Ku §u 20.
Aby příslušníci fondu, kteří mají nárok na výpomoc z fondu, nebyli pro nežalovatelnost tohoto nároku úplně odvislí od volné úvahy správy fondu, zřizuje se zvláštní rozhodčí výbor, jehož povinností bude, aby ke stížnosti oprávněných příslušníků přezkoušel vyřízení žádosti o výpomoc z fondu, tedy aby zejména přezkoumal, zda vyřízení žádosti jest odůvodněno stavem stěžujícího si příslušníka i stavem fondu. Instituce rozhodčího výboru, jsouc takto ochranou oprávněných nároků příslušníků fondu a pojistkou proti nedbání intencí zákona, jest současně také nástrojem, který zvedne autoritu kuratoria a vzbudí důvěru v instituci fondu.
Ku §u 21.:
Ustanovení tohoto paragrafu poskytuje příslušníkům cennou výhodu, umožňujíc jim dosažení levného úvěru lombardního. Poněvadž fond není výdělečnou institucí, aniž bude míti velké režie, bude se moci spokojiti s úrokem jen o zlomek procenta vyšším, než jest úroková sazba ze vkladů Zemské banky. že jsou zvláště protěžovány vlastní dluhopisy fondovní, jest snadno vysvětlitelno, uváží-li se, že příslušníci fondu mají zákonnou povinnost přijímati dluhopisy tyto za jmenovitou hodnotu. Také výhoda poskytnutá státním dluhopisům vůči ostatním papírům sirotčí jistoty jest odůvodněna, poněvadž státní papíry obíhají v ohromném množství, které mnohokráte přesahuje množství všech ostatních ukládacích papírů. Proto také nelze státní papíry tak snadno umístiti, jako jiné dluhopisy. Poskytováním lombardních zápůjček na státní dluhopisy podepře se také. jejich kurs a ulehčí se cedulovému ústavu jeho protiinflační politika.
K §u 22. až 26.:
Fond bude míti k disposici dosti značné prostředky. Nicméně nelze se aspoň po dobu nekonsolidovanosti poměrů spoléhati na to že by běžné příjmy fondu stačily ku krytí jeho potřeb. Dlužno tedy se postarati o to, aby fond mohl si opatřiti potřebné kapitály k plnění svých úkolů i v dobách, kdy k tomu ještě jeho prostředky nestačí. To není jinak možno, než když fond bude míti oprávnění, aby na podkladě běžných prostředků neb na podkladě jiných majetkových hodnot vydával vlastní dluhopisy a tím zmobilisoval své v budoucnosti splatné příjmy. Toto oprávnění se fondu dává v §u 22.
Aby oprávnění toto mělo očekávaný účinek a při tom nemělo též hospodářsky škodlivých následků, k tomu jest zapotřebí, aby dluhopisy fondové byly vybaveny takovými vlastnostmi, které by je činily rovnocennými s ostatními prvotřídními ukládacími hodnotami, jakož i aby fond mohl dluhopisy ty dle potřeby a beze ztráty umístiti. Těmto požadavkům osnova úplně vyhovuje.
Tak stanoví § 23. jakožto nejvýše přípustný oběh fondových dluhopisů obnos, k jehož zúročení a umoření není třeba více než 3/4 běžných příjmů fondu v době vydání dluhopisů. Hranice tato zabezpečuje řádné podložení dluhopisů fondových. Jak z dosavadní historie našeho peněžnictví i ze zkušeností získaných v jiných hospodářsky vyspělých státech se dá dokázati, má vývoj peněžnictví i tvoření úspor tendenci ustavičně vzestupnou a nebyla tato tendence podvázána ani světovou válkou. Nedá se tedy očekávati, že by pravidelné příjmy fondu, které závisí od rozvoje vkladových obchodů, klesaly, nýbrž spíše lze počítati s jejich ponenáhlým vzrůstem. Přes to ponechává ustanovení §u 23, značnou část běžných příjmů fondu netknutou. Část tato tvoří reservu nejen pro jiné úkoly fondu, nýbrž i pro podložení fondových dluhopisů. Nemůže se tedy přihoditi, že by fondové dluhopisy nebyly někdy řádně podloženy. Kdyby se však přece tento zcela nepravděpodobný zjev vyskytl, zjednává nápravu záruka státu, kterou přiznává dluhopisům ustanovení §u 24., odst. 2.
Podle ustanovení §u 24., odst. 1., nebude moci kuratorium volně nakládati částí běžných příjmů fondu, které jsou určeny k podložení fondových dluhopisů. Tuto část příjmů fondu bude Zemská banka chovati odděleně od ostatního jmění fondu jakožto zvláštní jistotu pro správné obstarávání úrokové a umořovací služby dluhopisů. Vzhledem k těmto okolnostem budou míti fondové dluhopisy všecky vlastnosti, které zaručují jejich vnitřní hodnotu a jsou s to učiniti z nich oblíbené ukládací papíry, zvláště když § 22. zabezpečuje jich držitelům slušné zúrokování.
V §u 26. ukládá se dále příslušníkům fondu za povinnost převzíti na žádost kuratoria fondové dluhopisy za jejich jmenovitou hodnotu až do 1/4% všech svých vkladů, tedy poměrně v tak nepatrném rozsahu, že o nebezpečí immobilisace přejímacích peněžních ústavů nelze mluviti. Tím jest zabezpečeno, že bude moci fond umístiti své dluhopisy beze ztráty v množství a v době, jak a kdy toho pro své účely bude potřebovati. Netřeba se tudíž obávati, že by fond i v dobách mimořádných potřeb nemohl své působnosti v intencích zákona vyvíjeti.
Řečená povinnost příslušníků fondu převzíti fondové dluhopisy umožňuje podle nynějších poměrů, aby si fond opatřil v nutném případě kolem 120 milionů Kč, částku to, s kterou možno snad čeliti i větší hospodářské krisi, zvláště když podobných katastrof, jaké přivodila poslední krise, sotva lze se již nadíti.
K §u 27.:
Dostoupí-li skupinové fondy výše takové, že bude dosaženo zabezpečení jejich účelu, nebude třeba, aby dále rostly. Bylo by tedy možno rozdělovati jejich výtěžky mezi skupinové příslušníky. Než takové refundace neměly by žádného spravedlivého podkladu. Fond bude totiž zásadně tvořen na účet vkladatelů, takže by nebylo spravedlivé, aby výtěžky těchto vkladatelských reserv byly rozdíleny mezi peněžní ústavy jenom snad proto, že rozdělení jich mezi vkladatele není možné. Krom toho, byla-li vkladatelům uložena v zákoně povinnost přispívati k utvoření fondu, stalo se to jen v jejich zájmu a nikdy ne proto, aby fond někdy rozmnožoval zisky peněžních ústavů. Poněvadž by takto výtěžky fondu dostoupivšího svrchu uvedené výše neměly žádného hospodářského určení, bylo třeba v osnově učiniti opatření, které by tento hospodářský nezdravý zjev zamezilo.
K §u 28.:
Který zabezpečuje nerušený chod úřední agendy fondu, stačí pouze odkázati na důsledné zachovávání zásady, že prostředků plynoucích do fondu možno použíti jediné ve prospěch skupiny, z níž pocházejí.
K §u 30.:
Fond jest nevýdělečnou a svépomocnou institucí, na jejímž správném působení má veliký zájem též stát. Bude tedy spravedlivo, když se fondu a jeho zařízením dostane všech vhodných daňových a poplatkových výhod.
K §u 31.:
Z povahy fondu jako instituce soukromého rázu, sloužící veřejným zájmům, plyne nutnost postaviti jej pod přímý dozor státní správy. Tento dozor bude vláda prováděti jedním nebo více vládními komisary, k jichž působnosti bude náležeti dohled nad řádným hospodařením fondu, zejména nad zachováváním ustanovení §u 23., o nejvyšší hranici vydávání dluhopisů fondových.
Rozpočtový výbor provedl v návrhu vládním některé změny, které dlužno zvláště vytknouti.
Tak v § 5. vsunut za odst. 4. jako nový odstavec 5., ve kterém se připouští utvoření dílčích skupin v rámci skupin, pro které bude jednacím řádem postaráno o správu dílčích skupinových fondů.
V § 11. vsunutým odstavcem 5. se stanoví, že lhůty, uvedené v odst. 1. a 3. téhož paragrafu mohou býti kuratoriem prodlouženy těm ústavům, u kterých úroky se nepřipisují pololetně.
Konečně v § 30. v novém odstavci 4. se ustanovuje, že výpomoci, poskytnuté z fondu jeho příslušníkům nejsou započitatelnou příjmovou položkou při vyměřování daně výdělkové a daně zárobkové.
Konečně budiž poznamenáno, že rozpočtový výbor jest toho názoru, že členy kuratoria má jmenovati vláda po návrhu, který bude sestaven po slyšení svazů a jiných ústředí příslušníků. Současně bylo projeveno v rozpočtovém výboru přání, jemuž jistě v praksi bude vyhověno, aby v kuratoriu zastoupeni byli také úředníci ústavů.
Rozpočtový výbor navrhuje:
Slavná poslanecká sněmovno N. S. R. Č., račiž schváliti vládní návrh čís. tisku 4811 ve znění, které jest připojeno k této zprávě.
V Praze dne 9. září 1924.
|
Předseda: |
Zpravodaj: |
|
Bradáč, v. r. |
Dr. O. Srdínko, v. r. |
Zákon
ze dne.......................................................1924,
kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zřízení, účel a organisace.
§ 1.
Aby byla podporována spořivost zvýšením bezpečnosti vkladů a příznivý rozvoj peněžnictví byl co možná zabezpečen, zřizuje se Všeobecný fond. peněžních ústavů v republice Československé, dále označovaný pouze slovem "fond".
§ 2.
Fond jest samostatná právnická osoba a jeho sídlem jest Praha.
§ 3.
(1) Příslušníky fondu, tj. subjekty, které za předpokladů předepsaných zákonem mají nárok na výpomoc z fondu, jsou tyto, v tuzemsku sídlící, peněžní ústavy:
a) zemské úvěrní ústavy, vydávající vkladní knížky (listy), a spořitelny ve smyslu zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen, zahrnujíc v to spořitelny uvedené v §u 21, odst. 1. a §u 33, odst. 3. cit. zákona,
b) záložny všeho druhu a úvěrní společenstva (družstva), tj. společenstva (družstva), která úvěrní obchody provozují ve skutečnosti i podle stanov jako svou hlavní činnost, pokud vydávají vkladní knížky (listy) nebo přijímají vklady na běžný účet,
c) společnosti akciové a společnosti s ručením obmezeným, provozující bankovní a peněžní obchody, vydávají-li vkladní knížky (listy) nebo přijímají-li vklady na běžný účet.
(2) Příslušníky fondu stávají se peněžní ústavy, existující již v den vyhlášení tohoto zákona, vyhlášením zákona a ústavy, vzniklé po vyhlášení zákona, dnem, kdy se započne jejich právní existence.
(3) Bez újmy práv již nabytých zaniká příslušenství k fondu vyhlášením konkursu nebo při jinakém zániku peněžního ústavu dnem, kdy tento ústav přestal právně existovati.
(4) Likvidace nebo povolené příročí nevylučují dalšího trvání příslušenství k fondu.
§ 4.
Příslušníci fondu jsou povinni přihlásiti se písemně u kuratoria fondu (§ 7) do 30 dnů po tom, kdy vzniklo jejich příslušenství. K přihlášce dlužno připojiti stanovy. K žádosti kuratoria jsou příslušníci povinni předložiti mu i jiné doklady a zprávy, jichž kuratorium potřebuje k založení a vedení katastru příslušníků.
§ 5.
(1) Příslušníci fondu zařazují se do tří skupin.
(2) Skupina I. sestává ze zemských úvěrních ústavů, komunálních spořitelen a okresních záložen hospodářských.
(3) Skupina II. pozůstává ze záložen, okresní záložny hospodářské vyjímajíc, z úvěrních společenstev (družstev, § 3, odst. 1., lit. b) a ze spořitelen, které připuštěny jsou sice zákonem spořitelním, ale nejsou spořitelnami komunálními.
(4) Skupinu III. tvoří ostatní příslušníci fondu.
(5) Vládním nařízením mohou býti po slyšení zájemníků v rámci skupin (odst. 2 až 4) utvořeny dílčí skupiny a určen okruh účastníků každé z nich.
(6) V pochybnosti o tom, zda ten který ústav jest příslušníkem fondu čili nic, nebo do které skupiny (dílčí skupiny) jest zařazen, rozhoduje s konečnou platností ministerstvo financí, dohodnouc se s příslušnými ministerstvy.
§ 6.
(1) Fond se tvoří z příspěvků placených příslušníky padle výše vkladů (§ 11) a z výnosů vlastního jmění.
(2) Z příspěvků každé jednotlivé skupiny (dílčí skupiny) a z přírůstku těchto příspěvků se tvoří skupinový fond (dílčí fond skupinový), na která příslušníci jiných skupin (dílčích skupin) nemají nároku.
§ 7.
(1) Fond spravuje a navenek zastupuje kuratorium, pozůstávající z 12 členů, kteří si zvolí ze svého středu předsedu a 2 jeho náměstky.
(2) Členy kuratoria jmenuje vláda po návrhu ministra financí a ministra vnitra, učiněném po slyšení svazů a jiných ústředí příslušníků, a to tak, aby byla zastoupena v kuratoriu každá skupina příslušníků (§ 5) čtyřmi kurátory. Obdobným způsobem jmenuje vláda pro každou skupinu po 2 náhradnících, celkem tudíž 6 náhradníků.
(3) Osoby nevolitelné do poslanecké sněmovny Národního shromáždění nemohou se státi členy kuratoria.
(4) Členové kuratoria i jejich náhradníci jmenují se na dobu 5 let. Jejich úřední období se počíná doručením jmenovacích dekretů a se končí jmenováním nástupců. Před uplynutím úředního období zaniká úřad člena kuratoria (náhradníka) úmrtím, odstoupením, ztrátou volitelnosti do poslanecké sněmovny Národního shromáždění a odvoláním. Odvolán může býti člen kuratoria (náhradník) vládou po návrhu ministrů financí a vnitra, jestliže porušuje nebo hrubě zanedbává své povinnosti.
(5) Úřad člena kuratoria jest úřadem čestným a bezplatným.
(6) Členové kuratoria a jejich náhradníci jsou povinni zachovávati mlčenlivost o poměrech příslušníků fondu, jež seznali při vykonávání svého úřadu, této povinnosti mohou býti zbaveni jen příslušníkem, o jehož poměry jde. Porušení povinné mlčenlivosti jest důvodem odvolání.
§ 8.
(1) Předpisy o tom, jakým způsobem má kuratorium vykonávati svou působnost a jal projevuje navenek svoji vůli, dále jak má býti postaráno o vnitřní správu skupinových fondů (dílčích fondů skupinových), obsahujž jednací řád, který kuratorium sdělá v dohodě s ministerstvem financí do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona.
(2) Dokud nebude jednací řád sdělán, podpisuje se fond pravoplatně tak, že pod jeho zákonné označení (§ 1), kýmkoliv napsané nebo vytištěné, připojí své podpisy předseda nebo jeden z jeho náměstků a jeden člen kuratoria.
§ 9.
Účetní, pokladní a kancelářskou službu fondu obstarává Zemská banka v Praze, u níž dlužno uložiti volné hotovosti, cennosti a listiny fondu. Vzájemná práva i povinnosti buďtež upraveny zvláštní smlouvou mezi kuratoriem a Zemskou bankou.
§ 10.
Kuratorium sestaví ke dni 31. prosince každého roku celkové výkazy příjmů a vydání jakož i seznam jmění a dluhů fondu a do 30. dubna každého roku předloží obé ministerstvu financí na vědomí a uveřejní v Úředním listě republiky Československé.
O příspěvcích.
§ 11.
(1) Příslušníci fondu jsou povinni po dobu svého příslušenství z každé úrokové částky, která jimi byla komukoli, fond vyjímajíc, vyplacena, připsána nebo súčtována ve prospěch ze vkladů v běžném účtě, na vkladní knížky (listy) a pokladniční poukázky, odváděti 11/2% Zemské bance do 90 dnů po ukončení každého kalendářního pololetí. Z příspěvků včas neodvedených platí se úrok z prodlení ve výši přesahující o 2% eskontní sazbu cedulového ústavu.
(2) Při stanovení příspěvkové základny nelze přihlížeti ani k jiným zákonným dávkám, postihujícím úroky, ani k úrokům z dlužných pohledávek v běžném účtě.
(3) Ve lhůtě, uvedené v odst. 1, předloží příslušníci fondu kuratoriu výkaz o odvedených příspěvcích spolu s hrubou bilancí za pololetí, jehož se výkaz týče. Kuratorium jest oprávněno vyžádati si od příslušníků fondu vysvětlivky, potřebné k přezkoušení výkazů nebo zjistiti jejich správnost nahlédnutím v knihy příslušníků.
(4) Zjistí-li kuratorium, že bylo na příspěvcích méně odvedeno, než příslušelo, vybéře od dotyčného příslušníka nedoplatek i s úroky z prodlení. Zjištěný přeplatek se vrátí nebo se zúčtuje ve prospěch příspěvků budoucích.
(5) Lhůty v odst. 1 a 3 uvedené mohou býti kuratoriem prodlouženy ústavům, u nichž se úroky ke kapitálu nepřipisují pololetně.
(6) Kuratorium může příspěvky prominouti, ohlásí-li příslušník, který je má odváděti, likvidaci nebo bylo-li příslušníku tomu povoleno příročí.
§ 12.
(1) Jakmile dosáhne fond některé skupiny (§, odst. 2.) takové výše, že se dosažení jeho účelu jeví býti zabezpečeno, zastaví vláda na návrh kuratoria a ministra financí placeni příspěvků do tohoto skupinového fondu.
(2) Vláda jest oprávněna na návrh kuratoria a ministra financí příspěvky znovu zavésti, objeví-li se toho potřeba k zajištění účelu fondu.
O použití fondových prostředků.
§ 13.
Pokud tento zákon jinak neustanovuje, může býti prostředků fondu použito jen k výpomocem příslušníkům fondu a to způsobem dále vytčeným. Výpomoci takové se poskytují z fondu té skupiny (dílčí skupiny), ku které příslušník výpomoci potřebný přináleží.
§ 14.
Každý. peněžní ústav, který jest alespoň 5 let příslušníkem fondu, má v mezích tohoto zákona nárok na výpomoc fondu, jestliže utrpěl ztráty nebo pozbyl mobility svých prostředků takovou měrou, že jest tím jeho existence a zájem vkladatelů ohrožen.
§ 15.
Způsob a rozsah výpomoci buďtež stanoveny tak, aby v mezích fandových prostředků mohly býti stejnoměrně nebo aspoň obecným zájmům přiměřeně uspokojeny veškeré známé takové potřeby příslušníků téže skupiny (dílčí skupiny), jakož i aby ústav, kterému se výpomoc poskytuje, byl co možná do té míry ozdraven, aby mohl své hospodářské poslání dále plniti dokud to tento účel výpomoci dopouští, buďtež výpomoci udělovány zásadně jen v podobě zápůjček.
§ 16.
Nelze-li ústav, výpomoci se dožadující, zachrániti proto, že jeho pasiva i po úplném použití vlastního jmění nejsou z převážné části kryta aktivy, budiž, dovolují-li to fondové prostředky, poskytnuta nejvýše taková výpomoc, aby věřitelé všeobecní, tj. věřitelé, jichž pohledávky by náležely v konkursu do 3. třídy, na Slovensku pak a v Podkarpatské Rusi do 2. nebo 3. třídy, mohli býti do 80% těchto svých pohledávek uspokojeni. Jestliže bylo kuratoriem zjištěno, že ztráty ústavu třeba jen částečně vznikly vinou odpovědných činitelův ústavu, dlužno výpomoc snížiti o dobytelné náhradní nároky ústavu proti vlastním zodpovědným činitelům, nebo, nedají-li se takové náhradní nároky spolehlivě určiti, nejméně o 5% výše uvedených pohledávek všeobecných věřitelů. Kuratorium jest také oprávněno až do výše poskytnuté výpomoci vymáhati na zodpovědných činitelích náhradní nároky ústavu.
§ 17.
Každý příslušník fondu jest povinen ihned, jakmile pozná nebo z okolností poznati musil, že utrpěl nebo pravděpodobně očekávati může ztráty, které převyšují jeho reservy, zasahujíce nebo ohrožujíce i polovici základního kapitálu, oznámiti to fondu. Neučiní-li tak, může mu býti výpomoc, žádá-li za ni později, odepřena, ač-li nejde o výpomoc podle §u 16.
§ 18.
Dojde-li oznámení podle §u 17 nebo žádost za výpomoc, musí kuratorium stav ústavu, o nějž jde, zevrubně vyšetřiti.
§ 19.
(1) Výpomoc může býti vázána předchozím splněním určitých podmínek. Jakožto podmínky pro poskytnutí výpomoci může kuratorium zejména stanoviti:
a) povolení zákonného příročí,
b) provedení reorganizace podle plánu schváleného kuratoriem,
c) fusí s ústavem, který bude kuratoriem uznán za vhodný,
d) ohlášení likvidace.
(2) Kuratorium musí dále, povolujíc výpomoc ustanoviti u ústavu, jemuž se výpomoc poskytuje, a na jeho útraty svého důvěrníka nebo zvláštní 2 až 3 člennou dozorčí komisi. Důvěrník i tato dozorčí komise mají právo a povinnost dohlížeti všestranně na hospodaření ústavu, bez jejich svoleni nesmí býti žádné usnesení správních orgánů ústavu provedeno. Ústav, který zamezuje nebo ztěžuje výkon povinnosti důvěrníka nebo dozorčí komise anebo jejich pokynů při vedení obchodů nedbá, může býti po návrhu kuratoria a po vyšetřeni věci ministrem financí v dohadě s jinými příslušnými ministry zrušen. Tímto ustanovením zůstávají nedotčena práva vyrovnávacího správce a dozorčího komisaře ustanoveného u ústavu, jemuž bylo povoleno příročí.
§ 20.
(1) Nároků na výpomoc nelze proti fondu uplatňovati soudně.
(2) Oprávnění příslušníci fondu (§ 14) mohou si stěžovati do usnesení kuratoria, kterým bylo rozhodnuto o jejich žádosti za výpomoc, k rozhodčímu výboru do 30 ti dnů od doručení vyrozumění o rozhodnutí kuratoria.
(3) Rozhodčí výbor sestává z 5 členů jmenovaných vládou po návrhu ministrů financí, vnitra a spravedlnosti. Kromě členů jmenuje vláda stejným způsobem také 3 náhradníky členů, kteří zastupují členy, nemohou-li dočasně vykonávati svého úřadu. Aspoň 2 členové a jeden náhradník buďtež jmenováni z osob práva znalých.
(4) Ustanovení §u 7, odst. 4. až 7. platí obdobně i pro členy rozhodčího výboru a jejich náhradníky s tou úchylkou, že jejich odvolání navahuje ministr spravedlnosti s ministrem financí a ministrem vnitra.
(5) Členové rozhodčího výboru volí ze svého středu předsedu a jeho náměstka.
(6) Uprázdní-li se místo některého člena anebo náhradníka člena, jest předseda rozhodčího výboru (jeho úřadující náměstek) povinen oznámiti to neprodleně ministrům financí, vnitra a spravedlnosti.
(7) Rozhodčí výbor činí svá usnesení po slyšení stěžovatele i kuratoria v neveřejných schůzích. K platnosti usnesení se vyžaduje, aby rozhodčí výbor byl úplný a aby se pro usnesení vyslovily aspoň 3 hlasy.
(8) Bližší ustanovení o řízení před rozhodčím výborem obsahujž jednací řád rozhodčího výboru. Tento jednací řád sdělá rozhodčí výbor a předloží do 3 měsíců od vyhlášení toho to zákona ministerstvu spravedlnosti ke schválení v dohodě s ministerstvem financí.
(9) Rozhodčí výbor rozhoduje s konečnou platností a jeho rozhodnutí jest pro obě strany závazné.
§ 21.
Jmění fondu, nepoužité k vlastním účelům fondu, budiž uloženo na úrok u Zemské banky. Pokud by tím nebylo ohroženo řádné plnění úkolů fondu, může býti části tohoto jmění použito k poskytování krátkodobých lombardních zápůjček příslušníkům fondu na úrok ne vyšší, než jest lombardní sazba cedulového ústavu. Takové zápůjčky možno však poskytovati pouze:
a) na vlastní dlužní úpisy fondu (§ 23) až do 90% jmenovité hodnoty,
b) na státní dluhopisy až do 80% kursovní hodnoty,
c) na zástavní listy a jiné dluhopisy sirotčí jistoty až do 75% kursovní hodnoty.
O fondových dluhopisech.
§ 22.
(1) Nestačí-li běžné prostředky fondové k plnění úkolů fondu, může si fond opatřiti se svolením ministra financí potřebný kapitál vydáním dluhopisů (pokladničních poukázek) svědčících majiteli a zúročitelných nejméně 4%.
(2) Bližší ustanovení o těchto dluhopisech obsahujž jednací řád fondu.
§ 23.
Fondové dluhopisy smějí býti jen v takovém rozsahu vydány, aby roční peníz potřebný k jejich zúrokování a umořování, nepřesahoval 3/4 běžných fondových příjmů z příspěvků v době vydání. že tato podmínka byla splněna, budiž na každém dluhopisu potvrzeno ministerstvem financí anebo vládním komisařem fondu (§ 31, odst. 1).
§ 24.
(1) Zemská banka obstarává úrokovou i umořovací službu dluhopisů podle §u 23 vydaných a jest povinna z fondových příjmů vyloučiti a v patrnosti chovati peníz potřebný k jejich zúročení a umořování. Kuratoriu není volno s touto částí fondových příjmů nakládati.
(2) Za správné zúročení a splacení dluhopisů ručí podpůrně stát.
§ 25.
Dluhopisů, které byly v mezích tohoto zákona vydány, lze užíti jednak k úročnému uložení peněz sirotčích, svěřeneckých, depositních, nadačních, dále peněz ústavů, podléhají cích veřejnému dozoru, a poštovního úřadu šekového, jednak za služební a obchodní kauce, tyto však jen do výše bursovního kursu, nikoliv nad jmenovitou hodnotu.
§ 26.
Každý příslušník fondu jest na žádost kuratoria povinen převzíti fondové dluhopisy (§ 23) za jejich jmenovitou hodnotu až do 1/4% všech svých vkladů, přijatých v běžném účtu nebo na vkladní knížky (listy) a pokladniční poukázky.
§ 27.
Dosáhnou-li skupinové fondy (§ 6, odst. 2.) výše, která podle §u 12, odst. 1. jest důvodem, aby vláda zastavila placení příspěvků, jest kuratorium oprávněno používati výtěžků fondového jmění i jinak, než až posud bylo v tomto zákoně naznačeno, ku podpoře a zvelebení československého peněžnictví.
Daňová, poplatková a všeobecná ustanovení.
§ 28.
K plnění povinností, uložených v §u 11. odst. 3. mohou býti liknaví příslušníci fondu donuceni kuratoriem pořádkovými pokutami až do 10.000 Kč. Tyto pokuty plynou do fondu skupiny (dílčí skupiny), k níž dotyčný příslušník přináleží.
§ 29.
Pořádkové pokuty, jakož i nedoplatky příspěvků s příslušenstvím vymáhají se soudní exekucí, výkazy kuratoria fondu o nezaplacených pořádkových pokutách nebo příspěvcích, opatřené kuratoriem doložkou o vykonatelnosti, tvoří exekuční titul.
§ 30.
(1) Fond jest osvobozen od daně rentové, a to jak od daně placené přímo, tak i od daně srážené dlužníkem.
(2) Dluhopisy vydané podle §u 23 jsou osvobozeny od poplatků a jejich úroky i od poplatků i od daně rentové.
(3) Nálezy rozhodčího výboru (§ 20) jsou prosty poplatků i kolků.
(4) Výpomoci poskytnuté z fondu jeho příslušníkům nejsou započitatelnou příjmovou položkou při vyměřování daně výdělkové podle II. hlavy zákona o osobních daních ze dne 2. října 1896, č. 220 ř. z., a daně zárobkové podniků veřejně účtujících podle uh. zák. čl. ze dne 16. října 1916, č. XXXIV.
§ 31.
(1) Státní správa dozírá, zdali se ustanovení tohoto zákona o správě fondu přesně zachovávají. Za tím účelem ustanoví vláda na návrh ministra financí, učiněný v dohodě s ostatními příslušnými ministry, u tohoto fondu jednoho nebo více vládních komisařů.
(2) Kuratorium jest povinno umožniti řádný výkon dozoru.
§ 32.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedou jej všichni členové vlády.