Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

o ostravské stávce.

Včera vstoupilo dělnictvo na Ostravsku do stávky. Horníci, kovodělníci a lučebníci ostravské oblasti zahájili boj, aby odrazili stále rostoucí drzé útoky podnikatelů na životní úroveň dělnictva. Dělnické mzdy klesly proti r. 1921 průměrně o 60 procent, ceny životních potřeb od léta m. r. neustále stoupají a znehodnocují mzdu dělnickou. Vláda nejen neučinila ničeho proti tomuto soustavnému a plánovitému zbídačování životních poměrů dělnictva, nýbrž je přímo i nepřímo podporovala. Vláda přes neustálé protesty dělnictva trpěla vzrůst drahoty a sama se postavila v čelo zdražovatelů a lichvářů, zvýšivši dopravní sazby o 10 procent v době všeobecného -boje proti drahotě. Po žních r. 1924 zanášela se vláda úmyslem zavésti zemědělská cla a tím do té míry podepřela vzrůst drahoty, že okamžitého zavedení cel na prospěch velkoagrárníků nebylo ani třeba. Ani mohutné protidrahotní demonstrace provedené po celé republice a zejména v Praze, nepřiměly vládu, aby sama účinně proti drahotě zasáhla. Vláda, která měla tolik troufalosti a drzosti, že dala do dělnictva proti drahotě demonstrujícího střílet, spokojila se frázovitým prohlášením ve sněmovně, které drahotu přirozeně neodklidilo. Zatím co nyní ceny obilí a mouky na cizozemských trzích klesají, v Československu drahota trvá dále a vláda zřejmě ve službách lichvářů dává znovu oficielně prohlašovati, že přikročí k zavedení zemědělských cel.

A jako vláda podporuje soustavně lichváře, tak podporuje podnikatele v jejich útocích na životní úroveň dělnictva a celé pracující třídy. Vláda dala podnět k snižování mezd a platů snížením platů státních zaměstnanců, přispěla podnikatelům, sníživši životní úroveň nezaměstnaných zavedením gentského systému, vláda a její orgány přes neustálé stížnosti trpí soustavné porušování 8 hodinné doby pracovní.

Toto souručenství vlády s vydřiduchy a spekulanty jde tak daleko, že vláda staví celý státní aparát do jejich služeb, takže se v Československu pomalu neobejde jediný hospodářský a mzdový boj bez zasažení policie, četnictva i vojska proti dělnictvu, jež pak končí stále častěji prolitím dělnické krve. Tyto všechny metody vlády přirozeně povzbuzují všechny spekulanty ještě k větší troufalosti. Nejúčinnějším prostředkem proti vyděračským plánům majitelů dolů by bylo provedení socialisace uhelné těžby. Místo dosavadní ochrany zájmů uhlobaronů měla by vláda obrátiti veškeru snahu k uskutečnění socialisace dolů a velkých podniků v oblasti celé republiky.

Včera zahájený boj ostravských dělníků je nejen odpovědí na všechny dosavadní útoky a nové vykořisťovatelské plány podnikatelů, nýbrž je zároveň varovným hlasem všem jejich spojencům, aby zanechali svého provokačního souručenství se spekulanty a vydřiduchy.

Tlumočíce na půdě parlamentní tento varovný hlas ostravských dělníků, tážeme se vlády:

Chce vláda okamžitě přinutiti podnikatele, aby bezpodmínečně vyhověli požadavkům všeho dělnictva?

Je ochotna vláda, budou-li podnikatelé klásti odpor, uvaliti na všechny podniky nucenou správu?

Upustí konečně již jednou vláda od svých dosavadních metod a zdrží se v tomto boji jakéhokoliv angažování státního aparátu proti dělnictvu?

V Praze dne 31. března 1925.

Teska,

Burian, dr. Gáti, Blažek, Darula, Merta, Krejčí, Houser, Kučera, J. Kříž, Koutný, Skalák, Kunst, Svetlik, Mikulíček, Mondok, Rouček, Tausik, Šafranko, Sedorjak, Toužil.