Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

4734.

Zpráva

výboru kulturního, sociálně politického rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 4599)

o výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí k ním jednak učitelům škol obecných a občanských a opatrovatelkám dětských opatroven na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi a obcemi, jednak některým pozůstalým po těchto osobách.

I.

Učitelstvu škol státních na Podkarpatské Rusi byly aktivní a také pensijní požitky upraveny vládním nařízením ze dne 8. února 3923, č. 25 Sb. z. a n. Jinak je tomu u býv. učitelů škol nestátních, pro jichž úpravu pensijních a zaopatřovacích požitku platí dosud předválečné zákony maďarské. Požitky ty dnešním drahotním poměrům neodpovídají. Učitelům pensistům škol nestátních na Slovensku dostala se aspoň nouzových jednorázových výpomocí, kdežto na Podkarpatské Rusi nikoliv. Poněvadž poměry učitelů pensistů na Podkarpatské Rusi jsou právě tak bědné jako na Slovensku, jeví se potřeba, poskytnouti jim téže pomoci. Podle předložené osnovy zvyšují se výpomoci tyto pro rok 1924, 1925 a 1926 a míru dvojnásobnou proti letům předešlým. Kulturní výbor považuje řešení toto za nouzové a vybízí vládu, aby pensijní požitky učitelů škol nestátních na Podkarpatské Rusi i na Slovensku upraveny byly definitivně, současně v rámci zákona, jímž budou upraveny požitky státních zaměstnanců staropensistů.

Kulturní výbor schválil osnovu zákona ve znění vládního návrhu a doporučuje předlohu ku zákonnému schválení.

V Praze dne 13. června 7.924.

Sociálně-politický výbor považuje za nutné, aby jednorázová výpomoc dle zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 410 Sb. z. a n., na Slovensku vyplácená, byla poskytována pro roky 1924, 1925 a 1926 i na Podkarpatské Rusi a to osobám v osnově uvedeným a ve výši o 100% zvýšené proti původnímu ustanovení zákona z r. 1922., ježto hospodářské poměry - posud neustálené - toto mimořádné opatření vyžadují, a ježto nelze pomoc tuto odkládati do doby, než se sněm na Podkarpatské Rusi ustaví a vlastním zákonem právní a hmotné poměry učitelstva škol obecných a občanských na Podkarpatské Rusi upraví, a navrhuje, aby poslanecká sněmovna vládní návrh schválila.

V Praze dne 18. června 1924.

Rozpočtový výbor pojednávajúc vládny návrh zákona č. 4599 prišiel k názoru, že aj so stanoviska jednotnej administratívy školskej je nútne, aby medu učiteľstvom Slovenska a Podkarpatskej Rusi nebol xobený rozdiel. Cirkevnému učiteľstvu Podkarp. Rusi bolo finančne pomožené vládnym nariadením zo dňa 8. februára 1923, č. 25 Sb. z. a n., kde boly upravené zaopatrovacie požitky pre rok minulý a zostala otvorená otázka rokov 1924-1926, kde sa pomery nezlepšily a akiste tiež o veľa nezlepšia.

Poneváč ministerstvo financií má úhradu pre rok 1924 v medziach rozpočtu zaistenú a v budúcich rokoch nepadajú obnosy určené k výpomoci neštátnych učiteľov Podkarp. Rusi veľmi na váhu, priklonil sa rozpočtový výbor k zpráve výborov kultúrneho a soc.-politického a navrhuje, aby vládny návrh zákona č. 4599 prijatý bol v zneniu vládou navrhnutom.

Praha dňa 18. červňa 1924.

Zákon

ze dne.............. 1924

o výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomoci k nim jednak učitelům škol obecných a občanských a opatrovatelkám dětských opatroven na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi a obcemi, jednak některým pozůstalým po těchto osobách.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Ministr školství a národní osvěty se zmocňuje, aby učitelům a dětským opatrovatelkám, kteří působili na obecných nebo občanských školách nebo na dětských opatrovnách na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi nebo obcemi, jakož i pozůstalým po nich, vyplatil z moci úřední k odpočivným a zaopatřovacím požitkům dosud vypláceným jednorázovou výpomoc, a to zvláště pro každý z roků 1924, 1925 a 1926.

(2) Tato jednorázová výpomoc může se povoliti pensionovaným; učitelům a dětským opatrovatelkám, jakož i pozůstalým po nich, mají-li nárok na pensijní a zaopatřovací požitky:

a) buď ze zemského pensijního a zaopatřovacího ústavu, zřízeného uh. zák. čl. ze dne 3. května 1875, č. XXXII., o pensionování učitelů a vychovatelů na veřejných obecných školách a opatrovnách, jakož i zaopatřování jejich vdov a sirotků, nebo

b) ze zemského pensijního a zaopatřovacího ústavech, zřízeného uh. zák. čl. ze dne 31. července 1894, č. XXVII., o pensích těch správců, profesorů, učitelů, správkyň a učitelek, kteří účinkují na veřejných ústavech, a o zaopatření jejich rodin, o které není státním nebo jiným, veřejným opatřením postaráno, se zřetelem k uh. zák. čl. ze dne 21. srpna 1914, XXXVI., o zaopatřovaní nestátních profesorů-učitele vyšších lidových a občanských škol, jakož i léčebně-pedagogických ústavů a jejich vdov a sirotků.

(3) Učitelům a opatrovatelkám škol a opatroven, uvedených v odst. 1, kteří odejdou na odpočinek po 31. prosinci 1923 s nárokem na zaopatření z pensijních ústavů, uvedených v odst. 2, jakož i pozůstalým po těchto učitelích, po 31. prosinci 1923 v činné službě zemřelých, může se povoliti jednorázová výpomoc v letech 1924, 1925 a 1926 jen za ten rok, ve kterém takový učitel neb opatrovatelka nepůsobili aspoň 6 měsíců v činné službě.

(4) pozůstalým po učitelích a opatrovatelkách, zemřelých ve výslužbě, může se povoliti jednorázová výpomoc ve výměře jim podle § 3 příslušející bez zřetele na to, byla-li již v témž roce zemřelému vyplacena výpomoc jemu náležející.

(5) Jednorázová, výpomoc vyplatí se toliko těm, kdož prokáží, že jsou státními občany československými a bydlí na území republiky Československé. V žádném případě nesmí býti povolena osobám, o nichž je prokázáno, že svým chováním poškodily vážnost stavu učitelského, nebo že se provinily jednáním nepřátelským československé republice.

§ 2.

Pensionovaným učitelům a opatrovatelkám dětských opatroven, kteří působili na nestátních školách obecných nebo občanských mimo území Podkarpatské Rusi na území bývalého státu uherského, jakož i pozůstalým po nich, může býti v případech zvláštního zřetele hodných povolena jednorázová výpomoc podle §§ 1 a 3 tohoto zákona výjimečně zcela nebo z části, dokáží-li, že jsou státními občany československými, že se nikterak neprovinili nepřátelským jednáním proti republice Československé a že bydlí na jejím území.

§ 3.

Jednorázová výpomoc tato jest splatná v letech 1924, 1925 a 1926 každý rok nejvýše v této výměře: Pensistům učitelským po 2000 Kč, vdovám po nich po 1400 Kč, poživatelům příspěvků na výchovů dětí (pra každé dítě až do 5 dětí) po 280 Kč a poživatelům darů z milosti z pensijních a zaopatřovacích ústavů, uvedených v § 1, odst. 2, které zastupují odpočivné a zaopatřovací požitky, po 280 Kč. Jednorázová výpomoc opatrovatelek dětských opatroven činí 1600 Kč ročně.

§ 4.

Pensijní příspěvky vydržovatelů škol, ustanovené v § 29, odst. 3, zák. čl. XXXII/1875 uh., zvyšují se ze 12 zl. na 240 Kč ročně a pensijní příspěvky vydržovatelů škol, ustanovené § 74, odst. 1, zák. čl. XXXVI/1914 uh. ze 7% na 10% započitatelného platu pro výměru výslužného, nejméně však na 240 Kč ročně.

§ 5.

(1) Zjistí-li - se u jednotlivých pensistů (vdov a sirotků) přeplatek zvýšení pense z doby po 28. říjnu 1918, které nebylo přidnáno úřady nebo orgány oprávněnými k tomu podle platných československých předpisů, budiž, tento přeplatek odečten od výpomoci poskytnuté podle tohoto zákona, nestalo-li se tak dosud, a to pro každý z raků 1924, 1925 a 1926 jednou třetinou.

(2) Totéž platí o zálohách již dříve snad povolených.

§ 6.

(1) Až do konečného rozvrhu (čl. 256 mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Maďarskem, čís. 102/1922 Sb. z. a n.) majetku zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů, uvedených v § 1, odst. 2, přejímá státní pokladna s výhradou regresu náklad na pensijní a zaopatřovací požitky učitelů škol obecných a občanských a dětských opatrovatelek, jakož i pozůstalých po nich, v rozsahu, v kterém tyto osoby mají nárok na zmíněné požitky z jmenovaných pensijních a, zaopatřovacích ústavů, pokud osoby, o něž jde, jsou v době, kdy zákon tento nabyl účinnosti, státními občany československými, pokud působily) posledně na školách v Podkarpatské Rusi, a pokud bydlí na území republiky Československé.

(2) Do státní pokladny plynou v této době též veškeré příslušné příjmy jmenovaných zaopatřovacích a pensijních ústavů jako částečná úhrada nákladů, zmíněných v odst. 1.

§ 7.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924.

Provedením jeho pověřuje se ministr školství a národní osvěty ve shodě s ministrem financí.