Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923

jimž se mění některá ustanovení, případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků (tisk čís. 4368).

K zákonu o nemocenském pojištění dělníků vydána byla novela ze dne 22. pro lince 1920 čís. 689 Sb. z. a n., jež byla časově termínována, takže působnost její bylo nutno prodlužovati, erby ustanovení novely té spolu se změnami provedenými zákonem ze dne 22. prosince 1921 čí: 489 Sb. z. a n., jež tvoří podstatný obsah rozvinutého nynějšího nemocenského pojištění a dobře se osvědčila, byla zachována v plať hosti i přes 31. prosinec 1923, jest nutno působnost novely té prodloužiti. Jedná se nyní o to, na jakou dobu sluší ono prodloužení stanoviti. Uvážíme-li, že v červnu 1923 byl již pod čís. tisku 4186 poslanecké sněmovny podán vládní návrh zákona o sociálním pojištění (t. j. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří), a že tedy bude v dohledné době, v rámci osnovy té provedena pro celou oblast státu unifikace právních norem o nemocenském pojištění zaměstnanců, jest přirozeno, že sluší platnost zmíněných novelisujících ustanovení prodloužiti od 1. ledna 1924 až do doby, kdy nabudou účinnosti předpisy o nemocenském pojištění v rámci uvedené osnovy o sociálním pojištěni.

Při této příležitosti bylo žádoucí upraviti také znění §u 4 odst. 1. nemocenského zákona, jehož dosah se stal sporným následkem nálezu nejvyššího správního soudu ze dne 2. července 1923. Zákonodárce, když projednával v roce 1919 osnovu, jež se pak stala zákonem ze dne 15. května 1919 čís. 268 Sb. z. a n., měl nepochybný úmysl rozšířiti nemocenskou pojistnou povinnost na služebné dívky v domácnosti a na čeleď vůbec. Aby se tedy nepochybně stanovila tato pojistná povinnost, byl do zákona pojat čl. I., jenž upraví věc nesporně a to ode dole 1. ledna 1924, v čemž jedině provedena změna vládního návrhu v zájmu klidného vyřešení vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Přirozeným důsledkem čl. I, pak jest čí. IV., jímž se ode dne 1. ledna 1924 ruší příslušná ustanovení čeledních řádů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a obdobná právní ustanoveni převzatá na Slovensku v Podkarpatské Rusi z bývalého práva uherského.

Sociálně-politický výbor doporučuje pro přijetí vládní osnovy v úpravě předsevzaté výborem, jež jest přiložena, a dále schváleny připojené 2 resoluce.

Zákon

ze dne................................

jímž se mění některá ustanovení případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Odstavec 1. §u 4 zákona ze dne 30. březni 1353, číslo 33 ř. z. ve znění článku I. zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n., jehož působnost byla rozšířena na obvod Slovenska § 1 vládního nařízení ze dne 23. září 1919, číslo 516 Sb. 7. a n., a na území Podkarpatské Rusi § 1 vládního nařízení ze dne 21. ledna 1921, číslo 26 Sb. z. a n., se mění s platností ode dne 1. ledna 1924 takto:

"Zaměstnavatelem podle tohoto zákona je osoba, na jejíž účet se vykonávají práce neb služby uvedené v § 1, odst. 1. tohoto zákona."

Článek II.

(1) Pojistné povinnosti podle článku I. jest příčině pomocnic v domácnosti zaměstnaných v obvodu Velké Prahy učiněno zadost, jsou-li členkami Zajišťovací pokladny pracovnic v domácnosti, zapsané pokladny pomocné v Praze, pokud členství jejich nastalo nejpozději dne 31. prosince 1923, předpokládajíc, že Zajišťovací pokladna poskytovati bude ode dne 1. ledna 1924 dávky stanovené zákonnými předpisy o nemocenském pojištění jakožto povinné dávky.

(2) Ustanovení předcházejícího odstavce Neplatí však pro pomocnice v domácnosti, jež se nestaly členy Zajišťovací pokladny pracovnic v domácnosti, zapsané pokladny pomocné v Praze, do 31. prosince 1923, dále pro pomocnice v domácnosti, které vystoupily po 31. prosinci 1923 od zaměstnavatele, v jehož službách byly dne 31. prosince 1923, a vůbec pro pomocnice v domácnosti zaměstnané mimo obvod Velké Prahy.

Článek III.

Působnost zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., se změnami stanovenými zákonem ze dne 22. prosince 792, č. 489 Sb. z. a n., a tímto zákonem prodlužuje se od 1. ledna 1924 až do doby, kdy nabudou účinnosti předpis a nemocenském pojištění v rámci osnovy a pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Článek IV.

(1) Předpisy §u 21 prozatímního čeledního řádu hro hlavní město Prahu (zákon ze dne 21. srpna 185, číslo 42 zemského zákoníku pro Čechy), §u 20 čeledního řádu pro Čechy (zákon ze dne 7. dubna 1.806, číslo 11 zemského zákoníku pro Čechy), § 21 čeledního řádu pro Moravu (zákon ze dne 2. května 1886, č. 53 zemského zákoníku pro Moravu a § 20 čeledního řádu pro Slezsko (zákon ze dne 25. března 1867, čís. 12 zemského zákoníku pro Slezskou ve znění § zákona ze dne 22. září 1899, čís. 59 zemského zákoníku pro Slezska, pokud stanoví povinnost zaměstnavatele postarati se o ošetřování a léčbu onemocnělých osob služebných (čeledi), se zrušují s platností ode dne 1. ledna 1924.

(2) Rovněž se zrušují pro Slovensko a Podkarpatskou Rus předpisy § 5 zákonného čl. XXI. z raku 1898 o úhradě nákladu veřejného ošetřování nemocenského a § 28 zákonného čl. XLV. z roku 1907, o úpravě právních poměrů mezi zemědělcem a zemědělskou čeledí, pokud stanoví povinnost zaměstnavatele postarati se o ošetřování a léčbu onemocnělých osob služebných (čeledi), a to s platností ode dne 1. ledna 1924.

Článek V.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedení jeho ukládá se ministru sociální péče.

V Praze dne 19. prosince 1923.

Resoluční návrh poslance dra Mazance a druhů:

Vláda se vyzývá aby co nejrychleji dala provésti volby do nemocenských pokladen na podkladě poměrného zastoupení.

Resoluční návrh posl. Johanise:

Vláda se vybízí, aby v době nejkratší postarala se o projednávání nemocenského pojištění státních a veřejných zaměstnanců.