Poslanecká sněmovna N.S. R. Č. 1924

I. volební období.

9. zasedání


4819.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ........................................................ 1924,

kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zřízení a účel.

§ 1.

Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, nadále označovaný slovem "fond", tvoří se z příspěvků ústavů uvedených v §u 2, lit. a) až c), a z příspěvků státních. Tento fond jest samostatná právnická osoba a jeho sídlem jest Praha.

§ 2.

Účelem fondu jest poskytnouti prostředky k částečné úhradě ztrát povstalých z poválečných poměrů:

a) akciovým společnostem a společnostem s r. o., provozujícím peněžní a bankovní obchody, pokud vydávají vkladní knížky anebo přijímají vklady na běžný účet,

b) záložnám všeho druhu a úvěrním společenstvům (družstvům), tj. společenstvům (družstvům), která úvěrní obchody provozují ve skutečnosti i podle stanov jako svou hlavní činnost,

c) spořitelnám ve smyslu zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen, zahrnujíc v to spořitelny, uvedené v §u 21, odst. 1. a §u 33, odst. 3. cit. zákona, jakož i zemským úvěrním ústavům, které vydávají vkladní knížky (listy),

d) výdělkovým a hospodářským společenstvům (družstvům), která nejsou zahrnuta pod lit. b) a jejich nákupním a prodejním ústřednám (svazům).

§ 3.

(1) Fond spravuje a navenek zastupuje 17 členné kuratorium, které pozůstává z předsedy, jeho náměstka a 15 kurátorů.

(2) Předsedu, jeho náměstka a 3 kurátory jmenuje vláda ze státních úředníků a jiných zájmově nezúčastněných kruhů jakožto své zástupce v kuratoriu po návrhu ministra financí, učiněném v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry. Ostatní členy kuratoria jmenuje vláda po návrhu ministra financí, učiněném v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry tak, aby byly v kuratoriu zastoupeny skupiny těchto ústavů, jak jsou vyjmenovány v odst. a) až d) §u 2, každá 3 kurátory. Obdobným způsobem jmenuje vláda po 2 náhradnících kurátorů pro kurátory zastupující vládu i pro kurátory zastupující jednotlivé skupiny ústavů vyjmenovaných v §u 2, celkem tudíž 10 náhradníků.

(3) Osoby nevolitelné do poslanecké sněmovny Národního shromáždění nemohou se státi členy kuratoria, nebo náhradníky členů kuratoria.

(4) Členové kuratoria i jejich náhradníci jmenují se na dobu 5 let. Jejich úřední období se počíná doručením jmenovacích dekretů a se končí jmenováním nástupců. Před uplynutím úředního období zaniká úřad člena kuratoria (náhradníka) úmrtím, odstoupením, ztrátou volitelnosti do poslanecké sněmovny Národního shromáždění a odvoláním. Předseda, jeho náměstek nebo kurátor (náhradník) může býti odvolán vládou po návrhu ministra financí, jestliže porušuje nebo zanedbává hrubě své povinnosti.

(5) úřad člena kuratoria jest úřadem čestným a bezplatným.

(6) Členové kuratoria a jejich náhradníci jsou povinni zachovávati mlčenlivost o poměrech ústavů (§ 2) seznaných při vykonávání svého úřadu, povinnosti této mohou býti zbaveni jen ústavem, o jehož poměry jde. Porušení povinné mlčenlivosti jest důvodem odvolání.

§ 4.

(1) Předpisy o tom, jakým způsobem má kuratorium vykonávati svou působnost a jak projevuje navenek svoji vůli, obsahujž jednací řád, který kuratorium v dohodě s ministerstvem financí sdělá do dvou měsíců po vyhlášení tohoto zákona.

(2) Dokud nebude jednací řád sdělán, podpisuje se fond právoplatně tak, že pod jeho zákonné označení (§ 1) kýmkoli napsané nebo vytištěné připojí své podpisy předseda nebo jeho náměstek a některý jiný člen kuratoria.

§ 5.

Účetní, pokladní a kancelářskou službu fondu obstarává Zemská banka v Praze, u níž dlužno uložiti volné hotovosti, cennosti a. listiny fondu. Vzájemná práva i povinnosti buďtež upraveny zvláštní smlouvou mezi kuratoriem a Zemskou bankou. Tato smlouva se stane pro fond závaznou teprve schválením ministrem financí.

§ 6.

Kuratorium sestaví ku dni 31. prosince každého roku celkové výkazy příjmů a vydání, jakož i seznam jmění a dluhů fandu, a předloží obé prostřednictvím ministra financí vládě ke schválení.

Příspěvky svépomocné.

§ 7.

(1) Ústavy v §u 2, lit. a) až c), uvedené jsou povinny platiti fondu svépomocné příspěvky podle níže naznačených zásad.

(2) Povinnost platiti svépomocné příspěvky a rozsah této povinnosti řídí se podle provoz nich výsledků, jak se jeví v čistém zisku vykázaném v řádně schválené bilanci, případně v dividendě přiznané na základě takovéto bilance. Rozhodnými jsou provozní výsledky docílené v obchodním roce, který předchází bezprostředně roku, za nějž se má příspěvek platiti. Byl-li v některém roce docílen čistý zisk, nastává povinnost platiti příspěvek pro příští rok. Končí-li se bilance ztrátou, jest ústav pro příští rok od příspěvků osvobozen.

(3) Obsahuje-li bilance provozní výsledky za dobu kratší nebo delší jednoho roku, pokládá se za čistý zisk obchodního roku částka celoroční, která se vypočte z poměru doby provozu k jednoročnímu období.

(4) Změny nastalé v roce, za který se má příspěvek platiti, nemají ani na povinnost k placení příspěvků ani na. jeho výměru žádného vlivu.

(5) Pro rok, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, platí ústavy, jichž právní existence se počala před tímto rokem, svépomocné příspěvky podle zásad, stanovených v odst. 2. nebo 3., částkou celoroční, jinak se platí svépomocné příspěvky pro prvý rok příspěvkové povinnosti podle provozních výsledků docílených v prvém obchodním roce a jen pro onu jeho část, po kterou povinnost trvala.

(6) Povinnost platiti příspěvky zaniká počátkem roku, ve kterém ústav příspěvkem povinný vstoupil v likvidaci anebo ve kterém byl na jeho jmění uvalen konkurs.

§ 8.

Základnou pro stanovení příspěvku u ústavů označených v §u 2, lit. b) a c), jest čistý zisk docílený v roce rozhodném a vykázaný v řádně schválené bilanci sdělané podle stanov nebo podle zvláštních bilančních předpisů, kdežto u ústavů uvedených v §u 2, lit. a) tvoří tuto základnu.akciový nebo kmenový kapitál, který má nárok na dividendu za rok rozhodný pro příspěvkovou povinnost nebo by měl takový nárok, kdyby se dividenda vyplácela.

§ 9.

(1) Příspěvek činí u ústavů, uvedených v u 2, lit. b) a c), 10% čistého zisku naznačeného v §u 8.

(2) Bankovní společnosti (§ 2, lit. a) platí jakožto příspěvek:

a) 11/4% příspěvkové základny (§ 8), přesahuje-li dividenda za rok pro výměru příspěvku rozhodný 12% akciového (kmenového) kapitálu, majícího nárok na dividendu,

b) 1% příspěvkové základny (§ 8), činí-li dividenda za rok pro výměru příspěvků rozhodný více než 9 nejvýše však 12% akciového (kmenového) kapitálu majícího nárok na dividendu,

c) 3/4% příspěvkové základny (§ 8), činí-li dividenda za rok pro výměru příspěvku rozhodný více než 7, nejvýše však 9% akciového (kmenového) kapitálu majícího nárok na dividendu,

d) 1/2% příspěvkové základny (§ 8), činí-li dividenda za rok pro výměru příspěvku raz hodný 6 až 7% akciového (kmenového) kapitálu majícího nárok na dividendu,

e) 1/4% příspěvkové základny (§ 8.), činí-li dividenda za rok pro výměru příspěvku rozhodný méně než 6% akciového (kmenového) kapitálu majícího nárok na dividendu,

f) 1/10% příspěvkové základny (§ 8.), nevyplácí-li se dividenda za rok pro výměru příspěvku rozhodný, tento příspěvek nesmí však činiti více než polovinu čistého zisku docíleného podle schválené bilance v roce rozhodném pro výměru příspěvku.

§ 10.

(1) ústavy jsou povinny svépomocné příspěvky zaplatiti beze zvláštního předpisu v zákonité výměře do 14 dnů po té, kdy byla bilance za rok pro výměru příspěvku rozhodný příslušným orgánem schválena. Nedojde-li k tomu do 30. června, dlužno odvésti na příspěvek zálohu částkou rovnající se příspěvku z roku předešlého.

(2) Byla-li bilance za rozhodný rok schválena před vyhlášením zákona, dlužno příspěvky za prvý rok příspěvkové povinnosti zaplatiti stejným způsobem do 30 dnů po vyhlášení zákona.

(3) Z příspěvků a příspěvkových záloh včas neodvedených platí se úrok z prodlení ve výši přesahující o 2% eskontní sazbu cedulového ústavu.

§ 11.

(1) Ústavy příspěvkem povinné předloží každoročně svou bilanci do 14 dnů po jejím schválení kuratoriu fondu s doklady o schválení a usnesení příslušného orgánu o tom, jak naložiti s čistým ziskem.

(2) Podle předložených dokladů přezkouší kuratorium platbu příspěvků, zjištěný.nedoplatek se předepíše i s úroky z prodlení, přeplatek se súčtuje ve prospěch příspěvků budoucích nebo se vrátí.

Příspěvky státu.

§ 12.

Ministr se zmocňuje, aby fondu po dobu jeho trvání přikazoval ze státních příjmů roční příspěvek požadovaný kuratoriem, nejvýše však 50,000.000 Kč ročně.

Ztráty a plán na jejich zmírnění.

§ 13.

Kuratorium vyšetří vhodným způsobem ztráty, jež ústavy v §u 2 naznačené utrpěly zejména poválečnými poměry, pokud tyto ústavy ve lhůtě označené v §u 17. zažádaly o poskytnutí podpory z fondu, a sestaví plán, podle kterého by měl fond přispívati k úhradě těchto ztrát. Tento plán předloží kuratorium prostřednictvím ministerstva financí vládě ku schválení. Za ztráty vzniklé poválečnými poměry dlužno pokládati zejména ztráty, způsobené poklesem cen zboží nebo hodnoty investic a ztráty z dubiosních pohledávek. K jiným ztrátám možno přihlížeti pouze tehdy, žádá-li to důležitý zájem veřejný. Podpory fondu k úhradě ztrát nesmí přesahovati peníz, jehož zúročení aspoň 4% a umoření nejvýše ve 40 letech jest zajištěno pravidelnými příjmy fondu.

Fondové dluhopisy.

§ 14.

(1) Kuratorium vydá až do výše povolených podpor ku krytí ztrát fondové dluhopisy majiteli svědčící, aspoň 4% zúročitelné a slosováním nejvýše ve 40 letech splatitelné. Bližší ustanovení o těchto dluhopisech obsahujž jednací řád kuratoria fondu. Vzorec fondových dluhopisů.vyžaduje schválení ministerstvem financí.

(2) Na každém dluhopisu budiž ministerstvem financí nebo zvláštním k tomu účelu, jmenovaným vládním komisařem potvrzeno, že zúročení a umoření vydaných dluhopisů jest plně kryto řádnými příjmy fondu.

(3) Za správné zúročení a splacení fondových dluhopisů ručí podpůrně stát.

§ 15.

Dluhopisů, které fond vydal v mezích tohoto zákona, lze užíti jednak k úročnému uložení peněz sirotčích, svěřeneckých, depositních, nadačních, dále peněz ústavů, podléhajících veřejnému dozoru a poštovního úřadu šekového, jednak za služební a obchodní kauce, tyto však jen do výše bursovního kursu, ale nikoli přes jmenovitou hodnotu.

§ 16.

Ústavy uvedené v §u 2 jsou povinny na žádost kuratoria převzíti fondové dluhopisy za jejich jmenovitou hodnotu až do 1/2% všech vkladů přijatých v běžném účtě, na vkladní knížky (listy) a pokladniční poukázky.

Postup při povolování podpor ku krytí ztrát.

§ 17.

(1) Ústavy naznačené v §u 2 mohou do 6 měsíců od vyhlášení tohoto zákona žádati za poskytnutí podpory k úhradě svých ztrát. Na žádosti později podané nelze vzíti zřetele.

(2) Ústavy, které podléhají povinné revisi podle zákona ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z., o revisi výdělkových a hospodářských družstev a jiných spolků, a podle zákona ze dne 1. dubna 1919, čís. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku, podají žádost u revisního svazu (ústředí), ku kterému v den podání žádosti přináležely. Tento svaz jest povinen dříve, než zašle žádost příslušnému místu k rozhodnutí, provésti podrobnou revisi u společenstva (družstva) žádajícího za podporu, pokud tak neučinil bezprostředně před podáním žádosti. Ostatní ústavy podají žádost přímo u předsedy kuratoria fondu.

(3) Kuratorium fondu jest povinno u ústavů, které u jeho předsedy podaly žádost za podporu, provésti revisi, pokud mu stav žadatelův není jinak spolehlivě znám.

§ 18.

O žádostech ústavů uvedených v §u 2, lit. a) až c), rozhoduje s konečnou platností komise pozůstávající ze zástupců vlády v kuratoriu (§ 3, odst. 2.) a z kurátorů, kteří zastupují skupinu, k níž ústav žádající o podporu přináleží, pokud podpora, která se má na žádost poskytnouti, nepřesahuje výše, se kterou bylo ve schváleném sanačním plánu (§ 13) pro tento ústav počítáno. Usnesení komise o vyšší podpoře vyžaduje schválení vládou.

§ 19.

(1) O žádostech za poskytnutí podpor společenstvům (družstvům) uvedeným v § 2, lit. rozhodují zájmová ústředí, která budou vládou určena, za účasti zástupce ministra financí i zástupce ministra příslušného podle povahy žádajícího společenstva (družstva).

(2) Příslušným jest pro společenstva (družstva) zemědělská ministr zemědělství, pro živnostenská ministr obchodu a pro ostatní ministr sociální péče.

(3) Zástupcům ministrů zmíněných v odst. 1. přísluší při rozhodování o žádostech za podporu právo veta. Jestliže ústředí povolané k rozhodování o žádostech nevyhoví přání zástupce ministra financí nebo zástupce ministra podle odst. 2. příslušného, rozhoduje o žádosti ministr financí v dohodě s příslušným ministrem.

§ 20.

(1) Podpory z fondu k úhradě ztrát se zpravidla poskytují ve fondových dluhopisech.

(2) Dluhopisy připadající na podpory povolené společenstvům (družstvům) uvedeným v §u 2, lit. d), vydá. kuratorium ústředím, která jsou povolána rozhodovati o žádostech za podporu. Tato ústředí jsou povinna chovati převzaté dluhopisy bezpečně a odděleně od svého jmění až do slosování, používajíce kupónových výtěžků i částek přijatých za slosované dluhopisy k úmoru dluhů společenstva (družstva), jemuž se dostalo podpory, ač-li dluhopisy těmi neuspokojí přímo věřitelů společenstva (družstva), pro něž má dluhopisy v úschově. Kuratorium i ministerstva financí mají právo dohlížeti svými orgány na řádné zachovávání této povinnosti.

(3) Část povolené podpory může býti vyplacena v hotovosti, žádá-li to nutně zájem veřejný.

§ 21.

(1) Poskytnutí podpory ku krytí ztrát může býti vázáno předchozím splněním určitých podmínek. Jakožto podmínka může býti zejména žádáno provedení reorganizace ústavu, jenž o podporu žádá. Kromě toho může u ústavu, kterému se podpora poskytuje, a na jeho útraty býti ustanoven důvěrník nebo zvláštní 2 až 3 členná dozorčí komise. Důvěrník i dozorčí komise mají právo a povinnost dohlížeti všestranně na hospodaření ústavu, bez jejich svalení nesmí býti žádné usnesení správních orgánů ústavu provedeno. Tímto ustanovením nejsou dotčena práva vyrovnávacího správce, jakož i práva dozorčího komisaře ustanoveného u ústavu, jemuž bylo příročí povoleno.

(2) Pokud by nebylo tím ohroženo tvoření reserv a nutné zúročení vlastního závodního kapitálu, může býti při poskytnutí podpory požadováno, aby ústav, jemuž se podpory dostává, ji z budoucích čistých zisků splácel.

Všeobecná, daňová a poplatková ustanovení.

§ 22.

K plnění povinnosti, které jim § 11, odst. 1. ukládá, mohou býti liknavé ústavy kuratoriem donuceny pořádkovými pokutami až do 10.000 Kč. Tyto pokuty plynou do pokladny fondu.

§ 23.

Pořádkové pokuty jakož i svépomocné příspěvky s příslušenstvím se vymáhají soudní exekucí, výkazy kuratoria fondu o nezaplacených pořádkových pokutách nebo svépomocných příspěvcích opatřené kuratoriem doložkou o vykonatelnosti, tvoří exekuční titul.

§ 24.

Členové představenstev a dozorčích raci ústavů, které požádaly o podporu z fondu, pak členové představenstev a dozorčích rad revisních svazů a členové správních orgánů zájmových ústředí povolaných rozhodovati o žádostech za podporu, jakož i revisoři, kteří provedli revisi sloužící za podklad rozhodnutí o žádosti za podporu z fondu, ručí tomuto fondu i státu za veškerou škodu, která byla tím způsobena, že následkem jejich vědomě nepravých údajů nebo následkem nedbale provedených revisí byla poskytnuta podpora z fondu, ačkoliv žadateli zcela nebo z části v duchu tohoto zákona nepříslušela.

§ 25.

Dluhopisy fondové převzaté podle ustanovení §§ 16 a 20 ústavy a svazy (ústředími) společenstev (družstev) jakožto věřiteli společenstev (družstev), jimž se podpor dostalo, mohou býti bilancovány ve jmenovité hodnotě.

§ 26.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením uložila výdělkovým a hospodářským společenstvům (družstvům), označeným v §u 2, lit. d), povinnost platiti 10% bilančního čistého zisku zvláštním fondům, zřízeným u jich ústředí (svazů) ku zajištění bezpečného vývoje přičleněných družstev.

§ 27.

(1) Fond jest osvobozen od daně rentové a to jak od daně placené přímo, tak i od daně srážené dlužníkem.

(2) Dluhopisy (§ 14) jsou osvobozeny od poplatků a jejich úroky i od poplatků i od daně rentové.

(3) Svépomocné příspěvky ústavů, uvedených v §u 2, lit. a) až c), jakož i příspěvky družstev, placené podle ustanovení §u 26, jsou přípustnou srážkovou položkou při vyměření daně výdělkové podle II. hlavy zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., a daně zárobkové podniků veřejné účtujících podle uh. zák. čl. ze dne 16. října 1916, čís. XXXIV.

§ 28.

Splacením všech vydaných dluhopisů (§ 14) zaniká právní osobnost fondu a přestává příspěvková povinnost státu i ústavů označených v §u 2. Jmění fondu připadá státu.

§ 29.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva

Poválečné poměry těžce dolehly na hospodářský život mladého našeho státu. Velký hlad po zboží, který zde byl po skončení světové války, přivodil sice na jistou dobu průmyslovou a obchodní konjunkturu, ta však dlouho nepotrvala. Cesty na trhy nových národních států byly mu znesnadněny jednali celními šranky, jednak zhroucením tamních měn, cesty pak na vzdálenější cizí trhy byly přerušeny dlouhotrvající válkou a nebylo je lze tak snadno obnoviti.

Dostavivší se těžkou světovou průmyslovou a obchodní krisi pocítil na sobě celý náš hospodářský život, nastala nezaměstnanost, ceny zboží vyrobeného ze surovin nakoupených ještě za vysoké ceny řítily se dolů a ochuzené obyvatelstvo nemohlo toto zboží ani za snížených cen všechno spotřebovati. Tato krise nezůstala přirozeně bez následků pro peněžní ústavy, zejména banky, jež jsou u nás zvláště úzce spojeny s průmyslem. To tím více, ježto také valutový rozvrat okolních států, vývoj domácí valuty a veliké zatížení válečnými půjčkami a jiné okolnosti vyvěrající z poválečných poměrů kritické zjevy hospodářské zostřovaly.

Tento kritický stav se provalil pádem tří akciových bank, jichž hladkou likvidaci nutno v zájmu širokého okruhu vkladatelů vhodným způsobem vyřešiti. Do podobné situace jako peněžní ústavy dostala se také výdělková a hospodářská společenstva (družstva), zejména konsumní, výrobní a skladištní. Tato družstva vyvíjela se před válkou úspěšně a zcela normálně, přinášejíce svému členstvu a vůbec celému hospodářskému životu neocenitelný prospěch. Krátká poválečná konjunktura donutila však veliký pučet družstev k nákladným investicím, prováděným za nejnepříznivějších poměrů. Nedostatek zboží a surovin přiměl je k překotným nákupům zboží a surovin za ceny vysoké. Pak nastal náhlý přelom konjunktury a pokles cen. Zboží draze nakoupené bylo nutno rozprodati hluboko pod celou nákupní. Investice, pořízené za nejnepříznivějších poměrů, zdaleka již neodpovídají nynějším pokleslým cenám a na nutné odpisy nemohou družstva docíliti potřebných zisků. Nastavší nezaměstnanost způsobila, že také dosti značná část pohledávek družstev za členy stala se pochybnou, ba i nedobytnou. Také tento neutěšený stav družstev přispívá značně k nynějším hospodářským nesnázím a žádá naléhavě nápravy, poněvadž by se jinak ztratily miliony těžce nastřádaných úspor nejširších a nejchudších vrstev lidových a družstevnictví by se vrhlo o desítiletí zpět.

Jest přerozeno, že stát, jehož hospodářství a rozvoj úplně závisí na soukromých hospodářských poměrech, musí toho dbáti, aby, objeví-li se v těchto poměrech větší porucha, se postaral včas o její nápravu a o to, aby tvoření majetkových hodnot ve státě nebylo dále brzděno. Jest také pochopitelno, že stát nemůže poruchy podobného rázu jenom vlastními obětmi odstraňovati a rozmnožovati takto všeobecné daňové břímě svého poplatnictva, nýbrž že musí hleděti, aby také nejbližší interesenti k ozdravění jednotlivých oborů hospodářského podnikání svou hřivnou přispěli. Vláda tedy podává osnovu zákona, jímž se zřizuje fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů. Výhod z tohoto fondu má se dostati peněžním ústavům a výdělkovým a hospodářským družstvům.

Fond se má tvořiti v prvé řadě ze svépomocných příspěvků všech interesentů a zejména peněžních ústavů. Tyto příspěvky jsou u výdělečných peněžních ústavů progresivní, což jest vysvětlitelno snahou, aby svépomocné příspěvky byly přizpůsobeny finanční sílo ústavů jimi zatížených.

Ovšem zdroj fondových příjmů ze svépomocných příspěvků jest velice obmezený a nestačí, nemá-li se státi příspěvková povinnost nesnesitelným břemenem a tak nové obtíže přivoditi, k dosažení účelu fondu. Proto jest nucen stát příjmy fondové rozmnožiti svým stálým ročním příspěvkem.

Správou fondu se pověřuje kuratorium, v němž jest vláda kromě předsedy a jeho náměstka zastoupena ještě dalšími třemi členy a pak každá skupina ústavů, majících jaksi nárok na podporu z fondu, také třemi členy. Nejdůležitější úlohou kuratoria bude, aby spolehlivě vyšetřilo ztráty, k jichž částečnému krytí slouží fond, a vypracovalo plán, podle něhož by fond ku krytí těchto ztrát měl přispěti.

Ovšem stanovení podpor nemohlo býti přenecháno samotnému. kuratoriu, nýbrž definitivní úprava kuratoriem vypracovaného plánu přináleží vládě, které též přísluší rozhodovati o jednotlivých případech, kde by se doporučovalo poskytnouti větší výpomoc, než s jakou bylo v plánu vládou schváleném počítáno,

Poněvadž jest záhodno, aby ztráty, k jichž krytí má fond přispěti, byly pokryty ihned, bylo dlužno pamatovati na to, aby fond mohl své příjmy na delší dobu rozpočtené zmobilizovati ihned na počátku své činnosti. Proto dává se fondu oprávnění, aby vydal hned po svém vzniku umořitelné dluhopisy a je vydal ústavům, jež podporu hledají. Ježto však situace mnohých ústavů bude vyžadovati hotovostí, jest v osnově uložena ústavům, pro něž se fond zřizuje a pokud přijímají vklady, povinnost, aby až do výše 1/2% všech. svých vkladů převzaly od kuratoria fondové dluhopisy za jejich jmenovitou hodnotu.

K jednotlivým paragrafům osnovy dlužno ještě dodati toto:

K §u 2.:

Ústavy v §u 2. jmenované jsou nejdůležitějšími složkami našeho hospodářského života. Z okolnosti této jest zřejmě patrna tendence zmírniti ztráty povstalé z poválečných poměrů ne všude, kde se objevují, nýbrž toliko tam, kde působí nejširším vrstvám obyvatelstva a tím i státnímu celku nejcitelnější obtíže. Přispívajíc tedy k likvidaci poválečné rozháranosti hospodářské, stará se zároveň.osnova a to, aby stvořila předpoklady pro zdárný vývoj hospodářského života v budoucnosti.

K §§ 3. a 4.:

Jak jest z ustanovení těchto paragrafů zřejmo, má býti správa fondu vložena do rukou, které jsou jednak dokonale obeznámeny jak se všeobecnými, tak i s individuelními poměry ústavů, pro něž se fond zřizuje, jednak do rukou zástupců vlády, aby bděli nad objektivitou správy fondu i nad tím, aby stát při poskytování podpor nebyl vysazen nebezpečenství nadužívání jeho oběti.

Jestliže se úřad člena kuratoria a tím přirozeně i náhradníka prohlašuje za úřad čestný a bezplatný, nemá tím býti řečeno, že by v jednacím řádě nemohlo býti pamatováno na hrazení hotových výloh spojených s úředním výkonem členů kuratoria, zejména cestovného.

Poněvadž možno v zákoně upraviti působnost kuratoria jen v hlavních rysech, musí býti v jednacím řádě, který bude sdělán v dohodě s ministerstvem financí blíže jak ve směru věcném, tak formálním vymezena.

K §u 5.:

Správa fondu musí býti co nejúspornější a nejlacinější, přece však nesmí trpěti nedostatečnou kvalifikací výkonných orgánů. Takovou správu nejlépe zaručuje Zemská banka v Praze. Tato banka jest ochotna podjatí se tohoto úkolu.

K §u 6.:

Hospodaření fondu, jehož značná část příjmů sestává z příspěvků státních, musí podléhati kontrole vlády. Vláda každoročně prozkoumá prostřednictvím ministerstva financí účetní uzávěrku a ji, neshledá-li závad, schválí. V opačném případě nařídí odstranění závad a opravu účtu.

Samozřejmě přísluší také Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu právo, aby hospodaření fondu kontroloval (zák. ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n.).

K §§ 7.až 9.:

Povinnost příspěvková upravuje se obdobně, jak tomu jest u daně výdělkové podle II. hlavy zákona o osobních daních s úchylkou, že ústavy s pasivní bilancí jsou od příspěvkové povinnosti osvobozeny a že u výdělečných ústavů stanoví se výše příspěvková progresivně podle rentability. Další úchylkou jest, že ústavy, které existovaly již před rokem, kdy zákon nabyl účinnosti, platí pro první kalendářní rok příspěvkové povinnosti tyto příspěvky částkou celoroční, to proto, aby fond měl hned v prvém roce svého trvání přiměřené prostředky po ruce. Lze to tím spíše žádati, poněvadž jsou tyto příspěvky splatny najednou. V důsledku toho se v posledním odstavci §u 7 stanoví, že povinnost příspěvková zaniká již počátkem roku, v němž ústav vstoupil v likvidaci anebo byl na jeho jmění uvalen konkurs.

K §§ 10. a 11.:

Nutná úspornost ve správě fondu vyžaduje toho, aby nebylo nutno příspěvky předepisovati, nýbrž aby si ústavy samy příspěvky vypočetly a fondu odvedly. Toto ustanovení nemůže vésti ku zkrácení fondu, neboť jak základna, tak i sazba příspěvků stanovena jest způsobem tak přesným a jednoduchým, že zatajení není možno a pochybnost co do postupu při výpočtu příspěvků jest vyloučena. Aby však přece bylo zde pojištění proti zkrácení fondu, jest dána §em 11. kuratoriu možnost, aby odvedené příspěvky kontrolovalo a shledané nesprávnosti napravilo.

Vyšší sazba úroků z prodlení pro případ nevčasného splnění povinnosti příspěvkové má liknavé ústavy donutiti, aby své povinnosti dostály včas. Mírný úrok z prodlení mohl by míti za následek, že by mnohý ústav otálel s placením příspěvků, maje možnost více vydělati na zadržených penězích.

K §u 12.:

Příspěvková povinnost státu stanoví se maximální částkou 50 milionů Kč ročně. Kolik skutečně bude roční státní příspěvek činiti, bude záviseti na výši zjištěných ztrát, na výnosu příspěvků a na zúročení a umořovací době fondových dluhopisů. Příspěvková povinnost státu zanikne slosováním všech vydaných fondových dluhopisů (§ 27.).

K §u 13.:

Zásadně má býti z fondu poskytnuta podpora pouze ku zmírnění ztrát poválečných, zejména těch, které vznikly poklesem cen zboží a hodnoty investic, nebo očekávatelných ztrát z pochybných pohledávek. Toliko výjimkou lze z fondu dáti podporu ku zmírnění ztrát jiných, žádá-li to veřejný zájem, zejména slušný ohled na nevinné věřitele upadlého ústavu. Zda takový zájem zde bude, bude nutno posuzovati v každém jednotlivém případě zvláště.

K §§ 14. a 15.:

Má-li býti ústavům, které pomoci potřebují, účinně pomoženo, nutno jim dáti podporu ihned a v dostatečné míře. Fond by však nemohl takovou podporu poskytnouti ihned, nýbrž teprve tehdy, až by nastřádal z ročních příspěvků dostatečných prostředků. To by však trvalo mnoho let. Proto má se dostati fondu oprávnění, aby vydal v mezích svých ročních důchodů ihned fondové dluhopisy státem zaručené a vybavené sirotčí jistotou. Tímto způsobem fond ihned zmobilisuje své budoucí příjmy a ústavům podpory potřebujícím dostane se okamžitě aktiv, jimiž si bilanci podstatně zlepší. Tyto fondové dluhopisy vybavují se jednak státní zárukou, jednak se jim přiznává sirotčí jistota, aby jich mohly nabývati také spořitelny, nadace a korporace, jež jsou povinny ukládati svůj majetek podle předpisů o ukládání sirotčích peněz. Podmínky pro tyto výhody jsou dány jak pevným založením fondových dluhopisů, tak i zárukou státní.

K §u 16.:

Není zamýšleno dáti fondové dluhopisy na trh, neboť by se tím alespoň pro začátek velmi znehodnotily. Podpora má se proto zásadně poskytovati dluhopisy in natura (§ 20). Aby se však přece mohla tam, kde toho poměry budou nutně vyžadovati, poskytnouti podpora i v hotovosti a nebylo nutno dluhopisy případně hluboko pod pari prodávati, ukládá se peněžním ústavům, aby na žádost kuratoria převzaly těchto dluhopise za nominale až do 1/2% všech přijatých vkladů. Počítáme-li, že všech vkladů jest na 50 miliard Kč, bude lze tímto způsobem opatřiti lehce hotovost 250 milionů Kč. Tato povinnost nebude peněžním ústavům působiti zvláštních obtíží, zejména co do mobility vkladů, neboť dostanou do ruky cenný papír, který mohou, bude-li toho třeba, lombardovati.

K §u 17.

Akce, která se tímto zákonem má zavésti, musí, má-li míti očekávaný výsledek, býti ihned provedena. Jest proto nutno stanoviti propadnou lhůtu, v níž se ústavy mohou hlásiti o podporu z fondu. Tato lhůta stanoví šesti měsíci po vyhlášení zákona a jest jistě dostatečná.

Posuzování stavu ústavů pomoc hledajících nebude snadné, a má-li míti spolehlivý podklad, bude vyžadovati přesné revise každého žadatele. Kuratorium samo nebude míti vlastního revisního aparátu a bude moci jedině použíti v ojedinělých případech kontrolních úředníků Zemské banky anebo, dojde-li k uzákonění povinné revise bankovních společností vklady přijímajících, revisního oddělení zamýšlené instituce.

Mohlo by tedy trvati dlouhý čas a zmařiti. intenci zákona, kdyby kuratorium samo muselo vyšetřovati stav každého jednotlivého žadatele.

Proto se ukládá ústavům, které podléhají nucené revisi podle zák. čís. 133 ř. z. z roku 1903, resp. zák. čís. 210 Sb. z. a n. z r. 1919, aby podaly žádost za podporu z fondu u svého revisního svazu, jehož povinností bude, aby dříve, než zašle žádost příslušnému místu k vyřízení, prozkoumal přesně žadatelův stav a přirozeně též žádost svým posudkem doprovodil. Tímto způsobem se značně zjednoduší celé řízení, takže kuratorium bude moci v nejkratší době sestaviti plán na zmírnění všech ztrát, které zakládají nárok na podporu z fondu.

K §§ 18. a 19.:

Vzhledem k ustanovení §u 13. jest rozhodování o jednotlivých žádostech více méně pouhou formalitou, poněvadž již předem bude vládou stanoveno, jakou podporu ten který ústav má z fondu obdržeti. Pokud tedy se má podpora pohybovati v mezích stanoveným plánem vládou schváleným, může býti rozhodování o žádostech přeneseno na kuratorium nebo na jiný vhodný orgán.

Že se rozhodování o žádostech peněžních ústavů přikazuje jednotlivým skupinovým sekcím kuratoria, má za účel, aby poměry a obchodní tajemství jednotlivých ústavů nebyly zbytečně prozrazovány osobám z jiného zájmového prostředí.

Rozhodování pak o žádostech výdělkových a hospodářských společenstev bylo vyjmuto z pravomoci kuratoria, poněvadž zájmová ústředí, o nichž § 19. mluví, budou míti též za úkol, aby akci tímto zákonem intendovatnou sama provedla.

Jest přirozeno, že výdělková a hospodářská společenstva nemohou zrovna tak jako jiné ústavy dosíci pokrytí všech utrpěných ztrát poválečných z fondu. Bude tudíž třeba, aby organisace těchto společenstev provedly ještě zvláštní svépomocnou akci. A tuto akci říditi nebo i prováděti bude hlavním úkolem zájmových ústředí označených v §u 19. Zájmová ústředí, která o žádostech výdělkových a hospodářských společenstev budou rozhodovati a nad svépomocnou akcí uvnitř organisací těchto společenstev bdíti, určí vláda.

Není třeba, aby vláda pověřila naznačenou úlohou již existující svazy nebo ústředí výdělkových a hospodářských společenstev. To se stane jen tenkráte a jen potud, pokud existující již svazy poskytují plnou záruku co do naprosté nestrannosti.

Objektivnost rozhodování těchto zájmových ústředí jest dále tím zabezpečena, že na jejich rozhodování budou míti přímý vliv zástupci zúčastněných ministerstev.

K §u 20.:

Účel tohoto §u jest jednak, aby nebylo nutno fondové dluhopisy hromadně zcizovati, čímž by trpěl jejich kurs a se zmenšovala účinnost podpory, jednak zabezpečiti, aby podpor z fondu nebylo zneužito k účelům jiným. Toliko výjimečně může se ústavům, zejména peněžním ústavům, dostati části podpory v hotovosti, žádá-li to veřejný zájem.

K §u 21.:

Intence ustanovení odstavce 1. jest jasná. Jakými podmínkami může býti poskytnutí podpory vázáno, není v zákoně taxativně uvedeno. Nejčastěji to ovšem bude reorganisace ústavu ucházejícího se o podporu. Není však vyloučeno, aby i jiné podmínky byly kladeny, a jest také možno, že podpora se jen tehdy poskytne, ohlásí-li ústav za pomoc žádající likvidaci.

Podpory z fondu jsou sice zamýšleny zpravidla á fond perdu, to však nevylučuje, aby podle okolností jednotlivého případu se neposkytla výpomoc z fondu jako splatitelná zápůjčka. Splátky připadnou státu, jakožto největšímu přispívateli a to tak, že se sníží o ně státní příspěvek.

K §u 24.:

Ustanovením tohoto paragrafu má býti čeleno zkrácení fondu, jež by mohlo povstati z nepravdivých údajů v žádostech za podporu anebo z nedbalých revisí. Má jím býti zvýšeno také vědomí zodpovědnosti příslušných orgánů.

K §u 25.

Poněvadž se ústavům ukládá povinnost, aby převzaly za nominální hodnotu část fondových dluhopisů, jejichž kursová hodnota na peněžním trhu bude asi dosti hluboko pod pari, způsobila by se jim účetní ztráta, kdyby je musely kursovní hodnotou bilancovati. Poněvadž fondové dluhopisy budou slosovatelné a plnou jmenovitou hodnotou splatitelné, není závady, aby se dovolilo je bilancovati v přejímací hodnotě.

K §u 27.:

Fond jest nevýdělečnou a svépomocnou institucí, na jejímž správném působení má stát veliký zájem. Jest tedy účelno, aby se fondu dostalo daňových a poplatkových výhod.

K odstavci 2. se podotýká, že tato výhoda vyplývá již ze zákona o dani výdělkové podniků veřejně účtujících. Do tohoto zákona se pojímá na výslovné přání ústavů, které chtějí míti v této věci úplně jasno.

K §u 28.:

Účel fondu jest přechodný a bude úplně splněn, až veškeré jím vydané fondové dluhopisy budou splaceny. Tím okamžikem fond zanikne a přestane také příspěvková povinnost ústavů i státu. Zbude-li ještě nějaké fondové jmění, připadne státu, neboť rozvrhnutí tohoto nepatrného zbytku na ústavy by nemělo smyslu.

Vláda projevuje přání, aby tato osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru rozpočtovému k projednání v době co nejkratší a po projednání poslaneckou sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému za stejným účelem.

V Praze, dne 3. září 1924.

Předseda vlády:

Švehla m. p.

 

Ministr financí:

   
 

Ing. Bečka m. p.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP