Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Stav národního školství dne 30. června 1924.

I. Podle úředního šetření bylo dne 30. června 1924 v Československé republice mimo Podk. Rus celkem 13.401 veřejných škol obecných o 34.800 třídách. Z toho bylo československých 9188 škol (68,6%) a 24.059 tříd 69,2%), německých 3.244 škol (24,2%) a 8924 tříd (25,6%), maďarských 741 škol (5,5%) a 1318 tříd (3,8%), polských 76 škol (0,6%) a 295 tříd (0,8%), rusínských 134 škol (1%) a 151 tříd (0,4%) a škol s dvojím jazykem 18 (0,1%) a 53 tříd (0,2%).

Všeho žactva ve veřejných školách obecných bylo 1,537.479, z čehož v československých školách 1,073.588 (69,8%), v německých 348.152 (22,7%), v maďarských 9289 (6%), v polských 12.761 (0,8%), v rusínských 7.542 (0,5%), v dvojjazyčných 2543 (0,2%). Na jednu školu československou připadalo průměrně 117 dětí, na německou 107, na maďarskou 125, na polskou 168, na rusínskou 56, na dvojjazyčnou 141 dítě, na jednu školu v republice vůbec 116 dětí.

V jedné třídě československé školy obecné bylo průměrem 447 dětí, školy německé 39 dětí, maďarské 705 (státní 648, nestátní 71), polské 43, rusínské 50, dvojjazyčné 48, v jedné třídě vůbec průměrem 442 dětí.

Veřejných škol občanských bylo celkem 1572 o 6532 třídách. Z toho československých 1150 škol (73,1%) a 4863 třídy (74,49%), německých 395 škol (25,3%) a 1514 tříd (23,19%), maďarských 17 škol (1%) a 77 tříd (1,18%), polské 2 školy (0,12%), a 11 tříd (0,17%), rusínská 1 škola (0,07) a 4 třídy (0,07%), dvojjazyčných 7 (0,4%) a 63 tříd (1%).

Všeho žactva ve veřejných občanských školách bylo 295.668, z čehož v československých školách 225.413 (76,3%), v německých 63.570 (21,4%), v maďarských 3240 (1%), v polských 511 (0,17%), v rusínské 165 (0,06%) a v dvojjazyčných 2769 (1%). Na jednu občanskou školu československou připadlo průměrně 196 žáků, na německou 161 žáků, na maďarskou 191 žáků, na polskou 256 žáků, na rusínskou 165 žáků, na dvojjazyčnou 395 žáků, na jednu občanskou školu v republice vůbec 188 žáků.

V jedné třídě občanské školy československé bylo průměrem 46,5 žáků, v německé 42, v maďarské 42,1, v polské 46, v rusínské 41,2, v dvojjazyčné 43,9, v jedné třídě vůbec průměrem 45,3 žáků.

Učitelů působilo na veřejných obecných školách vůbec 40.712, z toho na československých 27.795 (68,3%), na německých 11.109 (27,3%), na maďarských 1299 (3,2%), na polských 343 (0,8%), na rusínských 113 (0,3%), na dvojjazyčných 53 (0,1%). Na občanských školách bylo úhrnem 10.694 učitelů, z toho na československých 7883 (73,8%); na německých 2554 (23,87%), na maďarských 144 (13,5%), na polských 16 (0,15%); na rusínských 11 (0,1%) a na dvojjazyčných 86 (0,8%).

II. V Podkarpatské Rusi bylo úhrnem 456 veřejných škol obecných s 904 třídami, z toho rusínských 325 škol (71,3%) a 607 tříd (67,2%), československých 19 škol (4,1%) a 33 tříd (3,6%), německých 11 škol (2,4%) a 19 tříd (2,1%), maďarských 98 škol (21,5%) a 235 tříd (2,6%), rumunské 3 školy (0,7%) a 10 tříd (1,1%).

Občanských škol v Podkarpatské Rusi bylo 17 o 75 třídách, z nich rusínských 15 škol (88,2%) s 61 třídami (81,3%), československá 1 škola (5,8%) s pěti třídami (6,7%), maďarská 1 škola (5,8%) s 9 třídami (1,2%).

Žactva v Podkarpatské Rusi bylo úhrnem na obecných školách 72.484, z čehož Rusínů 57.681 (79,6%), Čechoslováků 1365 (1,9%), Němců 752 (1%), Maďarů 12.191 (16,8%), Rumunů 495 (0,7%). Na jednu obecnou školu připadlo průměrem 159 dětí, a to na rusínskou 178 dětí, na československou 72 dětí, na německou 68 dětí, na maďarskou 124 dětí, na rumunskou 165 dětí. Na jednu třídu připadlo průměrem 80 dětí, a to na rusínskou 95 dětí, na československou 41 dítě, na německou 39 dětí, na maďarskou 52 dětí; na rumunskou 50 dětí.

Na občanských školách v Podkarpatské Rusi bylo úhrnem 3039 žáků; z čehož Rusínů 2501 žák (82,3%), Čechoslováků 151 (4,9%), Maďarů 387 (12,8%). Na jednu občanskou školu připadlo průměrem 179 žáků, a to na rusínskou 167 žáků, na československou 151 žáků, na maďarskou 387 žáků. Na jednu třídu připadlo průměrně 41 dětí a to na rusínskou 41, na československou 30, na maďarskou 43 dětí.

Na obecných školách v Podkarpatské Rusi působilo 1145 učitelů, z toho na rusínských 836 (7,3%), na československých 35 (3%), na německých 21 (1,9%), na maďarských 243 (2,12%), na rumunských 10 (0,9%).

Na občanských školách působilo 154 učitelů, z toho 125 na rusínských (81,2%), 11 na československých (7,1%), 18 na maďarských (11,7%).

III. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo dne 30. června 1924, čítajíc i školy menšinové, celkem 9671 škol obecných o 28.566 třídách s 1,109.659 dětmi. Z toho je českých 6464 škol (66,8%) s 19.616 třídami (68,7%) a se 765.240 dětmi (69%), německých 3131 škol (32,4%) s 8655 třídami (30,3%) a s 331.658 dětmi (29,9%), polských 76 škol (0,8%) s 295 třídami (1%) a s 12.761 dětmi (1,1%).

Průměr na školu jest vůbec 115 žáků, a to na českou 118, na německou 107, na polskou 168 žáků. Průměr na třídu jest v českých školách 39, v německých 38, v polských 43, průměr vůbec 39 žáků.

Občanských škol jest 1461 s 5861 třídami a s 263.715 žáky. Z toho je českých 1067 škol (73%) se 4348 třídami (74,2%) a s 200.207 žáky (75,9%), německých 392 škol (26,8%) s 1502 třídami (25,6%) a s 62.997 žáky (23,9%), polské 2 školy (0,2%) s 11 třídami (0,2%) a s 511 žáky (0,2%). Průměr na školu jest 181 žáků, a to na českou 188, na německou 161, na polskou 256 žáků. Na třídu připadlo průměrně na školách českých 46 žáků, na německých 42 žáků, na polských 46 žáků, průměrně vůbec 45 žáků.

Učitelů jest na obecných školách 34.626, z toho na českých 23.490 (67,7%), na německých 10.843 (31,3%), na polských 343 (1%). Na občanských školách bylo 9619 učitelů, z toho na českých 7067 (73,4%), na německých 2536 (26,4%), na polských 16 (0,2%).

IV. Na Slovensku bylo 3730 lidových škol se 6234 třídami a s 427.820 žáky. Z toho bylo škol československých 2724 (73%) se 4443 třídami (71,3%) a 308.348 žáky (72,1%), škol rusínských 134 (3,6%) se 151 třídami (2,4%) a se 7542 žáky (1,7%), škol německých 113 (3%) s 269 třídami (4,3%) a s 16.494 žáky (3,9%), škol maďarských 741 (19,9%) s 1318 třídami (21,1%) a s 92.893 žáky (21,7%), škol dvojjazyčných 18 (0,5%) s 53 třídami (0,9%) a s 2543 žáky (0,6%). Průměrně připadlo na školu 115 žáků, a to na československou 113, na rusínskou 56, na německou 146 žáků, na maďarskou 124 žáků, na dvoj jazyčnou 141 žáků. Průměr na třídu vůbec je 68,6 žáků, a to na československou 69,4, na rusínskou 50, na německou 61,3, na maďarskou 70,5, na dvojjazyčnou 48 žáků.

Občanských škol bylo na Slovensku celkem 111 se 671 třídami a s 31.953 žáky. Z toho bylo škol československých 83 (74,8%) s 515 třídami (76,7%) a s 25.206 žáky (79%), škola rusínská 1 (0,9%) se 4 třídami (0,6%) a se 165 žáky (0,5%), školy německé 3 (2,7%) se 12 třídami (1,8%) a s 573 žáky (1,8%), škol maďarských 17 (15,3%) se 77 třídami (11,5%) a s 3240 žáky (10,1%), škol dvojjazyčných 7 (6,3%) se 63 třídami (9,4%) a s 2769 žáky (8,6%). Průměrně připadlo na školu občanskou 288 žáků, a to na československou 304, na rusínskou 165, na německou 191, na maďarskou 190 žáků, na dvojjazyčnou 399 žáků. Průměr na třídu vůbec je 47,6 žáků, a to na československou 48,9, na rusínskou 41,2, na německou 47,7, na maďarskou 42,1, na smíšenou 48,9.

Učitelů bylo na lidových školách 6086, z nich na československých 4355 (71,5%), na rusínských 113 (1,9%), na německých 266 (4,4%), na maďarských 1299 (21,3%), na dvojjazyčných 53 (0,9%). Na občanských školách bylo 1075 učitelů, z toho na československých 816 (76,1%), na rusínských 11 (1%), na německých 18 (1,7%), na maďarských 144 (13,2%), na dvojjazyčných 86 (8%).

Menšinové školy národní.

a) školy: Počet všech menšinových škol činil ke konci školního roku 1923/24 - 816, z kteréhožto počtu bylo 796 českých, 19 německých a 1 polská. Občanských škol českých bylo 97 (96,04%) se 404 třídami a 15.580 dětmi; na třídu připadalo 39 dětí. Německé občanské školy byly 4 se 17 třídami a 722 dětmi, na třídu připadalo 42 dětí. Z přiložené tabulky jest zřejmo, že německé občanské školy měly větší počet dětí na třídu. Na druhé straně měly však před českými školami tohoto druhu tu výhodu, že: tyto byly lépe umístěny, lépe vybaveny vedl. učitelstvem z povolání, učitelkami ženských ručních prací a učiteli náboženství. Obecných českých škol bylo 699 s 1306 třídami a 40.031 dětmi; na jednu třídu připadlo v celku 31 dětí. Německých škol obecných bylo 16 se 41 třídou a 1292 dětmi; na jednu třídu připadalo 31 dětí. Kromě toho byla zde jedna polská škola s dvěma třídami a 48 dětmi; v jedné třídě bylo průměrně 24 dětí.

b) stavby: V r. 1924 došlo k velice hojné činnosti stavební. Z úvěru 39,000.000 Kč, který byl ministerstvu k disposici, připadalo 23,000.000 Kč na splátky oněch staveb, které byly zadány v r. 1922/23, nehledě k částce.1 mil. Kč, který z prve uvedené číslice připadal na koupě domů, bylo ve skutečnosti jen 15 mil. Kč k disposici pro stavby nové. Přes to bylo od ledna t. r. zadáno v Čechách 30 staveb, na Moravě 12 a ve Slezsku 2. V blízké době má býti zadáno ještě v Čechách 6 staveb, na Moravě 4, ve Slezsku 3. V celku bylo by pak 57 zadaných staveb.

Statistika menšinových škol národních podle stavu ze dne 30. června 1924.

Umělecké ústavy.

Přehled posluchačů (řádných i mimořádných) v letním semestru 1924.

Výkaz o profesorech státních uměleckých škol.

Lidová výchova.

Výsledek provádění zákona ze dne 22. července 1919 o veřejných knihovnách obecních byl na konci roku 1923 podle předběžného statistického šetření: z 11.465 politických obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mělo knihovnu 74,1% (v roce 1921 64,8%). Zbytek tvoří většinou obce, které mají zříditi knihovnu až do konce roku 1924 a 1929. Veřejných knihoven zřízeno celkem 8492, tj. o 14,2% více než r. 1921. Z celkového počtu knihoven bylo 6046 českých (o 1142 více než r. 1921) a 2446 německých (o 800 více než r. 1921).

Z celkového počtu 3,086.525 svazků (v r. 1921 napočteno 1,079.204) vykazovaly české knihovny r. 1923 celkem 2,220.426, německé 862.879 a polské 3220 svazků.

Počet stálých čtenářů stoupl od r. 1921 do konce r. 1923 ze 449.356 v r. 1921 na 564.680 čtenářů, tedy o 25,6%.

Z uvedeného počtu bylo 377.802 českých a 186.878 německých čtenářů.

Počet vypůjčených svazků stoupl za dvě léta ze 6,333.285 na 8,451.715 svazků, tedy o 33,4%. Z toho připadá na české knihovny 5,845.800 a na německé 2,605.915.

Celkový příjem veřejných knihoven, působících podle cit. zákona, byl 10,653.976 Kč, kdežto r. 1921 8,142.41.7 Kč, stoupl tedy o 24%.

České knihovny měly 7,791.255 Kč příjmu (z toho od obcí 5,996.647 Kč), kdežto německé měly 2,862.721 Kč celkových příjmů.

Na Slovensku položen r. 1923 za pomoci státní základ veřejných knihoven obecních v 28 kulturních střediscích slovenských.

Pro potřebu venkova zřízeny ve třech ze šesti župních sídel župní knihovny přenosné, a to v Bratislavě, v Košicích a ve Zvoleni.

Na Podkarpatské Rusi zavedena soustava putovních knihoven.

V obou těchto zemích nebylo dosud z důvodů věcných možno rozvinouti plně působnost zákona o veřejných knihovnách obecních.

Pro vzdělání knihovníků z povolání v obci s více než 10.000 obyvateli, působily 2 jednoroční státní školy knihovnické (česká v Praze, německá v Ústí n. L.). Pro vzdělání knihovníků v obci s 2000 - 10.000 obyvateli pořádány 4 české třínedělní kursy knihovnické (v Lounech, Nové Pace, Kyjově a v Jihlavě) a 2 německé kursy (ve Frývaldově a Chomutově). Učebná osnova pro tyto kursy upravena v r. 1923 tak, aby se dostalo posluchačům potřebného poučení o literatuře s hlediska lidovýchovného a o lidové výchově s hlediska knihovníkova. Absolventi těchto kursů konali po okresích 2 - 3 denní kursy pro knihovníky vesnických knihoven.

Na všech učitelských ústavech byly pořádány pro abiturienty 5 hodinové přednášky o lidové výchově a lidovém knihovnictví, aby byl učitelský dorost zaujat pro lidovýchovnou činnost a obeznámen se základními otázkami lidové výchovy.

Ve státním rozpočtu na r. 1923 bylo preliminováno na lidovou výchovu a lidové knihovnictví v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku celkem 4,666.067 Kč, v Podkarpatské Rusi 810.700 Kč.

Z této sumy byly udělovány podpory na kursy knihovnické, na kursy pro vzdělavatele, na výrobu diapositivů a přednáškových serií, na přednáškovou činnost, na kursy vzdělávací a lidové školy, na sjezdy lidovýchovné a lidovýchovné konference, na lidové publikace, na veřejné knihovny lidové v obcích, které svépomocí nestačily na to, aby v oboru lidové výchovy a lidového knihovnictví vyhověly zákonitým ustanovením.