Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4994.

Vládní návrh.

ze dne......................,

jímž se povoluje dodatečný úvěr k provádění zákona o požitcích válečných poškozenců.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

K provádění zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., povoluje se na rok 1924 nad peníz ve státním rozpočtu pro rok 1924 uvedený, částka Kč 375,930.000.-. Z částky této smí býti použito Kč 373,500.000.- pouze k hrazení zákonných důchodů válečných poškozenců, zbytku ke hrazení osobního nákladu s prováděním citovaných zákonů spojeného.

§ 2.

Ministr financí se zmocňuje, aby částku v § 1. uvedenou opatřil úvěrními operacemi.

§ 3.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče spolu s ministrem financí.

Důvody.

K provádění zákona ze dne 20. února 1920, č. 92 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 9 Sb. z. a n. zřízeny byly nařízením vlády republiky Československé z dne 17. října 1919, č. 561 Sb. z. a n. zemské úřady pro péči o válečné poškozence a to pro Čechy, se sídlem v Praze, pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně a pro Slovensko, se sídlem v Bratislavě. V Podkarpatské Rusi obstarává agendu těchto úřadů invalidní oddělení u referátu ministerstva sociální péče pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. Provádění uvedeného zákona naráželo během doby na nepřekonatelné obtíže, zvláště proto, poněvadž nejprve musil býti pořízen veškeren soupis válečných poškozenců, dále musely býti provedeny sociálně-lékařské prohlídky a veškeré tyto přípravné práce vyžadovaly dlouhé doby, takže s vlastním provedením požitkového zákona začato bylo později, než nastala účinnost tohoto zákona, to jest 1. května 1920. Citovaná novela zákona vyžadovala provedení revisních prohlídek, které rovněž nebylo možno vzhledem k tak značnému počtu válečných poškozenců včas provésti.

Aby mohl zákon alespoň z části býti proveden, bylo nutno až do počátku řádného poukazování důchodu vypláceti ještě jinak vojenské zaopatřovací požitky, jednak vyživovací příspěvky stále i po 1. květnu 1920 a ta zálohou na důchod dle požitkového zákona.

Jednak veřejností, jednak i kruhy parlamentními bylo naléháno na ministerstvo sociální péče, aby zákon požitkový válečných poškozenců byl co nejdříve proveden tak, aby váleční poškozenci skutečně obdrželi již jednou to, nač mají podle zákona nárok. Rovněž resolucí Národního Shromáždění byla ministerstvu sociální péče stanovena šestiměsíční lhůta k provedení novely. Z toho důvodu ministerstvo sociální péče nařídilo zemským úřadům, aby veškerá práce, spojená s vyměřením a poukázáním důchodů válečným poškozencům byla konečně provedena, a skutečně podařilo se ministerstvu sociální péče, že tak ohromná práce byla také v roce 1924 z největší míry zdolána. Tak provedeny byly revisní prohlídky sociálně-lékařské a u zemských úřadů v Brně a v Bratislavě a u referátu v Užhorodě veškeré požitky již i podle novely k požitkovému zákonu vyměřeny, a důchody i se všemi doplatky také skutečně válečným poškozencům poukázány k výplatě. U zemského úřadu v Praze provedena byla rovněž novela, takže tento úřad jest rovněž zhruba hotov. Uvedená práce provedena byla však nejen v hodinách úředních, nýbrž i v hodinách mimoúředních, ovšem jako honorovaná práce přes čas. Ministerstvo sociální péče při této příležitosti dovoluje si zdůrazniti, že zemské úřady stále ještě trpí velkým nedostatkem personálu, jakož i nedostatkem místností, což padá hlavně v úvahu u zemského úřadu v Praze. Úhradu pro provedení práce přes čas nalezlo ministerstvo sociální péče z části ve svých vlastních úvěrech, avšak tento osobní úvěr nestačil a jest proto na tuto práci zařaditi do návrhu dodatečného úvěru částku Kč 1,090.000-. Podotýká se, že celá honorovaná práce přes čas vyžadovala nákladu Kč 3,123.515.-. Ke zpracování ohromného množství materiálu bylo nutno ještě ponechati v zemských úřadech personál smluvní, na nějž náklad preliminovaný ve státním rozpočtu na rok 1924 nikterak nestačil, a zařazuje se proto do návrhu ještě částka Kč 1,100.000.-. Také náklad na provedení sociálně-lékařských prohlídek, totiž osobní náklad (pol. 1., § 3 kap. XXI.) nestavil, a zařazuje se proto do návrhu dodatečného úvěru ještě částka Kč 240.000-, takže celková potřeba, osobního nákladu rozpočtem státním pro rok 1924 neuhražená jeví se částkou Kč 2,430.000-. Tato zvýšená potřeba tedy vznikla tím, že vyhověna byla naléhání parlamentních kruhu na definitivní skoncování prací spojených s provedením zákonů o požitcích válečných poškozenců.

Vyúčtováním a poukazováním doplatků válečným poškozencům jak podle původního zákona, tak podle novely zvýšila se potřeba na věcném vydání a to výhradně na zákonnitých požitcích válečných poškozenců a pozůstalých po válečných poškozencích u rozpočtových položek 1., 2., 6., a 7., jak dále podle jednotlivých obvodů zemských úřadů jest uvedeno. Tak pro obvod zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Praze jeví se zvýšená potřeba proti rozpočtu na rok 1924 na zákonnitých požitcích částkou.. 264,000.000.- Kč

pro obvod zemského úřadu v Brně částkou... 58,000.000.- Kč

pro obvod zemského úřadu v Bratislavě částkou...... 45,500.000.- Kč

dohromady.... 367,500.000.- Kč

pro obvod referátu v Užhorodě..... 6,000.000.- Kč

tedy celkem na věcném vydání pro celou republiku...... 373,500.000.- Kč

K objasnění, jak skutečně agenda, spojená s péčí o válečné poškozence jest rozsáhlá, přikládá se výkaz o počtu válečných poškozenců podle přihlášek a podle přiznaných důchodů, podle stavu k 31. prosinci 1923 a podle počtu důchodců k témuž datu. Z tohoto výkazu jest patrno, že celkem bylo přihlášeno invalidů o důchod 261.924. Z těchto po povedení prohlídek sociálně-lékařských uznáno bylo invalidy se ztrátou výdělečné schopnosti od 0% do 100% 236.131, vdov 151.964, sirotků 277.332, předků a sourozenců 119.970, takže celkem u všech zemských úřadů a referátů v Užhorodě jest v evidenci 814.190 válečných poškozenců. Z těchto byl doposud přiznán důchod 568.280 válečným poškozencům.

Na důkaz toho, jak skutečně s přikázanými úvěry po péči o válečné poškozence od počátku republiky až do 30. června 1924 bylo hospodařeno, přikládá se přehled všeobecných výdajů na péči o válečná poškozence, z něhož vychází na jevo, že celá péče o válečné poškozence na kap. XXI. a XXIA. tit. 4. až do uvedeného data stála Kč 1.992,665.748.-. Z této částky na věcných výdajích § 2, tit. 4, kap. XXI. a XXIA. bylo skutečně vyplaceno Kč 1.895,950.906.-, na administrativu Kč 82,563.108.- a na sociál.-lékařské prohlídky Kč 14,151.734.-. Z uvedeného jest patrno, že sociálně-lékařské prohlídky nestály ani 1% z celkové částky. Celá administrativa pak jak osobní tak věcný náklad (§ 1, tit. 4, kap. XXI. a XIA.) ani 4.5%, z celkové vyplacené částky. Podle přiloženého výkazu docílených preliminovaných státních příjmů na tit. 4, kap. XXI. a, XXIA. vrátilo se za uvedenou dobu Kč 19,774.066-. Tyto příjmy representují splacené částky na poskytnuté půjčky válečným poškozencům a invalidním družstvům.

Podle přiloženého výrazu výsledků nákladu na péči o válečné poškozence s porovnáním na rozpočet budiž konstatováno, že ve státních rozpočtech od roku 1919 až do 30. června 1924 byl preliminováno na péči o válečné poškozence u kap. XXI. a XXI.A, tit. 4., úhrnem..... 2.821,371.045 Kč.

Dle předchozího výkazu výdajů všeobecných na péči o válečné poškozence bylo vyplaceno...... 1.922,665.740 Kč.

tedy proti preliminované částce bylo vyplaceno méně o.... 828,705.297 Kč.

Z toho jest vidno, že v předchozích letech bylo na péči o válečné poškozence preliminováno přibližně správně, a že překročení úvěru tit. 4., kap. XXI. a XXLA. v roce 1922, 1923 a 1924 není ve skutečnosti žádným překročením, nýbrž prostě důkazem toho, že fysicky nebylo možno zpracovati tak obsáhlou látka a tak obsáhlou agendu, danou zákonem ze dno 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. dali na př. Zemský úřad v Karlíně provedl v roce 1924 vyúčtování poplatků podle zákona z 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., více než z poloviny a celou novelu.

Ministerstvo sociální péče dovoluje si dále uvésti, že v běžném roce, a sice od 1. ledna 1924 do 31. října 1924 bylo skutečně vráceno a súčtováno jako nepreliminovaný příjem u tit. 4., kap. XXI. na vyživovacích příspěvcích a vojenských zaopatřovacích požitcích, které vypláceny byly, jak již shora uvedeno, zálohou na renty válečných poškozenců celkem...... 77,888.740 Kč,

z čehož připadá na obvod zemského úřadu v Praze 72,411.982 Kč

na obvod zemského úřadu v Brně..... 1,821.710 Kč

a na obvod zemského úřadu v Bratislavě.. 3,655.048 Kč.

Tyto příjmy zvýší se pravděpodobně do konce roku 1924 na.... 85,000.000 Kč,

čímž tedy skutečně bude proti rozpočtu 1924 na tit. 4., kap. XXI. a XXLA. zvýšena potřeba jen o....... 290,930.000 Kč.

Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výborům sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 1. prosince 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Počet válečných poškozenců dle přihlášek a dle přiznaných důchodů dle stavu k 31. prosinci 1923.

Počet důchodců k 31. prosinci 1923.

Přehled všeobecných výdajů na péči o válečné poškozence.

Příloha 3.

Výkaz docílených preliminovaných státních příjmů na titulu 4. kap. XXI. a XXI A.

Příloha 4.

Výkaz výsledků nákladů na péči o válečné poškozence s porovnáním na rozpočet.