Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
I. volební období. |
9. zasedání. |
4599.
Vládní návrh
Zákon
ze dne.......................................1924
o výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí k nim jednak učitelům škol obecných a občanských a opatrovatelkám dětských opatroven na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi a obcemi, jednak některým pozůstalým po těchto osobách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Ministr školství a národní osvěty se zmocňuje, aby učitelům a dětským opatrovatelkám, kteří působili na obecných nebo občanských školách nebo na dětských opatrovnách na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi nebo obcemi, jakož i pozůstalí po nich, vyplatil z moci úřední k odpočivným a zaopatřovacím požitkům dosud vypláceným jednorázovou výpomoc, a to zvláště pro každý z roků 1924, 1925 a 1926.
(2) Tato jednorázová výpomoc může se povoliti pensionovaným učitelům a dětským opatrovatelkám, jakož i pozůstalým po nich, mají-li nárok na pensijní a zaopatřovací požitky:
a) buď ze zemského pensijního a zaopatřovacího ústavu, zřízeného uh. zák. čl. ze dne 3. května 1875, č. XXXII., o pensionování učitelů a vychovatelů na veřejných obecných školách a opatrovnách, jakož i zaopatřování jejich vdov a sirotků, nebo
b) ze zemského pensijního a zaopatřovacího ústavu, zřízeného uh. zák. čl. ze dne 31. července 1894, č. XXVII., o pensích těch správců, profesory, učitelů, správkyň a učitelek, kteří účinkují na veřejných ústavech, a o zaopatření jejich rodin, o které není státním nebo jiným veřejným opatřením postaráno, se zřetelem k uh. zák. čl. ze dne 21. srpna 1914, č. XXXVl., o zaopatřování nestátních profesorů-učitelů vyšších lidových a občanských škol, jakož i léčebně-pedagogických ústavů a jejich vdov a sirotků.
(3) Učitelům a opatrovatelkám škol a opatroven, uvedených v odst. 1, kteří odejdou na odpočinek po 31. prosinci 1923 s nárokem na zaopatření z pensijních ústavů, uvedených v odst. 2, jakož i pozůstalým po těchto učitelích, po 31. prosinci 1923 v činné službě zemřelých, může se povoliti jednorázová výpomoc v letech 1924, 1925 a 1926 jen za ten rok, ve kterém tahový učitel nebo opatrovatelka nepůsobili aspoň 6 měsíců v činné službě.
(4) Pozůstalým po učitelích a opatrovatelkám, zemřelých ve výslužbě, může se povoliti jednorázová výpomoc ve výměře jim podle § 3 příslušející bez zřetele na to, byla-li již v témže roce zemřelému vyplacena výpomoc jemu náležející.
(5) Jednorázová výpomoc vyplatí se toliko těm, kdož prokáží, že jsou státními občany československými a bydlí na území republiky Československé žádném případě nesmí býti povolena osobám, o nichž je prokázáno, že svým chováním poškodily vážnost stavu učitelského, nebo že se provinily jednáním nepřátelským Československé republice.
§ 2.
Pensionovaným učitelům a opatrovatelkám dětských opatroven, kteří působili na nestátních školách obecných nebo občanských mimo území Podkarpatské Rusi na území bývalého státu uherského, jakož i pozůstalým po nich, může býti v případech zvláštního zřetele hodných povolena jednorázová výpomoc podle §§ 1 a 3 tohoto zákona výjimečně zcela nebo z části, dokáží-li, že jsou státními občany československými, že se nikterak neprovinili nepřátelským jednáním proti republice Československé a že bydlí na jejím území.
§ 3.
Jednorázová výpomoc tato jest splatná v letech 1924, 1925 a 1926 každý rok nejvýše v této výměře: Pensistům, učitelským; po 2000 Kč, vdovám po nich po 1400 Kč, poživatelům příspěvků na výchovu dětí (pro každé dítě až do 5 dětí) po 280 Kč a poživatelům darů z milosti z pensijních a zaopatřovacích ústavů, uvedených v § 1, odst. 2, které nastupují odpočivné a zaopatřovací požitky, po 280 Kč. Jednorázová výpomoc opatrovatelek dětských opatroven činí 100 Kč ročně.
§ 4.
Pensijní příspěvky vydržovatelů škol, ustanovené v § 29, odst. 3, zák. čl. XXXII/1875 uh., zvyšují se ze 12 zl. na 240 Kč ročně a pensijní příspěvky udržovatelů škol, ustanovené § 74, odst. 1, zák. čl. XXXVI/1914 uh. ze 7% na 10% započitatelného platu pro výměru výslužného, nejméně však na 240 Kč ročně.
§ 5.
(1) Zjistí-li; se u jednotlivých pensistů (vdov a sirotku) přeplatek zvýšení pense z doby po 28. říjnu 1918, které nebylo přiznáno úřady nebo orgány oprávněnými k tomu podle platných československých předpisů, budiž tento přeplatek odečten od výpomoci poskytnuté podle tohoto zákona, nestalo-li se tak dosud, a to pro každý z roku 1924, 1925 a 1926 jednou třetinou.
(2) Totéž platí o zálohách již dříve snad povolených.
§ 6.
(1) Až do konečného rozvrhu (čl. 256 mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Maďarskem, čís. 102/1922 Sb. z. a n.) majetku zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů, uvedených v § 1, odst. 2, přejímá státní pokladna s výhradou regresu náklad na pensijní a zaopatřovací požitky učitelů škol obecných a občanských a dětských opatrovatelek, jakož i pozůstalých po nich, v rozsahu, v kterém tyto osoby mají nárok na zmíněné požitky z jmenovaných pensijních a zaopatřovacích ústavů, pokud osoby, o něž jde, jsou v době, kdy zákon tento nabyl účinnosti, státními občany československými, pokud působil posledně na školách v Podkarpatské Rusi, a pokud bydlí na území republiky Československé.
(2) Do státní pokladny plynou v této době též veškeré příslušné příjmy jmenovaných zaopatřovacích a pensijních ústavů jako částečná úhrada nákladů, zmíněných v odst. 1.
§ 7.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924.
(2) Provedením jeho pověřuje se ministr školství a národní; osvěty ve shodě s ministrem financí.
Odůvodnění:
Vládním nařízením ze dne 8. února 1922, č. 25 Sb. z. a n., jímž byla rozšířena platnost zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n., i na učitelstvo státních škol na Podkarpatské Rusi, byly upraveny hmotné poměry aktivních a pensionovaných učiteli těchto škol.
Hmotné poměry učitelstva nestátních škol obecných a občanských na Podkarpatské Rusi dosuď však upraveny býti nemohly.
Pensijní a zaopatřovací požitky těchto učitelů vyměřují se dosud toliko podle platných zákonitých předpisů z dob předválečných nevyhovují tudíž dnešním drahotním poměrům.
Stav tento je nadále neudržitelný a to tím spíše, že učitelům-pensistům nestátních škol na Slovensku byla zákonem ze dne 21. prosince 1922, č. 410 Sb. z. a n., přiznána k dosavadním pensím jednorázová výpomoc na léta 1921, 1922, 1923 a projednává se návrh zákona, jímž se má povoliti těmto pensistům výplata dvojnásobně zvýšených jednorázových výpomocí i na léta 1924, 1925 a 1926.
Podle § 3, odst. 4., ústavní listiny bude sice úkolem sněmu Podkarpatské Rusi, aby upravoval zákonem právní a hmotné poměry učitelstva škol obecných a občanských na Podkarpatské Rusi. Ježto však pomoc pensistům nestátních škol obecných a občanských nelze odkládati až do doby, než se sněm na Podkarpatské Rusi ustaví, je potřebí, aby Národní shromáždění učinilo dočasně příslušné opatření.
Ministerstvo školství a národní osvěty předkládá proto osnovu zákona o výplatě pensí a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí k nim učitelům nestátních škol obecných a občanských a opatrovatelkám dětských opatroven na Podkarpatské Rusi.
Osnova je v zásadě totožná s návrhem zákona, jímž má býti na Slovensku povolena jednorázová výpomoc těmto pensistům na léta 1924, 1925 a 1926.
Provedení návrhu vyžadovalo by zvýšeného nákladu pro každý jednotlivý rok:
1. pro 50 učitelů a 2000 Kč |
100.000 Kč, |
2. pro 2 opatr. a 1600 Kč |
3.200 Kč, |
3. pro 90 vdov a 1400 Kč |
126.000 Kč, |
4. pro 55 sirotků a 280 Kč |
15.400 Kč, |
5. pro 3 poživatele darů z milosti a 280 Kč |
840 Kč, |
celkem |
245.440 Kč. |
Toto vydání se sníží a částku, kterou činí výšené pensijní příspěvky vydržovatelů škol.
Krom toho na provedení § 6 (převzetí dosavadních starých pensí) je potřebí na rok 1924 asi 260.000 Kč.
Provedení celého zákona v roce 1924 bude tedy vyžadovati částky 505.440 Kč.
Toto vydání, do státního rozpočtu na rok 1924 nezařaděné, bude lze uhraditi a kap. XIII A., tit. 6, § 1, pel. 15, v níž se dojde úspory asi 520.000 Kč tím, že 200% drahotní přídavek, preliminovaný v této položce částkou 2,087.550 Kč, byl usnesením vlády od 1. ledna 1924 snížen na 150%.
Vláda navrhuje, aby tento její návrh zákona byl projednán v poslanecké sněmovně Národního shromáždění a po schválení jeho poslaneckou sněmovnou v senátě projevuje přání, aby byl přikázán výboru kulturnímu, sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy.
V Praze dne 13. března 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr školství a národní osvěty: Rud. Bechyně, v. r. |