Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4300.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé

a finančního zákona pro rok 1924 (tisk 4253).

I.

Vlastní státní rozpočet.

A.

Formální stránka rozpočtu.

Co do formální úpravy nevykazuje rozpočet 1924 podstatné změny proti rozpočtu pro rok předchozí.

I pro rok 1924 jest náklad na státní investice preliminován odděleně od potřeb rozpočtu běžného hospodářství státního.

Též státní podniky jsou do rozpočtu vřaděny týmž způsobem jako 1923, protože na definitivní úpravě způsobu jejich hospodaření v jednotlivostech se dosud pracuje a před konečným stanovením tohoto způsobu se nedoporučuje dosavadní úpravu měniti.

Kdežto pro rok 1923 nebyla potřeba na nouzové výpomoci do státního rozpočtu zařazena, protože tyto výpomoci byly jen do konce r. 1922 povoleny a v době sdělávání rozpočtu pro 1923 žádné rozhodnutí o jich dalším ponechání ještě se nestalo, jest pro 1924 veškerá potřeba pro osobní požitky státních zaměstnanců do rozpočtu zařazena, tudíž včetně také obnos dřívějších nouzových výpomocí, pokud na ně při úpravě osobních požitků státních zaměstnanců zákonem ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. byl vzat zřetel.

Osobní platy stálých zaměstnanců jsou zařazeny dle jejich skutečně očekávané výše. Systemisace míst a hodnostních tříd jest v podrobnostech rozpočtu uvedena dle onoho stavu, který v době sestavování rozpočtu právoplatně stanoven byl.

V kapitole 4. "Nejvyšší správní soud a Volební soud" nastala změna v tom směru, že náklad na volební soud vádí se zvláště pod novým titulem, kdežto dosud náklad tento zahrnut byl ve společném nákladu na nejvyšší správní soud.

Změnou touto rozčleňuje se rozpočet kapitoly 4. na 2 tituly a sice titul 1. "Nejvyšší správní soud" a titul 2. "Volební soud".

Název kapitoly 4. byl dle toho doplněn.

V kapitole. "Státní dluh republiky Československé" provedena ta změna, že náhrady (refundace) úroků a úmoru ze státních půjček uzavřených ke krytí investičních vydání státních podniků byly pro rok 1923 uvedeny ve vydáních příslušných resortů, pak v příjmech pokladniční správy kap. 14. a v celkovém výdaji státního dluhu (takže táž částka se rozpočtově vykazovala třikráte), uvádějí se v návrhu rozpočtu pro 1924 pouze jednou a sice pouze ve vydání příslušných resortů, aby se celkový rozpočtový obnos zbytečně nezvyšoval.

V kapitole 9. "Předsednictvo ministerské rady" doznala změny úprava rozpočtu tit. 4. "Státní pozemkový úřad", § 3. "Provádění pozemkové reformy", ježto zavedením fondového hospodaření u státního pozemkového úřadu byl počet položek, jak ve výdajích tak i v příjmech značně snížen.

U kap. 9. A. pak následkem uvedeného opatření odpadl ve státních výdajích u téhož titulu 3.

V kapitole 12. "Ministerstvo vnitra" byl osobní a věcný náklad odborných referátů (kancelářského personálu a zřízenců ministerstev školství a návodní osvěty, zemědělství a veřejných prací) přidělených politickým úřadům z důvodů praktických vyloučen z rozpočtu zmíněných ministerstev a pojat do rozpočtu ministerstva vnitra.

V kapitole 13. "Ministerstvo školství a národní osvěty" byly tituly 5. "Obchodní školství" a 6. "Průmyslové školství" sloučeny v jediný titul 5. "Odborné školství", který byl rozdělen na dva paragrafy: § 1. "Odborné školy", § 2. "Živnostenské školství a odborné kursy".

Toto sloučení bylo provedeno z úsporných důvodů, neboť jím bude usnadněna disposice učitelskými silami ze škol obchodních na průmyslové a naopak.

V kapitole 15. "Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností" preliminují se k vůli přehledu a z důvodů administrativních, jakož i vzhledem k ustanovení vládního nařízení ze dne 1. února 1923, čís. 28 Sb. z. a n., o zřízení státního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině potřeby pro ústředí státní služby živnostensko-zvelebovací odděleně od potřeb tohoto ústavu a to ve zvláštním paragrafu.

Kapitola 16. "Ministerstvo pošt a telegrafů" vykazuje proti roku 1923 změnu v tom směru, že za účelem zjednodušení rozpočtu upouští se od zvláštního vykazování očekávaného přebytku pošt. úřadu šekového jednak jako samostatné položky výdajové v titulu 3. (pošt. úřad šekový), jedna jako zvláštní položky příjmové stejné výše v titulu 2. (poštovní provoz).

V kapitole 17. "Ministerstvo železnic" jest proti rozpočtu na rok 1923 ta změna, že do výdajů nově zařazena byla potřeba pro sestátněnou Ústecko-Teplickou a Buštěhradskou dráhu, naproti tomu vyloučeny byly provozní výdaje místních drah včetně Košicko-Bohumínské železnice, provozovaných na účet majitelů.

Výdaje ty jdou v roce 1924 přímo k tíži těchto soukromých drah, kdežto v r. 1923 byly preliminovány společně s potřebou státních drah.

V příjmech rozpočtu pro rok 1924 objevují se nově příjmy sestátněné Ústecko-Teplické a Buštěhradské dráhy.

V kapitole 19. "Ministerstvo spravedlnosti" nově otevřeny položky v tit. 2. pro potřebu státního soudu, zřízeného podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 51 Sb. z. a n.

Příjem položky 5. (Trestní pokuty na Slovensku) rozpočtu pro rok 1923 byl preliminován v kap. 19. jen přechodně, protože nebylo možno dříve organisovati fond, jemuž dle §u 3. a 4. zák. čl. XXVII. z r. 1892 pokuty se mají odvésti. Činnost fondu bude obnovena v roce 1924 a proto bylo nutno jeho příjmy a vydání (tit. 3., pol. 19. rozpočtu pro 1923) vyloučiti ze státního rozpočtu.

V kapitole 21. "Ministerstvo sociální péče" jsou výdaje na "Péči o nezaměstnané" (v r. 1923 "Podpory v nezaměstnanosti") preliminované dosud pod jednou položkou jako výdaje věcné, pro r. 1924 rozloženy na výdaje osobní a věcné.

Do kapitoly 22. "Ministerstvo pro zásobování lidu" byla přeřazena potřeba na likvidaci vázaného hospodářství preliminovaná v r. 1923 u kap. 14. "Ministerstvo financí".

Další novotou v rozpočtu na rok 1924 jest zavedení nové přechodné kapitoly 25. "Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků". Úhrada pro výdaje tohoto druhu zajišťována byla až do roku 1922 v dřívější kapitole 24. Tato byla v rozpočtu na rok 1923 vypuštěna. Protože úhradu pro nezaplacenou ještě částku 330 mil. Kč nebylo lze zařaditi do dílčího rozpočtu některého odvětví státní správy, aniž by tím byl zkreslován za nynějších již celkem konsolidovaných poměrů obraz normálního hospodaření příslušného resortu, usnesla se ministerská rada, aby částky potřebné k úhradě této mimořádné přechodné potřeby preliminovány byly v řádném rozpočtu státním ve zvláštní kapitole.

B.

Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet pro rok 1923 schváleny zákonem ze dne 15. prosince 1922, čís. 372 Sb. z. a n., stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství:

V návrhu finančního zákona pro rok 1924, který rozpočtový výbor předkládá poslanecké sněmovně, jsou dle jeho první části rozpočteny

Podle toho by vykazovalo státní hospodářství pro rok 1924

tak že lze říci, že celková rozpočtová bilance proti roku 1923 se podstatně nezměnila, ačkoliv bylo nutno vzhledem ke klesajícímu výnosu mnohých dávek (válečná daň, clo, dávka z uhlí, daň z obratu) preliminovati státní příjmy značně nižší částkou než pro rok 1923;

Vzhledem k tomuto snížení pravděpodobných státních příjmů pro 1924 bylo příkazem nutnosti snížiti též výdajové položky do krajních mezí. úsilím tímto docíleno snížení celkových výdajů preliminovaných pro rok 1923

méně.

K tomu však nutno připomenouti, že v rozpočtu pro 1923 nebyla v úhrnném výdaji obsažena potřeba pro nouzové výpomoci, kteréž v rozpočtu pro 1924 v důsledcích zákona ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. v osobních výdajích zahrnuty jsou částkou nejméně 1.500,000.000 Kč; jeví se tudíž snížení výdajů proti roku 1923 okrouhle částkou 3877 mil. Kč.

V následujícím uvádějí se podle jednotlivých kapitol značnější odchylky rozpočtového návrhu pro rok 1924 od schváleného rozpočtu pro rok 1923 jak ve výdajích, tak v příjmech.

U výdajů dlužno poukázati na zmíněné důsledky zákona ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., jako na všeobecný důvod zvýšení osobních výdajů proti 1923, který se v dalším u jednotlivých kapitol jako důvod rozpočtových odchylek již neuvádí.

Státní výdaje:

Menší potřeba vysvětluje se snížením věcných nákladů, zejména nákladu na úpravu pražského hradu.

Menší potřeba nastala snížením režijních výloh a zmenšeným nákladem na sněmovní tisky.

Zvýšená potřeba odůvodňuje se zřízením jednoho dalšího senátu a upravením přídavků členům nejvyššího správního soudu analogicky dle přídavků členů nejvyššího soudu v Brně.

Poměrně nepatrná vyšší potřeba pro rok 1924 vysvětluje se hlavně nevyhnutelně nutným aspoň částečným rozmnožením personálu k provádění zákonem předepsané kontroly.

Toto snížení vzniká vyloučením všeobecných přídělů zemím, pak zmenšením přídělu z výnosu všeobecné daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové následkem poklesu preliminovaného příjmu na těchto daních.

Snížení rozpočtového výdaje pro rok 1924 dosaženo bylo tím, že do rozpočtu zahraničních dluhů nebyly pojaty úroky z oněch dluhů, jež prozatím následkem mezispojeneckých vyjednávání se neúrokují. Dále vykazují značnější pokles též úroky z předválečného dluhu jeho částečnou likvidací; u vnitřních dluhů odpadá z největší části v r. 1923 splacená půjčka valutová. Mimo to redukuje se vydání na státní dluh refundacemi úroků a úmoru z investic státních podniků.

Do rozpočtu státního dluhu nebyly pojaty také ty splátky kapitálu, jež bude lze odsunouti event. prolongací nebo konversí.

Větší potřeba odůvodněna jest zákonnou úpravou služebních požitků a pensí u státních zaměstnanců civilních i vojenských, četnických, jakož i u obecních a obvodních lékařů, při čemž usnadněním odchodu na odpočinek počítá se s větším počtem pensistů.

Snížení potřeby jeví se hlavně poklesem věcných výdajů.

Podstatné snížení výdajů u tit. 4. nastalo následkem preliminování potřeby na provádění pozemkové reformy na podkladě hospodaření fondového ve smyslu 79 zákona náhradového ve znění novely ze dne 13./7. 1922 č. 220 Sb. z. a n.

Opětné snížení potřeby docíleno redukcí výdajů osobních a věcných, a to jak u ústředí, tak u zastupitelských úřadů, pokud bylo možno, zejména též vzhledem k ustálenému kursu naší koruny.

Ačkoliv některé položky vykazují zvýšené výdaje, jako vzduchoplavba, soustředění a cvičení vojsk, čs. závody na výrobu zbraní, atd., jest celková potřeba proti roku 1923 nižší. Menší potřebu lze očekávati úspornými opatřeními ve stavu mužstva, dále odpadl náklad na vojenská hospodářství a vojenské podniky dřevařské (mimo pilu ve Velkých Levárech), ježto předány byly do správy ministerstva zemědělství. Konečně počítá se s dalším snížením počtu zaměstnanců přijatých jen na přechodnou potřebu, jakož i s nižšími cenami veškerého potřebného materiálu, u něhož se ještě další pokles cen očekává.

Přes všeobecné snížení osobních a věcných nákladů následkem pokračujícího poklesu cen materiálií, vykazuje rozpočet ministerstva vnitra vyšší potřebu, která jest odůvodněna zařazením nákladu na postupné zřizování žup v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a na případné další zřizování státních policejních úřadů, jakož i převzetím výloh za vojenské asistence a osobního i věcného nákladu odborných referátů u politických úřadů, konečně rozmnožením stavu stráže bezpečnosti.

Ač byly zvýšeny osobní výdaje postupným doplňováním nově založených škol a prováděním postátňovací akce u odborných škol, jest přece celková potřeba proti roku 1923 nižší, a to zejména následkem snížení režijních výloh, výdajů na vnitřní zařízení a potřeby škol všech kategorií a konečně snížením úvěrů na podpory, subvence a podobné arbitrární položky.

Ač osobní výdaje stouply časovým postupem úřednictva, jmenováním kancelářských pomocníků kancelářskými oficianty a zřízenců podúředníky, jakož i nájemné na r. 1924 se preliminuje vyšší, přece celková potřeba byla značně zredukována podstatným snížením výdajů věcných a to hlavně u revisního odboru ministerstva financí, ústřední správy evidence katastru daně pozemkové, na vrácených clech, u monopolů a vypuštěním průběžných položek v pokladní správě.

Velmi značný pokles jeví se ve věcných výdajích státních závodů, jsoucích ve správě resortu ministerstva financí a to hlavně u tabáku, kdež snížen vydatně výdaj na nákup materiálu vzhledem k zásobám.

Snížení toto jest odůvodněno poklesem cen materiálií a v důsledku toho menšími náklady věcnými, hlavně však postupným zmenšováním agendy bývalého úřadu pro zahraniční obchod, které umožňuje snížení jak věcných, tak i osobních výdajů.

Snížení výdajů hlavně následkem sestupného směru cen potřeb kancelářských, dále potřeb provozních a udržovacích nákladů zařízení poštovní správy, jakož i pohonných prostředků při automobilovém provozu a pořizovacího nákladu služebního oděvu.

Snížení věcných výdajů odůvodněno jest jednak nutností pronikavých úspor ve věcných nákladech, jednak klesající tendencí skoro všech potřeb a materiálií, zejména uhlí, maziva, kolejních podložek, hmot zpracovaných v dílnách, úředních a kancelářských potřeb a pod.

Celková potřeba jest u srovnání s rokem 1923 menší následkem podstatného snížení věcných a některých osobních nákladů správních i režijních.

Dále omezeno bylo pokračování v sestátňovací akci pohraničních lesů na míru nejnutnější. Naproti tomu zvýšen byl příspěvek na vydržování nestátních škol zemědělských a nově zařazena byla akce směny státních statků polních za statky, jichž stát nabýti má dle zákonů o pozemkové reformě.

Potřeba menší v důsledku redukce všech nákladů věcných, odůvodněné všeobecným poklesem cen, což dochází výrazu zvláště v hospodářství trestnic a polepšovacích ústavů.

Snížení osobních výdajů bylo docíleno hlavně zmenšením počtu technických attachés, redukcí personálu zejména při hospodaření uhlím a naftou, dále restrikcí potřeb na odměny a výpomoci, jakož i na cestovné a stravné a u státních báňských a hutnických závodů na základě úpravy mezd v důsledku nových kolektivních smluv.

Zmenšení věcných výdajů bylo přivoděno zejména zlevněním potřeb kancelářských, tisku, technických přístrojů, mechanických zařízení, stavebních a provozních hmot, snížením státních subvencí a příspěvků z důvodu nezbytné šetrnosti, redukcí provozních nákladů loděnice Komárenské, která byla pronajata do soukromého provozu, zlevněním nákupu produktů a provozních hmot u státních báňských a hutnických závodů, a konečně tím, že do rozpočtu státních investic byly převedeny náklady na novostavby a přestavby státních silnic.

Proti tomu stouply náklady u vzduchoplavby a na udržování a opravy vojenských budov za války i po ní velmi sešlých. Taktéž úrok z investic při státních báňských a hutnických závodech vykazuje potřebu zvýšenou.

Přes to, že věcné náklady, jakož i výdaje nevázané byly proti rozpočtu pro rok 1923 vzhledem k pokračujícímu poklesu cen sníženy, jeví se pro rok 1924 potřeba zvýšená, která odůvodněna jest hlavně zvýšením výdajů, spojených s prováděním novely k zákonu o požitcích válečných invalidu a jich pozůstalých.

V potřebě této kapitoly pro rok 1924 zahrnuta jest částkou 4.8 mil. Kč též potřeba na likvidaci vázaného hospodářství zařazená v roce 1923 u kap. 14. "Ministerstvo financí". Bez této změny byla by potřeba vlastně menší o 3.25 mil. Kč.

Snížení celkové potřeby následkem všeobecného poklesu cen, jevícího se zejména v poklesu režijních nákladů četných, ve správě ministerstva veř. zdravotnictví jsoucích ústavů. Z téhož důvodu bylo nutno snížiti poměrně i všechny výdaje nezávazné, což platí zejména o položkách subvenčních.

Finanční správě rus. legií nebyla uhrazena dosud částka asi 330 mil. Kč, již tato vydala na repatriaci čsl. příslušníků z Vladivostoku do vlasti. K uspokojení nejnaléhavějších likvidních požadavků zařazuje se proto do rozpočtu na rok 1924 jedna třetina.

Státní příjmy:

Snížení příjmů jest u státního statku v Lánech v důsledku nastalého a ještě očekávaného snížení cen zemědělských plodin a dále v důsledku zlevnění palivového dříví.

Vyšší příjmy na rozšířených pensijních příspěvcích z pensijní základny zvýšené zákonem z 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n.

Význačné snížení příjmy nastalo v důsledku sestavení rozpočtu na provádění pozemkové reformy na podkladě fondovém jak již při výdajích uvedeno.

U stát. statistického úřadu odůvodňuje se menší příjem snížením statistických poplatků, u státních tiskáren všeobecnou stagnací hospodářskou.

Zvýšený příjem u československé tiskové kanceláře očekává se následkem rozšíření provozu a u úředních novin zvýšeným počtem odběratelů.

Příjem se preliminuje nižší vzhledem k chystanému zmenšení konsulárních poplatků.

Počítá se s poklesem cen a úbytkem různého materiálu vojenskou správou zpeněžovaného. Též příjmy vojenských hospodářství a vojenských dřevařských podniků (mimo pilu ve Vel. Levárech) odpadly, ježto podniky tyto předány byly do správy ministerstva zemědělství. Větší příjem vykazují čs. závody na výrobu zbraní v Brně vzhledem na očekávané zvýšení výroby.

Toto snížení příjmů bylo způsobeno hlavně tím, že byla vypuštěna průběžná položka na opatření surovin pro průmyslové školy, následkem čehož poklesly příjmy těchto škol, potom zmenšením příjmů školních zemědělských závodů.

Značné zmenšení celkového příjmu v oboru finanční správy očekává se vzhledem ku klesajícímu výnosu mnohých dávek, zejména

u přímých daní na válečné dani, kdež lze počítati nadále jen s nedoměrky a nedoplatky;

u cla se zřetelem k novým tarifním smlouvám a všeobecnému snížení koeficientů;

u spotřebních daní hlavně snížená dávka z uhlí poskytne podstatně menší výnos; rovněž daň z kořalky dlužno podle dosavadních výsledků preliminovati níže, kdežto u daně z cukru a masa jsou výsledky poněkud příznivější;

při dani z obratu a pracovních výkonů a dani přepychové nutno počítati opět s menším výnosem;

v pokladniční správě byly vypuštěny průběžné položky;

u tabákového monopolu očekává se o něco menší hrubý příjem v důsledku snížených cen tabákových tovarů, který však vzhledem na nižší výdaje zmenšení čistého zisku nezpůsobí.

Snížení toto odůvodňuje se postupným uvolňováním zahraničního obchodu, v důsledku něhož počet předmětů, jichž vývoz nebo dovoz jest vázán na povolení nebo potvrzení ohlášky, se stále zmenšuje a tím zmenšuje se i příjem z poplatků za udílení a vyhotovení povolení nebo potvrzení ohlášek vybíraných.

Snížení příjmů nastává při poštovním provozu a při provozu automobilovém, naproti tomu vykazují příjmy poštovního úřadu šekového stoupnutí.

Důvodem snížení cifry příjmů při poštovním provozu jest hlavně ta okolnost, že za účelem zjednodušení rozpočtu očekávaný přebytek šekového úřadu nezařazuje se v r. 1924 jako zvláštní položka ani do výdajů poštovního úřadu šekového ani do příjmů poštovního provozu.

Z telegrafu očekává se pro rok 1924 proti prelimináři na r. 1923 podstatný pokles, protože vybudováním a zlepšením spojů telefonních nastává větší používání telefonu, při němž počítá se se zvýšením příjmů.

Úbytek odůvodněn jest částečným snížením tarifů od 1. května 1923 a propočítáním tarifů s Ústecko-Teplickou, Buštěhradskou a Košicko-Bohumínskou drahou, jakož i tou okolností, že provozní výdaje všech soukromých drah, provozovaných na účet majitelů, jdou v roce 1924 k tíži těchto soukromých drah a neobjevují se tudíž v příjmech státních drah pro rok 1924, jak tomu bylo v rozpočtu pro rok 1923.

Snížené příjmy jsou odůvodněny zejména poklesem cen hospodářských plodin a dřeva a následkem nepříznivého stavu dřevního vývozu do sousedních států.

V důsledku klesání cen klesne také cena výrobků trestanců a chovanců polepšovacích ústavů, aniž by bylo možno tento úbytek: zvýšenou produkcí vyrovnati.

Snížení příjmů nastává zejména při hospodaření uhlím v důsledku zrušení vývozních prémií uhelných, při hospodaření naftou vzhledem k zmenšení výnosu režijního příspěvku, při cejchovních úřadech ohledně cejchovních poplatků, při puncovních úřadech vypuštěním průběžné položky na drobný nákup zlata a stříbra pro bankovní úřad ministerstva financí, při plavebnictví vzhledem k očekávanému menšímu výnosu z provozu stáních přístavů říčních na Labi a Dunaji, odpadem příjmů z provozu loděnice v Komárně, kterýž příjem byl v roce 1923 položkou průběžnou, při báňských úřadech očekávaným poklesem příjmů na poplatcích kutných a měrných a při státních báňských a hutnických závodech hlavně vzhledem k poklesu cen hotových výrobků a hmot.

Naproti tomu zvyšují se příjmy zařazením nové položky z výnosu elektrárny býv. muniční továrny v Komárně, při správě státních budov v důsledku očekávaného nájemného z nově postavených státních obytných budov pro státní zaměstnance a při státních báňských a hutnických závodech ohledně "ostatních provozních příjmů" pro větší zisk Obchodního oddělení Ústřední správy státních báňských a hutnických závodů.

Počítá se jednak se zvýšenými příjmy úroků z přímých zápůjček státních povolených podle zákonů o stavebním ruchu, jednak s vyššími splátkami na zápůjčky poskytnuté invalidům, resp. invalidním družstvům.

Nižší příjmy se odůvodňují tím, že sestátnění Všeobecné nemocnice bylo nutno odsunouti pro překážky administrativní do druh poloviny rozpočtového roku, poklesem příjmů většiny státních nemocnic v důsledku připravovaného snížení ošetřovacích sazeb, vyvolaného nastavším poklesem cen, a poklesem příjmu Státního dětského léčebného ústavu Šrobárova v Dolním Smokovci vzhledem k tomu, že do ústavu tohoto jsou přijímány zejména děti nemajetných rodičů za sníženou ošetřovací sazbu, případně bezplatně. Též příjem z provozu státních lázní bylo nutno podle nabytých zkušeností preliminovati částkou okrouhle o 1,000.000 Kč nižší.

C.

Některé přehledy, výkazy a data statistická k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu.

Ke kapitole VI.

Sumář rozpočtu českého zemského fondu na rok 1922.

Hlavní souhrn.