Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

o žádosti zemského trestního soudu v Brně za svolení k trestnímu stihání posl. inž. Otmara Kalliny pro přečin podle § 14, odst. 1. zákona na ochranu republiky z 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Přípisem ze dne 28. června 1923 žádá zemský trestní Soud v Brně za svolení k trestnímu stihání poslance inž. Otmara Kalliny pro přečin podle § 14, odst. 1. zák. na ochranu republiky z 19. březina 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Dle obsahu trestního oznámení konala se dne 24. března 1923 v Hustopeči veřejná schůze lidu, svolaná předsedou okresního výboru německé strany národní s programem ťzpráva o politické situaciŤ, kterou podal poslanec inž. Otmar Kallina.

Ve své zprávě uvedl mimo jiné, že prý ve starověku vznikaly státy tím, že, jak četl v knížce, lupiči vnikli do území, zmocnili se ho, vyrabovali a obyvatelstvo pak zorganisovali a kdo neubrání prý se upomínce na dávné časy, připomene-li se vznik nových států po válce.

Dále uvedl, že právo sebeurčení bylo přiznáno Čechům, nikoli Němcům, že Francouzi utvořili československý stát ne z lásky k Čechům, nýbrž z potřeby, aby Němci měli v týle nepřítele, aby byl stráží Francie na východě. Politika německých poslanců musí prý spočívati na velkoněmeckých myšlénkách.

Z uvedeného jest patrno, že se jedná o řeč poslance před jeho voliči, ve které zaujal se stanoviska oposičního poslance své strany stanovisko k určitým politickým otázkám a kritisoval z tohoto stanoviska veřejné poměry. Jedná se zřejmě o politickou činnost souvisící s výkonem poslaneckého mandátu.

Imunitní výbor neshledal v obsahu uvedené řeči důvodů pro vydání uvedeného poslance a poukazuje dále k tomu, že v době, kdy uvedená řeč byla pronesena, zákon na ochranu republiky, pro jehož porušení se žádá o svolení k trestnímu stíhání, nebyl ještě v platnosti, vstoupiv v platnost dnem 8. dubna 1923. Navrhuje proto, aby svolení k trestnímu stihání posl. inž. Otmara Kalliny dáno nebylo.

V Praze dne 2. dubna 1924.