Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4351.

Vládní návrh.

ze dne.....................

o stavebním ruchu

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Podle ustanovení hlavy I. zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., mohou býti vyvlastňovány pozemky až do vydání nového zákona o stavebním ruchu, nejdéle však do 31. prosince 1924.

§ 2.

Výnosu losové státní výpůjčky, povolené podle hlavy IV. zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., smí býti použito k úhradě výloh bytové péče o státní a jiné veřejné zaměstnance podle § 3 tohoto zákona a podpor podle ustanovení hlavy VI. a VII. zákonů ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, čís. 45 Sb. z. a n., a ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n.

§ 3.

Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové státní výpůjčky povolené dle hlavy IV. zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., přikázala na rok 1924 částku do 600,000.400 Kč na vystavění obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance.

§ 4.

Ustanovení hlavy VI. zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n jest užíti se změnami v §§ 5 a 6 uvedenými i na stavby obytných domů.

a) s nimiž bylo začato v roce 1923, ale které nelze po rozumu § 11, odst. 2., nařízení ze dne 19. července 1923, čís. 160 Sb. z. a n., považovati za zahájené do konce roku 1923, bude-li v nich v roce 1924 řádně a nepřetržitě pokračováno a budou-li do konce roku 1924 dokončeny, předpokládajíc, pokud nejde o stavby v obcích uvedených v § 15, odst. 1., cit. nař., že byla podána žádost za podporu do 30. června 1923,

b) s nimiž nebylo začato do konce roku 1923, pro něž však byla podána žádost za podporu, a to pokud jde o stavby v obcích uvedených v § 15, odst. 1., cit. nařízení, do 31. prosince 1923, a pokud jde o stavby v ostatních obcích, do 30. června 1923, budou-li zahájeny do 30. dubna 2924 a dokončeny do konce roku 1924,

e) s nimiž bylo v roce 1923 začato v obcích, které nejsou uvedeny v § 15 cit. nařízeni, pro něž však nebylo žádáno za podporu do 30. června 1923, ale jen v případech zvláštního zření hodných,

d) pro které bude ve veřejném zájmu vládou povolena podpora, budou-li zahájeny do 30. dubna 1924.

§ 5.

(1) Zápůjčka státem zaručená smí činiti,

1. jde-li o stavby obecně prospěšných stavebních sdružení, obcí, okresů, žup a sociálněpojišťovacích ústavů, v případech uvedených v § 4, lit. a), 55% a v případech uvedených v § 4, lit. b) a lit. d), 45% stavebního nákladu

2. jde-li o stavby jiných osob, než které jsou uvedeny pod čís. 1., v případech uvedených v § 4, lit. a), 40%, má-li stavba 1 až 4 byty, a 45% stavebního nákladu, má-li stavba 5 nebo více bytů, a v případech uvedených v § 4, lit. b) a lit. d), 35% stavebního nákladu.

(2) V případech uvedených v § 4, lit. c), smí býti záruka vyměřena podle stavu prací dne 31. prosince 1923 a podle jiných okolností případu v mezích ustanovení § 28 zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., a předchozího odstavce.

§ 6.

(1) Příspěvek státu na zúročení a úmor stavebního nákladu smí činiti ročně po dobu 25 let,

1. jde-li o stavby osob uvedených v § 5, odst. 1., čís. 1., v případech uvedených v § 4, lit. a), 2¹/₂% a v případech uvedených v § 4, lit. b) a lit. d), 2¹/₈% stavebního nákladu,

2. jde-li o stavbu jiných osob, než které jsou uvedeny v § 5, odst. 1., čís. 1., v případech uvedených v § 4, lit. a), 1³/₄%, má-li stavba 1 až 4 byty, a 2¹/₈% stavebního nákladu, má-li stavba 5 nebo více bytů, a v případech uvedených v § 4, lit. b) a, lit. d), 1¹/₂% stavebního nákladu.

(2)V případech uvedených v § 4, lit. c), smí příspěvek býti vyměřen podle stavu prací dne 31. prosince 1923 a podle jiných okolností případu v mezích ustanovení § 30 zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., a předchozího odstavce.

§7.

Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby rozviřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1925, s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se začnou v roce 1924 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1925, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 25 let, sazby daňové, jichž užíti jest pro doku plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodu stavby, nadále v platnosti.

§ 8.

(1) účinnost ustanovení hlavy II., III. zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., prodlužuje se až do vydání nového zákona a stavebním ruchu, nejdéle však do 31. prosince 1924.

(2) Ustanovení §§ 59 až 61 a 63 zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., jest užíti obdobně také na provádění tohoto zákona.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924.

§ 10.

Všem členům vlády se ukládá, aby tento zákon provedli.

Důvodová zpráva.

Zákon o stavebním ruchu pozbude v nejdůležitějších svých částech účinnosti koncem roku 1923. Po 31. prosinci 1923 nelze podle něho zejména ani vyvlastňovati pozemků ani dovolávati se příslušnosti rozhodčích soudů mzdových k rozhodování sporů v podnicích a živnostech stavebních. Nelze pak podle něho udíleti podpory na stavby obytných domů, u nichž nebyly do konce noku 1923 vyzděny základy a sklepy, jak to předpisuje prováděcí nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., ani na stavby, pro něž bylo sice včas zažádáno za podporu, ale s jejichž stavbou nebylo v roce 1923 vůbec začato, často proto, že žádost za podporu nebyla včas vyřízena, ani konečně na stavby, s nimiž sice bylo v roce 1923 začato, ale pro něž nebylo včas zažádáno o podporu, a docela ne na stavby projektované teprve roku 1924. účinnost ustanovení o úlevách ze stavebních řádů končí také rokem 1923.

Vláda neuzavírá se poznání, že nelze podporování stavby obytných domů najednou zastaviti. Brání tomu nejen nedostatek bytů, který v mnohých obcích jest ještě velmi čitelný a jehož nelze bez státní podpory dosud účinně zdolati, ale zvláště také skutečnost, že je připraveno mnoho stavebních projektů, u nichž náklad vynaložený na přípravné práce přišel by úplně nazmar ke škodě stavebníků i celku, kdyby nedostalo se jim státní podpory.

Při dalších akcích na podporu stavebního ruchu nelze přehlížeti, jak mnoho stát již vykonal v tomto oboru sociální péče a s jakým účinkem, ani jak veliké jsou jeho závazky, spojené s podporami udělenými podle dosavadních zákonů. Čísla uvedená v tabulkách k této zprávě připojených o podporách udělených do konce listopadu 1923 padávají obraz netoliko o rozsahu stavební činnosti s podporou státu, ale i o velikostí státních výdajů, zatěžujících státní rozpočet namnoze - pokud jde o placení annuit ze zaručeních zápůjček po celou umořovací dobu těchto zápůjček.

Žádoucí účinek státní podpory je především závislý na vystižení správného poměru mezi výší podpory a velikostí oné části stavebního nákladu, která nebude moci býti umořena z trvalého výnosu domu. Bylo-li při zdělávání zákonů o stavebním ruchu vždy obtížné, správně odhadnouti pravděpodobný vývoj cen na stavebním trhu v příštím stavebním období, nejsou ani tentokráte obtíže menší. Býti opatrným ve správném určení výše podpory je tentokráte tím více příkazem, že se dá očekávati, že účinek různých vládních opatření k cíli zlevnění výrobních nákladů projeví se také v dalším klesání stavebního nákladu novostaveb.

Z této úvahy, na jejíž podporu lze uvésti také resoluční návrh přijatý na sjezdu stavitelských organisací v Praze, aby novelování zákona o stavebním ruchu na rok 1924 bylo připlavováno současně s návrhem na novelování zákona o ochraně nájemníků teprve před počátkem stavebního období 1924, považuje vláda za vhodno, zatím jen prodloužiti účinnost těch ustanovení dosavadního zákona, kterých je potřebí pro přípravu nových projektů pro budoucí stavební období, a vyžádati si ústavní zmocnění k udílení podpor jen na stavby v úvodu uvedené. Definitivní úpravu státní podpory stavebního podnikání bylo by pak projednati, až bude lze činiti si spolehlivější úsudek o vývoji cen na stavebním a bytovém trhu v příštím stavebním období.

Výše podpory na stavby, na které lze podle návrhu zákona podporu uděliti, musila býti ovšem vyměřena nižší částkou, než bylo podle dosavadního zákona přípustné, neboť stavební náklady novostaveb klesly z desateronásobné výše mírového nákladu, z níž vycházel dosavadní zákon, určuje výši podpory na rok 1923, na osmeronásobnou a leckde i menší výši ke konci roku 1923.

Návrh zákona přináší sice podporu hlavně jen těm projektům, pro které byly již v roce 1923 učiněny přípravné práce, vyhovuje tak hledisku, aby náklad vynaložený na přípravné práce nepřišel na zmar. Projektů těch je však, soudíc podle počtu žádostí za přislíbení podpory a podle počtu žádostí, které nejsou dosud vyřízeny, tak značný počet, že ve spojení s projekty, na které již byla podpora udělena, ale které se budou příštím, rokem dodělávati, stačí, aby zaměstnaly ve značné míře stavební průmysl do pozdního léta. Nelze ovšem také přehlížeti, že stavební podnikání nedá se ani sebe hojnějšími státními podporami rozvinouti přes míru, kterou určují finanční prostředky, jež jsou pohotově k úhradě nebytně potřebného stavebního a zejména hypotékárního úvěru. Nedostatek hypotékárního úvěru bude pak v roce 1924 asi ještě citelnější a ještě větší brzdou stavebního podnikání, než tomu bylo dosud.

K jednotlivým paragrafům návrhu zákona bylo by jen uvésti:

§ 1. Ustanovení hlavy I. dosavadního zákona, nesoucí nadpis "Opatření stavenišť", nejsou ve svém celku co do své účinnosti časově obmezena. Pouze možnost vyvlastňovati pozemky jest obmezena na dobu do 31. prosince 1923. Není časově obmezeno zmocnění státní správy prodávati státní pozemky. V návrhu zvolená dikce § 1 stačí tedy úplně, aby bylo lze užíti všech ustanovení hlavy I. dosavadního zákona po dobu činnosti navrhovaného zákona.

§ 2. Sluší si všimnouti, že výnosu losové výpůjčky má býti podle návrhu zákona také užito k úhradě výloh bytové péče nejen o státní, ale i o jiné veřejné zaměstnance, jak jest v následujícím § blíže ustanoveno.

§ 3. žádaného zmocnění k užití částky do 600 mil. Kč na vystavění obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance potřebuje vláda v souvislosti s akcí ministerstva veřej pých prací, mající za účel, obnosy stržené za stavební losy investovati do staveb státních nájemních budov pro státní i jiné veřejné zaměstnance v těch obcích, ve kterých stavební losy byly odebrány.

§ 4. Bylo již v úvodu důvodové zprávy řečeno, že na stavby tuto pod lit. a) až d) uvedené nelze užíti dosavadního zákona, a také bylo vysvětleno, proč návrh zákona na ně pamatuje. K ustanovení pod lit. c) bylo by jen připomenouti, že pro podání žádostí za podporu podle zák. č. 35/1923 Sb. z. a n., na stavby v obcích, které jsou uvedeny v § 15 pař. č. 160/1923 Sb. z. a n., není předepsána preklusivní lhůta, končící snad 31. prosince 1923. Ustanovení pod lit. d) má na mysli hlavně případy, ve kterých bude nutno neodkladně umožniti stavbu, na příklad po živelních pohromách.

§ 5. Vyměřování podpory v případech § 4, lit. a), vyšší částkou než v případech § 4, lit. b) a d), má důvod svůj v tom, že v případech § 4, lit. a), jde o stavby, s jejichž stavbou bylo již započato netoliko v naději na vyšší podporu, ale i za nynějších pravděpodobně nepříznivějších stavebních podmínek, než za jakých bude teprve začato se stavbami, které má na mysli ustanovení § 4, lit. b) a d). Vyměření podpory v případech § 4, lit. a), pak nižší částkou, než jak ustanovuje dosavadní zákon, za jehož účinnosti se stavbou bylo začato, jest odůvodněno tím, že u těchto staveb byly za nynější ceny namnoze zadány jen práce pozemní, přes něž o konce roku 1923 práce nepokročí. V případech, uvedených v § 4, lit. c), ve kterých může jíti jak o stavby již dokončené, tak i o stavby více méně pokročilé, musí býti ponecháno úřadům povolaným k provádění zákona, aby v konkrétním případě v rámci zákona rozhodly o přiměřené výši podpory.

§ 6. Vytknouti především sluší, že příspěvek není odstupňován od 5 k 5 letům, nýbrž zůstává po všech 25 let stejný. Volba příspěvku stále stejného jest odůvodněna netoliko s hlediska administrativy, ale i z té úvahy, že stavební náklady novostaveb nejsou daleko od výše, na které se na delší dobu ustálí, a stavebník může si tudíž již nyní s poměrnou jistotou vypočísti, jaký výnos může z domu trvale očekávati. Pro odstupňování výše ročního příspěvku byly rozhodny stejné důvody jako pro odstupňování výše záruky podle § 5. Na vysvětlenou dlužno uvésti, že při 5% dekursivní úrokové míře má roční příspěvek

ve výši 1¹/₂% počáteční hodnotu rovnou přibližně 20%,

ve výši 1³/₄ % počáteční hodnotu rovnou přibližně 25%,

ve výši 2¹/₈% počáteční hodnotu rovnou přibližně 30%,

ve výši 2¹/₂% počáteční hodnotu rovnou přibližně 35 %

stavebního nákladu, z něhož je vyměřen.

§ 7. úplné osvobození ad domovní daně třídní a činžovní, a všech přirážek se snižuje u staveb malobytových z 30 let podle dosavadního zákona, na 25 let. Pro ostatní stavby zůstává nezkráceně dosavadní 20leté osvobození. S důrazem nutno vytknouti, že ustanovení § 7 vztahuje se na všecky stavby vůbec a nikoli tedy jen na stavby, které obdrží podporu podle tohoto návrhu zákona.

§ 8. Neprodlužuje se účinnost hlavy III. o cenových soudech úmyslně, neboť instituce cenových soudů - se vůbec nevžila a také jí není potřebí.

Vláda navrhuje, aby návrh zákona byl projednán jednáním zkráceným podle § 55 j. ř. sněm., a zároveň doporučuje, aby návrh byl přikázán v obou sněmovnách Národního shromáždění výborům sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí, že by bylo v zájmu věci, aby kontinuita zákonného stavu nebyla přerušena, a aby tudíž ustanoveni tohoto návrhu zákona dnem 1. ledna 1924 skutečně již byla účinná.

V Praze dne 6. prosince 1923.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Tabulka I.

Přislíbené podpory

podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n.

Tabulka II.

Přislíbené podpory

podle zákonů ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, č. 45 Sb. z. a n., a ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., do 30. listopadu 1923.

Tabulka III.

Udělené podpory

podle zákonů ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, č. 45 Sb. z. a n., a ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., do 30. listopadu 1923.

Tabulka IV.

Závazky státu

podle zákonů o stavebním ruchu.

K tabulce I.:

Ze staveb, na které byla přislíbena podpora bodle zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., nebyla většina provedena, poněvadž nebylo možno opatřiti na ně potřebný hypotekární úvěr.

Podle záznamů ministerstva sociální péče bylo pouze provedeno

Zaručené zápůjčky na těchto stavbách činí okrouhle 464,000.000 Kč.

Závazky státu z těchto zaručených zápůjček činí roční anuity okrouhle 40,000.000 Kč.

Číslice tyto nejsou konečné. Přesná výše závazků státu podle zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., bude zjištěna, až budou skoncovány kvantitativní kolaudace všech provedených staveb.

K tabulce III.:

Stavby v tabulce III. uvedené jsou až na malé výjimky všechny buď již hotovy nebo se teprve provádějí:

Z úhrnného stavebního nákladu 2.150,368.167 Kč činí

1. zaručené zápůjčky 1.487,746.152 Kč

2. náklad staveb podporovaných ve způsobě příspěvku na zúročení a úmor stavebního nákladu 241,462.436 Kč,

3. přímé zápůjčky družstvům státních zaměstnanců na Slovensku 57,114.300 Kč,

4. přímé zápůjčky na dokončení staveb, začatých v roce 1919 nebo 1920 12,794.300 Kč,

5. finanční podpory jednou pro vždy 4,285.570 Kč.

Závazky státu činí

ze zaručených zápůjček pod pol. 1 roční anuity úhrnem 95,418.547 Kč 15 h,

z nákladu staveb pod pol. 2 roční příspěvky v původní částce úhrnem 8,658.497 Kč 44 h.

K tabulce II.:

Stavby, na které byla podle tabulky II. podpora přislíbena, budou nepochybně všechny provedeny, mnohé z nich jsou předmětem žádostí za udělení podpory, které však nejsou u úřadů zákon provádějících dosud vyřízeny.

Závazky státu z podpor na stavby v tabulce II. uvedené lze odhadnouti částkou okrouhle 35,000.000 Kč na ročních anuitách.

Mezi nevyřízenými žádostmi jsou však také žádosti za udělení podpory na stavby, na které vůbec nebylo žádáno o zásadní přislíbení podpory, a které tedy nejsou uvedeny v tabulce II.

Ke stavbám, podporovaným podle zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. n., dlužno ještě připočísti stavby v obcích, uvedených v § 15, odst. 1., nařízení ze dne 19. července 1923, čís. 160 Sb. z. a n., jež byly nebo ještě budou do konce roku zahájeny, a na něž možno žádati o podporu ještě také v roce 1924.

Stavební náklad všech staveb, u nichž pravděpodobně vzejdou závazky státu podle zákonů o stavebním ruchu, a které nejsou již uvedeny v tabulce II, odhaduje ministerstvo sociální péče částkou 800,000.000 Kč a závazky státu na anuitách ročně okrouhle částkou 36,000.000 Kč.

Závazky státu ze všech dosavadních zákonů o stavebními ruchu budou podle toho činiti pravděpodobně částku okrouhle 215,000.000 Kč, z nichž bude okrouhle 200,000.000 Kč platiti ročně na anuitách ze zaručených zápůjček po celou jejich umořovací dobu a částku okrouhle 15,000.000 Kč, na příspěvcích ke zúrokování a umořování stavebního nákladu podobu prvých pěti let a pak od pěti k pěti letům vždy méně, až v posledním dvacátém až dvacátém pátém roce částkou okrouhle.. 4,000.000 Kč.