Vítkovice (Vrchlabí), politický okres Jilemnice. 5 německých dětí, 6 ze smíšených manželství, 14 českých dětí.
Německé děti:
Nüsser Eduard,
Hanuschová Elsa,
Mewald Jan,
Franzová Hedvika,
Cersovská Růžena.
Děti ze smíšených manželství:
Lukeschová Anna, otec Němec,
Lukesch Antonín, otec Němec,
Beranková Zdeňka, otec Němec,
Udatná Žofie, matka Němka,
Nowotný Václav, matka Němka,
Nowotný Antonín, matka Němka.
Kadaň (Kadaň) 12 německých dětí, 14 ze smíšených manželství. Z Kadaně dochází do české menšinové školy celkem 47 dětí, asi 40 z ostatního okresu.
Německé děti:
Ebert Eduard,
Folda Václav,
Folda Eduard,
Gahler Ferd. Ant.,
Liesler Josef,
Plefka František,
Schierl Antonín,
Geisslerová Emma,
Hofmannová Marie,
Kadaniková Anna,
Kučerová Romana,
Senftová Albína.
Děti ze smíšených manželství:
Brabec Antonín, matka Němka,
Brabec Karel matka Němka,
Ježek Antonín, matka Němka,
Uhlíř František, matka Němka,
Brabcová Marta, matka Němka,
Hrochová Anna, matka Němka,
Ježková Marie, matka Němka,
Ježková Bedřiška, matka Němka,
Hossner František, otec Němec,
Schindler Emil, otec Němec,
Öserová Terezie, otec Němec,
Öserová Marie, otec Němec,
Schindlerová Anna, otec Němec,
Hofmann Eduard, matka Němka, nevlastni otec Čech.
Vilímov (Kadaň) 2-1 německých dětí, 7 ze smíšených manželství, 25 českých.
Německé děti:
Gerstendörfer Josef,
Gerstendörfer Arnošt,
Gerstendörferová Frýda,
Schiller Hugo,
Schillerová Gisela,
Recht Edvín,
Schuldisová Růžena,
Fischerová Anna,
Herr Arnošt,
Zedlitzerová Marie,
Ott Emil,
Schuh Jindřich,
Leglerová Růžena,
Krausová Bedřiška,
Keil Josef,
Frisch Arnošt,
Schmid Rudolf,
Langhanns Heřman,
Langhannsová Anna,
Hippmann Bohdan,
Kauer Antonín,
Schacková Berta,
Schack Václav,
Krausová Marie.
Děti ze smíšených manželství:
Tenk František, matka Němka,
Tenk Josef, matka Němka,
Tenková Františka, matka Němka,
Tenková Anna, matka Němka,
Hawelková Leopoldina, matka Němka,
Hawelka Antonín, matka Němka,
Sobotková Anna.
Rybáře (Karlovy Vary) 14 německých dětí, 7 ze smíšených manželství, 16 českých, z nich jen 6 z Rybářů, jinak příslušných do okresu karlovarského.
Německé děti:
Kreiml František,
Pecková Anna,
Wildová Františka,
Hoyer Pavel,
Lugert Rudolf,
Wild Antonín,
Bogner Jindřich,
Erlbeck Vilém,
Kretschmann Rudolf,
Lifka Oskar,
Pech Valter,
Krausevá Markéta,
Kreiml Valter,
Gerschonová Marie.
Děti ze smíšených manželství:
Neubert Jan,
Heidrich Robert, otec Němec,
Ruppert Jaroslav,
Wagnerová Ida, otec Němec,
Marková Magdalena,
Faust František,
Cihlařová Marie.
Jaronín (Krumlov) 4 německé děti, 7 ze smíšených manželství, 26 českých.
Německé děti:
Winzigová Marie,
Winzigová Anna,
Winzigová Terezie,
Jungwirthová Matylda.
Děti ze smíšených manželství:
Prüherová Marie, otec Němec,
Prüher Jakub, otec Němec,
Prüher František, otec Němec,
Prüherová Hedvika, otec Němec,
Winzig Josef, otec Němec,
Winzig Jan, otec Němec,
Winzig František, otec Němec.
Žitenice (Litoměřice) 19 německých dětí, 7 českých, 1 ze smíšeného manželství, 2 slovenské.
Německé děti:
Srefanová Jindřiška,
Bittnerová Elsa,
Pacherová Berta,
Schröterová Berta,
Specková Adela,
Thiele Václav,
Speck Rudolf,
Maschke Josef,
Maschke Rudolf,
Maschke Václav,
Sauerová Helena,
Albová Augusta,
Michallová Marie,
Ullrichová Markéta,
Tiezová Marta,
Specková Markéta,
Böhm Reinhold,
Böhmová Marie,
Kuckucková Marie.
Děti ze smíšených manželství:
Maresch Max, matka Němka.
Slovenské děti:
Kačerová Jana,
Kačerová Kateřina.
Bochov (Žlutice) 4 německé děti a 4 české, z nichž jen jedno přísluší do Bochova; otcové německých děti jsou železniční zaměstnanci.
Německé děti:
Öhm Jindřich,
Klapperer Alois,
Öhm Rudolf,
Kraus Alois.
České dětí:
Schulzová Pavla, otec železniční zaměstnance,
Růžičková Anna, otec železniční zaměstnanec, nemá v Bochově domovskou příslušnost,
Garnoltová Zdeňka, nevlastni otec železniční zaměstnanec, nemá v Bochově domovskou příslušnost,
Moskal Bedřich, otec četník, nemá v Bochově domovskou příslušnost.
Tedy pro jediné české dítě, které tam má domovskou příslušnost, byla zřízena zvláštní česká menšinová škola.
Chyše (Žlutice), 15 německých dětí, 1 ze smíšeného manželství, 6 českých.
Německé děti:
Soukup Karel,
Hassmann Rudolf,
Hassmann Antonín,
Erdreich Ludvík,
Fischerová Josefa,
Schücková Marie,
Wepsová Frýda,
Zinková Marie,
Pflügner Václav,
Pflügner,
Neuererová Emma,
Neuererová Marie,
Suchá Anna,
Neuerer Rudolf,
Weigert Antonín.
Dítě ze smíšeného manželství:
Kodera František, otec Němec.
Žlutice 3 německé děti, 3 české dětí, nepříslušející do Žlutic, 10 ze smíšených manželství.
Německé děti:
Braun Antonín, otec železniční dělník,
Braunová Anna,
Braunová Františka.
Děti ze smíšených manželství:
Jindrová Marie, matka Němka,
Drušinec Antonín, matka Němka, otec Chorvat,
Drušinec Brigita, matka Němka, otec Chorvat,
Urbanová Marie, matka Němka,
Klieberová Marie, otec Němec,
Klieber Antonín, otec Němec,
Klieber Josef, otec Němec,
Setlichová Josefa, matka Němka,
Setlichová Marie, matka Němka,
Setlichová Antonie, matka Němka.
Líšina (Stříbro) 10 dětí ze smíšených manželství, 6 českých.
Děti ze smíšených manželství:
Stenglová Markéta, otec Němec,
Stengl Karel, otec Němec,
Stengl František, otec Němec,
Stengl Antonín, otec Němec,
Schlafferová Anna, otec Němec,
Schlafferová Antonie, otec Němec,
Schlaffer Josef, otec Němec,
Fischer Jaroslav, otec Němec,
Sewora František, matka Němka,
Wartliková Marie, otec Němec.
Haňšpach (Šluknov) 9 německých dětí, 10 ze smíšených manželství, 14 českých, z nichž ani jediné nepřísluší do Haňšpachu.
Německé děti:
Hentschelová Vinna,
Friedrichová Anna,
Hockeová Anna,
Maschkeová Anna,
Příhodová Marie,
Příhodová Alžběta,
Vetterová Marie,
Paul Jan,
Winklerová Marie.
Děti ze smíšených manželství:
Velechofshý Erik, matka Němka,
Müller Josef, otec Němec,
Hampel Emil, otec Němec,
Mistrová Marie, otec Němec;
Hilleová Anna, otec Němec,
Weber Josef, otec Němec,
Hrubeš Josef, matka Němka,
Hrubeš Karel, matka Němka.
Eliasová Marie, matka Němka, (nyní Peširová),
Kuchař Rudolf, matka Němka.
Mikulášovice (Šluknov) 14 německých děti, 6 ze smíšených manželství, 4 české.
Německé děti:
Diessner Reinhold,
Diessner František,
Adamové Marta,
Friedrichová Marta,
Halbichová Marie,
Hofmannová Marie,
Dittrich Oskar,
Hentschel Vilém,
Hegenbarth František,
Tetterschová Dora,
Gotteltová Hilda,
Körnerová Hedvika,
Michelová Hedvika,
Oppitz Josef.
Děti ze smíšených manželství:
Kühnertová Marie, otec Němec,
Riedel Josef, otec Němec,
Volejnik Vilém, matka Němka,
Líbal Karel, matka Němka,
Weigelt Arnold, matka Němka,
Skála Jan, matka Němka.
Šluknov 29 německých dětí, 8 českých a 6 ze smíšených manželství.
Německé děti:
Elserová Terezie,
Jäntschová Alžběta,
Kuhnová Anna,
Klingerová Alžběta,
Kümpfel Jindřich,
Lehnertová Marie,
Liebschová Marie,
Liebsch Jan,
Müllerová Anna,
Müller Robert,
Müller František,
Paulová Anna,
Pilzová Marie,
Pietschmann Adolf,
Rochauová Emilie,
Rönelt František,
Seifertová Marie,
Scheffler Bedřich,
Weberová Alžběta,
Weber Emil,
Weberová Terezie,
Wagenleitnerová Alžběta,
Wagenleitner Vilém,
Wünsche František,
Zekel Rudolf,
Marschner František;
Palme Eduard,
Salm Josef,
Tranzelová Anna.
Děti ze smíšených manželství:
Pflaume František, otec Němec,
Reinisch Reinhold, otec Němec,
Radvanovský Reinhold, otec Němec,
Strunz Karel, otec Němec,
Pokorný Jan, matka Němka,
Šimáček Václav, matka Němka.
Hartmanice (Sušice) 9 německých dětí, 5 ze smíšených manželství, asi 12 českých dětí, z nichž však jen jedno z Hartmanic.
Německé děti:
Adamovská Helena,
Puchingerová Marie,
Penner Rupert,
Engl Osvald,
Edenhoferová,
Petraschka Erik,
Wolf,
Foreithová Emilie,
Foreith Hynek,
Děti ze smíšených manželství:
Weber Jindřich, otec Němec,
Weberová Anna, otec Němec,
Weberová Terezie, otec Němec,
Nausch Alois, otec Němec,
Weber František, otec Němec.
České dítě ze školní obce Hartmanice:
Klaseková Marta.
Zejbiš (Sušice) 21 německých dětí; 5 ze smíšených manželství, 4 české děti českého mlynáře Beneše.
Německé děti:
Altmannová Hermína,
Brandlová Emilie,
Dillinger Václav,
Dillinger Otto,
Haningerová Amalie,
Kopp Osvald,
Koppová Anna,
Kopp František,
Kollrossová Hermína,
Kernová Marie,
Lerach Bedřich,
Lerach František,
Leglová Karla,
Nausch Rupert,
Pauliová Rosálie,
Gallerová Terezie,
Gallerová Hedvika,
Schaffhauser Hynek,
Wastlová Marie,
Wastlová Žofie,
Wastlová Amalie.
Děti ze smíšených manželství:
Laudová Frýda, matka Němka,
Maydlová Marie, matka Němka,
Wlček Antonín, matka Němka,
Köppl Petr, matka Němka,
Köppl Karel, matka Němka.
Králíky (Žamberk) 2 německé děti, 12 ze smíšených manželství, 10 českých.
Německé děti:
Peschl Raimund,
Sapper František.
Děti ze smíšených manželství:
Ullrich František, otec Němec,
Ullrich Josef, otec Němec,
Čečková Olga, matka Němka,
Fajt Jindřich, matka Němka,
Fajt Arnošt, matka Němka,
Kočová Zdeňka, matka Němka,
Kočí Karel, matka Němka,
Mareš Josef, matka Němka
Marešová Emilie, matka Němka,
Blechta Alfred, matka Němka,
Kulíková Marie, matka Němka,
Menzel Rudolf, otec Němec.
Těchonín (Žamberk) 6 německých dětí, 5 dětí ze smíšených manželství, 11 dětí českých, z toho 4 děti přistěhovalé české rodiny, jejichž otec již zemřel (Filip).
Německé děti:
Effenberger Antonín,
Fischer Emil,
Langer Antonín,
Malý Karel,
Vogel Valentín,
Kaufmannová Anežka.
Děti ze smíšených manželství:
Černohaus Karel, matka Němka,
Kaschková Anežka, matka Němka,
Nožka Rudolf, matka Němka,
Fogl Josef, matka Němka,
Foglová Marie, matka, Němka.
Mladíkov (Žamberk) 4 německé děti, 2 ze smíšených manželství, 12 českých.
Německé děti:
Hördler Rudolf,
Bannertová Gertruda,
Netuschil Alfred,
Rücker František.
Děti ze smíšených manželství:
Albelová Anna otec Němec,
Křivohlávek Josef, matka Němka.
Haselbach (Domažlice) 37 německých dětí, 8 ze smíšených manželství, 1 české.
Německé děti:
Letz Richard,
Kreutingerová Barbora,
Schoberová Marie,
Fellnerová Anna,
Irber Vincenc,
Fladerer Adolf,
Herbig Robert,
Langová Barbora,
Langová Anna,
Wagnerová Štěpánka,
Gerl Konrád,
Wagner Jiří,
Ring Rudolf,
Geigerová Markéta,
Kumschirová Terezie.
Geiger Karel,
Geigerová Marie,
Wirthová Terezie,
Petzová Anna,
Glasauerová Anna,
Glasauerová Barbora,
Knopfová Ida,
Koch František,
Frei Karel,
Kleinová Marie,
Schröpferová Anna,
Schröpfer František,
Klem Vítězslav,
Ascherlová Arnoštka;
Pillmeierová Terezie,
Prechtlová Barbora,
Portnerová Amalie,
Riess Jan
Wirthová Františka,
Böhmová Marie,
Stengl František,
Ring Bedřich.
Děti ze smíšených manželství:
Riess Karel, otec Němec,
Riessová Marie, otec Němec,
Riess Antonín, otec Němec,
Tragl František, otec Němec,
Herbrich Jindřich, otec Němec,
Machata Ferdinand, matka Němka,
Zurková Kateřina, matka Němka,
Dvořák Jan, matka Němka.
Byla tam tedy zřízena pro jediné české dítě dokonce dvoutřídní menšinová škola.
Teplá: 8 německých dětí, 2 české:
Německé děti:
Wohlrab Karel, otec listonoš,
Wohlrabová Marie, otec listonoš,
Pimplová Marie, otec listonoš,
Reichová Emma,
Plescherová Anna,
Plescher Karel,
Plescherová Terezie,
Harnisch Karel.
České děti:
Lepič Jan,
Lepičová Jindřiška. (Otec evidenční kapitán, mrtev, matka se však chce přestěhovati do Plzně, byla však donucena zůstati, aby tu byly aspoň 2 české děti do školy).
Benešov nad Ploučnicí (Děčín) 31 německých dětí, 6 ze smíšených manželství, 5 českých:
Německé děti:
Fürtig Arnošt,
Fürtigová Hilda,
Grüselová Marie,
Grüssel Josef,
Glässner Heřman,
Rollinger Alfred,
Werner Vilém,
Querka Elfrýda,
Mildnerová Gertruda,
Ulbrich Leopold,
Jahnelová Irena,
Poruch Josef,
Steinsberg Bedřich,
Parsche Emil,
Parsche Jindřich,
Thürme Rudolf,
Knechtl Richard,
Weigl Otto,
Frindová Marie,
Führerová Hedvika,
Weber,
Flietelová Marta,
Bittner Bedřich,
Riedel Alfred,
Steinemayer Jan,
Böhm Otto,
Jahnel Arnošt,
Worzfeld Oskar,
Gulich František,
Preiss,
Schollmann.
Děti ze smíšených manželství:
Jahnelová Marie, otec Němec,
Ptáčkové Olga, matka Němka,
Danihelková Aloisie; matka Němka,
Danihelka František, matka Němka,
Sajkrsmid František, matka Němka,
Pletka, matka Němka.
Chřibská (Varnsdorf) 14 německých dětí, 23 ze smíšených manželství; 15 českých:
Německé děti:
Hölzelová Marie,
Wormová Anna,
Mitscherlingová Marie,
Machek Erik;
Liebsch Alfred,
Richter Rudolf,
Krahl Gustav,
Weihrauch Gustav,
Richter Karel,
Worm Richard,
Frind Josef,
Hackel Josef,
Strobach Josef,
Christof František.
Děti ze smíšených manželství:
Forková Emilie, matka Němka,
Forková Františka, matka Němka,
Cucová Anna, matka Němka,
Kopetzká Marie, matka Němka,
Gallinová Marie, matka Němka,
Cucová Marie, matka Němka,
Štěpán Josef, matka Němka,
Dvořák František, matka Němka,
Vlastník Emanuel, matka Němka,
Nittel Rudolf, matka Němka,
Fork František, matka Němka,
Hausdorf František, matka Němka,
Svoboda Martin, matka Němka.
Tento seznam bylo by možno rozšiřovati ještě podle libostí. Tak na příklad do české menšinové školy v Jesení (Klatovy) dochází 11 německých dětí a jen 9 českých, přes to, že v přímém sousedství, v Čachrově, jest česká obecná škol.
V Sedle (Jindřichův Hradec) jest z 20 dětí docházejících do české menšinové školy, jak lze prokázati, 8 německých.
Při přesném zkoumání by se zjistilo, že skoro do každé české menšinové školy docházejí děti německé.
Hlavní příčinou tohoto neslýchaného zjevu jest neustálé získávání dětí českými agitátory, kteří chytře využívají přání německých obyvatelů, aby se jejich děti učily česky. O tom svědčí mnoho důkazů, které jsme ostatně oznámili ministerstvu školství a národní osvěty zvláštními interpelacemi, avšak odpověď jsme na ně nedostali. Tato agitace provádí se svobodně pod záštitou úřadů a neocitá se v rozporu s paragrafy zákona na ochranu republiky, kdežto pokus Němců zabrániti úbytku dětí na německých školách, jest stíhán všemi prostředky disciplinárními a podle trestního zákona. Tuto věc podporuje také to, že se nepovoluje zavésti na německých školách nepovinné vyučováni češtině, jemuž školy a zemské úřady činí vždy značné potíže. Ministerstvo postupuje zde úplně promyšleně. Poněvadž jest známo, že dnes, po šestileté působnosti zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., o vyučování na menšinových školách není již v celé republice obce, kde by nebyla ještě česká obecná škola, je-li tam 40 českých dětí, musí tedy býti získány německé děti pro tuto školu, jež se má zříditi. Umožňuje to jednak vzrůst českého živlu v německých obcích a jednak zeslabení německých škol, které jsou pak, když dětí ubylo, zralé hro zrušení nebo omezení, což obojí jest známým úmyslem české školní politiky. Další důvody, které netkvi přímo v našem obyvatelstvu, jsou hospodářský a politický nátlak, který působí především u státních zaměstnanců, zvláště u zaměstnanců železničních. A nikoliv na posledním místě, že se na českých menšinových školách poskytují úplně zdarma učebné pomůcky a děti jsou vydatně obdarovávány oděvem, placeným ze státních peněz a tedy lehce uhrazených. Jednostranného nadržování českým menšinovým školám po této stránce nelze ničím ospravedlniti.
Všechny tyto věci byly příčinou, že dnes dochází do českých menšinových škol nesnesitelně veliký počet dětí a tento stav vskutku úplně odporuje zákonu. Menšinové školy, zřízené podle 1 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., jsou podle jasného zněni zákona školy, zřízené pro zcela určitou národnost a mohou tedy také do nich docházeti jen dítky této národnosti. § 1 tohoto zákona zní takto: ťVeřejná obecná škola národní může býti zřízena v každé obci, ve které podle tříletého průměru jest nejméně 40 dětí školou povinných, když ve školní obci není veřejné školy s jazykem vyučovacím, který jest řeči mateřskou těchto dětí. Vyučovací jazyk takové národní školy musí býti totožný s mateřským jazykem dálí, o něž jde.Ť Z toho vysvítá, že se při zřízení takové menšinové školy může přihlížeti jen k dětem onoho mateřského jazyka a že tedy tyto menšinové školy jsou určeny jen pro děti onoho mateřského jazyka, jejichž jazyk se shoduje s jazykem vyučovacím na škole a jen tyto smějí do nich docházeti. Děti jiného národa jsou tedy podle zákona z docházky do takovýchto škol vyloučeny.
Zákon sám prohlašuje tedy menšinové školy za školy kvalifikované pro zcela určitou národnost a tato kvalifikace jest s to, aby právo rodičů, jinak svobodně určiti, do které školy mají jejích děti docházeti; platné v celé republice vyjma na Moravě, vyloučila nebo aby dokonce toto právo v daném případě podle zákona vyloučiti musila. Není pochybnosti, že s rodičovským právem byly a jsou spojeny jisté formální, zákonné předpoklady, které ho sice nevyřazují, avšak podrobuji je určitým všeobecným podmínkám. Takovéto formální předpisy obsahují všechny školní zákony a týkají se stáří podléhajícího povinné docházce do školy, určitých předpokladů pro přijetí, zásadních místních hranic, povinné školní docházky a pod. Lze tedy právo rodičů i po této stránce nazvati kvalifikovaným. Nyní naskytá se tedy otázka, zda při těchto formálních omezeních má také význam národnost, podléhá-li tedy docházka veřejných obecných a občanských škol, pokud jde o národnost děti, nějakému omezení.
Pokud jde o dřívější stav, dlužno tuto otázku zodpověděti záporně, poněvadž tehdy byl jen jeden druh obecných a občanských škol, totiž všeobecné veřejné zemské školy; zřízená v jednotlivých zemích podle zákonů o zřizováni škol i když byly zřízeny podle článku XIX státního základního zákona jako školy národní. Pokud jde o přijímání žáků, tyto školy bez výjimky omezeny nebyly. Každé dítko školou povinné bydlící ve školním obvodu musilo býti přijato bez zřetele k národnosti a původu. Zákonného pojmu národních škol nebylo. Tyto školy měly stejný význam jako ostatní veřejné zemské školy a rozlišovaly se jen v jednotlivém případě vyučovacím jazykem od školy většiny.
Dnes, po vydání zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n. a ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n. jsou poměry docela jiné, poněvadž vedle staré kategorie veřejných zemských škol máme kategorie zákonně. uznaných menšinových škol, škol, které podle toho, co jsme svrchu uvedli jsou školy, kvalifikované pro určitou národnost. V tomto případě musí tedy také národnost vykonávati vliv na formální omezení rodičovského práva jako rozhodující činitel pro menšinovou školu. Tedy při všech dnes zřízených menšinových školách musí býti rodičovské právo vyloučeno v tom případě, kdy mateřský jazyk dítěte nesouhlasí s vyučovacím jazykem menšinové školy, neboť toto právo může platiti jen pro takové školy, které jsouce zřízeny podle zákona nebyly kvalifikovány pro některou zcela určitou národnost.
Ze zákonů a právního stavu tedy vyplývá, že tam, kde platí zákon o menšinových školách, nesmí do českých menšinových škol docházeti německé děti a obráceně, do německých menšinových škol česko. Do menšinových škol směji tedy býti přijaty jen ty dětí, jejíchž mateřský jazyk jest totožný s vyučovacím jazykem.
Po všem tom, co jsme zde uvedli; jest jisté, že české menšinové školy jsou určeny jen k vyučování dětí, jejichž česká národnost jest jistá, a že tedy odporuje podstatě menšinových škol, docházejí-li do těchto škol děti jiné národnosti. Přes to však docházejí do českých menšinových škol německé dětí, jak bylo svrchu v jednotlivých případech prokázáno, v ohromném počtu. Češi naproti tomu přísně dbají, aby ani jediné české dítko nedocházelo do německé školy. Německým soukromým obecným školám bylo zakázáno přijímati neněmecké dítky, jinak že budou zavřeny. Německým dětem na Hlučínsku se zakazuje německé domácí soukromé vyučování, jakož i docházeti do sousedních německých škol, čehož tam bylo třeba, poněvadž tam není veřejná německá škola. Ve Slezsku, kde se zákonně neuznává reklamační řízeni, jsou německé děti vyreklamovány z německých obecných škol a úředními nálezy nuceny choditi do českých škol. Na Moravě stala se klamná reklamace německých dětí pro obyvatelstvo soužením a teprve množstvím příznivých rozhodnutí nejvyššího správního soudu byla uvedena do správnějších kolejí. Německé žádosti o zřízení menšinových škol ministerstvo protahuje na léta, poněvadž musí býti provedena zevrubná ťšetření o národnostiŤ děti, které mají docházeti do těchto škola V Čechách smí se však dokonce s podporou úřadů prováděti bezuzdná agitace mezi německými dětmi, aby docházely do českých menšinových škol a tato docházka se bez zřetele k odporujícím zákonitým předpisům trpí a podporuje. Pod ochranou vlády zahajuje se násilně i oklikami zřejmě podle ústavního práva zapovězené odnárodňování.
Podepsaní se tedy táží pana ministra školství a národní osvěty:
1. Jak odůvodní docházku německých dětí do českých menšinových škol, výslovně odporující zákonným předpisům, jíž nelze ani podle právního názoru nejvyššího správního soudu uvésti v soulad se zásadou, ustanovenou ústavou, že každé dítě patří do školy své národnosti?
2. Jest ochoten všeobecně zakázati tuto nezákonitou docházku a rozkázati svým úředníkům, aby ihned učinili opatření, aby německé dětí byly vyřazeny z českých menšinových škol a to jak z moci úřední tak také na případné německé reklamační návrhy?
V Praze dne 12. března 1925.
Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka,
Sauer, Stenzl, J. Fischer, Kostka, Schälzky, Böhr, Heller, Budig, dr. Luschka, dr. Petersilka, Mark, J. Mayer, Zierhut, Böllmann, dr. Hanreich, Windirsch, Pittinger, Scharnagl, Bobek, Schubert, Patzel, Knirsch; Wenzel, inž. Jung, dr. Brunar, dr. Lehnert, dr. Lodgman, Matzner, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda.