Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

betreffend die allgemeine Herabsetzung der Wasserkraftsteuer und betreffend die Befreiung (Rückerstattung) der Wasserkraftsteuer in begründeten Fällen.

Das über die Wasserkraftsteuer erlassen Gesetz vom 12. August 1921 (Zahl 338 Slg. d. G. u. V.) hat als Steuer für eine Pferdekraftstunde 4 Heller und überdies als Zuschlag weitere 4 Heller festgesetzt.

Im Paragraph 1 heißt es ferner: ťDie Regierung wird ermächtigt, diesen Zuschlag im gleichen Verhältnisse zu ermäßigen, als die Kohlenabgabe ermäßigt werden wird.Ť Da die Sache infolge der Herabsetzung der Kohlenabgabe aktuel ist, ist auch die Herabsetzung der Wasserkraftsteuer beziehungsweise die Ermäßigung des Zuschlages eine unabweisliche Notwendigkeit.

Auch sonst gibt das System der Übergangspauschalierungen für die Wasserkraftsteuer Anlaß zu manigfachen berechtigten Beschwerden. Die Finanzorgane verlangen vielfach die Führung des Anmeldungs- und Betriebsregisters im Falle des Abschlusses von Übergangspauschalierungen, wofür das Gesetz und die Durchführungsvorschrift keine Handhabung bieten. Überdies wäre es auch am Platze, daß die Finanzorgane die Unternehmer darüber aufklären, selche gesetzliche Bestimmungen eine gänzliche oder teilweise Befreiung von der Wasserkraftsteuer ermöglichen.

Insbesondere muß auch beanständet werden, daß der Erlaß des Finanzministeriums vom 5. August 1922, Zahl 84.919/10.774 nicht in sachgemäßer Weise gehandhabt wird. Dieser Erlaß garantiert den Wasserwerksbesitzern aus Anlaß von Elementarereignissen, welche die volle Einstellung des Betriebes verursachen, die Befreiung von der pauschalierten Wasserkraftsteuer oder deren Rückerstattung. Die Elementarereignisse im Sinne dieses Erlasses gehören jedenfalls in die Gruppe jener schädigenden Vorkommnise, die außerhalb des Kalküls des Wasserwerksbesitzers liegen. Dieser Erlaß greift als Titel für die Befreiung, beziehungsweise Rückerstattung die Elementarereignisse deshalb ausdrücklich heraus, weil die Elementarereignisse die am häufigsten vorkommenden Einwirkungen der höheren Gewalt sein werden. Doch, in der gleichen Weise, wie dies 73, Absatz 2 des ersten Hauptstückes des P.-St.-G. tut, ist es auch für den Bereich der Wasserkraftsteuer nur gerecht und billig, jede außerhalb des Kalküls des Unternehmers liegende Schadenstiftung zum Anlaß einer Befreiung oder Rückerstatung der pauschalierten Steuer zu nehmen. Eine solche Schadenstiftung kann für den Unternehmer beispielsweise insbesondere auch dann eintreten, wenn ein Oberliegen die Wasserführung aus welchen Gründen auch immer, namentlich aber infolge einer Bauführung, nachteilig beeinflußt.

Auf Grund des Angeführten stellen die Gefertigten den Antrag, das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

1. Die Regierung wird aufgefordert eine Herabsetzung der Wasserkraftsteuer auf Grund des 1, Absatz 2 des Gesetzes vom 12. August 1921, Zahl 338 Slg. d. G. u. V. zu veranlassen.

2. Die Regierung wird aufgefordert, an das Finanzministerium Weisungen ergehen zu lassen, damit der Erlaß des Finanzministeriums vom 5. August 1922, Zahl 84.919/10.774 im angedeuteten liberalen Sinne gehandhabt wird.

Formal wird beantragt, Antrag ad 1 dem Budgetausschusse zuzuweisen.

Prag, am 19. Oktober 1923.

Ottokar Schubert,

Knirsch, Schälzky, Ing. Jung, Röttel, Pittinger, Böllmann, Dr. Petersilka, Patzel, Dr. W. Feierfeil, Zierhut, J. Fischer, Dr. Luschka, Křepek, J. Mayer, Dr. Spina, Wenzel, Scharnagel, Windirsch, Heller, Böhr.

Překlad.

4252.

Návrh

poslance O. Schuberta a druhů

na všeobecné snížení daně z vodní síly a v odůvodněných případech na osvobození od daně z vodní síly (vrácení).

Zákonem o daní z vodní síly ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n. stanoví se haléře jako daň z 1 koňské síly za 1 hodinu a vedle toho další 4 haléře jako přirážka.

Dále v paragrafu prvním se praví: ťVláda se zmocňuje, aby tuto dávku snížila v poměru, v jakém bude snižována, dávka uhelná.Ť Poněvadž tato věc snížením uhelné dávky nabývá praktické důležitostí, jest neodkladně třeba snížiti daň z vodní síly nebo zmírniti přirážku.

Také jinak soustava přechodného paušalování daně z vodní síly jest příčinou rozmanitých, oprávněných stížností. Finanční úřady žádají mnohdy, aby, bylo-li ujednáno přechodné paušalování, podnikatelé konali zápisy do ohlašovacího a provozního rejstříku, ač ani v zákoně ani v prováděcím nařízení nemají pro to opory. Vedle toho bylo by také potřeba, aby finanční úřady poučily podniky, podle kterých zákonných ustanovení lze osvoboditi podnik zcela nebo z části od daně z vodní síly.

Zvláště také musíme vytknouti, že se neužívá věcně výnosu ministerstva financí ze dne 5. srpna 1922, čís. 84.919/10.774. Tímto výnosem se zaručuje vlastníkům vodních děl, že pro živelné pohromy, které způsobily úplné zastaveni provozu, mohou býti osvobozeni od paušalované daně z vodní síly, nebo že daň může býti vrácena. Živelné pohromy podle tohoto výnosu náležejí najisto mezi takové škodlivé události, které vlastník vodního díla nemůže předvídati. Tento výnos výslovně jmenuje živelné pohromy jako titul pro osvobození nebo vrácení daně proto, že živelné pohromy bývají nejčastějším zasáhnutím vyšší mocí. Než stejně, jako v §u 73, odstavec 2. první hlavy zákona o osobních daních, jest také i pro obor daně z vodní síly jen spravedlivé a slušné, aby každá škoda, s níž podnikatel nemohl počítati, byla důvodem pro osvobození nebo vrácení paušalované daně. Taková škoda může býti podnikateli způsobena na př. také tehdy, jestliže vlastník vody na hořejším toku z jakýchkoliv důvodů, jmenovitě však nějakou stavbou, škodlivě působí na tok vody.

Na základě toho, co bylo uvedeno, navrhuji podepsaní, aby se poslanecká sněmovna usnesla:

1. Vláda se vybízí, aby nařídila snížiti daň z vodní síly podle §u 1., odst. 2. zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 338 Sb. zák. a nař.

2. Vláda se vybízí, aby ministerstvu financí vydala pokyny, že výnosu ministerstva financí ze dne 5. srpna 1922, čís. 84.919/10.774 má se užívati liberálně, jak jsme naznačili.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh ad 1. byl přikázán výboru rozpočtovému.

V Praze dne 19. října 1923.

O. Schubert,

Knirsch, Schälzky, inž. Jung, Röttel, Pittinger, Böllmann, dr. Petersilka, Patzel, dr. V. Feierfeil, Zierhut, J. Fischer, dr. Luschka, Křepek, J. Mayer, dr. Spina, Wenzel, Scharnagel, Windirsch, Heller, Böhr.