočka poštovního úřadu šekového v Brně bude vybavena místnostmi provisorně stejným způsobem, jako bylo tomu u hlavního ústavu v Praze. Zatím však postihla Brno tak značná bytová nouze, že naděje, umístiti brněnskou pobočku poštovního šekového úřadu někde nájmem, úplně selhala. Tato skutečnost byla potvrzena jak zemskou politickou správou v Brně, tak i zástupci města a země. Došlo k přesvědčení, že bude třeba vystavěti pro pobočku šekového úřadu samostatnou budovu.
Pro ministerstvo pošt a telegrafů byla téže doby stejně naléhavou, ne-li naléhavější otázka, postaviti novou budovu též pro poštovní ředitelství brněnské, jehož dosavadní umístění se služebnami jemu přičleněnými, jakož i poštovního, úřadu Brno 1 a brněnské telegrafní a telefonní ústředny v jediné budově, bylo svrchovaně nedostatečným a na delší dobu již naprosto neudržitelným.
Brněnská státní poštovní budova, vystavěná v letech 1873-1876, musela býti již od dávné doby před převratem postupně uvolňována pro ryze provozní účely poštovní, telegrafní a telefonní. Proto bylo již před převratem několik oddělení poštovního ředitelství brněnského umístěno v soukromých budovách nájmem. Když pak po převratu nastala nutnost, rozšířiti i telegrafní a telefonní centrály brněnské, jež pro nedostatek místností pracovaly i na chodbách, bylo opět několik oddělení poštovního brněnského ředitelství umístěno nájmem v soukromých budovách, takže dnes v brněnské státní poštovní budově jest umístěno z poštovního brněnského ředitelství jíž jen presidium a 4 administrativní oddělení s pomocnými úřady, domovním inspektorátem a ekonomátem; ostatních sedm administrativních oddělení ředitelství, technické a účetní oddělení, telegrafní stavební úřady, telefonní účtárna, ohlašovna a jiné podružné služebny jsou umístěny nájmem ve třech soukromých domech, rovněž jako i několik skladišť telegrafního a telefonního materiálu. O nevýhodách - této dislokace a svrchovaně nepříznivých vlivech na veškeren chod služby netřeba zajisté šířiti slov; jsou poměry brněnské po této stránce daleko horší poměrů pražských. Než i s hlediska fiskálního je dislokace tato nanejvýš neúspornou, poněvadž již dnes platí se na nájemném za místnosti v soukromých domech okrouhle 70.000 Kč ročně.
Ministerstvo pošt a telegrafů, když mu byly tyto okolnosti známy, podniklo proto ihned další kroky a podařilo se mu zakoupiti od obce brněnské vhodný pozemek ve výměře 28.342 m jak pro novostavbu budovy pobočky poštovního úřadu šekového a obytné budovy jejího budoucího personálu, tak i pro novostavbu budovy poštovního brněnského ředitelství. Obě novostavby měly sousediti.
Umělecká komise při ministerstvu veřejných prací, kladouc velký význam na to, aby obě budovy byly stejně architektonicky řešeny, nesouhlasila s projekčními plány, jež byly pro stavbu budovy pobočky poštovního úřadu šekového narychlo opatřeny, a usnesla se, aby byly zhotoveny nové plány.
Vzhledem k těmto neočekávaným a nepřekonatelným překážkám nebyla ministerstvu pošt a telegrafů možno vyhověti zákonné povinnosti, zříditi pobočný poštovní úřad šekový ve lhůtě, stanovené zákonem shora citovaným, a byla proto zákonem z 1. března 1921, č. 101 Sb. z. a n., prodloužena lhůta ke zřízení této pobočky do 1. ledna 1924.
Mezitím byla vypsána umělecká soutěž na plány pro budovu pobočky poštovního úřadu šekového a pro novostavbu poštovního ředitelství v Brně. Po příznivém výsledku soutěže zamýšlelo ministerstvo pošt a telegrafů přikročiti ihned k stavbě obou budov. Poněvadž však náklad, rozpočtený na obě novostavby, činil nejméně 60,000.000 Kč, bylo nutno z budgetních důvodů, které nepřipouštěly, aby státní vydání, zatížená již tolika neodkladnými potřebami, byla tímto značným investičním nákladem v jednom resortu ještě zvyšována, odsunouti stavbu jedné z projektovaných budov na pozdější dobu.
Ministerstvo pošt a telegrafů ve snaze, aby vyhovělo povinnosti, uložené jí zákonem, zříditi pobočku poštovního úřadu šekového v Brně do 1. ledna 1924, zařadilo v roce 1922 do rozpočtu poštovního úřadu šekového částku 4,000.000 Kč, která by byla asi pravděpodobně v tom roce na stavbu spotřebována, a zamýšlelo preliminovati zase jen na výstavbu budovy pobočky poštovního úřadu šekového pro rok 1923 přiměřenou částku. Měla na mysli, že v novostavbě budovy pro pobočný poštovní úřad šekový bude umístěna i velká část poštovního ředitelství. Uskutečnění tohoto záměru narazilo však na potíže, jež při všeobecném nátlaku na nejmožnější restrikci rozpočtu státních výdajů nebylo lze překonati. Částka, která měla býti na rok 1923 do rozpočtu poštovního úřadu šekového k naznačenému účelu zařaděna, musela býti škrtnuta, a to jmenovitě se zřetelem na značné náklady, jež bude vyžadovati první etapa stavebních prací na staveništi definitivní budovy poštovního úřadu šekového v Praze, s nimiž bylo již započato.
Poněvadž poštovní úřad šekový pro své počátky nebude míti potřebí pro svou pobočku tak rozsáhlé samostatné budovy, jaká se proň projektuje, rozhodla se poštovní správa ve snaze, aby vyhověla jak požadavku, zříditi pobočný poštovní úřad šekový v Brně, tak i nejvýš naléhavé potřebě, odstraniti nynější nedostatky místností pro poštovní ředitelství v Brně, že postaví nejprve budovu poštovního ředitelství, v níž bude aspoň pro první léta umístěn poštovní šekový úřad v Brně. K stavbě vlastní budovy pro pobočný šekový úřad došlo by pak později. Řešení toto jest výhodnější a ekonomičtější, poněvadž zaručuje, že v zahájení činnosti pobočného poštovního úřadu šekového v Brně nenastane značného průtahu, a že náklad na novostavbu pobočky se v pozdější době značně sníží, vzhledem na stálý pokles stavebních nákladů.
Přípravné práce k stavbě budovy poštovního ředitelství v Brně jsou již skončeny a stavba také zadána; se zřetelem však k tomu, že projektovaná budova je velmi rozsáhlou a klade velké požadavky stavebně technické, lze souditi, že stavba léta budovy bude při nejpříznivějších stavebních podmínkách dokončena pravděpodobně teprve do konce května 1920. Jest proto nutno, aby lhůta pro zřízení pobožného úřadu šekového v Brně, stanovená, respektive prodloužená shora uvedenými zákony, byla znovu prodloužena.
Předložený vládní návrh zákona posunuje lhůtu pro zřízení pobočky poštovního úřadu šekového v Brně do 1. července 1926. Děje se tak proto, aby nebylo potřebí, navrhovati další snad novou změnu zákona, kdyby se vyskytly snad znovu nepředvídané překážky, což není vyloučeno při panujících pracovních a výrobcích poměrech. Tím, že stanoví se pro zřízení pobočky nejzazší termín do 1. července 1926 není řečeno, že pobočka nebude dříve v činnost uvedena;. stane se tak ihned, jakmile stavba poštovního ředitelství bude ukončena.
Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru pro dopravu a veřejné práce, v senátě výboru technicko-dopravnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší tak, aby byl uzákoněn před koncem tohoto roku.
V Praze dne 11. října 1923.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně, v. r.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.