Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.

jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 Sb. z. a n. o změně některých ustanoveni trestního práva a doplňují se některá jeho ustanovení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákon:

Článek I.

Platnost článku 1. zákona z 22. prosince 1921, čís. 471 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1925 a doplňuje se tento článek takto:

1. Ustanovení 1 užíti je i na zločin pronevěry, na nějž je hledíc k částce vyšší jednoho tisíce korun československých stanoven v § 182 zákona trestního re dne 27. května 1852, čís. 117 ř. z. trest těžkého žaláře od pěti do deseti let a do dvaceti let.

2. Ustanovení § 9 užíti je obdobně i na zločin veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku podle 85 lit. a) zákona trestního ze dne 27. května 1853, čís. 117 ř. z. a na přečin maření exekuce podle § 1 zákona ze dne 25. května 1883 čís. 78 ř. z.

Článek II.

Platnost článku I. čís. 3, 4 a 11 zákona ze dne 18. prosince 1919, čís. 1 Sb. z. a n. z r. 1920 prodlužuje se do 31. prosince 1925.

Článek III.

Tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 1924.

Jeho provedením pověřují se ministři spravedlnosti a národní obrany.

Odůvodnění.

Zákon z 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n. o jehož prodloužení a doplnění jde chtěl v první řadě odstraniti vliv znehodnocení peněz na trestné činy proti majetku, jichž kvalifikace i trestní sazby závisí namnoze na pevných hranicích peněžitých, a dále chtěl odstraniti důsledky, jež znehodnocení peněz jevilo na příslušnost soudní a ulehčiti soudům tímto přesunem neobyčejně zatíženým. Tímto způsobem přesunuty některé delikty z porotních soudů na sborové soudy, u sborových soudů zřízeni samosoudci a některé delikty přesunuty se sborových soudů na soudy okresní. Toto opatření, jak důvodová zpráva vládního návrhu dokazuje ciferně a statisticky, opravdu se osvědčilo.

Vedle toho vládní návrh navrhuje rozšíření zákona také na zpronevěru v úřadě 82 tr. z. a na zločin veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku podle § lit. A. tr. z. a na přečin maření exekuce podle 1 zák. z 25. května 1883, č. 78 ř. z. Poněvadž toto rozšíření je jenom logickým doplněním uvedeného zákona a poněvadž zákon sám se osvědčil, usnesl se ústavně-právní výbor doporučiti poslanecké sněmovně Národního shromáždění ku přijetí vládní návrh tak, jak jej vláda podala.

V Praze dne 6. listopadu 1923.