Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Grafické znázornění

úhrnného počtu trestních řízení pendentních u vojenských justičních úřadů (divisních a brigádních soudů, vojenských prokurátorů a funkcionářů voj. prokurátorů) za pětiletí 1919 - 1928.

Poznámka. Číslice tyto ukazují, kolik trestních řízení bez rozdílu kvalifikace trestních činů bylo úhrnem u všech vojenských justičních úřadů v tom kterém měsíci vykázáno. Jsou v tom zahrnuty jak zločiny tak i přečiny (přestupky). Vyjmuty jsou všecky případy trestních řízení pro neuposlechnutí mobilisačního rozkazu, jelikož tu jde o osoby neaktivní. Grafická tabulka znázorňuje vzestup a snížení kriminality u osob v činné službě se nalézajících. Uvedené číslice neznačí počet osob, nýbrž celkový počet trestních řízení proti vojenským osobám jednak obviněným, jednak odsouzeným.

Ke kapitole XI.

Stav důstojnictva.

1. Skutečný stav důstojnictva k 31. prosinci 1923:

Dlužno konstatovati, že skutečný stav jest o 380 důstojníků menší nežli stav systemisovaný.

2. Dle stáří:

3. Dle národnosti jest 89,20% důstojníků národnosti československé.

4. Svobodných důstojníků jest 40,65%, ženatých 58,09%, vdovců 0,58%, rozvedených 0,68%.

Čsl. vojenské letectví.

Rozvoj vojenského letectví naší armády vysvětluje následující tabulka:

Počet vykonaných letů:

V roce 1924 do 31. srpna stalo se 9 leteckých nehod, které si vyžádaly 11 lidských obětí. [Poznámka: V Anglii v téže době se stalo 38 nehod s 58 mrtvými při trojnásobném počtu letek (Anglie 46 letek, Československo 16 letek).]

Vojenské zdravotnictví.

Vojenské nemocnice a léčebné ústavy slouží především k léčení všech vojenských osob v činné službě, pak členů rodin vojenských gážistů, dále vojen. gážistů ve výslužbě, válečných poškozenců, o něž pečuje vojen. správa (legionáři, předváleční invalidé a gážisté) a občanských zaměstnanců vojen. správy, pokud pro ně neplatí zákon o nemocenském pojištění.

Léčení v nich přiznává se i všem válečným poškozencům, jsoucím v evidenci ministerstva sociální péče, vdovám a sirotkům po vojen. gážistech a příslušníkům četnictva, je-li pro ně místa a vyžaduje-li jejich stav odborného léčení, operativního výkonu neb jiné pomoci, které se jim pro nedostatek občanských nemocnic neb místa v nich dostati nemůže. Pro civilní osoby uplatňují se vojenské nemocnice zejména na Slovensku, kde jest citelný nedostatek veřejných ústavů léčebných. Ve vojenských nemocnicích (divisních) jsou zvláštní oddělení pro choroby vnitřní, chirurgické, oční, ušní, kožní a venerické, nervové a psychiatrické, infekční. V některých pak i pro choroby ženské a porodní, vesměs s odbornými lékaři. Mimo to jsou v četných nemocnicích roentgenologické, bakteriologické a klinické laboratoře, zubní ambulatoria, orthopedické a fysikální kabinety, lékárny a jiná zařízení, náležející k požadavkům moderní léčby.

Mimo vojenské nemocnice a léčebné ústavy jsou pro lehce churavé vojíny zřízeny ve všech kasárnách ošetřovny chorých s určitým počtem lůžek.

Pro oblasti zemských vojenských velitelství v Praze, Brně a Bratislavě s úspěchem pracují zemské roztřiďovací stanice pro plicní choroby a jsou přičleněny k vojen. zdravotním ústavům. U stanic zařízena je bezplatná ordinace. Tyto stanice mají veliký význam pro ministerstvo sociální péče, které se při posazování výdělečné schopnosti válečných i poválečných invalidů řídí nálezy těchto stanic.

Vojenská invalidovna určena je výhradně pro bezmocné, na cizí pomoc odkázané poškozence. Invalidovna v Praze, ústav pro plicní choroby ve Šternberku a ústav choromyslných při posádkové nemocnici v Trnavě (140 nemocných) vykazují vždy značný počet invalidů náležejících v obor působnosti ministerstva sociální péče.

Vojenské zdravotní sklady jsou určeny k výrobě a uschování léků, obvazů a zdravotnického i veterinářského materiálu pro běžnou i válečnou potřebu.

Přehled o činnosti vojenských nemocnic, lázeňských ústavů a zubních ambulatorií ukazují následující tabulky.

Průměrný počet nemocných, léčených ve voj. nemocnicích v r. 1923.

Výkaz činnosti voj. zubních ambulatorií v roce 1923.

Osvětová činnost v armádě v roce 1923.

Připojená statistická data ukazují, jaká péče v naší armádě věnuje se osvětové činnosti. U každé vojenské části zvláště k tomu určení důstojníci (náčelníci osvětové výchovy) organisují tuto činnost.

1. V roce 1923 bylo pro mužstvo uspořádáno:

2. Vojenských čítáren působí 272 a jest v nich denně vykládáno 3068 časopisů.

3. Vojenských knihoven v různých posádkách je zřízeno 394; v nich jest 283.709 svazků knih. Vypůjčeno bylo v roce 1923 celkem 855.589 knih pro 81.369 čtenářů. Náklad na knihovny činil Kč 681.771,-, což si skoro všechno sami opatřili vojáci, poněvadž dotace na knihovny činí pouze Kč 100.000,-.

4. Výchovných a odborných kursů pro vojíny bylo v roce 1924 uspořádáno:

Nejúspěšněji vede se v armádě boj s negramotností. Za necelé tři roky naučilo se na vojně číst a psát 6567 negramotných vojínů, to jest plných 85% analfabetů. V těchto kursech vyučuje se v době mimoslužební. Učilo v nich 170 učitelů (37 důstojníků, 26 rotmistrů, 105 poddůstojníků a vojínů, 1 ředitel učitel. ústavu a 1 cvičný učitel). Tato svízelná práce koná se až dosud bezplatně, a to v čase mimoslužebním.

Přímé výdaje na osvětovou a výchovnou činnost v armádě v roce 1923 činily Kč 2,683.298,55, načež vojíni přispěli z vlastních prostředků Kč 711.780,97, výtěžky z podniků osvětových kroužků vojenských činily Kč 1,406.018,34 a na darech přijato Kč 568.745,55.

Podotýká se k vůli přehlednosti, že částky preliminované v rozpočtu na rok 1923 na osvětovou činnost a tělesnou výchovu vojska bylo použito takto: tělocvičné a šermířské nářadí pro posádky Kč 480.000,-, na zařízení vojen. tělocvičné školy Kč 150.000,-, dotace posádkovým tělovýchovným odborům Kč 20.000,-, na kursy lyžařské a horolezecké (nářadí) Kč 55.000,-, nájem z tělocvičen a letních cvičišť Kč 80.000,-. Kromě toho na věcné výdaje zemědělských kursů Kč 100.000,-, výchovné kursy pro důstojníky Kč 100.000,-, dotace osvět. odborům Kč 100.000,-, na nákup knih do vojen. knihoven Kč 225.000,-, na loutková divadla, filmy, diapositivy a skioptikony Kč 160.000,-, na zařízení vojen. zátiší (118 jich je v činnosti) Kč 940.000,--, na zařízení váleného musea Kč 50.000,- a podpora na vydání různých odborných publikací Kč 40.000,-.

Samostatné pěvecké vojenské kroužky měly v r. 1923 členů 2014, hudební kroužky 1672.

Úlevy v branné povinnosti.

Níže uvedené číslice ukazují, jak byl proveden zákon ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z. a n., o úlevách v plnění branné povinnosti, jehož účelem jest, aby zkrácením presenční (činné) služby vojenské v případech zřetele hodných zabráněno bylo poškození jednotlivců neb celých rodin.

Úlevy poskytnuty byly 4000 brancům [Číslice 4000 je stanovena zákonem.] z 21 tisíc žadatelů.

Jak provedeno bylo rozvrstvení v prvém roce působení zákona, ukazují následující data:

Propuštěno bylo

Vojenský zeměpisný ústav.

Od zřízení ústavu soustavně pokračuje se v pracích astronomicko-geodetických (triangulace I. řádu ve střední zeměpisné šířky), v pracích topografických (revise map, tachymetrická a fotogrammetrická měření v roce 1924; pracuje v poli 12 topografů).

Práce kartografické lze rozděliti ve dvě skupiny, a sice: práce programové, to jest díla oficielní, a práce vykonané na objednávku pro státní úřady a ústavy neb i pro osoby soukromé.

Reprodukce vykazuje následující počet tisků:

a odběr skladových výrobků

Příjem činil

Nedůvěrné publikace vojenského zeměpisného ústavu jsou vyměňovány s 62 odborně obdobnými ústavy celého světa.

Kancelář čs. legií při MNO.

Tato kancelář byla zřízena jednak pro evidenci legionářů, jednak pro ochranu zájmů a podporování invalidů, vdov, sirotků a předků po padlých příslušnících legií, dále zabývá se zaopatřováním práce nezaměstnaným, organisací úvěru pro živnostníky a nabyvatele půdy, jakož i poskytováním podpor mimořádných ve zřetele hodných případech, zasahuje svou intensivní činností hluboko do poměrů legionářských rodin.

Podporuje peněžitě dosud 1280 legionářských rodin kromě 250 - 300 invalidů, jichž nároky na zaopatřovací požitky byly zamítnuty, anebo kterým požitky zaopatřovací dosud nebyly přiznány.

V evidenci kanceláře jest 8800 invalidů.

Statistika uznaných invalidů vykazuje jako důvody přiznání invalidity:

Počet invalidů, hlavně tuberkulosních, od r. 1922 značně stoupl.

V evidenci ztrát jest dosud zapsáno 6101 mrtvých (4396 r. l., 630 fr. l. a 1075 ital. leg.) kromě dosud nezvěstných 792.

V roce 1923 umístěno ve státní službě 2033 legionářů a v soukromé 549. Otázka zaopatření míst nezaměstnaným jest stále ožehavá. Osm až devět tisíc legionářů jest dosud bez zaměstnání.

Účinná péče věnuje se školení invalidů (ústavy: zámek Leontýn u Křivoklátu a ve Studénce, Slezsko) a výchově sirotků po padlých.

Úvěru živnostníkům k založení existence, půjček a výpomocí v roce 1923 bylo poskytnuto v 633 případech v průměrné výši Kč 3147. V roce 1924 do září v 260 případech v celkové částce 1,214.947,24 Kč.

Kolonisaci legionářů - zemědělců při provádění pozemkové reformy věnuje se bedlivá pozornost.

Ke kolonisaci došlo 540 přihlášek legionářů - zemědělců, z nichž většina byla z Čech - Moravy.