Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923

4372.

výboru sociálně-politického a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 4351)

o stavebním ruchu.

I.

Vládní návrh zákona o stavebním ruchu, čís. tisku 4351, má jasně za účel poskytnouti podporu jen těm stavbám obytných domů, u nichž nebyla splněna ta či ona podmínka nyní platného zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., nebo prováděcího nařízení k němu vydaného ze dne 19. července 1923, čís. 160 Sb. z. a n. Vládní návrh týká se totiž, povšechně řečeno, jen těch staveb, s kterými bylo již v roce 1923 začato, nebo pro něž stavebník již v roce 1923 vykonal takové přípravné práce, že by se stavbou byl mohl začíti již v roce 1923, s kterou však nezačal pravidelně proto, že mu úřady buď vůbec ještě nebo včas nevyřídily žádost za podporu, ač ji náležitě a včas podal. Z obsahu vládního návrhu jest patrná tendence jeho zabezpečiti podporu všem těmto stavbám k tomu konci, aby stavebníci mohli stavby, ke kterým se chystali, skutečně provésti, aby náklad, který vynaložili na přípravné práce, nepřišel nazmar. S tímto úmyslem a účelem navrhovaného zákona možno plně souhlasiti nejen v zájmu jednotlivého stavebníka, ale i v zájmu celku.

Vládní návrh liší se od dosavadních zákonů o stavebním ruchu hlavně tím, že až na zcela výjimečné případy, o nichž bude zmínka později, nepřináší podpory těm stavbám, které byly nebo měly býti projektovány teprve na rok 1924. Úprav státní podpory staveb projektovaných teprve v roce 1924 musí býti předmětem nového zákona o stavebním ruchu, do jehož vydání má platiti právě zákon, jež osnovu výbor projednává. Ve vládním návrhu jest spatřovati počátek. Likvidace státní podpory stavebního podnikání. Jest očekávati, že slibovaný nový zákon o stavebním ruchu přinese konečné zlikvidování státní podpory staveb v dosavadním způsobu a že sjedná přechod pro stavební podnikání bez materielní podpory státu v nynějším způsobu. Ačkoliv podle návrhu zákona prodlužuje se účinnost nejdůležitějších ustanovení dosavadního zákona, jak se ve vládním návrhu praví až do vydání nového zákona, nejdéle však do 31. prosince 1924, a vláda měla by tedy možnost, slibovaný nový zákon předložiti teprve ke konci roku 1924, přece nutno právem očekávati, že vláda učiní tak pokud možno nejdříve. Jest toho potřebí, aby stavební podnikání, které se poct vlivem dosavadního zákona v četných obcích zvlášť utěšeně rozvilo, nebylo najednou ke škodě celku zabrzděno.

Sociálně-politickému výboru není tajno, že mnohá ustanovení dosavadního zákona a způsob jejich prováděni, jmenovitě ustanovení o vyvlastňování pozemků, by mohla býti zlepšena, upouští však od jejich pojetí do zákona z toho důvodu, že nehodí se do rámce navrhovaného zákona provisorní povahy, očekává však, že v chystaném novém zákoně o stavebním ruchu vláda sama bude na ně pamatovati.

Sociálně politický výbor nemůže také zatajiti, že i provádění zákona právě navrhovaného, jmenovitě ustanovení jeho o výši podpory u staveb, které má na mysli ustanovení § 4, lit. a), vládního návrhu, mohlo by zavdati příčinu k stížnostem ve všech těch případech, ve kterých by úřady zákon provádějící vyměřovaly státní podporu ve snížené míře 55%, pokud se týče 45% stavebního nákladu, ač stavebník již v roce 1923 zadal stavbu buď celou neb aspoň z velké části a v naději na podporu ve výši podle zákona z roku 1923 v učiněné smlouvě zavázal se k platům, kterým by nemohl dostáti v rámci podpory snížené podle vládního návrhu. Sociálně politický výbor bere na vědomí prohlášení zástupců vlády, rozptylující jeho obavy, a pevně spoléhá., že v těchto výjimečných případech bude začetí stavby považováno za zahájení stavby ve smyslu prováděcího nařízení čís. 160/1923 Sb. z. a n., a že stavebníku v důsledku toho bude přiznána podpora v míře přípustné podle dosavadního zákona. Jen s tímto předpokladem může sociálně politický výbor souhlasiti se snížením podpory pro stavby uvedené v § 4, lit. a), vládního návrhu beze všeho omezení.

Z obsahu vládní osnovy bylo by zvlášť vytknouti, že tzv. privilegovaným obcím, které jsou v prováděcím nařízení vydaném k zákonu o stavebním ruchu z roku 1923 vyjmenovány, jsou na roveň postaveny obce, ve kterých se jedná o stavbu obytných domů osobám, kterým byly v rámci pozemkové reformy přiděleny pozemky. Ustanovení toho bylo vskutku potřebí, aby mohlo se vyjíti vstříc přáním stavebníků z kruhu zemědělců, kteří bez tak poměrně mála užívali výhod zákona o stavebním ruchu. O jiném ustanovení z navrhovaného zákona, které bude ve prospěch zvláště venkova, bude zmínka v podrobné části §u 4, lit. d).

Některé zjevy, související s prováděním zákonů o stavebním ruchu, jsou však takové povahy, že sociálně politický výbor vidí se nucena vysloviti přání a pevné očekávání, že vláda sama se přičiní, aby byly odstraněny. Sem patří jmenovitě ta skutečnost, že soukromníci stavějící se státní podporou vybírají nájemné, které je vzhledem k udělené státní podpoře nepřiměřeně vysoké, a dopouštějí se tak jednání, které lze označiti jako zneužívání státní podpory. Sociálně politický výbor očekává, že ministerstvo sociální péče ať všeobecně závazným nařízením, ať zvláštním předpisem v každém konkrétním případě, majícím povahu podmínky udělení podpory, učiní těmto zjevům přítrž aspoň v případech, ve kterých bude podpora teprve udělována.

Konečně vyslovuje sociálně politický výbor znovu přání, jak je již opětovně projevil, a které posud je stejně, ne-li více odůvodněné, aby všeobecným a nepopřeně oprávněným stížnostem do opožděného vyřizování žádostí za podporu bylo čeleno rozmnožením pracovních sil v úřadech, které jsou povolány k rozhodování o žádostech, jmenovitě také v příslušném odboru ministerstva sociální péče, jež všechny jsou pracemi přetíženy.

Sociálně politický výbor pak ku konci obrací pozornost vlády k tomu, aby zavčas pamatovala na větší dotaci Státního bytového fondu, který po likvidaci státní podpory stavebního podnikání v nynějším způsobu převezme funkci podporovatele stavebního ruchu způsobem obvyklým v normálních dobách před světovou válkou.

Ustanovení jednotlivých paragrafů přijal sociálně politický výbor ve znění vládního návrhu, až na dvě změny u § 4 v lit. b) a lit. d).

U § 4, lit. b), navrhl zpravodaj, aby výhody tohoto ustanovení dostalo se také stavbám, na které byla již podpora udělena, s nimiž se však v roce 1923 nezačalo. Ustanovení podobného jest potřebí také proto, aby stavebníci, jichž se týče, nebyli v omylu o tom, v jaké výši jim podpora přísluší.

Na návrh zpravodajův bylo pak usneseno, aby v lit. b) v druhé řádce mezi slova "byla" a "podána" byla vsunuta slova "již v roce 1923 podpora udělena nebo pro něž byla aspoň.

U § 4, lit. d), navrhl zpravodaj, aby mezi slova "zájmu" a "vládou", byla vsunuta věta "nebo jde-li o znovuzřízení obytného domu zničeného nebo poškozeného živelní pohromou" a aby na konci věty slovo "dubna" bylo nahrazeno slovem "června".

Ustanovení § 4, lit. d), ve znění vládního návrhu je jediné, podle něhož možno poskytnouti podporu i na stavby které byly projektovány teprve na rok 1924. Ustanovení toto je obmezeno podle vládního návrhu jen na stavby prováděné v zájmu veřejném. Pod toto ustanovení ve znění vládního návrhu lze sice zahrnouti i stavby notné po živelních katastrofách, jde-li o stavební akci většího rozsahu nutnou v zájmu veřejném, nikoli však jednotlivé stavby, třebas byly s hlediska poškozeného stavebníka sebe nutnějšími a státní podpory sebe hodnějšími. Doplňku zpravodajem navrženého je v zájmu venkovského obyvatelstva nezbytně nutno.

Sociálně politický výbor přijal návrh zpravodajův a vyslovil také očekávání, že úsudek úřadů zákon provádějících o tom, je-li stavba obytného domu ve veřejném zájmu či nic, bude pokud možno liberální, a jmenovitě že za stavbu ve veřejném zájmu budou pokládány také stavby podnikané sociálně pojišťovacími ústavy v rámci jejich zákonných a statutárních úkolů.

Sociálně politický výbor navrhuje, aby vládnímu návrhu zákona o stavebním ruchu, tisk čís. 4351, ve znění pozměněném výborem, dostalo se ústavního schválení.

Zákon

ze dne .....

o stavebním ruchu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Podle ustanovení hlavy I, zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., mohou býti vyvlastňovány pozemky až do vydání nového zákona o stavebním ruchu, nejdéle však do 31. prosince 1924.

§ 2.

Výnosu losové státní výpůjčky, povolené podle hlavy IV. zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., smí býti použito k úhradě výloh bytové péče o státní a jiné veřejné zaměstnance podle § 3 tohoto zákona a podpor podle ustanovení hlavy VI. a VII. zákonů ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, čís. 45 Sb. z. a n., a ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n.

§ 3.

Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové státní výpůjčky, povolené dle hlavy IV. zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., přikázala na rok 1924 částku do 600,000.000 Kč na vystavění obytných budov hro státní a jiné veřejné zaměstnance.

§ 4.

Ustanovení hlavy VI. zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., jest užíti se změnami v §§ 5 a 6 uvedenými i na stavby obytných domů,

a) s nimiž bylo začato v roce 1923, ale které nelze po rozumu § 11, odst: 2., nařízení ze dne 19. července 1923, čís. 160 Sb. z. a n., považovati za zahájené do konce roku 1923, bude-li v nich v roce 1924 řádně a nepřetržitě pokračováno a budou-li do konce roku 1924 dokončeny, předpokládajíc, pokud nejde o stavby v obcích uvedených v § 15, odst. 1., cit. nař., že byla podána žádost za podporu do 30. června 1923,

b) s nimiž nebylo začato do konce roku 1923, pro něž však byte již v roce 1923 podpora udělena, nebo pro něž byla aspoň podána žádost za podporu, a to pokud jde o stavby v obcích uvedených v § 15, odst. 1., cit. nařízení, do 31. prosince 1923, a pokud jde o stavby v ostatních obcích, do 30. června 1923, budou-li zahájeny do 30. dubna 1924 a dokončeny do konce roku 1924,

c) s nimiž bylo v roce 1923 začato v obcích, které nejsou uvedeny v § 15 cit. nařízení, pro něž však nebylo žádáno za podporu do 30. června 1923, ale jen v případech zvláštního zření hodných,

d) pro které bude ve veřejném zájmu, nebo jde-li o znovuzřízení obytného domu zničeného nebo poškozeného živelní pohromou, vládou povolena podpora, budou-li zahájeny do 30. června 1924.

§ 5.

(1) Zápůjčka státem zaručená smí činiti, 1. jde-li o stavby obecně prospěšných stavebních sdružení, obcí, okresů, žup a sociálně pojišťovacích ústavů, v případech uvedených, v § 4, lit. a), 55% a v případech uvedených v § 4, lit. b) a lit. d), 45% stavebního nákladu,