POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
5156.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne................
kterým se doplňuje § 79 zák. čl. XVI/1884 o právu původském.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 79 zák. čl. XVI/1884 o právu původském doplňuje se odstavcem 3. tohoto znění:
Jiná díla požívají ochrany podle obsahu státních smluv. Pokud není státních smluv, může býti, je-li vzájemnost zaručena, vládním nařízením stanoveno, že se rva taková díla vztahují zcela nebo částečně ustanovení tohoto zákona.
§ 2.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2) Provedením jeho se pověřují ministři spravedlnosti, zemědělství, průmyslu, obchodu a živností a školství a národní osvěty.
Důvodová zpráva.
Zák. čl. XVI/1884 o právu původském, platný dosud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, stanoví v 79, že zákonná ochrana autorského práva neplatí pro díla cizích státních příslušníků. Výjimku tvoří a ochrany požívají:
1) ona díla cizích státních příslušníků, jež vyšla u tuzemských nakladatelů;
2) díla oněch cizích státních příslušníků, kteří aspoň dva roky bydlí trvale v tuzemsku a tu nepřetržitě platí daně.
Uvedený zákonný článek nezná ustanovení toho obsahu, jako má 2 autorského zákona ze dne 26. prosince 1895, č. 197 ř. z. (s doplňkem podle zákona ze dne 24. února 3901, č. 58 ř. z.), platného na ostatním území republiky, v němž se stanoví, že díla cizích státních příslušníků požívají ochrany podle obsahu státních smluv, a že, pokud není státních smluv, mohou býti předpisy zákona zcela nebo částečně vztaženy na díla cizích státních příslušníků, je-li vzájemnost zaručena, a to nařízením ministra spravedlnosti vyhlášeným v říšském zákoníku (nyní bylo by hledíc k § 55 úst. listiny - zapotřebí vládního nařízení vyhlášeného ve Sbírce zák. a nař.).
Ustanovení uherského autorského zákona ztěžují podstatně vyjednávání s cizími státy o vzájemné ochraně autorského práva. I smlouva, která by byla s cizím státem uzavřena, musila by býti zvláštním zákonem Československé republiky prohlášena za závaznou pro oblast býv. uherského práva.
Závady tyto chtěla odstraniti osnova zákona o původském právu k literárním, uměleckým a fotografickým dílům, jež unifikuje dosavadní předpisy, přejímajíc, pokud jde o ochranu děl cizích státních příslušníků, zásady rakouského zákona.
Vládní návrh předložen byl dne 8. října 1920 pod čís. tisku 227 senátu Národního shromáždění republiky Československé, který jej s některými změnami schválil dne 30. listopadu 1921 (tisk poslanecké sněmovny čís. 3238). Usnesení senátu nebylo dosud poslaneckou sněmovnou projednáno, neboť subkomitét zvolený ústavně-právním výborem ještě neskončil svých prací.
S druhé strany jeví se potřeba, uzavříti s některými státy dohody o vzájemné ochraně autorských práv, čím dále tím naléhavější. Jde především o Spojené Státy Severoamerické, kde zájmy československých původců často jsou porušovány neoprávněným vydáváním jejich děl. Aby tomu bylo čeleno, zahájilo již ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím vyslanectví Československé republiky ve Washingtoně jednání s vládou Spojených Států Severoamerických o uzavření dohody o vzájemné ochraně původského práva. Je proto zapotřebí učiniti vhodné opatření pro případ, že by tato dohoda byla ujednána a schválena dříve, než vejde v platnost nový zákon o právu původském, aby předpisy dohody platily hned přímo i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi., Proto navrhuje vláda, aby se § 79 zák. čl. XVI/1884 doplnil ustanovením toho obsahu, jaké má 2 zák. č. 197/1895 ř. z. ve znění zákona č. 58/1907 ř. z., čímž budou na celém území republiky předpisy n této věci sjednoceny. Novela stane se ovšem bezpředmětnou, bude-li dříve projednán nový autorský zákon.
Doporučuje se, aby tento vládní návrh zákona byl přikázán v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru ústavně-právnímu k podání z právy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 28. dubna 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Jiří Stříbrný, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.