XIII./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelací poslanců Dietla, Čermaka, Hackenberga a druhů
o užívání zákona na ochranu republiky a jazykového zákona (tisk 4385/II).
Okresní soud ve Vimperku dopisoval již od r. 1919 městskému úřadu v jazyku státním a nikoliv, jak uvádí interpelace, výhradně v jazyku německém.
Konaným šetřením a úředními spisy bylo zjištěno, že městský úřad v červenci a srpnu r. 1923 nevyřídil některé přípisy tamního okresního soudu, zaslané jemu v poručenských věcech v jazyku státním, nýbrž že je vrátil, žádaje, aby byly zaslány v řečí německé, anebo alespoň s německým překladem a že zvlášť ještě přípisem ze dne 9. srpna 1923 č. 2904 oznámil soudu, že budoucně budou přípisy jeho jen tehdy věcně vyřizovány, budou-li sepsány v jazyku německém nebo aspoň opatřeny německým překladem. Podle § 3, jaz. zákona byla a je obec povinna české přípisy okresního soudu přijmouti a vyříditi. Soud postupoval správně, jestliže věc, která se příčila tomuto zákonnému ustanovení, oznámil příslušnému státnímu úřadu dohlédacímu nad obcí; Měla-li obec za to, že českým přípisem okresního soudu bylo porušeno její jazykové právo; měla způsobem v § 7, jaz. zák. naznačeným své právo uplatňovati stížností u nadřízeného soudu, ale nebyla oprávněna uplatňovati je odmítnutím vyřízení a prohlašováním do budoucna, že českých dopisů vůbec nevyřídí. Obecní úřad jednal kromě toho i proti usnesení obecního zastupitelstva, kterým bylo ustanoveno, že česká podání od stran soukromých je vyřizovati česky a české přípisy od úřadů došlé německy.
Poněvadž starosta vimperský podal z trestního nálezu okresní správy politické v Prachaticích odvolání, bude o věci rozhodováno pořadem instančním. Také ministerstvo spravedlnosti nemíní do záležitosti zasahovati všeobecným pokynem soudům ve smyslu posledního odstavce interpelace, nýbrž je toho náhledu, že dlužno ponechati průchod instančnímu postupu, resp. zůstaviti prováděcímu nařízení k jazykovému zákonu, aby vyslovilo podrobnější předpisy o korespondenci mezi autonomními a státními úřady.
V Praze, dne 7. června 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr v. r.
Ministr spravedlností:
Dr. Dolanský, v. r.
XIV./4746.(původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance J. Mayera a druhů
ve věcí úpravy potoka Fleissenského a meliorace sousedních pozemků vzhledem ku stále se vyskytující snětí slezinové v údolí tohoto potoka (tisk 4306/I).
Ministerstvo zemědělství povolilo již výnosem ze dne 4./II. 1921, č. 25015/19, na provedení nejnaléhavějších úpravných prací na potoce Plisna (Fleissenbach) km 1,864 - 7,286, rozpočtených dle cen z října 1919 obnosem 1.404,000 Kč, dle par. 7. zák. ze dne 4./.I. 1909, č. 4 ř. z., příspěvek ze státního melioračního fondu ve výši 40% skutečného stavebního nákladu za následujících podmínek:
1. na provedení těchto prací povolen bude zemský příspěvek ve výši aspoň 30% skutečného nákladu,
2. vodní družstva Watzgenreuth a Mühlessen uhradí zbytek nákladu nekrytého veřejnými příspěvky a zřídí dle par. 15 meliorační novely a prováděcího nařízení k téže udržovací fond ve výší ministerstvem zemědělství stanovené,
3. s pracemi započato bude nejdéle na jaře 1921 a budou při nich zaměstnáni především osoby, které by měly nárok na podporu v nezaměstnanosti,
4. o úhradě stavebního nákladu, provádění a udržování úpravných prací uzavřena bude úmluv a dle par. 3, odstavec 3 meliorační novely: ze dne 19./XIl 1919, č. 21 Sb. z. a. n. z r. 1920.
Současně nečinilo ministerstvo zemědělství námitek proti započetí s pracemi v režií družstevní za podmínky, že se provádění bude díti za přesného šetření ministerstvem zemědělství vydaného vzorce úmluvy. Kdyby však mimo očekávání mělo býti od tohoto, družstvy svého času vyžádaného způsobu provádění upuštěno, žádalo ministerstvo zemědělství vypsání ofertního řízení, ponechávajíc si rozhodnutí o zadání stavby.
Ač mezi tím byl jíž také zemský příspěvek na shora uvedené nejnaléhavější práce ve výši 30% skutečného nákladu povolen, dotyčná vodní družstva s prováděním prací, jež tvoří předpoklad pro úpravu potoka Plisny a jeho přítoků v dalších tratích, jakož i pro melioraci přilehlých pozemků, doposud nezapočala.
Z uvedeného je patrno, že započetí s vodními úpravami v údolí potoka Plisny jest pouze závislé na rozhodnutí stavebníka, t. j. vodních družstev Watzgenreuth a Mühlessen.
V Praze dne 14. dubna 1924.
Ministr zemědělství:
v. z.
Malypetr v. r.
XV./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance dra R. Lodgmana a druhů
o jazykové praxi poštovního šekového úřadu a o vyřízení dohlédací stížností advokáta dra Valtra Maresche z Ústí nad Labem (tisk 3853/XVI, 4009/XV a 4171/IV).
Dosavadní praxe poštovního šekového úřadu nebyla jednotná a bylo proto učiněno opatření, aby poštovní úřad šekový dbal i ve styku se stranami ustanovení zmíněného zákona pokud to arci jeho provoz připouští.
Poštovní úřad šsekový se předpisy těmito také řídí. Leč zvláštní povaha jeho přímo továrenského provozu přináší zejména při vyhotovování t. zv. výpisů z účtů tytéž obtíže, pro které nebylo také poštovnímu spořitelnímu úřadu ve Vídní možno, aby tyto výpisy vyplňoval jinak, nežli jedním jazykem. Poštovní úřad šekový, chtěje však, aby majitelům účtů národností německé nevznikaly o jednotlivých položkách výpisů z účtů nějaké pochybnosti, vydal již v roce 1919 pro majitele účtu národnosti německé pomůcku, které se interpelace dotýká. Pomůcku tu pokládám za účelnou a poštovní úřad šekový projevil jejím vydáním dojista tolik dobré vůle vyhověti potřebám stran i tam, kde z důvodů technických není jiné řešení věcí naprosto možné, že nějaké výtky ve věci nezasluhuje.
Touto odpovědí jest meritorně vyřízena také interpelace o dohlédací stížností advokáta dra Waltra Maresche; formální její vyřízení, jež zdrženo bylo nutností vnitřních šetření, bylo již také vydáno.
V Praze dne 21. června 1924.
Za ministra pošt a telegrafů ministr:
Stříbrný v. r.
XVI./4746.
Odpověď
vlády
na interpelací poslanců Kreibicha, Kučery a soudruhů
v záležitostí soustavného porušování zákona o osmihodinné době pracovní (tisk 4506).
Zásadní spor, jenž v textilním průmyslu na Tanvaldsku vznikl koncem r. 1923 při sjednávání kolektivní smlouvy a přenesl se též do prvých měsíců r. 1924, týkal se otázky pracovní doby potřebné k týdennímu čistění textilních strojů. Jelikož v záležitosti této nebylo mezí smluvními stranami jasno, bylo vyvoláno řízení instanční a otázka tato byla ve třetí instanci ministerstvem sociální péče rozhodnuta v ten smysl, že dobu potřebnou k týdennímu čistění textilních strojů jest započítati do 48 hodinné maximální týdenní doby pracovní. Mezitím však konflikt, jenž z této otázky povstal ve třech textilních závodech na Tanvaldsku a jenž vedl k výluce dělnictva v těchto závodech zaměstnaného, přesunul se na nové pole. Zásadní spor byl řečeným rozhodnutím ministerstva sociální péče sice vyřešen, ale práce v těchto závodech nebyla zahájena, poněvadž se vynořila nová sporná otázka, týkající se opětného přijeli do práce vyloučeného dělnictva. Aby i tato otázka byla pokud možno nejrychleji vyřešena, vyslalo ministerstvo sociální péče na žádost zúčastněných odborových organisací svého zástupce vrch, živnostenského inspektora inž. Pokorného a současně vyslalo též ministerstvo vnitra vládního radu Haissingera, kterými funkcionářům podařilo se získati strany k jednání a dne 2. dubna t. r. sjednati v Jablonci n. N. dohodu. Podmínky ujednání byly pak dne 3. dubna t. r. předloženy sboru důvěrníků a dne 4. dubna t. r. veškerému dělnictvu továren dotčených konfliktem, jež je beze změny přijalo. Práce byla poté zahájena během toho dne, při čemž dřívější dělníci byli přijati dle technických možností a dle míry zaměstnání. Při tom bylo zaručeno, že pokud dělníci hledaných kategorií, kteří před 11. únorem 1924 v jednom ze tří zmíněných závodů byli zaměstnáni, budou ještě do práce se hlásiti, ubudou civí dálnici do těchto návodů přijati vyjímaje případy, kde se jedná o dělníky specielní. Práce byla zahájena postupně, při čemž nástup dělnictva děl se v dohodě se závodními výbory.
Tolik pokud jde o zásadní otázku sporu a zásah povolaných činitelů vládních.
Pokud se týče jednotlivých v interpelací uvedených konkrétních případů porušování zákona o 8hodinové době pracovní, bylo úředním šetřením zjištěno toto:
Část pletáren a stávkáren v Aši pracovala skutečně s prodlouženou dobou pracovní, leč závody ty měly k tomu potřebné povolení kompetentních úřadů. Jedinou výjimku činila firma Wilh. Hering, továrna látkových rukavic v Aši, kde se pracovalo přes čas bez úředního povolení; na udání živnostenského inspektorátu byla příslušnou okresní správou politickou pro tento přestupek zákona uložena firmě pokuta v částce 500.- Kč. Ostatní firmy pracovaly částečně, v jedné, částečně ve dvou směnách a firma Goth a Co., továrna pleteného a stávkového zboží v Aši pracovala dokonce ve třech směnách, majíc ku práci noční zvláštní povolení úřední.
Pokud se interpelace zmiňuje o zaměstnávání dětí sotva škole odrostlých po 10 i více hodin denně, uvádí příslušná úřední zpráva, že počet mladistvých osob tvoří jen malé procento ostatního dělnictva a že pracovní doba těchto osob jest stejná jako u ostatního dělnictva, t. j. zpravidla 8 hodin denně nebo 48 hodin týdně. Některé z těchto mladistvých osob činí ovsem svým zaostalým vzrůstem, způsobeným podvýživou v uplynulých, zejména válečných létech, dojem osob nezletilých, čímž asi byla stížnost vyvolána.
U firem Löwinger a Glas, Josef Niessner, Otto Wonach a Comp., ťEsweŤ (Bratří Shönové), vesměs mechanických tkalcoven ve Cvikově, dále u firem Neumann a Co., barvírna příze ve Cvikově, jakož i u firmy Heřman Müller, barvírna v Hrádku, pracovalo se skutečně 48 hodin v pěti dnech, u obou posléze jmenovaných firem někdy však i méně než 48 hodin týdně, dle toho, jak docházely zakázky. Rozděleni pracovní doby jak denní, tak i týdenní, dělo se tu v dohodě zaměstnavatelů se zaměstnanci po smyslu § 3. odst. 1, zákona o 8 hodinné době pracovní.
U firmy Václav König, přádelna bavlny v Ruprechticích, pracovala hlavní střída celý týden, a to 5 dní po 81/2 hod., a v sobotu 51/2 hod., v mykárně pracovalo však 8 dělníků 4 dni po 10 hodinách a 5. den 8 hodin, v trhárně pak pracovali 3 dělníci 4 dni po 12 hodinách. Na zakročení živnostenského inspektorátu změnila firma toto rozdělení pracovní doby tak, že dělníci posléze uvedení měli pracovati rovněž 4 dni po 10 hodinách a pátý den 8 hodin; leč tomu se dělníci bránili a hrozili odchodem z práce, takže firma byla nucena zavésti opět práci ve 4 dnech po 12 hodinách. Podobnou úpravu pracovní doby nalezl živnostenský inspektorát i u firmy Josef Jakob, továrna na sukna v Liberci, kde pracovali 3 dělníci ve valše 4 dni po 12 hodinách a to v nocí bez úředního povolení. V přádelně vlny firmy Ondřej Müller v Kateřinkách pracovala hlavní střída 5 dní po 81/2 hodiny a v sobotu 51/2 hodiny, v mykárně však pracovali 2 nakladači po 4 dny 12 hodin v noci; od 5. února dokonce 5 dní po 12 hodinách v noci, a to bez úředního povoleni. U firmy Karel Wagner a Comp., továrna koberců ve Vratislavících (nikoli v Prošovicích) pracovali 4 dělnicí (1 mykař a 3 nakladači) po 12 hodinách v nocí a to bez úředního povolení. U firmy Antonín König v Ruprechticích pracovali 2 nakladači v noční střídě 4 dny po 12 hodinách, v denní střídě pak pracovala nakladačka 18 hodin týdně přes čas. U firmy František Jäger, přádelna vlny v Kateřinkách, pracuje se ve třech osmihodinných střídách. V sobotu odpoledne pracovaly dříve i ženy, po zakročeni živnostenského inspektorátu nakládají nyní v sobotu odpoledne muži třetí střídy a noční směna ze soboty na neděli odpadla. Firma Rudolf Seiche, přádelna odpadků v Oldřichově v Hájích (Buschullersdorfu) zavedla tři směny a pracovalo asi do konce února 10 žen druhé směny u selfaktoru v sobotu odpoledne. Že by i v mykárně a nítárně byly v sobotu odpoledne ženy zaměstnávány, nebylo zjištěno. Podobně u firmy Schütze a Comp., přádelna v Oldřichově v Hájích byla zjištěna práce pěti žen druhé směny u selfaktoru v sobotu odpoledne, v mykárně však nebyl tento přestupek zákona zjištěn. Ačkoli v obou případech dle sdělení správy závodů bylo toto rozdělení pracovní doby zavedeno v dohodě s dotyčnými dělnicemi a na jejích vlastní žádost, jelikož by jinak dělnice druhé směny mohly pracovati toliko 40 hodin v týdnu, učinil živnostenský inspektorát udání pro přestupek § 5. zákona o 8 hodinné době pracovní.
Rovněž tak zakročeno bylo řečeným úřadem všude tam, kde zjištěny byly přestupky ustanoveni zákona o osmihodinové době pracovní ve příčině protizákonného prodlužování doby pracovní a nepovolené práce noční.
Pokud se týče otázky novelisace zákona o osmihodinné době pracovní po dohodě s ústřednami odborových organisací zaměstnaneckých, připomíná se, že ressortně příslušné ministerstvo sociální péče zpravidla při všech osnovách zákonů sociálně-politického rázu si před projednáním meziministerským vyžádá též stanoviska ústředen odborových organisací zaměstnaneckých.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
XVII/4746 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Warmbrunna a druhů
o zabavení letáku: ťWerktätiger Bauer und Kommunist!Ť (tisk 4596/IV).
Státní zastupitelství v Liberci zabavilo leták: ťWerktätiger Bauer und Kommunist,Ť pro místa interpelaci doslovně uvedená, ježto v nich spatřovalo skutkovou podstatu přečinů podle §u 14, č. 1 25 č. 2 zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a nař.
Soud nařízené zabavení z týchž důvodů potvrdil a tím uznal, že byly pro ně zákonné podmínky. Bylo-li zabavení přes to považováno za křivdu, bylo věcí těch, kdož tak mínili, aby podáním opravných prostředků přivodili možnost, aby rozhodnutí soudu, jímž zabavení bylo potvrzeno, přezkoumáno bylo soudem vyšším. To se však nestalo.
Za uvedeného stavu věcí nelze tvrditi, že zabavení nelze opříti ustanoveními zákona, tím méně. Je v tomto případě jde o neslýchaný přehmat státního zastupitelstva v Liberci.
Nemám proto příčiny k nějakému opatření.
V Praze dne 7. června 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XVIII/4746(původní znění).
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelací poslance Palkoviche a soudruhů
o nařízení předsedy soudní tabule bratislavské, kterým porušuje práva menšin (tisk 4515/VII).
Výnosem předsednictva soudní tabule v Bratislavě ze dne 28. listopadu 1923, č. Prez VIII A 166/24, proti němuž se interpelace obrací, nebylo, jak je v interpelací tvrdí, zakázáno uveřejňovati v časopisech soudní vyhlášky jazykem maďarským. Výnos nařizoval sice, opíraje se o předpis § 19 zák. čl. XLI/1908 uh., že vyhlášky předepsané zák. čl. LX/1881 uh. smějí se uveřejňovati jen v časopisech, vycházejících výlučně v jazyku státním, tím se však nedotýkal předpisu posti odst. § 2 jazykového zákona. V tom směru musím výtky interpelace odmítnouti.
Připomínajíc soudům předpis uvedeného § 19 zák. čl. XLI/1908 uh., bylo předsednictvo soudní tabule v Bratislavě toho názoru, že toto ustanovení nelze považovati za jazykový předpis, jenž by byl zrušen jazykovým zákonem. Ač lze uvésti mnohé závažné důvody pro tento názor, nesdílím ho, přihlížeje k široké derogační klausulí § 9 jazyk, zákona a nařizují proto předsednictvu soudní tabule Bratislavě, aby výnos odvolalo.
V Praze dne 30. května 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
Překlad ad I/4746.
A posta és távíróügyi miniszter
válasza
Borovszky képviselő és társai interpellációjára
Tarnóczay Etelka volt drnavai szerződéses postamesternő elbocsátása tárgyában (4515/IV. ny.-sz.).
Tarnóczay Etelka a drnavai postahivatalnál még a volt magyar postaigazgatás által neveztetett ki szerződés póstamesternövé.
Ebbeli minőségében a politikai államfordulat után a csehszlovák postaszolgálatba ugyanazon szolgálati járandóságokkal vétetett át, mint a volt magyar postaigazgatás valamennyi szerződéses hivatalnoka, amely járanósagaik - s így Tarnóczay járandóságai is, - későbben a történelmi országrészekben alkalmazott szerződéses postahivatalnokok fizetési viszonyainak mintája szerint nyertek rendezést,
Postai forgalmi hivatalnok helyett szolgálatot nem végzett, hanem expediens-altiszti állásban alkalmaztatott.
A postai forgalmi hivatalnokok D csoportjába való felvétele iránti kérvényének hely nem adatott, mert arra igénnyel nem birt s minthogy az eddigi szolgálati viszonyban való meghagyás összes feltételeit sem teljesítette, szolgálati szerződése előzetes hat hónapi felmondás után felbontatott.
Visszavétele iránti kérvénye azért utasíttatott el, mert az államnyelvet még oly mértékig sem bírja, hogy a mindennapi életben használt legszükségesebb szavakat és isifejezéseket is megértse s mart az államnyelv elsajátítására a legcsekélyebb akaratot sem mutatott.
A végkielégítés alapjául (ó hónapra szólólap) azon járandóságok vétettel, amelyeket nevezett az egész csehszl. köztársaságban alkalmazott valamennyi szerződéses expedienshez hasonlólap a felmondás idején élvezett.
Szolgálati viszonyának felbontása után együttesen 8320,88 Kč utaltatott ki neki.
A drnavai postahivatal vezetésével Tarnóczay Etelka felmentése után az 1918, évtől Filakovoi postahivatalnál alkalmazásban volt Fischmeister Jozefin postaexpediensnő bízatott meg,
A hivatali berendezés Tarnóczaytól 390 Kč-ért vétetett meg, illetőleg Tarnóczay által a postaigazgatásnak önkéntesen eladatott.
A bérlet nevezettnek a rozsnyói járásbíróság határozatának megfelelő összegben fizettetett ki.
Praha, 1924. május 23.-án.
A postaügyi miniszter:
Dr. Franke, s. k.
Překlad ad II./4746.
A pénzügyi miniszter
válasza
Dr. Jabloniczky képviselő és társai interpellációjára
a kirovott vagyonváltságnak és vagyonszaporulati adónak az aranyosmaróti pénzügyigazgatóság által eszközölt önkényes felemelése tárgyában (4515/II. ny.-sz.).
Nechvile József, volt vagyonváltságügyi referens és adóhivatali igazgató a vagyonváltságnak az aranyosmaróti pénzügyigazgatósági kerületben esközölt kivetésénél egyes törvénytelenségeket követeit, amelyek miatt ez idő szeríni hivatalos hat. lommal való visszaélés büntette címén a nitrai törvényszéknél vizsgálati fogságban van. Ennek következtében azon esetekben, amelyeknél törvényellenességek észleltettek, a váltságkirovások reasszumációja rendeltetett el s a vagyonváltság a jelzett esetek ujjból való letárgyalása céljából egybehívott becslőbizottság újabb határozata alapján ujbót vettetett ki. Azon eseteken kívül, amelyeknél törvényellenességek állapíttattak meg, más esetek nem tárgyaltattak.
Az illető adózók azonban tekintettel az 1921. március 16.-i 116. gy.-sz. törvény 3, § 2, és 2, pontjának rendelkezésére a felemelt kirovást, amennyiben a kézbesítés idején már lejárt fizetési határidők forognak szóban, a fizetési meghagyás kézbesítésétől számított 30 napon belül lefizetni tartoznak.
A fizetéshalasztás iránti indokolt kérvényeknek az esetleges halasztások engedélyezése tekintetében adott utasítások keretében a lehetőséghez képest hely adatott.
A vagyonváltságtörvény novellája szerint eszközlendő leírások tekintetében megjegyeztetik, hogy ezen leírások annak idején fokozatosan az emutett esetekben is foganatosíttatnak. Ha azonban az érintett adózók némelyike az adóelőírást magára nézve sérelmesnek tartja, szabadságában áll, hogy váltságelőírásának az adófellebbezési bizottság által eszközlendő felülvizsgálata iránt fellebbezzék.
Praha, 1924, május 24.-én.
A pénzügyi miniszter:
Ing. Bečka, s. k.
Překlad ad I./4746.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen
betreffend die Bezeichnung der Stationsgebäude auch in deutscher Sprache (Druck 4281/XIII).
Die Staatseisenbahnverwaltung ist bemüht, nach Möglichkeit dem Umstande zu entsprechen, daß dort, wo dies die nationalen Verhältnisse es erfordern, alle Überschriften auf den Eisenbahngebäuden zweisprachig wären. Natürlich kann dies nicht auf einmal geschehen, sondern nur gelegentlich, wie es die Rücksichten auf die Sparsamkeit möglich machen.
Es muß aber darauf aufmerksam gemacht werden, daß die Staatseisenbahnverwaltung nur aus Entgegenkommen so vorgeht, da bisher noch nicht definitiv entschieden ist, welche Vorschriften des Sprachengesetzes in dieser Richtung sich auf die Staatsbahnen beziehen.
Prag, am 31. Mai 1924.
Der Eisenbahnminister:
Stříbrný, m. p.
Překlad ad VI/4746.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation der Abgeordneten Jokl, Dr. Haas, Heeger und Genossen
betreffend die bei den Gemeindevertreterwahlen im Bezirke Hultschin vorgekommenen Gesetzesverletzungen durch die Behörden und deren Organe (Druck 42811V).
Bei den Wahlen in die Gemeindevertretungen im Hultschiner Bezirke waren die politischen Staatsbehörden, welche nach den betreffenden Vorschriften als Wahlaufsichtsbehörden fungieren, bestrebt, daß der Wahlakt frei und unbehindert durchgeführt werde. Sie sind also nur dort eingeschritten, wo hiezu eine gesetzliche Voraussetzung gegeben war. Das Dienstautomobil der politischen Landesbehörde wird nur zu Dienstwegen benützt.
Insoweit nun die Interpellation einzelne konkrete Fälle eines scheinbar ungehörigen Vorgehens anführt, teile ich auf Grund der gepflogenen Erhebungen folgendes mit:
Die deutsche sozial-demokratische Arbeiterpartei hat in der Zeit der Wahlausschreibungen im Hultschiner Gebiete eine Reihe von Versammlungen veranstaltet, welche der Polizeidirektion in Mähr.-Ostrau nicht angemeldet worden waren.
Diese Versammlungen waren aber vielerorts nicht Wählerversammlungen im Sinne des § 4 des Ges. vom 15. November 1867, R. G. Bl. Nr. 135, sondern öffentliche Versammlungen, so daß ihnen die für Wählerversammlungen geltenden besonderen Begünstigungen nicht zuerkannt werden konnten. So wurde zum Beispiel auf Mittwoch den 12, September 1923 auf 2 Uhr nachmittag in das Gasthaus des Hrdina in Ellgeth-Hultschin eine ťöffentliche, freie, jedem zugänglicheŤ Wählerversammlung einberufen. Diese Versammlung war also, wie schon aus der Fassung der Plakate ersichtlich ist, keine nur auf die Wähler beschränkte, und daher von der Anzeigepflicht ausgenommene Versammlung. Auch die auf den 31. August 1923 nach Ludgerstal unter der Bezeichnung einer ťWählerversammlungŤ einberufene und der Behörde nicht angemeldete Versammlung war nicht legal, was auch das Gericht anerkannte, das den Vorsitzenden der Versammlung im Strafverfahren wegen Übertretung des Versammlungsgesetzes verurteilte.
In der am 12. September 1923 in Ellgeth-Hultschin abgehaltenen Versammlung hat der Beamte der Polizeidirektion in Mähr.-Ostrau den Einberufer darauf aufmerksam gemacht, daß nach seiner Überzeugung die sich bei der Versammlung einfindenden Personen keine Wähler seien. In diesem allgemeinen Hinweis an den Versammlungsvorsitzenden auf die ihm obliegende Verpflichtung erblicke sich keine Überschreitung der Amtspflichten. Die Anschauung der Herren Interpellanten, daß an Wählerversammlungen auch Nichtwähler teilnehmen können, ist nicht richtig, wie bereits der ehemalige Oberste Gerichts- und Kassationshof in seinem Erkenntnisse vom 12. Juli 1894, Z. 6450 entschieden hat.
Am 14, September 1923 um 11 Uhr nachts wurde der Tischlermeister Heinrich Kubný in Beneschau bei Hultschin dabei betroffen, wie er in dieser Gemeinde nach dem Preßgesetze zu beanständende Flugblätter verstreute, zu deren Verbreitung er keine Bewilligung hatte.
Er wurde daher verhaftet und dem Bezirksgerichte in Hultschin in Haft übergeben, das ihn aber um 10 Uhr vormittags aus der Haft entließ.
Es ist daher nicht richtig, daß Kubný in der Nacht des 15. September im Bette verhaftet worden ist, sondern er wurde bei einer strafbaren Handlung betreten, für die er auch vom Bezirksgerichte in Troppau mit dem Urteile vom 28. November 1923 U-1069/23 rechtskräftig verurteilt wurde und ihm jene wenigen Stunden Haft eingerechnet wurden.
Soweit die Interpellation die Sprengung der kommunistischen Wählerversammlung in Ludgerstal durch die Gendarmerie anbelangt, wurde sichergestellt, daß die kommunistische Partei auf den 14, September 1923 in das Gasthaus des Pohálka in Ludgerstal eine ťWählerversammlungŤ einberufen hat, die aber in Wirklichkeit keine Wählerversammlung im Sinne des § 4 des Versammlungsgesetzes war, da sich an derselben Nichtwähler, fremde Staatsangehörige und sogar auch Kinder beteiligt hatten: deshalb hat das Organ der Polizeidirektion in Mähr.-Ostrau dir Abhaltung dieser Versammlung nach § 13 des Versammlungsgesetzes als nicht angemeldet verboten, 13a aber die Anwesenden das Lokal nicht verlassen wollten, wurde es von der herbeigerufenen Gendarmen geräumt.
Hinsichtlich der Deputation aus Darkowitz handelt es sich zweifellos um einen Irrtum, da ein Ingenieur Kesac bei der politischen Landesverwaltung in Troppau nicht existiert und es konnte daher dieser Fall nicht untersucht werden.
Soweit die Interpellation davon spricht, daß angeblich trotz des Kanzelparagraphen in schamloser Weise die Kanzel und der Beichtstuhl zur Wahlagitation in Bollatitz mißbraucht worden seien, muß darauf hingewiesen werden, daß die Grundlage der Interpellation in diesem Punkte bloß die alleinige Aussage der Angeberin ist, da der Pfarrer von Bollatitz die behaupteten Äußerungen bestreitet.
Trotzdem ist diese Angelegenheit Gegenstand eines Strafverfahrens.
Es wird bemerkt, daß nicht angenommen werden Bann, daß der Pfarrer von Bollatitz durch seine behauptete Äußerung in den Wahlkampf eingegriffen habe, denn in dem Zeitpunkte, wo die behauptete Äußerung gemacht worden sein soll, waren die Wahlen bereits vorüber.
Zu Maßnahmen gegenüber den amtlichen Organen liegt hier kein Grund vor.
Prag, am 16, April 1924.
Der Minister des Innern:
Malypetr, m. p.