POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
4266.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl Bubníka a soudr. o konfiskaci časopisu ťRudé PrávoŤ (tisk 4152/VII),
II. min. vnitra na interp. posl. Tausika, Nagy, Svetlika a druhů o nezákonném jednání tisového oddělení policejního ředitelství v Košicích (tisk 4048/IX),
III. min. národní obrany na interp. posl. Tausika a soudruhů o politické presekuci a o stálém šikanování mužstva posádky prešovské (tisk 4167/VIII),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Koudelky, Karpíškové a soudruhů o konfiskační praksi censurních orgánů tiskových, zejména v Hoře Kutné (tisk 4178/VIII),
V. min. soc. péče na interp. posl. Krause a druhů v záležitosti přiznání podpor v nezaměstnanosti živnostenským dělníkům v Mikulášovicích (tisk 4098/XII),
VI. min. vnitra na interp. posl. Hausmanna, Jokla, Heegera a druhů o tom, že hlučínská okresní správa politická bezúčelně trýzní hlučínské dělníky při vydávání pasů (tisk 4044/VII),
VII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o nepřetržitém a neospravedlnitelném zabavování časopisu ťSüdmährerblattŤ v Brně (tisk 4229/I),
VIII. min. školství a národní osvěty a min. vnitra k interpelacím posl. Beutela, Kirpalové, Čermaka a druhů a posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů o zrušení 7 tříd dívčích obecných škol v Ústí nad Labem a o nezákonném postupu předsedy ústeckého okresního školního výboru (tisk 4115/IV a 41158/V),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Krause a druhů o zabavení časopisu ťNordböhmischer VolksanzeigerŤ ze dne 24. ledna 1923 (tisk 4229/IV),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Raddy a druhů o zabavení článku v č. 130 brněnského časopisu ťSüdmährerblattŤ ze dne 13. ledna 1923 (tisk 4226/II),
XII. vlády na interp. posl. Toužila a druhů o konfiskacích ťRudého PrávaŤ (tisk 4174/VIII),
XIII. min. zemědělství a spravedlnosti na interp. posl. Windirsche a druhů o lichvaření se síranem amonatým (tisk 4048/I),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Čermaka, Hillebranda a druhů o novém poškození německého školství a o nestejnoměrném nakládání s německým školstvím proti českému (tisk 4178/IX),
XV. min. veřejných prací na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o státní stavební činnosti (tisk 4098/II).
I./4266.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Bubníka a soudr.
o konfiskaci časopisu ťRudé PrávoŤ (tisk 4152/VII).
Zabavení, která jsou předmětem této interpelace, stala se v době neobyčejně vzrušené, kdy bylo třeba vyvarovati se násilnostem, k jakým mohl vésti způsob boje některých stran proti chystanému a k ústavnímu projednání předloženém návrhu zákona na ochranu republiky, rovněž i vyvarovati se všeho, co by mohlo pobouřiti občanstvo znepokojené zprávami o úpadku některých peněžních ústavů.
Tendenčně zpracované referáty o pouličních výtržnostech, jakož i o účinku krise některých peněžních ústavů mohly přivoditi následky pro veřejnost velmi vážné. Jmenovitě pokud šlo o zprávy druhu posléz uvedeného, bylo lze pozorovati účinek podobných zpráv na houfném vybírání vkladů, stoupání cen zboží a j.
Z tohoto hlediska nutno posuzovati zabaveni, o něž jde. Ve všech v interpelaci uvedených případech bylo zabavení tiskovým soudem potvrzeno pro trestný obsah podle §§ 65a, 300, 308 tr. z. námitky nebyly bud vůbec podány, nebo byly zamítnuty.
Při posuzování veřejného zájmu nutno bráti zřetel na život veřejný té které doby a na stupeň jeho dočasného vzrušení. Jestliže státní zastupitelství pro momenty úvodem zmíněné mělo za to, že obsah projevů zde otisknutých pokud do otisku interpelace byly pojaty - činilo zabavení z veřejného zajmu nutným, není možno viděti v tom nějaké persekuce.
V Praze dne 8. října 1923.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
II./4266.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Tausika, Nagyho, Svetlika a soudruhů
o nezákonném jednání tiskového oddělení policejního ředitelství v Košicích (tisk 4048/IX).
Policejní ředitelství v Košicích požádalo, zakládajíc pro úřední potřebu nutnou evidenci časopisů, oběžníkem uvedeným v interpelaci redakce místních časopisů o příslušné zprávy. Při tom však žádalo policejní ředitelství víc, než k čemu je dle § 16 tisk. zálk. vydavatel periodických tiskopisů povinen.
Policejní ředitelství bylo proto poučeno, aby příště obmezilo podobné dotazy jen na míru zákonem uloženou.
V Praze dne 30. října 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
III./4266.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Heřmana Tausika a soudruhů
o politické persekuci a o stálém šikano vání mužstva posádky prešovské (tisk 4157/VIII).
K této interpelaci kladu si za čest sděliti: Příslušníkům československého vojska jest zakázána účast na politických schůzích všech stran. Opatření toto, nutné, aby výcvik a vojenská disciplína netrpěla a aby vzájemný soulad vojínů nebyl rušen, jest všeobecně uznáváno a také jest všem příslušníkům československé armády známo.
Přirozeně tedy jsou všechny přestupky proti nařízením toho směru vyšetřovány a trestány. V daném případě neodpovídá však pravdě, že vyšetřování bylo provedeno za součinnosti policie. Vyšetřování provedl pověřený tím generál. Také zakládá se na mylných informacích údaj interpelace, že v době vyšetřování byl proveden v Prešově dvakráte poplach, při kterém bylo mužstvo podrobeno tělesné prohlídce. Prohlídka ryla nařízena pouze jednou a to dne 23. dubna t. r. ráno u mužstva veškerých útvarů divise. Na několik vojínů, u kterých byly nalezeny protistátní tiskopisy, bylo učiněno trestní oznámení a někteří z nich byli potrestáni posádkovým vězením v trvání 8-14 dnů.
Sebevražda rotmistra Rotta nebyla vůbec v souvislosti s událostmi v Prešově. Rotmistr Rott nebyl vůbec politicky činný a nikomu není známo, že by se byl zúčastnil nějakých politických schůzí neb projevů.
Ke vstupu do ťSokolaŤ, OrlaŤ neb k účasti na jiných podnicích neb zábavách není mužstvu posádky prešovské vůbec vybízeno a naprosto neodůvodněna jest domněnka, že by se mužstvu stěhovalo jakékoliv vstupné ze žoldu.
V Praze dne 8. října 1923.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
IV./4266.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Koudelky, Karpíškové a soudruhů
o konfiskační praksi censurních orgánů tiskových, zejména v Kutné Hoře (tisk 4178/VIII).
plánek uvedený v interpelací byl zabaven státním zastupitelstvím v Hoře Kutné pro přečin pobuřování podle § 300 tr. zák. a tuto skutkovou podstatu shledal v něm také krajský soud v Kutné Hoře potvrdiv zabavení. Námitky nebyly proto postiženým listem podány.
Nelze už proto mluviti o tom, že by článek byl pouhou kritikou. Zakročení státního zastupitelství pak lze vysvětliti veřejným zájmem na tom, aby nebyla takovým způsobem podkopávána důvěra v soudy, zejména tvrzením, jakoby usnesení soudu složeného ze zástupců zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců bylo se stalo proti hlasům poslednějších. Tvrzení takové, i když se na pravdě nezakládá, nelze totiž vyvrátiti odvoláním se na spisy, robot hlasování soudu jest tajné.
V Praze dne 29. října 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
V./266 (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Krause a druhů
v záležitosti přiznání podpor v nezaměstnanosti živnostenským dělníkům v Mikulášovicích (tisk 4098/XII).
V politickém okresu šluknovském podpory v nezaměstnanosti jsou všeobecně povoleny pro dělnictvo propuštěné z průmyslových závodů, při čemž šestiměsíční doba nároku na podporu byla prodloužena na dobu 9 měsíců, pro textilní dělníky pak na jeden rok. Vyplaceno bylo na podporách v nezaměstnanosti ve jmenovaném obvodu v době od 15. ledna do 15. června 1923 6,670.015 Kč 41 h.
Pokud se týče dělníků maloživnostenských v interpelaci uváděných, možno těmto osobám přiznávati zásadně také podporu v nezaměstnanosti, pokud ovšem jest zjištěno, že zákonné předpoklady jsou splněny, zejména pokud nezaměstnaní nemají žádných jiných pramenů příjmových, jejich nezbytnou výživu zabezpečujících:
Dlužno však poznamenati, že úvěr dosud dodatečně povolený, se zřetelem k dané situaci pracovní jest značně zatížen. Ministerstvo sociální péče bylo by tudíž ochotno učiniti žádané opatření v tom případě, budou-li mu poskytnuty dostatečné další prostředky, aby působnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. mohla býti všeobecně rozšířena i na jiné kategorie pracovní.
V Praze dne 19. července 1923.
V zastoupení ministra sociální péče:
Ministr veřejných prací:
Srba, v. r.
Vl./4266 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Hausmanna, Jokla, Heegera a druhů
o tom, že hIučínská okresní správa politická bezúčelně trýzní hlučínské dělníky při vydávává pasů (tisk 4041/VII).
Dle konaného šetření vychází okresní správa politická v Hlučíně dělnictvu při vydávání cestovních pasů do Německa v nejširší míře vstříc. Okresní správa politická v Hlučíně vydává dělníkům, zaměstnaným v Německu a v Polsku, cestovní pasy zpravidla na dobu 1 roku předpokládajíc, že doloží průkazy o tom, že jsou skutečně v cizině zaměstnáni a že s daňového stanoviska není proti vydání pasů překážek. Výjimky z tohoto pravidla tvoří jen oni dělníci, kteří podléhajíce povinnosti branné, dostávají cestovní pasy dle předpisů branného zákona časově omezené.
Pokud se týče nezaplacených daní, řídí se postup berní správy poukazem ministerstva financí, aby v případech, kde o cestovní pasy žádají dělníci, kteří jsou zda bez práce, berní správy upustily od požadavku splnění podmínek, stanovených v nařízeních z 22. prosince 1918, č. 87 Sb. z. a n., a z 18. ledna 1919, čís. 46 Sb. z. a n.
V Praze dne 30. října 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr. v. r.
VII./4266 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o nepřetržitém a neospravedlnitelném zabavování časopisu ťSüdmährerblattŤ v Brně (tisk 4229/I).
Místa v uvedené Interpelací byla zabavena státním zastupitelstvím v Brně, proto, že vidělo v nich skutkovou povahu zločinu a přečinu podle §§ 65 a), 300, 302, 305, 308 trestního zákona a čl. VIII zákona ze 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z roku 1863.
Zemský trestní stud v Brně potvrdil zabaveni z týchž důvodů. Opravných prostředků proti potvrzujícím nálezům použito nebylo.
Hledíc k tomu, že neodvislý soud zjistil, že projev je rázu trestného, nelze mluvit o tom, že by šlo o porušení svobodného projevu tiskem, protože tomuto jsou dány hranice Zákonem trestním.
V zabavených článcích šlo částečně o zasahování do neukončeného řízení trestního, poněvadž rozebírány zde nepřípustným způsobem důkazy před konečným rozhodnutím soudu. V jiných pak místech bylo podněcováno tou měrou k národnostní zášti, jak jmenovitě je patrno z původního textu zabavených míst, že státní zástupce právem mohl míti za to, že veřejný zájem nedovolí, aby články ty byly propuštěny. Ostatně došel správní stav z části nové úpravy zákonem na ochranu republiky z 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.; to týče se jmenovitě trestných činů, podle §§ 302 a 305 trust. zákona.
Není proto důvodu k nějakým zvláštním opatřením.
V Praze dne 28. října 1923.
Ministr spravedlností:
Dr. Dolanský, v. r.
VIII./4266 (původní zněn)).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty a ministra vnitra
k interpelacím posl. Beutela, Kirpalové, Čermaka a druhů a posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
o zrušení 7 tříd dívčích obecných škol v Ústí n. L. a o nezákonném postupu předsedy ústeckého okresního školního výboru (tisk 4115/IV a 4115/V).
K oddílu A obou interpelací poukazuje se na odpověď, která byla podána k interpelacím číslo tisku IV./4048 a V./4048.
K oddílu B obou interpelací dlužno připomenouti toto:
Páni interpelanti v podstatě tvrdí, že okresní školní výbory jsou úřady autonomními a že předsedům jejích v dechách nepřísluší jiné právo nežli to, které je vytčeno v § 31 zákona ze dne 24. února 1873, čís. 17 z. z.
Názor ten není správný. Okresní výbory školní jsou úřady, resp. orgány státními, byl částečně zastupitelsky organisovanými, jimž pod vedením ministerstva školství a národní osvěty a zemských školních rad, rovněž to orgánů státní správy vyučovací, náleží vykonávati správu a dozor ke školství a výchově, příslušející státu.
Důsledek toho jest, že pro poměr mezi okresním školním výborem a vyšším úřadem školním platí zásadně totéž, co platí o poměru nižšího úřadu státního k úřadu nadřízenému, leč by zákony školské obsahovaly určité odchylné ustanovení.
Není proto v zásadě přípustno, aby okresní školní výbory kritisovaly opatření, jež nadřízený jim školní úřad učinil, neb aby se ohražovaly proti takovému opatření, čímž ovšem není nijak dotčeno právo oněch osob, jichž subjektivní práva byla opatřením snad porušena, aby hledaly odpomoci cestou instanční. Proto byl předseda okresního školního výhoru oprávněn odmítnouti hlasováni o návrhu, o nějž šlo.
V Praze dne 10. záři 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Rud. Bechyně, v. r.
IX./4266 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Krause a druhů
o zabavení časopisu ťNordböhmischer VolksanzeigerŤ ze dne 24. ledna 1923 (tisk 4229/II).
Článek uvedený v interpelaci byl zabaven státním zastupitelstvím v České Lípě proto, že vidělo v jeho obsahu skutkovou povahu zločinu podle § 65 a) a přečinů podle §§ 300 a 302 trestního zákona.
Krajský soud zabavení potvrdil z týchž důvodů, shledávaje obsah skutečně trestným. Opravných prostředků proti tomuto rozhodnutí krajského soudu použita nebylo.
Nemám žádného důvodu, abych za tohoto stavu věci soudil, že jde, jak praví páni interpelanti, o přehmat státního zastupitelství, a nemohu zabavení vytknouti státnímu zastupitelství ani proto, že by snad veřejný zájem nebyl jím náležitě uvážen, neboť jmenovitě z původního textu článku je patrno, že nepropuštění jeho bylo plně odůvodněno.
Není také žádné pochybnosti o tom, že bylo správné zavedení trestního řízeni pro přečin podle článku VIII. tiskové novely ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. z. z r. 1863; protože v době, kdy článek byl uveřejněn, trestní řízení pravoplatně ještě ukončeno nebylo. Jak bylo rozhodnuto nálezem nejvyššího soudu ve Vídni z 9. června 1900, čs. 3795, čís. sb. 2565, je ochrana trestního řízení, poskytnutá tímto Článkem účinná i pro řízení před stolici opravnou.
Ostatně skončilo toto řízeni trestním návrhem na potrestání pro přestupek zanedbané péče podle čl. III. čís. 5 zákona z 15. dubna 1868, čís. 142 ř. z. a byl odpovědný redaktor rozsudkem okresního soudu v České Lípě z 9. července 1923 pro tento přestupek odsouzen k peněžitému trestu částkou 50 Kč.
Není proto důvodu míti za to, že postup státního zastupitelstva byl neoprávněný a není také žádného důvodu ke zrušeni zabavení.
V Praze dne 29. října 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
X./4266 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti,
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o nepřetržitém a neodůvodněném zabavování časopisu ťBrünner MontagsblattŤ (tisk 4229/IV).
plánky nebo části jich otištěné v této interpelaci byly skutečně zabaveny v číslech 549-554 časopisu ťBrünner MontagsblattŤ; toliko místo označené číslem IV. jako zabavené v čísle 554 bylo stiženo konfiskací v jiném časopise, a do úvodníku čís. 554 časopisu ťBrünner MontagsblattŤ následkem toho již pojato nebylo, jak je také viděti z prázdných míst na povinném výtisku tohoto časopisu.
K zabavení došlo pro skutkovou povahu zločinu podle § 65 a) a přečinů podle §§ 300, 302, 305 a 308 tr. z. Tutéž skutkovou podstatu shledal v obsahu zabavených míst zemský trestní soud v Brně potvrdiv z týchž důvodů zabavení.
V žádném z těchto případů nepodali zúčastnění ani námitek ani stížnosti do nálezu potvrzujícího zabavení, zbavivše se takto možnosti dáti přezkoumati správnost zjištění, že v zabavených místech je skutková povaha shora uvedených trestných činů, týmž anebo vyšším soudem.
I když však nehledím k této skutečnosti, že neodvislý soud právoplatně rozhodnut, že zabavená místa jsou obsahu trestného, nemám žádného důvodu, abych státnímu zastupitelství v Brně, které vykonává přehlídku tisku, dal na základě této interpelace nějaké pokyny pro příště, nebo většina míst, jak patrno jmenovitě z úplného texty jejich, je toho rázu, že státní zástupce právem mohl souditi, že je dán případ, kdy podle § 487 tr. ř. je na místě zabavení ve veřejném zájmu.
V Praze dne 29. října 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XI./4266 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelaci poslance dra E. Raddy a druhů
o zabaveni článku v č. 130 brněnského časopisu ťSüdmährerblattŤ ze dne 13. ledna 1923 (tisk 4226/II).
K zabavení článku uvedeného v interpelaci došlo proto, že viděl v něm státní zástupce skutkovou povahu zločinu podle § 65 a) a přečinu podle § 305 trest. zákona.
Tutéž skutkovou podstatu shledal v něm zemský trestní soud v Brně potvrdiv zabaveni. Opravných prostředků proti potvrzujícímu nálezu použito nebylo.
Protože pak šlo o zasahování do běhu neukončeného řízení trestního, mohl míti státní zástupce právem za to, že veřejný zájem nedovoluje, aby tento trestný obsah byl propuštěn.
Není proto důvodu k nějakému opatřeni.
V Praze dne 29. října 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XII./4266.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Toužila a soudr.
o neustálých konfiskacích deníku ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 4174/VIII).
Místa uvedená v interpelaci shledalo státní zastupitelstvo v Praze závadnými, poněvadž v nich vidělo skutkovou podstatu zločinu a přečinů podle §§ 65 a), 305 a 308 tr. z.
Že tato skutková podstata je dána, uznal také zemský trestní soud v Praze ve svých nálezech potvrzujících zabavení: Opravného prostředku námitek nebo stížností nebylo použito v žádném z těchto případů. Rozhodnutí neodvislého soudu stalo se tím pravoplatným.
Nelze proto míti za to, že by šlo o nějakou persekuci anebo vůbec o porušení svobody tisku, neboť této jest poležena hranice ustanoveními zákona trestního. Z původního textu zabavených článků je také patrno, že státní zastupitelství právem mělo za to, že veřejný zájem zabavení vyžaduje. Ve většině těchto článků jde jednak o vytížení k trestným činům, jednak o rozšiřováni nepravdivých zpráv, způsobilých vzbuditi vážné znepokojení obyvatelstva, čemuž jest nutno čeliti. Jestliže i sad některá místa ze zabavených článků mohla bot; propuštěna, nemění to ničeho na celkovém rázu.
Není proto příčiny k nějakému opatření.
V Praze dme 22. října 1923.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
XIII./4266 (původní znění).
Odpověď
ministrů zemědělství a spravedlnosti
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o lichvaření se síranem amonatým (tisk 4048/I).
Od 1. listopadu 1921 je obchod strojenými hnojivy v Československé republice volný. Ministerstvo zemědělství neopomenulo přes to uplatňovati zájem státu a zemědělských kruhů při tvoření cen jednotlivých druhů strojených hnojiv. Jeho snaze a úsilí třeba především přičísti, že se podařilo na podzim raku 1922 odstraniti nepoměr cenový, jevící se mezi cenami strojených hnojiv na jedné a obilí a ostatních zemědělských výrobků na druhé straně.
Údaje interpelace o cenách, požadovaných koksovnami za síran amonatý v lednu až březnu 1923 částkami 208 resp. 218 Kč (v lednu t. r.) a 222 resp. 232 Kč (v březnu t. r.) odpovídají přibližně skutečnosti.
Prodejní cena síranu amonatého stanovená koksovnami v lednu tohoto roku byla pro zemědělství velmi příznivá, neboť tou dobou byl síran amonatý na zahraničních trzích daleko dražší. Podle zkušeností nabytých v době státního hospodaření strojenými hnojivy, byla lednová cena pravděpodobně minimální a to důsledkem tehdejšího přeplnění skladišť, nedostatečného odbytu a nemožnosti vývozu tohoto hnojiva. Z výrobní kalkulace síranu amonatého předložené ředitelskou konferencí Ostravsko-karvínského kamenouhelného revíru v Moravské Ostravě, v níž zastoupeni jsou všichni producenti v interpelaci uvedení, dne 15. ledna 1923 ministerstvu obchodu, plyne, že celkové výrobní náklady převyšovaly prodejní cenu a že ceny síranu amonatého v Československé republice byly nižší nežli ceny světové. O správnosti této kalkulace svědčí ostatně i ta okolnost, že nebyly činěny nikdy překážky v dovozu tohoto hnojiva, že však přes to zájem dovozní nebyl, poněvadž ceny nepřekročily světové úrovně.
Výrobní náklady v prvním čtvrtletí 1923 udržely se sice na výši z prosince 1922 a zvýšení prodejní ceny nebylo tedy zvýšením nákladů výrobních odůvodněno. Přes to však nebylo možno naléhati na udržení této nízké lednové ceny, jež nekryla ani výrobní náklady, a brániti se jejímu zvýšení, poněvadž je v zájmu státu a zemědělství samého, aby výroba strojených hnojiv v tuzemsku byla zvýšena. Ostatně ani zvýšením cen v únoru a březnu t. r. nedosáhly tyto ještě prodejní ceny síranu amonatého úrovně cen světových. Střední anglický záznam byl fob Liverpool 17.10 až 17.15 Ł. za tunu, což odpovídá při průměrném kursu prvního čtvrtletí 1923 za 1 Ł = 160 Kč ceně 280-284 Kč za 100 kg. Z toho je patrno, že tuzemské ceny byly i po tomto zvýšeni 18-20% pod cenou světovou.
Za tohoto stavu okolností nelze označiti zvýšené ceny síranu amonatého za ceny zřejmě přemrštěné a nebylo proto důvodu proti výrobcům trestně zakročiti.
V Praze dne 25. října 1923.
Ministr zemědělství:
Dr. Hodža, v. r.
Ministr spravedlnosti: