Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

Původní znění.

4756.

Antrag

der Abgeordneten Hugo Simm, Ing. Jung und Genossen

betreffend die Regelung der Teuerungszulagen und Kinderzulagen für Ruheständler.

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:

Gesetz

vom..............

betreffend die Regelung der Teuerungszulagen und Kinderzulagen für Ruheständler.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Der § 10 des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 394 hat zu lauten:

ťDen Staatsbediensteten, deren Bezüge durch dieses Gesetz geregelt werden und denen nach den § 4 und 5 dieses Gesetzes Kinderzulagen und einheitliche Teuerungszulagen zustehen, gebühren bei dem Uebertritte in den Ruhestand sowie den Hinterbliebenen einheitliche Teuerungszulagen und Kinderzulagen in dem Ausmasse, wie sie in den § 4, 5 und 6 dieses Gesetzes festgelegt sind.Ť

Begründung:

Das Gesetz vom 20. Dezember 122, Slg. d. G. u. V. Nr. 394, bestimmt im § 4 die Bemessung der Kinderzulagen für die aktiven Zivil- und Militärstaatsbediensteten, im § 5 die Bemessung der einheitlichen Teuerungszulage für diese Angestellten. Im 10 dieses Gesetzes werden diese Zulagen für die Ruheständler festgelegt.

Aus diesen gesetzlichen Bestimmungen ergibt sich nun eine auffallend geringere Bemessung dieser Zulagen für die Ruheständler gegenüber jenen der aktiven Angestellten. Insbesonders trifft dies bei der Teuerungszulage zu. Wir führen dafür folgende Zahlen an:

In der VIII. Rangsklasse, 3. Gehaltsstufe, beträgt der Unterschied zwischen den Teuerungszulagen der Aktiven und der Ruheständler nach den Familienklassen: I-950.4 Kč, II-2534.4 Kč, III-3388.8 Kč, IV-2505.6 Kč, V-3350.4 Kč, VI-2176.8 Kč, VII-3321.6 Kč und VIII-2438.4 Kč jährlich.

Bedeuten krasser ist dieser Unterschied aber in der VII. Rangsklasse, 4. Gehaltsstufe u. zw.: I-988.8 Kč, II-4809.6 Kč, III-6124.4 Kč, IV-5328 Kč, V-6633.6 Kč, VI-7152 Kč und VIII-6346.6 Kč.

Es widerspricht aber dem Wesen und Zwecke sowohl der Teuerungs- als auch dar Kinderzulagen, wenn sie für Staatsangestellte und Lehrer des Ruhestandes niedriger bemessen werden als für die aktiv Angestellten.

Zweck der einheitlichen Teuerungszulage ist jedenfalls, für die Zeit der ausserordentlichen Teuerung und zur Bestreitung der durch diese Teuerung bedingten hohen Kosten der. Lebensführung einen geldlichen Zuschuss zu gewähren. Tatsache ist, dass selbst für die aktiven Staatsangestellten und Lehrer die Bezüge samt den Teuerungszulagen eben zur Gänze für die Lebensführung ausgebracht werden, ja dass diese Bezüge bei den anhaltenden, in wichtigen Bedarfsgegenständen nach den Mitteilungen des statistischen Staatsamtes sogar steigenden Preisen für Lebensmittel und Bedarfsgegenstände nicht mehr zureichen.

Wenn nun die einheitliche Teuerungszulage den Zweck verfolgt, eine Anpassung der Gesamtbezüge der Staatsangestellten und Lehr er an die gegenwärtige verteuerte Lebensführung zu bewirken, so steht ausser Zweifel, dass diese Angleichung im gleichen Ausmasse auch für die Ruheständler in Betnacht kommt. Dies umsomehr, als die dauernden Ruhegenüsse wesentlich hinter den Bezügen der aktiven Angestellten und Lehrer zurückstehen.

Dass wirtschaftliche Leben macht zwischen aktiven Dienern und Ruheständlern durchaus keinen Unterschied. Die Kosten für die Lebensführung, Nahrung, Kleidung, Wohnung und weitere notwendige Bedarfsgegenstände sind die gleichen.

Ganz dasselbe gilt von der Bemessung der Kinderzulagen.

Diese Zustände bedürfen daher dringend einer entsprechenden Richtigstellung und Abänderung. Die soziale Massnahme; die mit der Einführung der Teuerungszulagen und der Familien bezw. Kinderzulagen einsetzte, wurde von der Lehrerschaft und den Staatsbeamten auf das freudigste begrüsst. Leider haftet dieser Einführung gerade durch die Unterscheidung der Bemessung zwischen aktiven und pensionierten Staatsangestellten und Lehrern ein empfindlicher Mangel an, den zu beseitigen wir als eine Verpflichtung der massgebenden Stellen kennzeichnen müssen.

Gerade durch die unterschiedliche Behandlung bezüglich der Höhe der Teuerungszulagen stehen die Ruhegenüsse weit hinter den Aktivbezügen zurück, sodass die Lehrpersonen im Falle ihrer Pensionierung mit Einbussen bis zu 600 Kč monatlich zu rechnen haben, der Unterschied in den Bezügen der sogenannten Altpensionisten sogar noch bedeutend grösser ist. Dadurch erscheinen den alten aktiven Lehrpersonen die Ruhestandsjahre nicht als eine ersehnte und wohlverdiente Wohltat, sondern als ein drohendes Schreckgespenst, das sie mit Aufbietung der letzten Kräfte durch ein ungewolltes und infolge der Stellenlosigkeit auf der anderen Seite vielfach bekämpftes Weitendienern bannen wollen.

Mit Rücksicht auf alle diese Umstände gestatten sich die Unterzeichneten das Ersuchen zu stellen, dass der § 10 des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 394 in der beantragten Weise: abgeändert werde.

Prag am 3. Juni 1924.

Simm, Ing. Jung, Knirsch, Pittinger, Patzel, Wenzel, Dr. Spina, Böllmann, Schubert, Heller, Zierlaut, Windirsch, Kaiser, Dr. Körmendy-Ékes, Palkovich, Dr. Jabloniczky, Dr. Lelley, Füssy, Dr. Korláth, J. Mayer, J. Fischer.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

na úpravu drahotních přídavků a přídavků na děti pensistů.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............

o úpravě drahotních přídavků a přídavků na děti pensistů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 10 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., zní takto:

ťStátním zaměstnancům, jejichž služební požitky se upravují tímto zákonem a jimž podle §§ 4 a 5 tohoto zákona příslušejí přídavky na děti a jednotné drahotní přídavky, náležejí při odchodu na odpočinek jakož i jejich pozůstalým jednotné drahotní přídavky a přídavky na děti ve výměře stanovené v §§ 4, 5 a 6 tohoto zákona.Ť

Odůvodnění.

Zákon ze dne 20. prosince 1922; č. 394 Sb. z. a n., ustanovuje v 4 výměru přídavků na děti civilních a vojenských státních zaměstnanců v činné službě, v 5 výměru jednotného drahotního přídavku pro tyto zaměstnance. V § 10 téhož zákona se ustanovují tyto přídavky pro pensisty.

Z těchto zákonných ustanovení jest patrna nápadně menší výměra těchto přídavků pro pensisty proti zaměstnancům v činné službě. Zvláště se to týká drahotních přídavků. Uvádíme pro ta tyto číslice:

V VIII. hodnostní třídě, 3. platová stupnice činí rozdíl mezi drahotními přídavky zaměstnanců v činně službě a na odpočinku podle rodinných tříd: I-950.4 Kč, II-2534.4 Kč, IlI-3388.8 Kč, IV-2505.6 Kč, V-3350.4 Kč, VI-2476.8 Kč, VII-3321.6 Kč, a VIII-2438.4 Kč nočně.

Značně křiklavější jest však tento rozdíl v VIl. hodnostní třídě, 4. platová stupnice, a trp: I-988.8 Kč, II-4809.6 Kč, III-6124.4 Kč, IV-5328 Kč, V-6633:6 Kč, VI-7152 K č a VIII-6346.6 Kč.

Odporuje však podstatě a účelu jak drahotních přídavků, tak též přídavků na děti, jsou-li státním zaměstnancům a učitelům na odpočinku vyměřovány níže než zaměstnancům v činné službě.

Účelem jednotného drahotního přídavku jest rozhodně to, aby na dobu mimořádné drahoty a k úhradě vysokých výdajů na živobytí, způsobených touto drahotou, byl poskytnut peněžní příspěvek. To jest fakt, že státní zaměstnanci a učitelé v činné službě úplně spotřebují dokonce své příjmy i s drahotními přídavky na živobytí, ba že tyto příjmy více nepostačují, jelikož ceny za potraviny a předměty spotřeby setrvávají na své výši, u důležitých předmětů spotřeby pak podle zpráv státního statistického úřadu dokonce stoupají.

Je-li účelem jednotného drahotního přídavku přizpůsobiti úhrnné požitky státních zaměstnanců a učitelů nynějšímu zdraženému živobytí, není pochybnosti, že se toto přizpůsobení stejnou měrou týká pensistů. A to tím spíše, že trvalé odpočivné pažitky jsou podstatně nižší než příjmy zaměstnanců a učitelů v činné službě.

Hospodářský život naprosto nečiní rozdílu mezi zaměstnanci v činné službě a na odpočinku. Výdaje na živobytí, potraviny, oděv, byt a jiné nutné předměty spotřeby jsou stejné.

Úplně totéž platí o vyměřování přídavků na děti.

Tyto poměry vyžadují tedy naléhavě vhodné nápravy a změny. Sociální opatření, uvedené v živu zavedením drahotních přídavků a přídavků rodinných nebo na děti, uvítali učitelé a státní úředníci co nejradostněji. Bohužel má toto zavedeni právě pro rozdíl ve vyměřování mezi státními zaměstnanci a učiteli v činné službě a na odpočinku citelný nedostatek, jehož odstranění musíme rozhodujícím místům vyznačiti jako povinnost.

Právě pro tato rozdílné nakládání co do výše drahotních přídavků jsou odpočivné požitky mnohem nižší než požitky v činné službě, takže učitelé jsou-li přeloženi do výslužby, musí počítati se ztrátou až do 600 Kč měsíčně, a rozdíl v požitcích tak zvaných staropensistů jest dokonce ještě značně větší. Proto jsou pro staré učitele v činné službě léta odpočinku nikoliv vytouženy na zaslouženým dobrodiním, nýbrž hrozivým strašidlem, jež chtějí zahnati s nasazením posledních sil další službou, které spi nepřejí a proti které se s druhé strany často bojuje, ježto jest nedostatek míst.

Přihlížejíce ke všem těmto okolnostem dovoluji si podepsaní žádati, aby 10 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. byl změněn tak, jak bylo navrženo.

V Praze dne 3. června 1924.

Simm, inž. Jung, Knirsch, Pittinger, Patzel, Wenzel, dr. Spina, Böllmann, Schubert, Heller, Zierhut, Windirsch, Kaiser, dr. Körmendy-Ékes, Palkovich, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Füssy, dr. Korláth, J. Mayer, J. Fischer.