Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4289.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .............................................

o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Přirážka ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, jež se pro veřejné nemocnice a ústavy léčebné v republice Československé podle zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 477 Sb. z. a n., vybírá od 1. ledna 1922 do 31. prosince 1923, bude se vybírati od 1. ledna 1924 dále do té doby, dokud nebude zákonem jinak stanoveno.

§ 2.

(1) Výše přirážky činí pro rok 1924 7%.

(2) V příštích letech bude výše přirážky stanovena nařízením, nesmí však přesahovati 8%.

§ 3.

Z výnosu přirážky bude každoročně v prvé řadě uhrazeno:

1. fondu všeobecné nemocnice v Praze částka 2,400.000 Kč jako náhrada za výnos zdravotní přirážky zavedené na základě zmocnění daného cís. nař. z 13. března 1917, č. 149 ř. z.,

2. státní pokladně určitá část výnosu přirážky ku přímým daním předepsaným v území Slovenska a Podkarpatské Rusi, a to k plnění úkolů, vytčených v uh. zák. čl. ze dne 10. července 1898, č. XXI o úhradě nákladů veřejného ošetřování nemocných. Výše částky té činí v roce 1924 ⁵/₇ výnosu přirážky, v letech příštích bude upravena nařízením se zřetelem k výši přirážky (§ 2).

§ 4.

Ustanovení §§ 4 až 9 a § 11 zákona čís. 477/1921 Sb. z. a n. o fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných, o hospodaření tímto fondem, poskytování záloh fondu z prostředků státních, jakož i o vyměřování a vybírání přirážky, platí i o přirážce podle tohoto zákona.

§ 5.

Od 1. ledna 1924 po dobu působnosti tohoto zákona nebude se vybírati přirážka, zavedená ve prospěch fondu, všeobecné nemocnice pražské min. nař. z 30. března 1918, čís. 124 ř. z., a přirážka vybíraná na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na základě zák. čl. XXI/1898 uh.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pověřují se jeho provedením ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákon ze dne 21. prosince 1921 č. 477 Sb. z. a n., jest zákonem termínovaným a možno na základě jeho vybírati přirážky zdravotní toliko do konce roku 1923.

Původní vládní návrh nebyl ovšem termínován, nýbrž měla jím býti zavedena přirážka zdravotní bez časového omezení, kteréž bylo pojato pak teprve do osnovy zákona za parlamentního jednání na základě kompromisu.

Ovšem bylo již tehdy pravděpodobno, že povolením přirážky na 2 teta nebude plně pomoženo nemocnicím a ostatním ústavům léčebným, na něž se zákonem mělo pamatovati, a že vládě nezbude než přijíti se žádostí za prodloužení zákona.

Vláda nyní navrhuje, aby bylo povoleno vybírati přirážku od 1. ledna 1924 bez omezení časového, ježto dle zkušeností v poslední době získaných jest nezbytně nutno, aby byly příjmy nemocniční určitým způsobem stabilisovány, a bude dále nutno upraviti zákonem finanční poměry veřejných nemocnic, takže by v budoucnosti bylo rozhodně i otázku, zda přirážka zdravotní má trvati dále, zákonem rozhodnouti.

Pokud jde o odůvodnění návrhu, aby přirážka dále byla vybírána, uvádí se, že zemský správní výbor český a zemský výbor moravský žádaly již u ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, aby bylo vymoženo povolení vybírati dále přirážku, při čemž oba zemské výbory připomínají, že další trvání zdravotní přirážky jest nejvýš nutné proto, aby bylo docíleno finanční rovnováhy ve všeobecných veřejných nemocnicích a aby bylo umožněno postupně snižovati ošetřovací sazby veřejných nemocnic. Zemský správní výbor český klade pak zvláště důraz na to, že jest slušno, aby ony okresy a obce, jež samy všeobecné veřejné nemocnice nezřídily a jež tudíž těží z toho, že jiné autonomní korporace ústavy takové zřídily, aspoň zdravotní přirážkou přispívaly na instituci všeobecných veřejných nemocnic.

K tomu dlužno zdůrazniti, že také státní správa jest interesována značně na tom, aby zdravotní přirážka byla dále vybírána, jelikož rozděluje část výnosu této přirážky všeob. veř. nemocnicím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jimž podle dosud platných zákonných předpisů hradí nedobytné výlohy léčebné.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na podkladě platných zákonných předpisů vyměřuje všeobecným veřejným nemocnicím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ošetřovací sazby schvalujíc jejich rozpočty. Vzhledem k tomu však, že návrhy příslušných rozpočtových úvěrů státního rozpočtu na rok 1924 byly značně sníženy, bude nezbytně nutno snížiti také přiměřeně ošetřovací sazby nemocnic, jimž ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ošetřovací sazby vyměřuje, a nezbude než hraditi některé potřeby nemocniční podporami poskytovanými těmto nemocnicím z výnosu zdravotní přirážky.

Konečně jest nutno, aby z výnosu zdravotní přirážky bylo pamatováno jistým, pokud možno ustáleným, obnosem na udržování soukromých ústavů léčebných, náležejících právnickým osobám (spolkům, nadacím atd.), aby tím byla podporována a posílena soukromá dobročinnost, jež právě v sociálním zdravotnictví vykonala nesmírně mnoho dobrého, a aby tak péče v tomto oboru nebyla uvalována jen na činitele veřejné. Z výnosu zdravotní přirážky možno poskytnouti podpory také podnikům, které zřídily a vydržují ústavy léčebné, pokud ovšem vyhovují podmínkám § 7. zákona čís. 477/1921 Sb. z. a n.

Konečně dlužno pamatovati také na ústavy státní, a to zvláště tehdy, pokud z důvodů mimořádných úvěry rozpočtové nestačí, resp. pokud jde o potřeby, jež se vyskytnou nenadále za rozpočtového roku.

Všem těmto úkolům vyhovuje již zákon čís. 477/1921 Sb. z. a n. a není třeba v tomto směru měniti materielních jeho ustanovení.

Osnova nového zákona ponechává tudíž beze změny ustanovení § 4. - 9. a § 11. zákona čís. 477/1921 Sb. z. a n. a v ostatních paragrafech mění toliko určitá data související s novou časovou působností nového zákona.

Oproti zákonu čís. 477/1921 Sb. z. a n. snižuje se v § 2. již pro rok 1924 výše přirážky na 7% a stanoví se pro příští léta nejvyšší mez přirážky na 8%, což odůvodněno jest všeobecnou tendencí po snižování daňových břemen.

Pokud jde o finanční výsledek dosavadní zdravotní přirážky dlužno uvésti, že za rok 1922 po odečtení zvláštních úhrad ve prospěch pražské všeobecné nemocnice, resp. státní pokladny (§ 3. zák. č. 477/1921 Sb. z. a n.) odvedeno bylo fondu pro podporu veřejných nemocnic z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska

Z Podkarpatské Rusi dosud nebylo fondu nic odvedeno a jedná se právě nyní o příslušné vyúčtování.

Pokud jde o rozdělení dotací a podpor z fondu pro podporu všeobecných nemocnic, připomíná se, že dosud dostalo se přídělu Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku, a to vesměs za rok 1922, kdežto soukromým ústavům ve smyslu § 7. zák. čís. 477/1921 Sb. z. a n. (celkem došlo 36 žádostí) budou podpory uděleny, až dojde vyjádření poradního sboru zřízeného při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve smyslu § 6. zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 242 Sb. z. a n. Sbor tento bude svolán v listopadu 1923.

Rovněž pokud jde o podpory státním nemocnicím, vyhrazuje si ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy disposice v souhlasu s ministerstvem financí až na poslední měsíce roku dle toho, jak toho bude vyžadovati potřeba jednotlivých nemocnic vzhledem k mimořádným nárokům a vzhledem k stavu rozpočtových položek jednotlivých ústavů.

Pokud jde o podpory, jež se mají uděliti z fondu pro podpor u všeobecných veřejných nemocnic z výnosu přirážky na rok 1923, budou učiněny disposice v prvních měsících roku 1924.

Ke konci se podotýká, že další úprava zákonná této finanční otázky od 1. ledna 1924 jest nezbytně nutná vzhledem k znění §u 1. zák. č. 477/1921 Sb. z. a n., jakož i vzhledem k nezbytné komplikaci, která by jinak nastala ve finančních poměrech všeobecné nemocnice, jakož i v rozpočtu příjmů státní pokladny, ježto jak fond pražské všeobecné nemocnice, tak státní pokladna participují na této přirážce (§ 3. zák. čís. 477/1921 Sb. z. a n.).

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v poslanecké sněmovně přikázán výboru pro veřejné zdravotnictví a výboru rozpočtovému v senátě pak výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu a výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 8. listopadu 1923.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.