POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
Původní znění.
4279.
Antrag
der Abgeordneten Böhr, Schälzky, Röttel und Genossen
betreffend die Gleichstellung aller Staatspensionisten, Witwen und Waisen.
Die Unterzeichneten stellen den Antrag Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
vom................
betreffend die Gleichstellung aller Staatspensionisten, Witwen und Waisen hinsichtlich ihrer Bezüge.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die ständigen Versorgungsgenüsse der aus der Zeit vor dem 31. August 1919 stammenden Ruheständler, Witwen und Waisen sind um 20% als Entschädigung für die ungerechte Verkürzung infolge Nichtdurchrechnung der Dienstzeit gegenüber den durchgerechneten Pensionisten zu erhöhen; mithin Erhöhung der bestehenden Pensionsgrundlagen um 20%.
§ 2.
Allen vor dem 1. Jänner 1923 in den Ruhestand getretenen Staatspensionisten des Zivil- und Militärstandes, deren Witwen und Waisen, einschliesslich der im § 1 näher bezeichneten Altpensionisten, sind die gleichen Ruhegenüsse auszahlen, wie sie das Gesetz vom 20. Dezember 1922, S. d. G. u. V. Nr. 394, für die Ruheständler vorsieht, die nach dem 1. Jänner 1923 in Pension gegangen sind, sohin Erhöhung der ständigen Versorgungsgenüsse aller aus der Zeit vor dem 1. Jänner 1923 stammenden Ruheständler, Witwen und Waisen um weitere 75%.
§3. Es sind ihnen gleich hohe Teuerungs-, Familien- und Kinderzulagen unter gleichen Bedingungen zuzuerkennen, wie bei Staatsangestellten, die nach dem 1. Jänner 1923 in den Ruhestand treten, bezw. wie bei Hinterbliebenen nach solchen an Stelle bisheriger Teuerungszulagen und Aushilfen.
§ 4.
Dieses Gesetz findet sinngemäss Anwendung auf alle jene Personen, welch Pensionen von öffentlichen Körperschaften beziehen.
§ 5.
Dieses Gesetz tritt mit Rückwirkung auf den 1. Jänner 1923 mit dem Tage der Kundmachung in Kraft.
§ 6.
Mit der Durchführung wird die gesamte Regierung betraut.
Anmerkung.
Die Aufbesserung der Bezüge der Altpensionisten um 20% würde alljährlich etwa 80 Millionen betragen. Die übrigen Aufwendungen behufs Gleichstellung bewegen sich auf einer realen Grundlage, sind somit staatsfinanzlich sicher möglich, von Staatswegen und sozial notwendig. Die Bedeckung ist in dem von den Ruheständlern selbst gezahlten Millionenpensionsfond, für den der Staat als Rechtsnachfolger aufkommen muss, vorhanden. Falls eine doppelte Bedeckung gefordert wird, könnten die für jedes Jahr entstehenden Mehrkosten durch die Verkürzung der geplanten Waffenübungen und Manöver um die Hälfte eingebracht werden.
Der Gesetzesantrag ist dem sozialpolitischen und dem Budgetausschusse zur Berichterstattung zuzuweisen.
Prag, am 9. November 1923.
Böhr, Schälzky, Röttel, Scharnagl, Mark, Heller, Bullig, Stenzl, Windirsch, Böllmann, J. Mayer, Bobek, Zierhut, Pittinger, Dr. Hanreich, Dr. Petersilka, Dr. Luschka, Dr. W. Feierfeil, Dr. Spina, Schubert, J. Fischer.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
Překlad.
4279.
Návrh
poslanců Böhra, Schälzkyho, Röttela a druhů,
aby byli na roveň postaveni všichni státní pensisté, vdovy a sirotci.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne................,
jímž se staví na roveň platy všech státních pensistů, vdov a sirotků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Stálé zaopatřovací platy pensistů, vdov a sirotků z doby před 31. srpnem 1919 buďtež zvýšeny o 20 jako náhrada za to, oč byli nespravedlivě zkráceni nepropočítáním služební doby proti pensistům, jimž byla služebná doba propočtena; tudíž zvýšení dosavadních pensijních základen o 20%.
§ 2.
Všem státním pensistům civilním a vojenským, jejich vdovám a sirotkům, zahrnujíc v to i v § 1 blíže označené staropensisty, kteří vstoupili do výslužby před 1. lednem 1923, buďtež vypláceny stejné pensijní požitky, jak jsou ustanoveny zákonem ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a n. pro pensisty, kteří odešli do výslužby po 1. lednu 1923, tudíž zvýšení stálých zaopatřovacích platů všem pensistům, vdovám a sirotkům z doby před 1. lednem 1923 o dalších 75%.
§ 3.
Buďtež jim přiznány drahotní a rodinné přídavky a přídavky na děti ve stejné výši a za týchž podmínek jako státním zaměstnancům, kteří vstupují do výslužby po 1. lednu 1923, nebo jako jejich pozůstalým místo dosavadních drahotních přídavků a výpomocí.
§ 4.
Tohoto zákona jest užíti obdobně pro všecky osoby, které dostávají pense od veřejných korporací.
§ 5.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení se zpětnou platnosti od 1. ledna 1923.
§ 6.
Provedením jeho se pověřuje celá vláda.
Poznámka.
Zlepšení požitků staropensistům o 201 činilo by ročně asi 80 milionů. Ostatní náklady na paritu zakládají se na reálném podkladu, jsou tedy s hlediska státně-finančního zajisté možné s hlediska státního a sociálního nutné. Úhrada jest v milionovém pensijním fandu, do něhož pensisté sami si platili, za nějž stát jako právní nástupce musí ručiti. Vyžaduje-li se dvojnásobné úhrady, mohly by býti větší náklady vzniklé každého roku získány zkrácením zamýšlených cvičení ve zbrani a manévrů o polovinu.
Návrh zákona budiž přikázán výborům sociálně-politickému a rozpočtovému, aby o něm padaly zprávu.
V Praze dne 9. listopadu 1923.
Böhr, Schälzky, Röttel, Scharnagl, Mark, Heller, Budig, Stenzl, Windirsch, Böllmann, J. Mayer, Bobek, Zierhut, Pittinger, dr. Hanreich, dr. Petersilka, dr. Luschka, dr. W. Feierfeil, dr. Spina, Schubert, J. Fischer.