Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.

betreffend den Erlass des Landesverwaltungsausschusses für Böhmen vom 16. Juni 1923, Z. 72.188/23/II, in Angelegenheit der lombardierten Kriegsanleihe.

Die Bezirksverwaltungskommissionen in Böhmen erhielten von dem Landesverwaltungsausschuss in Prag folgenden vom 16. Juni 1923 datierten Erlass, Zahl 72.188/23/II:

ťMit Rücksicht auf die Zuschrift des Bankamtes des Finanzministeriums in Prag stellt der Landesverwaltungsausschuss in Prag an alle Bezirksverwaltungskommissionen, die Aufforderung, sämtliche Gemeinden ihres Sprengels, welche bei der Zeichnung der Kriegsanleihen die Lombarddarlehen kontrahiert haben, darauf aufmerksam zu machen, dass es überhaupt und unbedingt notwendig ist, von allen auf die österreichischen Kriegsanleihen gewährten Lombarddarlehen rechtzeitig die Schuldzinsen zu zahlen sowie auch das Kapital dieser Darlehen zu tilgen, weil sonst die Gemeinden die nachträgliche Begleichung der Verzugszinsen Nicht vermeiden könnten, ungeachtet dessen, dass sich die Gemeinden auch der Gefahr der gerichtlichen Kosten aus den allfälligen Streitigkeiten aussetzen.

Der Landesverwaltungsausschuss bemerkt dazu, dass bei den von der Oesterreichisch-Ungarischen Bank gewährten und durch das Bankamt des Finanzministeriums gemäss der Verordnung vom 6. März 1919, Slg. d. G. u. V. Nr. 119 übernommenen Lombarddarlehen das daraus sich ergebende Rechtsverhältnis nicht als unklar betrachtet werden kann, wie auch das oberste Gericht in seinen zahlreichen Entscheidungen zu Recht erkannt hat, wie z. B. mit der Entscheidung vorn 20. Juni 1920, Z. R. v. II.-108/22, womit die Partei verurteilt wurde, ein solches schuldiges Lambarddarlehen zu entrichten.

Den Bezirksverwaltungskommissionen wird daher aufgetragen, sorgfältig darauf zu achten, dass in den Gemeindevoranschlägen alljährlich ein entsprechenden Betrag (§ 7 d. Gem. Fin. Nov.) zu diesem Zwecke eingesetzt und die Verpflichtungen der Gemeinden ordentlich erfüllt werden (18. Gem. Fin. Nov.). Zugleich wird bemerkt, dass die Pflicht zur Zahlung d Zinsen von dem Lombarddarlehen auf: die bezeichneten österreichischen, Kriegsanleihen, wie rechtlich, so auch faktisch ganz unabhängig von der Lösung der Fragender s. g. Anerkennung dieser Kriegsanleihen seitens des Čechoslovakischen Staates, ist.

Der Landesverwaltungsausschuss ersucht mit Rücksicht auf das Schreiben der Landesbank vom 20. Mai 1923, Zl. 10.05 t, die Bezirksverwaltungskommissionen jene Gemeinden, weiche die Kriegsanleihen durch die Zeichnung der IV. Staatsanleihe zu verwerten wünschen, darauf aufmerksam zu machen, dass sie sich um Informationen an die Landesbank wenden können, welche bereitwillig ist, den erforderlichen Kredit zu diesem Zwecke den Gemeinden im öffentlichen Interesse unter vorteilhaften Bedingungen zu gewähren.

Die dortigen in diesen Angelegenheiten getroffenen Verfügungen sind an der binnen 3 Wochen bekannt zu geben.Ť

Dieser Erlass hat wohl nur formelle Bedeutung, nachdem es für viele Gemeinden unmöglich ist, demselben zu entsprechen. Es ergibt sich daraus, dass in Hinblick auf die umlagenpflichtige Steuerbasis die Belastung der Gemeinden durch die Lombardierung der Kriegsanleihe oft so hoch ist, dass zur Bedeckung der Lombardzinsen die Gemeindeumlagen bei Entsprechung des Erlasses um viele Tausende Prozente erhöht werden müssten. Als Beleg hiefür werden von den Gemeinden des Vertretungsbezirkes Hohenelbe die einschlägigen Verhältnisse angeführt:

Dazu kommt, dass die Zahler umlagenpflichtiger Steuern aber auch noch durch die Lombardschuldverpflichtung des Vertretungsbezirkes Hohenelbe für 2,408.454 Kronen Kriegsanleihe bei einer umlagenpflichfgen Steuerbasis von 487.485 Kronen betroffen werden. Aehnlich liegen die Verhältnisse auch in anderen Gemeinden und Bezirken. So häufen sich Lasten auf welche jedes wirtschaftliche Leben erdrücken müssen, wenn die Gemeinden obigem Erlasse entsprechen sollen.

Der Hinweis darauf; dass die Landesbank Informationen jenen Gemeinden gibt, die ihre Kriegsanleihe in IV. Staatsanleihe umwandeln wollen, ist wirkungslos, weil bei der vorhandenen enormen Kriegsanleihelast kein Geldinstitut den Gemeinden die zur Zeichnung der IV. Staatsanleihe erforderlichen Mittel kreditiert. Der Erlass erzielt keine andere Wirkung als die Beunruhigung der Bevölkerung.

Eine durchgreifende Aenderung der Sachlage ist erst zu erreichen, wenn die Frage der Kriegsanleihe eine entsprechende Lösung findet und darum werden der Herr Ministerpräsident und der Herr Finanzminister gefragt:

1. Sind sie bereit, durch eine Gesetzesvorlage ehestens dafür zu sorgen, dass die Frage der Kriegsanleihe endlich bereinigt wird?

2. Sind sie gewillt, darauf Einfluss zu nehmen, dass der eingangs erwähnte Erlass - weil unzeitgemäss - zurückgezogen wird?

Prag, am 30. Oktober 1923.

Windirsch, Stenzl, Wenzel, Dr. W. Feierfeil, Dr. Luschka, Dr. Radda, J. Fischer, Schälzky, Zierhut, Böllmann, Röttel, Pittinger, Dr. Hanreich, Kostka, Křepek, Dr. Spina, J. Mayer, Heller, Schubert, Füssy, Budig, Mark, Dr. Kafka.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.

Překlad.

4262.

Naléhavá interpelace

poslance Windirsche a druhů

předsedovi vlády a ministrovi financí

o výnosu zemského správního výboru českého ze dne 16. června 1923, č. j. 72.188/23-II, ve věci lombardovaných válečných půjček.

Okresní správní komise v dechách dostaly od zemského správního výboru v Praze tento výnos č. j. 72.188/23-II, ze dne 16. června 1923:

ťZemský správní výbor v Praze se zřetelem na přípis bankovního úřadu ministerstva financí v Praze vybízí všechny okresní správní komise, aby upozornily všechny obce svého obvodu, které při upisování válečných půjček uzavřely lombardní půjčky, že jest naprosto a nezbytně nutno, aby ze všech lombardních půjček poskytnutých na rakouské válečné půjčky platily včas úroky, jakož i umořovaly jistinu těchto půjček, poněvadž by se jinak obce nemohly vyhnouti dodatečnému zaplacení úroků z prodlení, nehledě k tomu, že se obce vydávají také v nebezpečí, že zaplatí soudní útraty z případných sporů.

Zemský správní výbor k tomu podotýká, že při lombardních půjčkách poskytnutých Rakousko-Uherskou bankou, které podle nařízení ze dne 6. března 1919, č. 119 Sb. z. a n. převzal bankovní úřad ministerstva financí, nelze pokládati právní poměr, který z toho vyplývá, za nejasný, jak uznal právem také nejvyšší soud v mnoha svých rozhodnutích jako na příklad rozhodnutím ze dne 20. června 1920, č. R. v. II-108/22, jímž byla strana odsouzena zaplatiti dlužnou lombardní půjčku. Okresním správním komisím se tedy ukládá, aby pečlivě dbaly, aby v obecních rozpočtech každoročně byla k tomuto účelu zařaděna příslušná částka (§ 7 fin. nov. k obec. zříz.) a aby závazky obce byly řádně plněny (§ 18. fin. nov. k obec. zřít.). Zároveň se podotýká, že závazek platiti úroky z lombardních půjček na uvedené rakousko-uherské válečné půjčky jeat jak právně, tak také fakticky úplně nezávislý na řešení otázek tak zvaného uznání těchto válených půjček československým státem.

Zemský správní výbor žádá se zřetelem na dopis Zemské banky ze dne 20. květina 1923, č. 10.051, aby okresní správní komise upozornily ony obce, které si přejí zhodnotiti válečné půjčky upsáním IV. státní půjčky, že se mohou obrátiti o poučení na Zemskou banku, která jest ochotna poskytnouti obcím k tomuto účelu ve veřejném zájmu za výhodných podmínek potřebný úvěr.

Opatření, která byla v těchto věcech tam učiněna, buďtež sem oznámena do tří týdnů.Ť

Tento výnos má zajisté jen formální význam, poněvadž mnoho obcí mu nemůže vyhověti. Vysvítá z toho, že se zřetelem na daňový podklad, povinný k přirážkám jest zatížení obcí lombardem válečné půjčky často tak vysoké, že kdyby se měla vyhověti výnosu, musily by k úhradě úroků z lombardu býti obecní přirážky zvýšeny a mnoha tisíc procent. Jako doklad toho uvádíme příslušné poměry obcí zastupitelského okresu vrchlabského:

Vedle toho poplatníci daní povinných k dávce jsou však také ještě postiženi lombardním dluhem zastupitelského okresu vrchlabského za 2,408.454 K válečné půjčky při daňové základně povinné k přirážce 487.485 K. Podobné poměry jsou také v jiných obcích a okresích. Tak se hromadí břemena, která musí udusiti každý hospodářský život, kdyby obce měly vyhověti svrchu uvedenému výnosu. Poukazuje-li se na to, že Zemská banka poskytuje poučení oněm obcím, které chtějí své válečné půjčky přeměniti ve IV. státní půjčku, je to marné, poněvadž při ohromném břemenu válečných půjček žádný peněžní ústav nepůjčí obcím peněz potřebných k upsání IV. státní půjčky.

Výnos nebude míti jiného účinku, než že obyvatelstvo znepokojí.

Pronikavé změny lze dosíci ve věci teprve tehdy, až bude otázka válečných půjček náležitě rozřešena a proto se tážeme pana předsedy vlády a pana ministra financí:

1. Jste ochotni návrhem zákona co nejdříve postarati se o to, aby otázka válečných půjček byla konečně dána do pořádku?

2. Jste ochotni působiti, aby výnos s počátku zmíněný - jako nevhodný - byl odvolán.

V Praze dne 30. října 1923.

Windirsch, Stenzl, Wenzel; dr. W. Feierfeil, dr. Luschka, dr. Radda, J. Fischer, Schälzky, Zierhut, Böllmann, Röttel, Pittinger, dr. Hanreich, Kostka, Křepek, dr. Spina, J. Mayer, Heller, Schubert, Füssy, Budig, Mark, dr. Kafka.