Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

kterým se mění a doplňuje zák. čl. I./1911 o civilním řízení soudním.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ustanovení zák. čl. I./1911 o civilním řízení soudním mění a doplňují se takto:

1. § 75 odst. 3. zní: "Nelze-li závadu odstraniti nebo nebyla-li odstraněna ve lhůtě určené podle odstavce předcházejícího, zastaví soud řízení usnesením (§ 181) a uloží náhradu nákladů tomu, kdo neoprávněně zakročil."

2. 181 odst. 1. zní:

"O námitkách sporu překážejících budiž ihned jednáno odděleně od věci hlavní a rozhodnuto o nich usnesením."

3. § 181 odst. 5. pozbývá účinnosti a na jeho místo nastupují tato ustanovení:

"(5) Byla-li námitka sporu překážející zamítnuta a pokračováno ihned v jednání o věci hlavní (odst. 3. a 4.), nebudiž usnesení o námitce zvláště vyhotoveno a stranám doručeno, nýbrž pojato do rozsudku ve věci samé. Jinak budiž usnesení o sporu překážejících námitkách nebo okolnostech (§ 180 posl. odst.) i s odůvodněním stranám zvláště doručeno.

(6) Odporovati usnesení o námitkách (okolnostech) sporu překážejících lze toliko rekursem. Bylo-li pojato usnesení o námitce do rozsudku a odporuje-li se rozsudku také ve věci, budiž rekurs proti usnesení tomuto spojen s opravným prostředkem; který byl podán proti rozhodnutí ve věci samé.

(7) Proti srovnalým usnesením dvou stolic o námitkách (okolnostech) sporu překážejících jest přípustný rekurs na třetí stolici (§ 551) jen v případech § 540: Rekurs na třetí stolici nelze opírati o nové skutečnosti a průvody (§ 554)."

4. Druhý odstavec § 182 se mění a zní:

"Vyhoví-li sond v případech § 180 bodu 7. nebo 8. námitce sporu překážející, prohlásí spor za zastavený jen, když žalobce do osmi dnů od právní moci rozhodnutí počítajíc, v případu bodu 7. útraty předcházejícího řízení nezaplatí anebo v hotovosti nesloží k soudu, v případu bodu 8. pak nesloží k soudu ustanovenou jistotu v hotovosti anebo v cenných papírech k tomu způsobilých, anebo neoznámí-li soudu společně se žalovaným, že se o jistotě jinak dohodli."

5. První a třetí odstavec § 309 se mění a mění takto:

"(1) V řízeni před sborovými soudy budiž prohlášený rozsudek stranám doručen v úplném vyhotovení mimo případ, že byl vynesen na základě zmeškání roku ku zahájení sporu.

(3) Ustanovení druhého odstavce platí i o rozsudcích vydaných pro zmeškání žalovaného soudy sborovými."

6. Poslední odstavec § 401 se mění a zní:

"Bylo-li rozhodnutí, jímž ubyla námitka sporu překážející zamítnuta, pojato do rozsudku (§ 181 odst. 5.), budiž v odůvodnění rozsudku stručně uveden i skutkový stav týkající se této námitky."

Z. Za § 435 zařazuje se jako § 435 a) toto ustanovení:

"(1) Rozhodnutí o nákladech sporu lze odporovati toliko rekursem. To platí i tehdy, bylo-li o nákladech rozhodnuto v rozsudku a rozhodnuti ve věci samé není bráno v odpor.

(2) Proti rozhodnutí druhé stolice o nákladech sporu není dalšího opravného prostředku, i když jim bylo rozhodnutí prvé stolice o nákladech změněno."

8. Druhá věta § 499 odst. 3. pozbývá účinnosti.

9. První odstavec § 505 se mění a zní: "Zastaví-li odvolací soud rozepři pro okolnost sporu překážející (§ 180), zruší ve svém usnesení současně i rozsudek první stolice ve věci samé, pokud mu byla v řízení odvolacím odporováno."

10. První odstavec § 513 se mění takto: "O odvolání budiž rozhodnuto bez ústního jednání, bylo-li vzneseno toliko z důvodů uvedených v § 504 č. 1. až 5., dále z důvodů uvedeného v § 505 anebo proti rozsudku vydanému pro zmeškání roku spor zahajujícího:"

11. §§ 518, 521 odst. 2., 522 a druhá věta § 531 odst. 1. pozbývají platnosti.

12. § 530 doplňuje se tímto dalším odstavcem:

"ústní přelíčení před dovolacím soudem se nekoná, jestliže se ho strany zřekly anebo jde-li o případy upravené v § 545. Ustanovení §u 512 platí obdobně i v řízení dovolacím."

13. Druhý a třetí odstavec §u 542 se mění a znějí takto:

"(2) Bylo-li rozsudku odporována jen z toho důvodu, že v řízení před odvolacím soudem sběhl se některý z případů uvedených v § 504 anebo v § 505 č. 1. až 3., anebo že odvolací soud rozhodl proti ustanovením §§ 503 až 506, obmezí se dovolací soud toliko na dovolací důvod přednesený stranami, k okolnostem uvedeným v § 505 č. 1. až 3. však přihlíží, i když předneseny nebyly.

(3) Nevyhoví-li dovolací soud návrhu dovolacímu ani připojovacímu a shledá-li, že důvody rozsudku soudu odvolacího nejsou v rozporu se zákonem, může se obmeziti v důvodech svého rozhodnutí na prohlášení, že neshledal zákonného důvodu, aby rozsudek odvolacího soudu byl změněn anebo zrušen. Jinak jest dovolací soud povinen v důvodech svého rozhodnutí vysloviti se o odůvodnění návrhu dovolacího nebo připojovacího."

14. Druhá věta posl. odst. §u 543 pozbývá účinnosti.

15. § 545 se mění a zní takto:

"(1) Odporuje-li se rozsudku sborového soudu první stolice jako soudu odvolacího a hodnota předmětu sporu nepřesahuje částku 2000 fič, dále ve všech případech, kde odvolací soud rozhodnutí první stolice ve věci samé potvrdil, rozhodne dovolací soud o dovolacím návrhu, pokud se týče o návrhu připoj ovacím v neveřejném zasedání. O osvědčení a určení hodnoty předmětu sporu platí tu obdobně § 476.

(2) Předseda dovolacího senátu dodá dovolací návrh odpůrci s tím, že může do osmi dnů od jeho doručení padati k dovolacímu soudu odpověď podepsanou advokátem. Převyšuje-li hodnota předmětu sporu částku 2000 Kč, může se odpůrce v odpověďi připojiti k dovolacímu návrhu.

(3) Připojí-li se odpůrce dovolatelův k dovolacímu návrhu, může dovolatel na připojovací návrh podati u dovolacího soudu odpověď podepsanou advokátem do osmi dnů od doručení připojovacího návrhu.

(4) Dovolací soud může se před skončením porady usnésti na tom, aby věc, ve které hodnota předmětu částku 2000 Kč přesahuje, byla projednána v ústním přelíčení; v případě takovém budou strany zpraveny o roku podle § 530."

§ 2.

(1) Zákon tento nabude účinnosti za patnáct dnů od vyhlášení a platí ustanovení jeho i na spory již zahájené.

(2) Rozsudkům, jimiž bylo rozhodnuto o námitkách (okolnostech) sporu překážejících, vydaným před účinností tohoto zákona, lze odporovati toliko rekursem. O odvoláních a dovoláních proti rozsudkům takovým podaných před účinností tohoto zákona budiž rozhodnuto podle pravidel o vyřizování rekursů.

(3) O řízení dovolacím, ve kterém stranám nebylo do účinnosti tohoto zákona doručeno vyrozumění o ústním přelíčení (§ 530 zák. čl. I. 1911), platí ustanovení tohoto zákona.

(4) Ustanovení §u 1 bodu 12. a 15. pozbudou platnosti dnem 31. prosince 1926.

§ 3.

Zákon tento provede ministr spravedlnosti.

Při projednávání osnovy této byla vládou ve výboru ústavně-právním navržena změna bodů 3., 4., 8., 10., 12. až 15., a připojena další ustanovení v usnesení uvedená pod č. 8 a 14.

Změny tyto neznamenají žádné změny věcné, nýbrž toliko novou úpravu osnovy po stránce formální; i byla za podklad jednání vzata osnova ve znění pozměněném.

Ústavně-právní výbor, uznávaje závažnost důvodů k vládnímu návrhu připojených, schválil vládní návrh v novém jeho znění až na bod 15.

Pokud jde o toto ustanovení, nemohl ústavně-právní výbor upříti oprávněnosti pochybnostem projeveným se stran slovenských svých členů, kteří právem shledávají v ustanovení bodu 15. odst. 1. vládního návrhu zhoršení dosavadního stavit z toho důvodu, že obmezuje se jím podstatně veřejnost jednání před dovolacím soudem, která jest nejlepší zárukou důkladného projednání věci; vládou navržená změna jest tím povážlivější, ježto rozhodnutí o tom, má-li býti veřejné jednání před dovolacím soudem konáno čili nic, klade do rukou předsedy dovolacího soudu. Pokládá proto ústavně-právní výbor za účelnější a vhodnější ustanovení, kterým stanoví se pro vyloučení veřejného jednání podmínky přesně v zákoně ustanovené.

Z důvodu toho nahražena byla slova "dále ve všech ostatních sporech... až... aby konáno bylo ústní přelíčení..." slovy "dále ve všech případech, kde odvolací soud rozhodnutí první stolice ve věci samé potvrdil..." V případech těchto podle mínění ústavně-právního výboru lze ještě nejspíše od veřejného projednání věci před dovolacím soudem upustiti.

Ústavně-právní výbor považuje úpravu obsaženou v § 1 bodech 12. a 15. za ustanovení nouzové, kterým má býti toliko umožněno Nejvyššímu soudu, aby mohl nahromaděné revise ze Slovenska a Podk. Rusi snadněji vyříditi. Nepokládá proto za nutno, aby ustanoveními těmito byly zaváděny změny trvalé; byla proto platnost jejich časově obmezena v novém § 2 odst. 4.

V Praze dne 25. června 1924.