Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4963.

Návrh

poslance Tesky a soudruhů

na vydání zákona, kterým se zakazuje libovolné zastavování a omezování provozu podniků a propouštění zaměstnanců.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne...............,

kterým se zakazuje libovolné zastavování a omezování provozu podniků a propouštění zaměstnanců.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Omezení nebo zastavení provozu jakýchkoliv průmyslových, obchodních, dopravních, zemědělských a jiných podniků, jejich přemísťování nebo jakákoliv jiná změna, zejména vyvážení jejich zařízení do ciziny, stejně jako propouštění nebo vysazování zaměstnanců, může se státi jen za souhlasu závodního výboru (závodní rady) a kde ho není, za souhlasu dvoutřetinové většiny všech zaměstnanců.

§ 2.

Podniky, jichž vlastník by se provinil proti tomuto zákonu, stávají se výrokem závodního výboru (závodní rady) nebo kde ho není, usnesením většiny zaměstnanců majetkem státu a jeho správa přechází na zaměstnance.

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti 1. ledna 1925 a provésti jej ukládá se vládě v dohodě s celostátním dělnickým výborem jako ústřednou závodních výborů a rad.

Odůvodnění.

V kapitalistických řádech děje se výroba nikoliv pro spotřebu, nýbrž pro zisk. Tato zvrácenost vede k tomu, že soukromí podnikatelé raději provoz podniku zastavují, nežli by se spokojili zmenšeným ziskem. Tím připravují masy pracujících a zaměstnání a výdělek, způsobují nedostatek výrobků, zvyšují drahotu a uvádějí celý hospodářský život v chaos. Právě nyní přistupují u nás podnikatelé k omezování výroby, čímž chtějí rozmnožiti počet nezaměstnaných jedině za tím účelem, aby jim pak tím snáze mohli nadiktovati zhoršení pracovních podmínek a zvýšiti takto své soukromopodnikatelské zisky. Navrhovaným zákonem chceme tomuto libovolnému řádění soukromých podnikatelů předejíti, vážíce jakoukoliv změnu v provozu podniku stejně, jako propouštění zaměstnanců na souhlas zaměstnanců samých, jsouce přesvědčeni, že právě pracující vrstvy mají pro opravdové životní zájmy pracující třídy nejsprávnější pochopení a že jedině ony jsou s to, aby řídily výrobu k jejich opravdovému prospěchu.

Provedení tohoto zákona netýká se státních financí a není tudíž zapotřebí zvláštního úhradového návrhu podle § 41 ústavní listiny.

V Praze dne 27. listopadu 1924.

Teska,

Warmbrunn, Blažek, Merta, Tausik, Mikulíček, Toužil, Mondok, Haken, Kreibich, Šafranko, Sedorjak; Kunst, Rouček, Kučera, Houser, Svetlik, Burian, dr. Gáti, dr. Šmeral, Krejčí, Darula, J. Kříž, Koutný, Skalák, Malá, Bubník.